Scénáře / Krátké / Hromadný seznam

Zajímavé nápady / myšlenky

  • primitivní jedinci obtěžují takové lidí pomocí stále stejných scénářů / schémat
  • nic nesmí být nikde sděleno, protože cokoliv zajímavého = „oni mu to řekli“ = „není to z tvé hlavy“ = „ty to jen opakuješ“ = „někdo jiný se s tím trápí a ty mu to takto zničíš“
  • často si člověk dělá zápisky / poznámky
  • tyto data jsou snímámy a následně je člověk obtěžován neustálým posměchem či posloucháním historek, jak ti největší hlupáci takové myšlenky / nápady od různých lidí hned „vysílají“ a skutečný autor těchto myšlenek = ten, co to jen opsal, protože to slyšel

#24

  • možnost, že hrozí prozrazení toho co se děje
  • tedy ve smyslu větší pozornost na pachatele, který mě obtěžuje specifickou metodou a u které je možnost zachycení problémového signálu / frekvence
  • pachatel se snaží ihned měnit téma a neustále neurčitˇě vysvětlovat že je vše jinak, chyba je na mé straně (tedy na straně oběti)., nic se vlastně neděje apod.

#23

  • Nahrávání zvuků s cílem zachytit také hlasy
  • Když jde do tuhého > oběť nachází zvuk ve kterém jsou pachatelé slyšet víc než by chtěli > je použito jméno nějaké osoby, u které se předpokládá respekt
  • Človek se má cítit nejistý, že někdo daruje „entitu / jméno“ jakožto nějakého žolíka a když se něco následně nepovede, bude to ostuda
  • Scénář dnes (5.10.) poprvé
  • Citelně zřetelnější poslech
  • Jinak řečeno > zjevně nastává panika
  • Chci si nahrát zejména prasárny, které slyším. Viz: takhle ti chroptěla babička když umírala, chcípni, nabourej se + narušování pozornosti při řízení >což jen tak mimochodem zmiňuji u všech poznámek typu „toto je edukativní schéma“ „mu to pomáhá“ apod.
  • Další prvek > když se blíží problém, má být navozena iluze / či je vnucováno, že se to vysílá všude možně a ruší
  • Nově začíná být řešeno, že název webu STORY OF US znamená, že vlastně já jsem jeden z pachatelů. Název přitom znamená PŘIBĚH O NÁS (lidech)

#22

  • hlas: oni si to zase stáhnou
  • toto je jasně slyšet po každém uložení nějakého specifického zvuku (s nechutí i u fotek)
  • často obkecáváno „exekucí či nějakým vymáháním dluhů“ > „vše co uděláš / vytvoříš je naše a my si to můžeme stáhnout kdykoliv chceme“
  • děje se tak i přes zřetelný nesouhlas, jasně dané argumenty atd. atd.
  • a tedy > jedná se o krádež v případě, že se tak opravdu děje a dané postupy nejsou kopírovány během snímání obrazu
  • k tomu několik dalších scénářů, kde vždy zbude jeden subjekt, který o všem ví a nic neřeší. A to po celou dobu (tedy několik let). V rámci toho co slyším.

#21

  • informace dvojmo
  • je tvrzeno, že je kdykoliv možnost vymluvit se na špatné pochopení či podobné prvky u oběti
  • samozřejmě je kladen důraz na to, aby oběť slyšela jen to špatné, nesmyslné

#20

  • sampl: já si teďka řeknu a
  • jakýkoliv pohyb uděláte, tak spuštěn >
  • sampl: „Vidíte? To já s ním manipuluju“

Scénáře krátce

  • Krádež schématu
  • Má to být pro mého syna (vzpomněl jsem si na zvláštní email co mi kdysi přišel > celou dobu jakoby čekání až si ho otevřu)
  • Dlouhodobé, doposud nevyřešené obtěžování konkrétních jedinců (k tomu se váže až směšná snaha neustále donutit takovou oběť k poslechu hodinových monologů o tom, co všechno mohlo být lépe, kdyby mu to nebylo zničeno)
  • Následující bod má kromě jasného sdělení ještě jeden aspekt. Hrozba  negativní emoce/asociace: Já, fotograf, web, odporné informace. Snaha tlačit do webu anonymního. A anonymní oběť je výhodou pro koho?
  • Některé dny často mluví tupý dívčí hlas (lze si představit jako nějakou malou svini v ústavu pro mladistvé > zde samozřejmě hned snaha o pocit lítosti > tak něco z reálného života: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/373485/kdyz-deti-vrazdi-deti-nejdesivejsi-zlociny-vykonane-tou-nejmladsi-rukou.html  . Rozhodně mi nejde o vyvolávání negativních emocí. Avšak – v tomto konkrétním případě jde o zneužívání slušnosti a neschopnosti říkat věci tak jak jsou!!!) – když se oběť ohradí a pošle dotyčnou někam  > najednou je to hlas něčí dcery, která byla strašně hodná a chytrá > má vyvolat lítost
  • Pokud jste nečetli sekci O CO JDE, měli byste tak udělat. Nebudete zbytečně tápat. „A jak by se jako něco takového mohlo dít?“
  • Vyvolávání agrese (např několik měsiců mezi sousedy) > následně se zabuší na stěnu > najednou „Ať si buší, já nic neslyším “ > toto jsem slyšel po 3 letech poprvé (ale každé ťuknutí do klávesnice, šustnutí ano)
  • Poté např cigareta a komentář > „On je strašně slušný člověk“ > to každý slušný člověk vztáhne na sebe. A když jich je víc? > opět klasická snaha o zmatení
  • Tyto neurčité poznámky jsou hned v zápětí zneužity k vyvolání nějakého „AHA“ > a hned má být chyba na straně oběti. Zase jen něco špatně pochopil.
  • Já píšu web. Soused najednou taky píše web (přitom soustavně tvrdí, že nemá počítač aby se podíval na tyto informace). Proto lze veškeré negativní poznámky (které sedí zejména na pachatele) směřovat na mě (mnohdy se tak děje i když je výsledná informace naprosto nelogická, absurdní „Jako Popelka že?“ „To bylo na tebe“ „to někdo říká tobě skrze tebe“ = nadávky/argumenty)
  • Cigareta > záměrná snaha načasovat důležité odpovědi na vydechnutí kouře. Když schválně zadržení, tak na určitých místech (jako např nyní v FM) se děje: „Už vydechl?“ „Ne, ještě ne“ a jakmile se tak stane „Jo teď“ 
  • K tomu vždy úchylné komentáře „Já se na to vyseru, ono to funguje“ + x vysvětlujících informací, které ale skupina dementů najednou neslyší. Tzn. že z jiného pohledu jde úplně o jiný scénář apod. Tzn v tomto případě: Já ukázal směrem tam, kde předpokládám, že je debil > ten samozřejmě uslyší něco ve smyslu „on teď ukáže na toho, kdo vyhrál tohle kolo“ 

