Denně dělám na počítači a denně kroutím hlavou nad tím, proč se to či ono musí dělat zrovna tak.
Modelová situace při řešení problému: “Zkuste mrknout na běžící procesy, zda tam není něco podezřelého”
Co to do prd.. má jako být? Jak z toho mám já, normální uživatel, poznat co je vir a co nutný proces pro běh systému, který stejně nelze vypnout a takže o něm vůbec nemusím vědět ne? Navíc takový proces nejde přece napadnout, když je tak důležitý, že nejde vypnout.
Asi ajťácký žert, který se tak často používal až se stal v podstatě zajetým “skriptem”.
Kdybych chtěl udělat nějaký vir, tak ho akorát pojmenuju schvost.exe nebo virus.bat a v tom množství se ztratí. Taky by nešel vypnout.
Proč někdo neudělá operační systém, který bude umět to, co dělá většina lidí. Prohlížeč na net, něco na psaní, mail a pár věcí k tomu. Třeba možnost nainstalovat si další aplikace. Jednoduchý, nenáročný.
Přiznám se, že nemám praktickou zkušenost s Macem. Většina lidí si jej pochvaluje a možná skutečně funguje tak, jak bych sám chtěl.
Čím dál více ale citím, že mnohdy musím provádět stále rutinní postupy, které by se daly řešit klidně za chůze a pouhým diktováním.
Ovládání počítače hlasem. Dneska se dá všude najít nějaký ten hlasový asistent. Ale musíte ideálně umět anglicky a nechtít něco příliš komplikovaného. Existuje však možnost, jak si nastavit vlastní povely pro jakoukoliv akci. Funguje překvapivě dobře a díky podskupinám apod. můžete nastavit hlasové povely v podstatě pro cokoliv.
A to mě přivedlo na pokus, jak by se takhle hlasem ovládala administrace WordPressu :). Opět jde o ty stále stejné kroky a možná by to bylo mnohem pohodlnější.
Jelikož umím naprogramovat akorát echo “Ahoj světe” a k tomu funkci, která nebude fungovat, tak se asi do ničeho pouštět nebudu. Pointou je spíše chuť podělit se o nápady, úvahy, mnohdy také zjištění jaký jsem idiot, protože mnoho věcí které mě otravují je možno řešit úplně jinak (např ukládání souborů striktně tam kam patří a ne mít vše v STAŽENÉ SOUBORY nebo v té, která byla zrovna tehdy otevřená 🙂 )
Každý zvuk by generoval unikátní kód. Jsem si téměř jistý, že lze nalézt nějaké dostatečně unikátní vzorce, aby takové řešení bylo dostatečně bezpečné.
Kdo by nechtěl přihlašování lusknutím prstu? 🙂
Tak přece se to povedlo :-). A mohlo by toho být mnohem víc.
Před mnoha lety jsem seděl v “prioru” úplně nahoře, baštil oběd a koukal na náměstí. Byla zima, sníh a lidé tam vyšlapali přes celé náměstí “velké X”. Hned mě napadlo, jak by bylo super, kdyby náměstí vypadalo právě takto. Jen ten vizuál jsem pak neudělal, protože jsem se zase ztratil v jiných myšlenkách. A teď už dokonce vím proč.
Zbytek by mohla být tráva, posezení. To by bylo fajn.
A dnes jdu takhle přes “masarykáč” a hele, oni to tak vážně udělali. Sice na té ploše vedle (jak bývá kolotoč nebo lední plocha), ale to vůbec nevadí.
To člověku hned zvedne náladu :-). A proto – každá myšlenka MÁ SMYSL. A je třeba o nich mluvit, protože každého nenapadne to stejné. Třeba proto, že mu chybí kontext – tedy situace, okamžik, který jste zažili jen vy.
Je možno nastavit zvuk tak, aby se odrazil od oka,zpět a byl zaznamenán mikrofonem např v notebooku? Jen v místě zorniček budou černé “dirky”, protože zvuk pokračuje dál do oka.
Poté by teoreticky šlo sledovat, kam se člověk dívá.
Na první pohled se to zdá absurdní, jenže když budete chvilku laborovat se zvukem a křivkama PILA nebo ČTVEREC – zjistíte, že by to možná klidně šlo.
