• Prvek, který v rámci celé situace způsobuje mnoho komplikací.
• Díky principům, na jakých vše funguje (vysokofrekvenční zvuk, fázový posun, neslyšitelný zvuk, simulace vnitřního hlasu, rytmika, zneužívání hudebního sluchu apod.) je možné docílit věrné iluze pocitu, že je oběť sledována a někdo přesně ví, co dělá.
• Přesně tohoto ovšem zároveň zneužívají někteří pachatelé k tomu, aby zamaskovali fakt, že své oběti skutečně sledují (#mobilní telefon, počítače, #městské kamery, #radiohacking)
• Pokud je však člověk v celém problému zorientován jako já, lze si postupně všímat jasných rozdílů. 
• Pachatelé jsou zpravidla primitivní tragédi, kteří chtějí sledovat, jak někoho otravuji. Či vidět / slyšet “výsledky své práce” (učení veřejnosti specifickým slovním spojením = kámo, chápeš to, poslouchej apod.)

Konkrétní souvislosti

• Právě v tomto je původ řady situací, které si lidi vysvětlují jako “paranoida”, “stíha”, “haldy”, “pocit jako by mě někdo sledoval”. Viz příspěvek: Paranoidní představy a pocity. Co za tím ve skutečnosti stojí.
• Protože se relativně často bavím o tomto tématu – často si všímám, že jsou všechny podobné situace stále jedno a to stejné dokola a že je zažívá takřka každý (více či méně).

Komplikace

• Drtivá většina lidí vnímá vše podprahově, podvědomě. Nikoliv jako slyšitelný zvuk (případně jen výjmečně). Výsledkem je, že dochází k vyvolávání určitých emocí, nálad = toto každý považuje jako něco “svého” a nepřikládá tomu příliš význam. 
• Je docela bizarní, že i člověk, který má v tomto směru problém, příliš nereaguje na možnost situace řešit. Přečíst si jak vše skutečně je. To je však způsobeno viz. předchozí bod. 
• Stačí najít správný impuls.

Vzniká extrémní množství informací, které lidé vnímají podvědomě, podprahově

• Je jich tolik, že když zavřu oči, mám “před očima” vyloženě šum jak ve staré TV, když dávali “bílí proti černým” (šum, když nebyl nalazen žádný kanál)
• Když se ovšem zakuklím pod peřinu, najednou vidím čisto. Viz Zvláštní zážitek na chatě
• Řadu scénářů si pachatelé navzájem vyrušují, kopírují, narušují, doplňují (je zjevné, že určitá část zainteresovaných jedinců je značné háklivá na pojem pachatel, který vztahují na sebe. Je zde rovněž velmi intenzivní snaha takové jedince vykreslovat negativně = zpravidla božský komplex, všechno ví, všechno znají, absolutně však nechápou realitu, co jak skutečně funguje atd. Jaký je tedy rozdíl oproti pachatelům?)
• Jediná varianta, která dává v tomto směru smysl jsou radisté ze zahraničí
• Rovněž si neustále chtějí zkoušet nějaké scénáře. Vše je omlouváno jako “my mu to všechno říkáme”, “my jsme se domluvili, že to bude psát”.
• Vše jsou jen lži. Na vše přicházím sám či je následek mého činu, akce, situace. 
• Zvuk obsahuje informace
• Schizofrenie. Vážně? Slyšeni hlasů se nerovná psychická porucha.

Příklad takového “scénáře”

• Cigareta před domem
• Pomocí podprahového zvuku: “Kouř jde do oken lidem v prvním patře” (nyní, když píšu příspěvek samozřejmě obkecáváno jako vždy “oni to tam fakt řekli more. To dělá systém, který to pak automaticky oznamuje”). To je navíc doplněno nahrávkou”, jak se žena a muž baví “to je fajn, tak on chodí kouřit ven a všechno nám fouká sem”. 
• Vzápětí se ještě přidá pachatel se svým úchylným “Tááák, teď ti přikazuju ať popojdeš” nebo “Popelko” což má, dle pachatele, být brutální ukázka toho, jaký jsem kokot, protože jsem slušný. A pachatelé horem spodem cpou lidem do hlav, že být slušný = slabost.

Ostrava a problém v podobě totálně retardovaného prasete, který celý život nedělá nic jiného než vytváření co nejodpornějších hlasů, zvuků pomocí kterých otravuje lidi v okolí. 

• Gangstalking. Specifický způsob obtěžování na dálku i v Ostravě.

Související informace

• Paranoidní představy a pocity. Co za tím ve skutečnosti stojí.
• Souhrn. Hlasy, zvuky v několika vrstvách.
• Podprahový zvuk / Zvuk, který neslyšíte, ale váš mozek ano