Nekonečné tlachání o ničem

  • pravděpodobně má zdržovat
  • upoutávat pozornost
  • vždy jen neurčité rozhovory / hádky
  • „Proč jsi MU to řekl?“ > „Protože mě naštval“ (není zřejmé komu, co apod.)
  • Mnohdy spojeno s vysvětlením, že se takto „něco“ nahrává do hlavy > zde samozřejmě možnost, že jde hlavně o to, ať se zdiskredituje ten, kdo o tom píše
  • Najednou ovšem začíná předešlý rozhovor pokračovat (resp to tvrdí jiný hlas „Ale ono to pokračuje“) a opět kdybych to uměl, kdybych přemýšlel, kdybych nemachroval jak vím vše a neumím si nastavit žádný zvuk
  • Mezitím je možnost, že si člověk přivykne na určité zvuky / rytmy, ovšem ty se dají zas jednoduše vyrušiti > pustit si hudbu apod.

Scrollování / Čtení poznámek

  • zastavení scrollování spustí sampl „Nech to tak, to mě zajímá“

Přidal se někdo nový

  • tímto se obhajují neustále se opakující scénáře
  • po určité době se vždy do situaci jakoby zapojí někdo nový kdo začal „slyšet“ a retardovaní devianti tedy opět přehrávají stále stejné, x-.krát zopakované situace a jsou v tranzu z toho, že je slyší někdo nový, kdo nic nechápe (přitom je to s největší pravděpodobností jen další falešná entita, kterou vytváří další hlupák > finanční prospěch?) (samozřejmě druhá varianta je „řešení“)
  • Nyní jsem jako vždy napomínán za slovo krypl. A jako vždy (ne, nebudu psát, že je mi to jedno, když o tom píšu tuto větu) > jsem slušný člověk a jestli někoho urážím a říkám, že si to zaslouží, je to směřováno výhradně tam, kam to směřováno má být. 
  • K tomu scénář: snaha o dominanci zamezením nadávek / zastrašováním (na oběť co se brání nejsou pachatelé příliš zvyklí > často je zjevně slyšet paniku, snahu vše ututlat)

Narušování hudby

  • zde se týká zejména youtube, kde si mentálové často pustí daný track / video napřed. a odchytávají výrazné pasáže
  • pokud hudba obsahuje nějaký specifický šum, rytmus či cokoliv, co připomíná slova, je to zneužito a napojen k tomu VF šum
  • Taky se zdá, že řada písniček (zejména ty populární) je v nějaké úchylné databázi
  • To je mimochodem také jedna z výmluv, kterou se pachatel neustále obrňují > že mapují vše co poslouchám protože to přidávají do DB
  • spuštěn opět sampl „Popelko, ty seš magor, proč to furt píšeš, že“
  • Nyní zajímavá situace. Přidává se další hlas „promiňte, promiňte, ale já to slyším, jinak že, ně“ + scénář vyšetřování / pátrání a ověřování si, zda si nevymýšlím

Poslouchat nesmysly

  • entita Debílek / Vězeňská zábava
  • je přesvědčen, že každý ho / je chce poslouchat
  • zároveň záměrně není řečeno jak – to je první oblast obtěžování
  • ignorován fakt, že absolutně nikoho nezajímají jejich tupé, okopírované, přemluvené tuposti > pořád budou pomocí různých dětinských hlasů otravovat jakoukoliv metodou a vymýšlet historky JAK POSLOUCHAT, aby opět vznikla nějaká situace, za kterou se dá „šikanovat“
  • Bizárem na tom všem je, že jsou schopni říct cokoliv, jen ne to co chtějí říct
  • nehledě na fakt, že celou dobu jde jen o obtěžování, nic jiného
  • a zejména snaha vyskakovat si na mě, jakožto někoho, kdo to vše rozebírá
  • to entita zakomplexovaný Debílek stále nemůže rozdýchat
  • Čím víc je zřejmé, že jde max o 1 – 2 problémové jedince, kteří neustále chtějí někoho týrat a sledovat to z povzdálí
  • Vytvářet situace, které vyznívají zcela opačně a tvrdit si, jak někoho týrají

Snaha zesměšňovat

  • entita Debílek / Vězeňská zábava
  • Vždy má podobný průběh
  • Totálně nesmyslný důvod: konkrétně např situace, kdy pracuji na webu, dostanu plugin k zapracování, ten neznám, nefunguje jak bych předpokládal, časová náročnost
  • Do toho nahrávky jako „To už musíš mít v malíku ne?“ + smích > má být taxikář který sleduje takto počítače lidí (viz technologie) či kdokoliv, kdo nechápe a odsuzuje za to, že mi tak dlouho trvá nějaká, z jeho pohledu,  banalita (následně mnohdy pokračování, kde je snad záměrně sděleno, že dotyčný o počítačích a internetu neví absolutně nic).
  • Prostě neustálá provokace, kde se debílek snaží urputně zničit někoho, kdo je ve všem lepší než on. Tedy mě. (následuje mnohdy hystericke prskání a řvaní) ovšem také nastupuje entita „Prase“ > rádoby klidný hlas, stejně tak naprosto zbytečný, otravný