Vlastní editor stránek
Jak jsem už několikrát psal, zkouším si dělat vlastní editor stránek, protože jsem doposud nenalezl nic, co by splňovalo veškeré mé požadavky. Zejména jednoduchost.
Prozatím nečekejte zázraky, ale i tak je zřejmé, že dodělat plně funkční a hlavně použitelný, jednoduchý a rychlý editor není zas nic tak náročného. Pokud chcete zkusit: klikněte zde: https://www.lovecokamziku.cz/lab/aplikace/
- Poté buď na přidat stránku, nebo některý z barevných pruhů.
- Klikněte doprostřed stránky, označí se prostr kam lze vložit element (tlačítko nahoře)
- Příště už samozřejmě bude vše tak, že nebudu muset vůbec nic popisovat :).
- Jde o práci s rezonancí.
- Rád si pro sebe upravuju vhodné tracky tak, že jej např 10 duplikuju a na každou kopii dám několik delay. Pokaždé jiné nastavení. Dále např reverby, resonatory.
- Díky tomu se zvuk různě přelévá, překrývá a vznikají unikátní kombinace / VF rezonance a různé rytmické zvuky.
- Hudba je natolik složitý a proměnlivý vzorec, že onu VF rezonanci bez ní neslyšíte. Lze si ji představit jako další vrstvu / film.
- Mám rád složité zvuky. Hodně složité. Sám nevím kde přesně je pravda, ale většinou dochází současně k tolika kombinacím, že nelze určit co v tracku je, co se díky úpravě zvýraznilo, co vzniklo novou kombinací několika rezonancí.
Subjektivní vnímání
- Každý má jinak citlivý sluch a cit pro hudbu.
- Je možné, že řadu zvuků, které slyším já, vy neuslyšíte. Buď nejste schopni slyšet určité frekvence, nebo nemáte dostatečně vytrénovaný sluch, nebo prostě slyšíte jinak :).
- Na podobném principu funguje i obtěžování hlasy. V takovém případě pak samozřejmě jde o naprosto primitivní, tupé, monotonní zneužití rezonancí. Proto je hudba, zvlášť s takto komplexním zvukem, hravě vyruší.
- A taky, často poslouchám hudbu přes sluchátka, které zvládají i frekvence 5Hz. Co z toho, když je to mimo slyšitelnou oblast? Je to stejný princip jako když vysoké frekvence ovlivňují ty nižší.
Zcela nový rozměr zvuku
- Snažím se pochopit specifické vlastnosti rezonancí, protože s tím souvisí řada zajímavostí.
- Kupříkladu by šlo vytvářet relaxační zvuky, kde si určité nástroje ovládáte pouze myšlenkama. Pozor. To není vtip. To skutečně lze. Jde o rytmiku, schopnost zaměřit sluch na určité frekvence (podle výzkumů toto lépe zvládají lidé s hudebních sluchem)
Color grading
Většina lidí netuší, co přesně dodává filmu tu správnou atmosféru. Jak to, že se záběry, které pořídíte třeba vy tak moc liší od těch filmových. Odpovědí je právě color grading. Obor, který se věnuje barevnému podání toho, či onoho snímku.
A lze jej nalézt i u fotek. Podívejte se na pár ukázek.
Jedna z mých fotografií. Před a po úpravě barevého podání.
Fotografie před úpravou barev.
Finální výsledek.
Ještě jedna ukázka. Fotografie Ostrava 36 (Bolt tower / DOV)
Fotografie před úpravou barev.
Finální výsledek.
Příště ukážu. jak přesně taková úprava probíhá.
Poznámka: Čtu si po sobě to co píšu a nejsem úplně spokojený s tím, jak skládám jednotlivá slova. Což má za následek:
- Zvědavost, jak to vlastně funguje? Jak to, že jednou něco působí takto a když se slova prohodí, tak takto?
- Soustředění se na slovní zásobu. Tu já totiž mám, ale v kontextu problému, o kterém dlouhodobě píšu (navíc jsem jeden z mála, proto tím spíš) se snažím pozorovat vliv podprahového zahlcování myšlenek naprosto dementíma frázema.
- Slovní zásoba některých jedinců, kteří tento trestný čin páchají je cca 80 slov.
Ale teď k myšlence, díky které píšu tento příspěvek….
Lidé se čím dál méně projevují. Není to škoda? Já bych si rád přečetl, co si ostatní myslí. Co je těší a co je štve. Najednou bych třeba zjistil, že je řada lidí co má totožné názory. Že je spousta těch, co mají stejné zájmy.
