Jak se zdá, pachatel si pravidelně testuje podprahové zvuky, které nakradl, zkopíroval.
Často lze zřetelně vnímat zhoršenou kvalitu.
Je to něco podobného jako když pořizuji zvukovou nahrávku pomocí AUDACITY a WASAPI + Speaker LOOPBACK (spoiler: předposlední odstavec). V tento moment došlo k situaci, kdy pachatel spustil ohraný sampl: “Nooo výborně” (existuje několik variant). Tento sampl může navíc pocházet od někoho, kdo je v situaci zainteresován, ale snaží se nějak pomáhat (v obecné rovině). Já jej reálně neslyším.
V obecné rovině píšu proto, že tato situace je opakovaně zneužívána jako důkaz toho, že sám na nic nepřicházím a vše jen opisuji. Cílem je samozřejmě narušování sebevědomí, obtěžování.
Dále, může dojít k situaci, kdy se ten, co se snaží pomáhat + používá / používal sampl “No, výborně”, bude mylně domnívat, že jej slyším. Pachatel se pak bude pro změnu vydávat za mě.
Pachatelé takto získávají informace od dvou lidí zároveň zatímco ti navzájem neví kdo je kdo / neslyší se.
Zpravidla ani není jisté, zda ten druhý skutečně existuje, nebo je to jen fiktivní entita (navíc možná zneužita pachatelem), případně někdo, kdo již nežije.
Právě takto se pachatelé dostávaji k mnoha cenným informacím
Proto ví mnohé o tom, co laická veřejnost vůbec netuší.
Avšak díky nízkému intelektu a primitivnímu uvažování umí jen ničit a otravovat.
A nyní zpět k Audacity
Zmíněná metoda nezachycuje VF zvuky.
Zvuk má celkově horší kvalitu.
Nyní mám napsat, že jsem si toho všiml včera, což má spustit řadu připravených nahrávek, kde si pachatel zase honí ego jak je “úplně v klidu, kámo”
A nakonec k tomu testování podprahových nahrávek
Jsem neustále zahlcován příkazy, které mají být vnímány podprahově. Já je však slyším.
Pachatel často jakoby neví, co zase ukradl a potřebuje si to vyzkoušet / ověřit.
Pachatel se zároveň snaží oběti dlouhodobě vsugerovávat, že vše, co dělá, je výsledkem manipulace. I když to neslyší.
Lze zřetelně vnímat, kdy je pachatel přilepený na obsahu displeje (počítač, telefon) a snaží se neustále rozhazovat.
Obecné, neurčité, prediktivní, rytmické scénáře vs cílené obtěžování. Gangstalking.
Prvek, který v rámci celé situace způsobuje mnoho komplikací.
Díky principům, na jakých vše funguje (vysokofrekvenční zvuk, fázový posun, neslyšitelný zvuk, simulace vnitřního hlasu, rytmika, zneužívání hudebního sluchu apod.) je možné docílit věrné iluze pocitu, že je oběť sledována a někdo přesně ví, co dělá.
Pokud je však člověk v celém problému zorientován jako já, lze si postupně všímat jasných rozdílů.
Pachatelé jsou zpravidla primitivní tragédi, kteří chtějí sledovat, jak někoho otravuji. Či vidět / slyšet “výsledky své práce” (učení veřejnosti specifickým slovním spojením = kámo, chápeš to, poslouchej apod.)
Protože se relativně často bavím o tomto tématu – často si všímám, že jsou všechny podobné situace stále jedno a to stejné dokola a že je zažívá takřka každý (více či méně).
Komplikace
Drtivá většina lidí vnímá vše podprahově, podvědomě. Nikoliv jako slyšitelný zvuk (případně jen výjmečně). Výsledkem je, že dochází k vyvolávání určitých emocí, nálad = toto každý považuje jako něco “svého” a nepřikládá tomu příliš význam.