Provokace

Zahrnuje mnohdy tyto „schématka“ / samply

  • byla sepsána poznámka o pachateli 
  • je třeba poupravit určité části, poznámka je znepřístupněna 
  • spouští se „Dívejte jak se bojí“
  • Následuje kámo, smich, já mu to můžu pouštět donekonečna cháopeš?
  • Snaha machrovat, přitom se točí stále stejné nesmysly pořád dokola
  • Už teď retardovaný pachatel mnohdy opakuje to, co je zde sepsáno
  • „Ale mě nebaví dělat pro každého to stejné“
  • Následuje hlupák „Adame, pochop to už“ a jeho scénář o tom, jak mi pořád chcou něco pouštět (ještě nikdy se nestalo, že by opravdu k tomu došlo).
  • Vždy se opakuje jedno a to samé > „My ti chceme něco pustit“ > pokud se někdo zaposlouchá > ihned je nějak „náhodou“ přerušeno, či teď se to zrovna nehodí apod. Vždy má vše jediný cíl > zdržovat

Nepiš si to pořád a věnuj se něčemu jinému

  • entita Debílek
  • důkaz, jaký má pachatel strach z veřejných poznámek
  • většinou se spustí při jasném záměru psát si poznámky
  • toto vše se odehrává zpravidla v noci

Přesně tak jsem to chtěl

  • entita Debílek
  • používán zejména při práci se zvuky
  • na tu je pachatel velice háklivý
  • jakékoliv nastavení = „Přesně tak jsem to chtěl“ > poškozený má být zastrašován / znejistěn

Zabránit získání jakýchkoliv informací

  • deviantní jedinec
  • že je použita specifický jev / postup je jisté
  • zaostalé entity, jakožto loutky, věří každému nesmyslu (že mají telepatickou schopnost, že něco ovládají apod.)
  • hlupáci, které se cítí jako nadlidi se zase vztekají, když oběť má snahu dohledávat si specifické informace
  • jedním ze scénářu jak tomu zabránit je
    • použití co nejotravnějších hlasů
    • vytváření co nejnesmyslnějších slovních spojení
    • výsledkem je pak třeba nějaká uřvaná kreatura, která při nalezení nějakého článku hystericky řve: „Jo kámo, on nám to všechno najde“, „Já sem ti říkal, že když ho budeme dráždit, tak nám to všechno dohledá“ 
    • Tomuto samozřejmě preventivně předchází pouštění předpřipravených nahrávek, kde hlavní roli nějaký retardovaný šimpanz s hlasem 20 letého mladíka, který se snaží co nejvíc mluvit jako žena. Ten hystericky popisuje (přitom vůbec není komu) jak se „kámo napojil na něčí mozek. Jak přesně vidí to co on. Jak může zkoumat veškerá jeho zákoutí“ + mlaskání apod. + namachrovaný hlas „Jo, mám ho“. Asi má znázorňovat entitu prase, který se baví ovládáním lidí a potřeboval šimpanze, pomocí kterého bude obtěžovat mě (tedy opět pojítko na staré prase > viz entity
  • Je vážně komické, čemu jsou někteří jedinci schopni věnovat čas
  • Mimo jiné je opět potvrzeno snímání dat z počítače, které je spouštěčem takových samplů
  • Samozřejmě, že je ihned spouštěno několik primitivních podprahových informací, které mají vše vysvětlovat jinak
  • Toto už se opakuje tak často, že se jen směju, jak se fanatické individua křečovitě snaží za použití takřka sci-fi postupů psychicky zlikvidovat ostravského fotografa 🙂
  • Následuje spuštění namachrovaných hlasů (děje se vždy v takové situaci), které situaci komentují jako: „No, tak tentokrát to nevyšlo, ale to nevadí“ „Ale to není pravda, on si vymýšlí“
  • Zde je velice problémový prvek > snaha představit si intonaci. Ta je totiž zcela zásadní. Změnou intonace lze jednu a tu stejnou větu říct nechutně a taky neškodně. Všímám si toho při zpětném čtení mých poznámek. Mnohokrát se zdá. jakoby poznačený sampl byl neškodný.
  • Také jsem si stále více jist, že primární příčinou toho co se děje je jednoduše fakt, že dokážu tyto věci vnímat. Jen prasata, která za tímto stojí nikdy nebyly v tak daleké galaxii. Tam, kde jsou lidé s něčím abstraktním – rozumem. 
  • Během psaní předchozích odstavců často se opakující schématko: narušovat pozornost komentováním okolních zvuků = vytvářet co nejhloupější spojení. Např. šik = „Co, počkej, on říkal dick? Jako péro? Kááámo, na co se to díváš?
  • Následuje scénář spuštění entity, která komentuje předchozí poznámku a snaží se litovat, zesměšňovat pachatele. Jenže – projev je stejně retardovaný a jde jen o změněný hlas. Takže ano, pachatel nadává sám sobě. Takový idiot to je. 
  • Nyní dochází ke zmatenému přepínání různých hlasů. Lze přirovnat k přepínání stop na CD, poslechnutí prvních slov a přepnutí na další. Cca 4x za sebou.
  • Protože si retardovaný šimpanz myslí, že je hrozný frajírek, tak samozřejmě občas během toho slintá do mikrofonu komentáře „On to má tak propracované chápeš?“ „Počkej, já mu tam ještě něco pustím“. Přitom ho absolutně nikdo nemá jakýkoliv zájem poslouchat a toto dělá jen jako maskování trpného momentu. A zjevně si neuvědomuje, že ho takto ještě umocňuje.
  • Čeho jsem si zřetelně všiml:
    • pachatel počítá, že oběť vnímá všechny hlasy neurčitě
    • není schopna se v nich jakkoliv orientovat
    • behem prvních pár slov tohoto bodu hned snaha zastrašovat něčím jako „kámo, on se přizná že vše slyší čistě“
    • jenže – pachatel má z toho strach.
    • jde totiž o to, že mozek si postupně zvykne na tyto specifické zvuky světe a div se, naučí se (alespoň je tomu tak v mém případě) precizně ladit jednotlivé frekvence
    • proto často stači vědomě přeladit na vnímání nižších / vyšších frekvencí
    • souběžně s tím stoupá rozlišování detailů a schopnost udržet „mušku“ (že?), nitku, vlákno
    • a tím pádem lze vnímat naprosto bizarní mentály, kteří nejsou schopni jakkoliv reagovat na takovou situaci. Stále věří, že se vždy ze všeho vykroutí nějakým pazvukem a ztratí se v moři jiných zvuků. Jenže je z toho komická parodie, kde slyšíte pořád jednoho dementa, co mele ABSURDNÍ věty > věta v půlce useknutá, najednou změna tóniny, jakoby napojení jiné věty a po pár slovech ticho a jistota, jak zase elegantně někoho zmátl. Tak se zasměje, oddychne si a pak uslyší „Co to zkoušíš? Vždyť tě pořád slyším. Uvědomuješ si to?“ > reakcí je totální zmatek „Kámo, kámo, já mám problém, co mám dělat? Poraď mi. Kámo“
“https://www.youtube.com/watch?v=rD38cMWJf44″
[/col] [/row]

