- Tyto situace si značím jen tak pro jistotu.
- A také pro případ, že by pomohly některým jedincům pochopit souvislosti, které si neuvědomují.
- Dnešní den se nese v takové “retro” náladě. Citím 70. možná spíš 80. léta.
- Výhodou je v tomto případě byt prarodičů, který se od roku 1989 absolutně nezměnil (kromě updatované kuchyně a koupelny).
- Přitom nutno zmínit, že se v žádném případě nejedná o takový ten studený, “babičkovský” byt s krajkama, starým nábytkem a signifikantním “zápachem”
- Spíš něco jako “retro moderna”, která už je zase skoro IN :-D.
Kontext
- Jsem si jist, že tyto “ambientní” nálady je možno spouštět pomocí určitých, řekněme, zvuků. Pravděpodobně čím více je schopen někdo vnímat specifické vzorce, tím spíš si takové podněty uvědomuje.
- To ví někteří pachatelé, o kterých píšu v rámci Gangstalkingu
- Tyto momenty se snaží často narušovat. Vždy stejně – tedy vytvářením parazitních zvuků, provokací, snahou takové pocity ničit.
- Důvod? Protože to někoho sere = vzrušení, zábava, anonymita, žádná hrozba.
Podezřelá aktivita
- Jdu dědovi pro čokoládu (mám mít strach napsat, kde přesně jsem + doplňkové, slyšitelné, parazitní zvuky: “Jooo, on je tam”, “Zaměřím se tam”)
- Jakmile vycházím z domu – říkám nahlas: “Dnes je taková vintage nálada. No, možná ne vintage, ale sedmdesátky”.
- K této mé poznámce je jakoby přípojen podnět: “Toto veřejně zapsat, pomůže”
- Já tedy reaguji: “A to je právě ten problém. Jak přesně je definováno co případně slyším, jak co chápu, kde je získávána zpetná vazba?”
- “Pro mě jsou tyto úvahy téměř automatické, proto takřka od začátku cítím problém. Avšak jakoby to nikomu nedocházelo”
- Poté si zkouším představit, nakolik je možné tu či onu situaci “automatizovat” > zpravidla končím u: “I tak je třeba přípravit cílené spouštěče” nebo “Spouštěčem může být i velice obecný prvek či kombinace objektů, světelné podmínky, emoce. Záleží na typu člověka a jeho emoční inteligenci (EQ)”
- Zde právě onen problém: Cílené obtěžování = pachatel se soustředí na jednoho člověka + zneužití “obecných, plošných scénářů”, které nijak nenarušují činnost, soustředění a jejich “remixování”, nesmyslné “kombinování” apod. = problém se zpětnou vazbou, skýté jednání atd.
- Jsem před obchodem, v půlce cigarety. Slyším dva primitivní hlasy: “Dneska je to takové vintáž” + (!!!) “No, ony to jsou spíše sedmdesátky”.
- Následuje KLASICKÁ situace: Toto si ihned zapsat, nutno zveřejnit + nejsem u počítače, do té doby to zapomenu.
- Poté: snaha dělat ze mě vola = hlas “No výborně Popelko”, “On už to začíná pomaličku chápat” + něco jako “Vidíte, já mu pomáhám a má to smysl”. Což je reakce na chvilku předtím zveřejněný příspěvek: Úvaha. Lze představováním si zvuku vytvářet elektromagnetické vzorce? Tedy v podstatě nahrávat data?
- Reálně je toto v rámci mých myšlenek relativně samozřejmost, jde spíše o pozorování určitých rozdílů. Pachatel zpravidla předpokládá, že jsem debil, který si nic neuvědomuje a vše nějak “uhraje” právě pomocí podsouvání emocí, falešných pocitů, podprahových informací, podsouvání zvuků a každého, kdo se snaží situaci řešit prezentuje jako “Oni mu to říkají”, “On to jenom opisuje”