Je docela bizarní, že i člověk, který má v tomto směru problém, příliš nereaguje na možnost situace řešit. Přečíst si jak vše skutečně je. To je však způsobeno viz. předchozí bod.
Stačí najít správný impuls.
Vzniká extrémní množství informací, které lidé vnímají podvědomě, podprahově
Je jich tolik, že když zavřu oči, mám “před očima” vyloženě šum jak ve staré TV, když dávali “bílí proti černým” (šum, když nebyl nalazen žádný kanál)
Řadu scénářů si pachatelé navzájem vyrušují, kopírují, narušují, doplňují (je zjevné, že určitá část zainteresovaných jedinců je značné háklivá na pojem pachatel, který vztahují na sebe. Je zde rovněž velmi intenzivní snaha takové jedince vykreslovat negativně = zpravidla božský komplex, všechno ví, všechno znají, absolutně však nechápou realitu, co jak skutečně funguje atd. Jaký je tedy rozdíl oproti pachatelům?)
Pomocí podprahového zvuku: “Kouř jde do oken lidem v prvním patře” (nyní, když píšu příspěvek samozřejmě obkecáváno jako vždy “oni to tam fakt řekli more. To dělá systém, který to pak automaticky oznamuje”). To je navíc doplněno nahrávkou”, jak se žena a muž baví “to je fajn, tak on chodí kouřit ven a všechno nám fouká sem”.
Vzápětí se ještě přidá pachatel se svým úchylným “Tááák, teď ti přikazuju ať popojdeš” nebo “Popelko” což má, dle pachatele, být brutální ukázka toho, jaký jsem kokot, protože jsem slušný. A pachatelé horem spodem cpou lidem do hlav, že být slušný = slabost.
Ostrava a problém v podobě totálně retardovaného prasete, který celý život nedělá nic jiného než vytváření co nejodpornějších hlasů, zvuků pomocí kterých otravuje lidi v okolí.
Já zajímavé, že pokud jste oběť trestného činu s názvem Gangstalking, nikdo vám moc nevěří, že se to skutečně děje.
Když pro změnu tvrdíte, že dokážete naprosto dopodrobna vysvětlit co to vlastně je fenomén Slyšení hlasů a co všechno s tím souvisí, opět vám nikdo moc nevěří, protože to spíše budou astrální bytosti, duchové a tak. Nebo duševní porucha.
Kdo by věřil podrobné popsanému, funkčnímu, avšak bohužel REÁLNĚMU postupu :).
Poznámka: Čtu si po sobě to co píšu a nejsem úplně spokojený s tím, jak skládám jednotlivá slova. Což má za následek:
Zvědavost, jak to vlastně funguje? Jak to, že jednou něco působí takto a když se slova prohodí, tak takto?
Soustředění se na slovní zásobu. Tu já totiž mám, ale v kontextu problému, o kterém dlouhodobě píšu (navíc jsem jeden z mála, proto tím spíš) se snažím pozorovat vliv podprahového zahlcování myšlenek naprosto dementíma frázema.
Slovní zásoba některých jedinců, kteří tento trestný čin páchají je cca 80 slov.
Ale teď k myšlence, díky které píšu tento příspěvek….
Lidé se čím dál méně projevují. Není to škoda? Já bych si rád přečetl, co si ostatní myslí. Co je těší a co je štve. Najednou bych třeba zjistil, že je řada lidí co má totožné názory. Že je spousta těch, co mají stejné zájmy.
Populace stále roste a přitom je každý stále víc a víc osamoceným bodem. Kdysi byly přece blogy tak popupární a dneska už je nikdo nezná. Přitom lidi pořad čumí do mobilu a něco čtou. Tak by mohli občas i něco napsat. Kdo vlastně vymyslel tyhle vzorce co? No to je jasné, že znám i odpověď. I tak jsem se zeptal “hlasů” v počítačí a reakcí bylo (příspěvek teprve píšu) / https://www.lovecokamziku.cz/tag/gangstalking
Jistě, je zde např Facebook – jenže, ten už dávno jak překombinovaným javascriptovým peklem, kde člověku prakticky každý smysluplná informace uteče. Chtělo by to něco nového. Něco úplně jednoduchého.