(jméno), vy ste se zbláznil

  • 29 / 09 / 21 / 0:09 + scénáře: specifické řešení případu / čas = problém > testování
  • tento zvuk (+ konkrétní hlas) slyšen v šumu během práce
  • opakuje se již po několikáté
  • lze vnímat jako nějakou snahu předběžné vytváření „dodatečných důkazů“ které napomohou eliminaci jakýchkoliv jiných úvah než „upadek“, který byl však způsoben záměrně
  • použité techniky na obou stranách: operantní podmiňování (viz klíčové slova) > low contrast detected > no uvidíme. Pak to asi změním.

Sousedé

  • dává „smysl“ dokud do všeho nezačne zasahovat entita Debílek a s ním spojená tlupa dementů
  • jde o zásadní prvek celého problému
  • velký problém pro člověka, který má značně rozvinutou také emoční inteligenci a kterému v každé této situaci naskakuje v podstatě nespočet kombinací toho, co se může dít a je tak zahlcován sám sebou. Čím chytřejší, tím horší projev (snaha pokrýt několik variant zároveň – viz dále)
  • cílem je vyvolávat postupný úpadek oběti
  • a to pomocí naprosto primitivních, hloupých entit
  • ty neumí / nemají schopnost logického přemýšlení
  • přemýšlí pomalu, nahlas, je třeba jim něco stále vysvětlovat
  • každý den začíná tak, že během cigarety jsou tyto entity pomocí argumentů zcela rozebrány a není kam / jak pokračovat

Problém tohoto scénáře:

  • oběť slyší určité specifické zvuky
  • vše je vázáno na konkrétní místo / lokaci (byt/kancelář)
  • jak již bylo psáno, postupně dochází ke stále podrobnějšímu mapování zvuků na konkrétní místa (místnost, roh, větráček od počítače)
  • bez ohledu na to, zda sousedé něco slyší či nikoliv je oběť neustále udržována ve stavu, že sousedé slyší stejné zvuky
  • ačkoliv lze nalézat adekvátní reakce na tuto situaci, vždy velice rychle končí situací, kdy je logické být ticho, či vykonat nějakou akci (např. navštívení tohoto webu > a nastává problém)
  • je tak zcela evidentní, že dochází k neustálému OPAKOVÁNÍ toho, co oběť říká
  • zároveň se tak děje i ze strany sousedů (bez ohledu na fakt, zda opravdu něco řekli či ne)
  • sousedé mají neustále narušovat soustředění (něco slyší, oběť je neustále vykreslována jako problémový prvek, sousedé se snaží zjistit co se děje a oběť slyší, jak někdo zcela nesmyslně reaguji za ni)
  • dochází tak k mnoha nepřehledným, zmateným situacím, které jsou zjevnou zábavou pro tupé, primitivní jedince, kteří se baví snahou neustále vyvolávat nějaké konflikty
  • taková situace velice narušuje pozornost
  • oběť se logicky snaží situaci nějak řešit, ale tak, ať zbytečně nedochází k problému.

    1. Oběť ví, že primárně komunikuje s někým kdo snímá zvuky, tedy s pachatelem co se vydává za sousedy
    2. Zároveň však často dochází k různým parazitním zvukům, kde se zdá, že sousedé skutečně mohou poslouchat (slyší jinou verzi téhož, reagují na jiné zvuky apod.)
    3. Proto se snaží nemluvit příliš sprostě. Poté spíše průběžně sdělovat nějaké zásadní informace
    4. Pachatelé si toho jsou vědomi, proto je oběť neustále zahlcena např 4. entitama (různé protichůdné varianty) a neví, která přesně může být ta pravá)
    5. Neustále jsou vytvářený scénáře jako: 

    a) sousedé, co poslouchají a řeší co se děje. Navíc mají vazbu na někoho např od policie (vnuk, potomek, kamarád). Ten se snaží pomoct a probíhá např tel. hovor, kde mu sousedé sdělují slyší. Ti si přitom neuvědomují, že neslyší oběť ale jen pachatele, který se za ni vydává (což oběť ví a je-li to možné, způsobí nějaký nárazovity, sílný zvuk > zahvízdá, zařve adresu na web apod. – dochází k rozhození)
    b) nějaký důchodce, co jen tak pro zábavu poslouchá sousedy pomocí specifického zařízení. Může být napojen na variantu a) jakožto kamarád, co zjišťuje / mapuje situaci. Vzhledem na celkovou komplexnost se nabízí nespočet různých problémových situací, které lze řešit pouze přednáškou (přečtením webu) 
    c) do toho zjevně dochází k reálné přítomnosti některých jedinců, kteří jsou za toto zodpovědni a baví se reálným zásahováním do těchto scénářů. Je zde neustálá snaha vyvolat konflikt. 
    d) v místnosti tu a tam problikne světlo, lze slyšet různá volání okolo (reálná), škrábání něčeho ve stěně, klepání a další podívné zvuky