Populace stále roste a přitom je každý stále víc a víc osamoceným bodem. Kdysi byly přece blogy tak popupární a dneska už je nikdo nezná. Přitom lidi pořad čumí do mobilu a něco čtou. Tak by mohli občas i něco napsat. Kdo vlastně vymyslel tyhle vzorce co? No to je jasné, že znám i odpověď. I tak jsem se zeptal “hlasů” v počítačí a reakcí bylo (příspěvek teprve píšu) / https://www.lovecokamziku.cz/tag/gangstalking
Jistě, je zde např Facebook – jenže, ten už dávno jak překombinovaným javascriptovým peklem, kde člověku prakticky každý smysluplná informace uteče. Chtělo by to něco nového. Něco úplně jednoduchého.
Něco jako třeba twitter. Ale ten má omezenou délku příspěvku. Což není vyloženě špatné, ale přeci jen….
Jednoduchý, přehledný systém. Čistá funkční grafika. Je překvapivé, že něco takového v podstatě neexistuje. Není to škoda? Nejsem přece jediný, kterého baví psát o věcech co jej zajímají.
U mnoha lidí ale takovou touhu zašlape jednoduše fakt, že musí absolvovat:
- Jaký systém vybrat?
- Udělat si vlastní web – tzn řešit hosting, doménu, instalaci např wordpressu
- Nebo využít některý z blogovacích systémů?
- Jenže který?
- Mnohdy jde o zahraniční služby. Nejsou zdarma. To není vyloženě problém, ale já osobně bych volil zcela jiný přístup.
- Během tohoto procesu ztrácí člověk zápal. Má chuť něco napsat a veškeré nadšení vyplýtvá na hledání vhodného řešení.
- Rozumný člověk totiž uvažuje dopředu. Chce něco, co bude fungovat. Co se bude příjemně číst a s čím se bude přijemně pracovat. Klikne na tlačítko, napíše příspěvek, vybere pár štítků a hotovo.
- Pak si třeba přečte nějaké poznámky jiných.
A ano :D. Já takový systém mám v hlavě. A je překvapivě geniální svou jednoduchostí. Vlastně i proto jsem se začal učit javascript.
Pintou však je hlavně to, že se lidé neprojevují. Často slýchávám názor – “proč jsou lidí tak hloupí? Všude blbci apod.”. A víte čim to je? Jenom tím, že debilové jsou více slyšet. Jakmile se normální člověk ozve – debil nemá jak reagovat.
A shodou okolností jsem nyní absolvoval takovou modelovou situaci. Byť nešlo o konfontaci, ale spíše názor dotyčného člověka na určité složky 🙂 (který z mého pohledu je v podstatě logický, musí-li diskutovat s tímto typem názorů). Docela mě totiž zaujalo, jak je vlastně komplikované identifikovat původ toho, že někdo uvažuje tak nelogicky.
Zatím jsem nenašel, jak to vlastně je s životností atomu. Tedy jak dlouho takový atom průměrně existuje. Proč? Jednou jsem tak přemýšlel a napadlo mě – i člověk se skládá z atomů. Když zanikne tělo, atomy, ze kterých bylo složené jsou někde v půdě.
Pak vyrostou třeba rajčata. Holka si dá fresh salát a živiny živí i plod, tedy budoucí dítě. Toť zjednodušený koloběh atomu. Uvažuju správně, nebo někde cestou nastává štěpení či nějaký rozpad?
Prach jsi a v prach se obrátíš.
Pointou je, že atom třeba obsahuje nějaké informace (např částice, které jsme zatím neobjevili). Mimo jiné i informace svých předešlých “majitelů”. To by třeba vysvětlovalo, proč někteří lidé mívají zážitky z minulých životů. A jiní objímají stromy. A nebo zrovna vdechujete fragmenty svých předků (vzduch > molekuly > atomy) :).
Akorát nevím jak to je s tou životností atomu :).
Slogan bude:
Mám Windows – no a co.
Jistě – reklamy na prací prášky, půjčky atd. mají taky své příznivce. Jenže, abyste pochopili o čem to píšu – koukněte na tuhle reklamu. Can you feel it? To je to “Hippies were right: Its all about vibration, man!”. Takové pocity bych chtěl zakomponovat i do svých marketingových aktivit, které v průběhu tohoto roku spustím :).