Něco jako třeba twitter. Ale ten má omezenou délku příspěvku. Což není vyloženě špatné, ale přeci jen….
Jednoduchý, přehledný systém. Čistá funkční grafika. Je překvapivé, že něco takového v podstatě neexistuje. Není to škoda? Nejsem přece jediný, kterého baví psát o věcech co jej zajímají.
U mnoha lidí ale takovou touhu zašlape jednoduše fakt, že musí absolvovat:
Jaký systém vybrat?
Udělat si vlastní web – tzn řešit hosting, doménu, instalaci např wordpressu
Nebo využít některý z blogovacích systémů?
Jenže který?
Mnohdy jde o zahraniční služby. Nejsou zdarma. To není vyloženě problém, ale já osobně bych volil zcela jiný přístup.
Během tohoto procesu ztrácí člověk zápal. Má chuť něco napsat a veškeré nadšení vyplýtvá na hledání vhodného řešení.
Rozumný člověk totiž uvažuje dopředu. Chce něco, co bude fungovat. Co se bude příjemně číst a s čím se bude přijemně pracovat. Klikne na tlačítko, napíše příspěvek, vybere pár štítků a hotovo.
Pak si třeba přečte nějaké poznámky jiných.
A ano :D. Já takový systém mám v hlavě. A je překvapivě geniální svou jednoduchostí. Vlastně i proto jsem se začal učit javascript.
Pintou však je hlavně to, že se lidé neprojevují. Často slýchávám názor – “proč jsou lidí tak hloupí? Všude blbci apod.”. A víte čim to je? Jenom tím, že debilové jsou více slyšet. Jakmile se normální člověk ozve – debil nemá jak reagovat.
A shodou okolností jsem nyní absolvoval takovou modelovou situaci. Byť nešlo o konfontaci, ale spíše názor dotyčného člověka na určité složky 🙂 (který z mého pohledu je v podstatě logický, musí-li diskutovat s tímto typem názorů). Docela mě totiž zaujalo, jak je vlastně komplikované identifikovat původ toho, že někdo uvažuje tak nelogicky.
Abyste byli v obraze: Stal jsem se obětí trestného činu.
Avšak situace se vyvíjí jinak, než pachatelé předpokládali.
Lze si jen těžko představit míru debility, s jakou se potýkám.
Pachatelé, tedy naprosto nepopsatelní tragédi, se neustále vztekají, fňukají a řvou jeden přes druhého – jen abych se nemohl pořádně soustředit na svou práci.
Web je nyní nepřehledný. Mé fotky, které mě stály tolik času nyní nejsou příliš vidět. To postupně napravuji.
Ale já se prostě nezvdám.
Chápu, že přehlednost nyní pokulhává. Jenže já vím jak to napravit.
Zkrátka – prostě není žádná šance, aby se z toho parta dotyčných pitomců nějak vykroutila. A můžete to na mě zkoušet jak chcete :D.
Temný případ / Story of us / Story of fuck off / Jak jsem se stal obětí trestného činu / Jak jsem změnil světové dějiny / Jak bude od teď mnohem lépe
Ještě sám nevím jak to nazvu. A ačkoliv bych mohl napsat, jednu bitvu jsem vyhrál – ta težší mě teprve čeká. A to boj s lidma a jejich názory / předsudky. Přišel jsem na něco šíleného. Poskládal něco naprosto neuvěřitelného a pro mnohé nemožného. Jenže ono se to vážně děje. Je čas na změnu…..
Vše mám detailně popsáno, vysvětleno, propojeno, změřeno, doloženo. Bude to ještě zajímavé. To hlavní je, že vím, že mám pravdu. A dříve nebo později do pochopí každý :-).