  • jak vidno, jde o složitou situaci. Navíc postupně dochází k tomu, že oběť reálně komunikuje. Mluví, argumentuje, přemýšlí nahlas. Jedině tak má jistotu, že jsou vytvářeny nějaké informace a někam doputují. Ale protože nejpravdepodobněji jen k pachatelům, je tomu přizpůsoben také slovník a styl konverzace. To je ale stále negováno přítomností entity soused, která je slušná, oběť slyší a oběť vnímá jako nějakého primitiva či dokonce jakožto pachatele. 
  • To je oběti samozřejmě líto a průběžně mění styl konverzace. To ale zase znamená > bipolární porucha či schizofrenie > rychlé změny nálad. 

Doprovodné zvuky:

  • „S kým se tam baví“
  • „Dívejte se na to“
  • „Počkej, já tam něco slyším“
  • atd.

Telefon / Handsfree a zvuk hlasitého hovoru

  • běžná situace v autě
  • zvuk telefonního hovoru vytváří specifický zvuk (komprimace / malý rozsah frekvencí)
  • a právě tento zvuk upoutal mou pozornost při cestě do obchodu
  • proto jsem změnil směr, koukám a vidím, že to je jen člověk telefonující v autě
  • hned mě napadlo, že i to může být třeba právě jeden z primitivních způsobů, jak někoho obtěžovat
  • zvuk byl totiž překvapivě výrazný (a to za dne – většina problémových situací probíhá přes noc)
  • člověk mu ale nevěnuje příliš pozornosti. Jde o běžnou součást městského ruchu
  • stejný princip by šel použít i pomocí vhodného, levného repráčku co se přilepí na stěnu a obtěžujete např. souseda, o kterém víte, že je na takové zvuky citlivý 
  • V horším případě jen tak, třeba to někdo uslyší

Mletí úchylných nesmyslů do sluchátek

  • entita Debílek
  • komentováno jako „on se musí nějak ztrapnit“
  • snaha komentovat každý zvuk. Např poslech ASMR relaxačních videích, žena říká sleepy (ospalý) > dement hned slipy, slipy, to je o slipech? + pouštění samplů smích, kde se snaží tento debílek vytvářet iluzi skupiny dalších opic, co se tím baví
  • Další scénář spočívá v uchylných poznámkách ke každému zvuku. Např kručení v břiše, dýchání apod.
  • Opět vytvořena iluze skupiny nějakých psychopatů. kteří si zkouší svoje schématka. Jeden se tvaří jako vedoucí, druhý je podřízený a pořád se ptá „a jak to děláš?“ > přitom se reálně neděje nic. Jen se otravuje.
  • Snaha o co nejúchylnější projev „on má rád takové zvuky? Tak já mu tam zkusím něco na to poskládat“ „Ho to asi dráždí“ „On mi schválně dělá pokusného králíka“ „On si vždycky lehne a rád to poslouchá“ (samozřejmě jsou tím myšlené různé nechutné komentáře apod.)
  • Jiná varianta počívá zase v záměrném otravování co největšíma úchylnostma a snaze takto zjistit frekvence, na které člověk reaguje. Zjišťuje se to pomocí prasáren jako „Slyšíš mě? Jo? Já si teďka honím“
  • A nyní si představte, že to má poslouchat malé dítě: Viz sekce O co jde (spuštěn sampl „Tak takhle na to chceš jít jo?“)  + (jiný hlas „pane Popelko, pane Popelko, to děláme my“)
 

Permanentní snaha vyvolat agresi

  • spojeno s nějakou chybou
  • má být výsledek manipulace
  • nastává rychlé narušování pozornosti
  • střídání různých frekvenci > viz. Badatelna / Mozek a nepříjemné zvuky

Oni ti to říkají

  • entita Debílek
  • projevuje se neustále
  • cílem je vyvolat u případných svědků (spuštěn sampl: on už to tam má a neví o tom, tak to píše znovu a strašně si přidělává práci)
  • existuje mnoho variant toho, co se může dít: pomoc, opakování toho co píšu a se zpožděním pouštění nekomu jinému (a protože je známa jeho reakce – spuštěna v podstatě identickou formou – celek se pak zdá jako probíhající v reálném čase)
  • spuštěna opět a zase „nechápající entita“ #podpora? #ego? #vztek? #pozornost?

Snaha šikanovat i za pomalé řešení tohoto problému

  • entita Debílek
  • toto už je naprostá bizarnost
  • pachatel je sám proti sobě
  • cílem je pravděpodobně křečovitá snaha znechutit cokoliv
  • další možností je vytvořit negativní asociaci s jakoukoliv pomocí

Dement, který si poroučí, co se bude řešit

  • entita Debílek
  • entita TUPÉ PRASE. Viz sekce ENTITY
  • Pokud je možnost, že oběť přemýšlí nad prací, spouští se tento nebo podobné scénáře
  • Cílem je znechutit jak práci, tak řešení tohoto obtěžování
  • Projevuje se jako odporný, debilní hlas, který si hraje na nějakého manipulátora a ten si poroučí, že se v žádnem případě nebude pracovat a bude se řešit tento „systém“, který mu byl, jakožto jeho „stvořiteli“ odcizen

Všechno už je sepsané, vyřešené / Zbytečně ztrácíš čas

  • entita Debílek
  • cílem je zabránit nějakému řešení
  • negativní asociace
  • různé doplňující nahrávky „Oni to mají lepší“ „Já/Oni to mají vyšperkované“
  • Během sepisování se spouští scénář „Zájmena“