Mimochodem, zde se dá inspirovat i v hudební produkci ;).
Pokud bych měl odpovědět na otázku, zdá podobný feeling vnímám i u nějaké české reklamy – hned mě napadne Česká spořitelna. Není to sice tolik o humoru, ale je to tam! Informace o kampani zde.
Led
Pan Vladimír Svatý
Vynálezce v oboru textilního strojírenství. Předběhl dobu o 50 – 100 let. Má přihlášeno cca 1500 patentů, přičemž jeho nejznámější je používán dodnes a zatím nebyl překonán.
A to vše v době:
“Inženýrku, za tohle by ti asi na západě dali asi hodně peněz co?”
“Ano pane prezidente”. Šup a byl zpět ve vezění. A to jen proto, že vymyslel něco převratného. Načež papaláši zjistili, že se nějak zbrzdil vývoj v textilním průmyslu. Následně dostal za svůj patent odměnu 1 Kč. A poté 5 000 Kčs. A to je řeč o patentu, který se dodnes využívá na celém světě.
O těchto lidech by se mělo mluvit mnohem více. Jsou pro mnohé zdrojem inspirace. Zároveň si taky lze připomenout, jak hrozná doba ještě nedávno byla a jak bychom si měli vážit svobody, kterou dnes máme.
Občas mám totiž pocit, že se máme tak moc dobře, až se začínáme trochu nudit. Což vede jednak k přehlížení určitých varovných signálů a také vytváření jiných, naprosto zbytečných, problémů.
Podívejte se na pozoruhodný příběh tohoto vynálezce v dokumentu České televize / iVysílání
Autonomní senzorická meridiánová reakce (autonomous sensory meridian response, zkráceně ASMR) je pocit brnění, který obvykle začíná na pokožce hlavy a pokračuje po zadní části krku a horní části páteře. Příjemná forma parestézie byla srovnávána se sluchově-hmatovou synestézií.
ASMR je subjektivní zážitek „euforie nízkého stupně“ charakterizovaný „kombinací pozitivních pocitů a výrazným pocitem mravenčení na pokožce“. Je nejčastěji vyvolán specifickými sluchovými nebo vizuálními podněty.
Vše je relativní. Co jeden vnímá jako vše / celek, je pro jiného pouze část. “Vše” je relativní :).
Továrna na sny pana Webba. Po dlouhé době nová éra průzkumu vesmíru
Zkusil jsem si vytvořit obrázek pomocí zvuku. Překvapivě se jedná a o poměrně poslouchatelné cvrlikání :). Když zvuk snímáte přes spektrogram, vznikne něco takového:
Zvuk zní takto:
- Syntéza hlasu funguje
- Ovšem jen online
- Je offline použití je třeba do Pythonu balíček CMU Sphinx. Ten mi nejde nainstalovat. Tak či onak – češtinu neumí.
- Proč někdo někdo neudělá českou syntézu pro offline použití?
- Rovněž dochází k prodlevě cca 1-2 s. Našel jsem řešení v podobě streamu. Script má více jak 6 řádku. Vůbec jsem ho nechápal :).
- Vyzkouším VISUAL STUDIO Code od Microsoftu
- Tato myšlenka je spojena s případem Gangstalkingu, který dlouhodobě řeším
- Už nějakou dobu mám pocit, že existuje určitá souvislost s typem lidí jako jsem já – tedy umělci
- To jsou mnohdy psychopati sami o sobě, ale v dobrém slova smyslu.
- Jsou tak nějak jiní, divní. Umí se zabavit.
- A co je hlavní – jsou kreativní, mají zajímavé nápady a mnohdy si je nechávají pro sebe, by řekli pachatelé.
- Jenže – mnoho lidí si absolutně nedokáže představit tu ubohou snahu jakkoliv zabránt situaci, která se děje např nyní – tedy zveřejňování takto detailních informací, či čehokoliv zajímavého.
- Ono se totiž potom těžce “týrá / šikanuje” > na toto pachatele vždy reagují “Takže se vlastně nic neděje”
Onehdá mě napadlo, jak by fungovala metoda, kde by se znaky brailova písma nahradily tóny. Minimálně by to mohl být zajímavý zvuk. Navic lze zvolit různé akordy apod.
- 1
- 2