Vidět zvuk / Jak jsem narazil na podezřelé ultrazvukové signály
Ve vlákně VIDĚT ZVUK se snažím popsat možnosti, jak měřit zvuk pomocí spektrogramu a všímat si různých zajímavostí. Nebo odhalit narušování soukromí :).
Často slyším, jak se nějaké individua pokouší zadávat “příkazy” pomocí, z jejich pohledu, podprahových zvuků (zvuky nemají být slyšet, jenže – navyknutí nebo Microphone Booster)
Příklad: “Teď běž na cigaretu”, “Slyšíš? Bež na cigaretu ty z.de”, následuje křik “P.čo, běž okamžitě na cigaretu ti říkám”
Člověk si říká – “To jako někdo myslí vážně?”. Jenže….viz související
V poslední době se také podařilo prokázat, že hudebníci ve srovnání s nehudebníky mají díky svému tréninku podstatně lepší výsledky v testech rozeznání řeči v šumu, dále lepší schopnost frekvenční diskriminace, tedy schopnost rozeznat rozdíly ve frekvenci tónů, a také lepší pracovní paměť, tj. schopnost si rychle zapamatovat sled dějů.
Kromě toho několik studií prokázalo, že hudebníci na rozdíl od nehudebníků více aktivují svůj zpětnovazební, tzv. olivokochleární systém. Ve sluchovém systému mozku se totiž vyskytuje velké množství nervových vláken, jež vytvářejí zpětnovazební okruhy – kontrolují zpracování informace shora.
Něco, nad čím člověk nepřemýšlí. O to zajímavější to však je.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak může znít inverzní podoba toho co slyšíte?
Stejně máte negativ u filmu, kde je vše naopak
Pochopitelně, že ne. Proč taky.
Jenže…
Včera se mi povedlo něco zvláštního
V mém oblíbeném programu na produkci hudby Ableton Live jsem si připravil specifický zvuk.
A během poslechu najednou zjistil, že dochází ke stejnému jevu, který zažívám při poslechu čvercové signálové křivky. Tedy poté, co vytáhnu sluchátka z uší slyším ještě určitou dobu něco jako digitální šum.
Ovšem tentokrát – tadá – rezonanční šum jak vyšitý. A je to ten stejný šum, který slyším snad už všude Je to ten stejný šum, který nelze jednoduše vyrušít přenastavením ekvalizéru. Ten zvuk, který je všude. Ten, který zní jako tón, ale zároveň zní pořád falešně. Ten, jehož podoba se mění v závislosti na prostředí (i interiéru) a ten, který je poněkud složitý.
A víte co je zvukem původním? Zvuk, který slyšíte třeba u transformátoru. HA!!!
Onen magický zvuk lze v jedné ze svých podob slyšet např v tracku níže (čas: 0:48 – 0:57)
A to je výrazný posun o několik centimetrů vpřed, protože mnohé, prozatím fragmentovité objevy do sebe začínají zapadat.
Samozřejmě to není vše.
Protože začínám objevovat něco naprosto nepochopitelného.
Dá se to popsat jako že to, co běžně posloucháme: tedy např hudba, filmy, je obrazně řečeno něco možná ještě řídšího než vzduch.
A vzduch lze stlačit bez ztráty kvality. A nebo do takové, např provzdušněné, voňavé místnosti (pěkná hudba), můžete přidat nějaký nábytek. Pěkný nebo funkční. Možná i obojí zároveň :).
A nebo třeba klavír a všechny jeho tóny dohromady a hrát na něj. Jen tak, v hlavě. Cokoliv chcete. I s kytaristou.
Což se krásně ukázalo na šumu, který se mi povedlo takto připravit a který je zcela srovnatelný s venkonvím větříkem co se rozlišení týče. A to na řadové zvukovce. #ŠumToJeUm
A mimo jiné jde o prvek, který lze použít tím nejtupějším možným způsobem – viz Gangstalking či lidsky, rozumně.