Zájmena / Já, Oni / Opakování

  • poznámky – přepisování toho, co jde slyšet > spouští se nechápající entita (např. jiný poškozený, který toto rovněž slyší)
  • cílem je vyvolat nepříjemný pocit díky psaní „já“. Entita se dotazuje, narušuje pozornost
  • Podobný princip je použit i při konfliktech přes telefon
  • Oběť si např dělá poznámky / Nahrává si co slyší
  • Může dojít k situaci, že oběť prochází kolem místa, kde se vyskytuje další oběť a zrovna v momentě kdy říká nějakou často se opakující frázi + použije zájmeno „já“, stane se podezřelým či vyvolá negativní spojitost se svou osobou

My ti to jen připomínáme / Rádce / Pomocník

  • snaha obhájit pouštění nesmyslů
  • má jít jen o snahu připomínat různé situace
  • cílem také může být vytváření / udržování záchranné entity
  • jiný úhled pohledu: vytvořit negativní spojitost s jakoukoliv osobou s tímto spojenou – a tedy samozřejmě i se mnou
  • další úhled pohledu: kolektivní vědomí #taxikari

Ten kdo vše řeší = pachatel, který má strach z dopadení

  • zde netřeba rozepisovat
  • tento scénář je nejintenzivnější v případě rozepsaného webu, nejsou pohromadě veškeré potřebné informace

Důvěryhodný hlas a vytváření negativního obrazu

Další z řady matoucích schémat. Probíhá to takto.

Rozumný člověk, jako třeba vy a já, reaguje na situaci a snaží se jí řešit. Pokládá logické dotazy, předkládá jasné argumenty. Během toho lze vnímat jak jsou jeho slova někým opakováná.

A může se dít hned několik věci:

  1. různé hlasy jsou vytvářeny pomocí různých frekvencí
  2. proto to, že se opakování děje vždy jiným hlasem může být také snaha nalézt takový hlas, který dotyčný člověk nebude slyšet
  3. v každém případě – protože jsou tato, rozumná, slova opakována pokaždé jiným hlasem, dochází k tomu, že z pohledu dalšího, nezaujatého člověka, je navozena iluze, že jde pokaždé o někoho jiného (není tedy hned jasné, že jde o jednoho poškozeného).
  4. co je však podstatnější, onen opakující hlas, díky tomu, že mluví rozumně, k věci a zdá se, že se snaží vše řešit získává určitou autoritu / důvěryhodnost (a pro poškozeného to má být následně jedno z dalších šikanózních schémat, když se dozví, že se vlastně sám podílel na své destrukci).A teď:a) když se ten, po kom jsou slova opakována dotazuje kdo a proč ho opakuje, zpravidla je snaha vyvolat pocit, že to tak musí být, že to je pomoc, že to nemá prozrazovat
    b) následně, když ten, kdo se snažil vše řešit a po kom byla slova opakována a tedy je pro skupinu dementů problémový prvek, nemá prostor reagovat (je např v práci, vykonává nějakou činnost) – je najednou pomocí onoho hlasu, který právě díky němu získal určitou důvěryhodnost vykreslován v negativním světle. A to jednoduše užitím jména. Protože je hlas jiný, než toho, kdo mluvil původně, stačí už jen říct „no, ten Popelka, fotograf, on je takový a makový“. Řiká to hlas, který krátce předtím mluvil rozumně, tak proč mu nevěřit, že?

Je však taky nutné myslet na to, že já se nacházím v poněkud specifické situaci. Pravděpodobně jsem, ne zcela dobrovolně, schopen vnímat veškeré frekvence natolik jasně a zároveň mám dostatek prostoru, že jako jeden z mála mám možnost vnímat veškeré detaily celé této šílenosti.

Veškerá tato řešení jednotlivých části jsou výsledkem předchozích experimentů se zvuky, či „ne“konečného, stále se opakujícího debatování a zkoušení různých variant. Na stejném principu ostatně funguje strojové učení :).

Scénář / Oddalování / Znechucení řešení

  • entita Debílek
  • pachatel se chlubí jak má vše detailně propracované > reálně o stále stejné sračky / nesmysly (vážený čtenář volí dle toho, co je mu bližší) založené na jednom a tom stejném principu
  • jiná varianta: úchylný hlas „on mi udělá takové pekně memento“
  • další varianta (většinou, když na tom oběť není dobře – což je v mém případě běžný stav, proto nechápu dle čeho se posuzuje) > oběť si dělá memento a pachatele vzrušuje, že to bude všechno „tak pěkně sepsané“

Scénář / Vyvolávání negativních pocitů

Scénář / Napovídání

Scénář / Vytěžování informací

Scénář / Sranda, bagatelizace

  • Neschopnost argumentovat
  • Snaha vše přetočit ve srandu
  • Vnutit pocit převahy. Pachatel je jakoby stále nad věcí a je to pro něj jen zábava
  • Reálně je však vzteky bez sebe, protože je neustále za tupce
  • Proto častá snaha zamezit jakékoliv reakci poškozeného či jej vmanévrovat / vyvolat / způsobit nějaký problém, který jej 1. potrestá 2. vyvolá negativní emoce u poškozeného = lepší možnost otravovat, vysmívat se 3. zaměstná jej
  • A právě z tohoto důvodu jde v mém případě o naprostý bizár. Já mám zájmů a práce tolik, že by bylo mnohem rozumnější nechat mě prostě v klidu. Ovšem 1. to pachatelé berou jako pocit prohry, avšak zároveň 2. je toto zneužíváno jako další scénář: Problém / Scénář / My mu pomáháme / Poškozený má pouze klid na to dělat co umí

Scénář / Nalezení řešení

  • entita Debílek
  • Poškozený narazí na něco, co omezuje pachatele (např. zvuk apod.).
  • Ihned, jakmile je to možné, dojde ke spuštění rádoby inteligentních proslovů: „Na to jsi mohl přijít už dřív“„Je s podivem, že jsi na to přišel až teď“, „To jsme mu poradili my“, „To je díky nám“, „Oni mu to řekli“
  • Cíl: ponižovat oběť
  • Je to další z mnoha ukázek toho, že jsou poslouchány telefony či prostory nic netušících lidí. Odtud pochází řada exotických prvků jako slušná mluvazajímavé nápady apod.
  • Případně se spouští ještě doplňující diskuze o tom, jak moc je toto chování normální a že přece je třeba poškozenému, který je rozumný, vysvětlit (reálně – jen jej co nejvíce ponížit) co udělal špatně.
  • Kromě toho, že takové chování není vůbec normální, tak i kdyby – někdo kdo je rozumný a snaží se pomoct poškozenému (a z jakéhokoliv nepochopitelného důvodu to nejde udělat jinak) > nebude se pitvat v tom, co by kdyby, ale bude se snažit postupovat stále vpřed > k řešení a odstranění pachatelů (podobné situace mnohdy spouští scénářek: „To mi vyhrožuješ?“ + neschopnost reagovat na reakci „Ano“)

Scénář / Toto dělá policie

Scénář / Toto je msta těch, které předtím takto otravovala policie a já jakožto slušný člověk v pozici „rukojmého“

Scénář / Nadávání / Toto se nahrává

Scénář / Ponižování / Ostatní to nebaví poslouchat

Scénář / Provokování / Teď mi pusť tohle / Co to je za hnusnou písničku

Scénář / Iluze / Prosby nechte ho být

Scénář / Ponižování / Co tam tříkáš / Děláš hluk

Scénář / Vše co je značeno = bylo špatně pochopeno

Scénář / Nesmíš prozradit, že jim to funguje

Scénář / Já si to testuju

Scénář / Toto je vyšetřování, pomoze a poslouchejte (prasárny) > další varianta – v prasárnách jsou ukryty důležité detaily

Scénář / Nechoďte na ten web (tento) – je to past / je tam vir

Proč to všechno řešíš sám / Dej to na policii

  • z mého pohledu jasný záměr zdiskreditovat oběť
  • tento názor na základě předešlých zkušeností

 

Pouštění otravných smyček přes noc / Podsouvání slov, slovních spojení, nadávek

  • snaha podsouvat / ovlivňovat sny
  • snaha podsouvat určitá slova / nadávky / slovní spojení pomocí stále se opakujících smyček
  • zneužito metody: mnoho souběžně hrajících linek / nahrávek > náhodný svědek nemusí tušít, co přesně ten či onen jedinec vnímá (viz sekce O CO JDE)
 

Ukradli / Zapomněl jsi / Ztratil

  • Toto je spojeno vždy se situací zvukovou, či telefonem.
  • Něco nelze najít, spouští se hysterické posměšky „Jo, on to tam nechal“ „ty jsi tu peněženku nechal tam a tam“
  • A to kolikrát i v případě, že jsem onu věc našel, ale záměrně si ji „nevšiml“
  • Pokud dá člověk jasně najevo, že věc našel, tzn přestane hledat atd., najednou vzrůstá nejistota na straně pachatele.
 

Naprosto nesmyslné blábolení

  • pokusy o jakoukoliv formu zdržování
  • „To jsi tam toho moc nenapsal“
  • „Oni mu radí“ „Kámo“ „Teď ka „
 

Upoutání pozornosti / Křik

  • skupina deviantů či retardovaných primitivů má pocit, že takto bude neustále upoutávat pozornost
  • „Adame, poslouchej teď mě“
  • „Ty PI.o“ důraz na P
 

Hezká stránka, ale…

  • toto se opakuje pokaždé, když založím nový web / stránku
  • najednou jakoby vše psal někdo nový (spuštěna předpřipravená nahrávka: „Cože, on to píše jen jeden?“)
  • tzn i přes fakt, že vždy existuje odkaz na web starší, kde jsou veškeré, doposud (spuštěna snaha diktovat vše dopředu) + (tak my se mu snažíme pomáhat a…) + (ku.va, do p.če) sesbírané (spuštěno počkej ještě) + (když to budeš psát takto, bude to nakonec vypadat, že tě otravuje jen občas) + (záměrně řečeno slušně) informace (spuštěno „Kámo, máš to tučně“) + („Jo, dívej se, on…“) > nyní krásně vidět, jak to celou dobu probíhá. Záměrně nepíšu vše. Což je mnohdy umocňováno ještě snahou pouštět několik takových nahrávek současně.
  • Takže znovu. I přes fakt, že existuje odkaz na starší web, kde jsou veškeré doposud sesbírané informace, dochází ke spouštění nějakých fiktivních entit, které řeší, že nový web je sice hezký, ale chybí tam mnoho informací a že ten další to má lepší (ale adresa opět nesdělena).
 

Dětinské opakování stále stejných podprahových informací

  • cílem je jen ubohé zdržování
  • snaha sdělovat něco, co si zjevně chci zapsat na jiné stránce a tedy nutno překlikávat
  • zcela evidentní přehled o tom co dělám (nyní podprahová informace, že vše dělá slepec a předvádí se, jak má dokonalý přehled o situaci)
  • dalším cílem je také ztráta koncentrace a nezapsání si nějaké poznámky
 

Sekvence

  • jedná se sesbírané nahrávky od různých lidí
  • může se jednat o jiné poškozené / oběti
  • (nyní pauza na cigaretu = spuštění : „On jde na cigaretu, aby mu to všechno nadiktovali“ > což samozřejmě není pravda > zjevné překvapení > ticho > není co pustit > „Ale jasné, že je co pustit“ > starší, mužský hlas, prase > dodatečně snaha měnit na mladý) > zde překvapivě krásně vidět, že celá situace je v podstatě jen soubor určitých sekvencí, které se skládají stále do stejných skupin.
 

Vše zajímavé zničit

  • často se děje specifická situace a její zajímavé pojetí
  • po určité době lze vnímat to stejné ale permanentní snaha vytvořit co nejnepříjemnější pocit
  • V podstatě má vždy stejný průběh: tupé, primitivní, omezené entity
  • Těžko posoudit, zda jde o záměr, tzn. snahu co nejvíce zvýraznit fakt, že jde o obtěžování, protože pachatel má pocit, že si to oběť dostatečně neuvědomuje, nebo ukázku rozdílného pojetí a tedy že dané techniky ovládají i normální lidé
 

Pachatel je sám proti sobě

  • řada situací je naprosto nepochopitelných
  • a to zejména z toho důvodu, že pachatel je tak fanatický a snaží se „týrat“ za použití stále stejných, opakujících se postupů, že jen urychluje dokončení tohoto webu
  • (nyní samozřejmě spuštěn scénář: „Vidíte, díky mě se to celé vyřeší“) >předpokládám, že jde o nějakou dětinskou snahu ponižovat mě, jakožto někoho, kdo to celé podrobně sepisuje. K tomu opět další trapný scénáře:
    • „Já si můžu sám za to, že se to děje“
    • „Vidíte, jak jsem ho to naučil, on už ty scénáře vymýšlí sám“
    • „Mě už to sere jen když to čtu“
 

Automatické napovídání

  • když začne oběť něco sepisovat, má být spuštěn automatický systém na napovídání
  • další nesmysl, kterým si tupý primitiv obhajuje pouštějí stále stejných nesmyslů
  • spuštěn sampl „No, to není tak pravda“ > mužský hlas
  • v tomto případě se jednalo o klasické schéma:
    • připomenutí některého z důležitých detailů
    • předpoklad, že si jej poznačím
    • připrava několika dementních poznámek / nahrávek
 

Snaha o nepřetržitý hovor

  • I za cenu totálních blábolů se tupé prasata snaží vytvářet nepřetržitý hovor
  • Pravděpodobně předpokládají, že jsem na dané zvuky tak naučený, že poté nejsem schopen přemýšlet nad ničím jiným
  • Mnohdy lze zřetelně vnímat snahu spouštět další větu, aniž by byla pořádně ukončena věta předchozí. A to jen proto, abych se náhodou „nezaposlouchal“ do něčeho jiného
 

Oddělení linek / svědků

  • (spuštěn sampl „Dívejte, jak si to tam hnedka napíše“)
  • děje se velice často
  • použito v případě, že hrozí situace, kdy dvě oběti budou poslouchat stejnou linku ale jsou na různých místech
  • základním prvkem je opět rezonanční šum / chorus
  • to vytváří hlas (např ženský, mužský)
  • lze vnímat vnucování stoupající či klesající frekvence (každý vnímá jinou)
  • Takto dojde k oddelění linek

(zde bude zvuková ukázka)

Otravování při poslechu hudby / videa / vibrující nábytek

  • retardované prase takto „trestá“ své oběti
  • je zde totiž předpoklad, že oběť bude poslouchat video / hudbu / přednášku > a tedy např leží. Co je hlavní – nebude reagovat
  • lze tedy vnímat urputnou snahu narušovat poslech komentováním slov, která ve videu zazní. Zejména co nejvíce primitivní spojování určitých slov
  • V těchto momentech lze také vnímat VF pískání ve sluchátkách
  • Vibrující / rezonující nábytek (např postel, pohovka)
  • Jedná se o podobnou vibraci, kterou lze cítit na notebooku, na kterém píšu tyto poznámky. Po odpojení od elektrické sítě vibrace přestane. A zároveň – notebook NEVIBRUJE po každém připojení do sítě.
  • (spuštěn sampl „Ty zm.de jeden“ > hystericky, vzteklý, starší hlas)

Scénáře / Zvuky, které vyrušují hlasy

  • V těchto situacích se naplno projeví retardace pachatele či pachatelů
  • Jakékoliv nastavení = “Nech si to tak, my ti chceme něco říct” > Neřekne se nikdy nic
  • Pokud lze něco slyšet = Prázdné, tupé, tlachání
  • Pokud zvuk vyruší hlas = Chvilku je ticho, poté mnohdy opět začíná být postupně slyšet. To proto, že se pachatel opět vtírá a přeladil si zvuk tak, že se shoduje opět s tím, co má puštěný oběť. Samozřejmě musí dementní pachatel dodat “Nějak ti to nefunguje”, “Ty mě chceš poslouchat”, “Už jsme zase tam kámo” apod. proto také pachatelé pořád vyžadují, aby si oběť nechala puštěný jeden zvuk a oni se nemuseli o nic starat
  • Jiná varianta spočívá ve spuštění jiného hlasu (v mém případě samozřejmě ženský) – nějaká další oběť, která mé zvuky využívá protože fungují. Mám se tedy cítit nepříjemně, když si jej opět přeladím.
  • S tím souvisí také “Měl sis to nechat tak, předtím to bylo lepší” či, “Nech si to tak, prosím nech si to chvilku tak” > mnohdy se zdá jako snaha pachatelů dostávat se k nějakým zvukům aby mohli poslouchat nějaké informace, které jsou zjevně vysílány jen pro takto retardované jedince.
  • Pokud poškozený nadává = Ozve se hned hlas, který má patřit jen nějaké další oběti, co za nic nemůže
  • Otravné hlasy jsou pouštěny prý jen proto, aby si oběť mohla zkoušet zvuky, co vše vyrušují. A tedy nemá se věnovat svým věcem, ale neustále nějakým debilním zvukům
  • Pokud oběť na něco příjde = při první příležitosti je řečeno “To jsi na to přišel až teď?”, “My jsme si mysleli, že na to příjdeš mnohem dřív”, “Kdybys trochu přemýšlel”
  • Pokud si oběť dělá veřejně poznámky = Urputná, fanatická snaha neustále něco diktovat. Jen proto, aby oběť neměla pocit, že na něco přišla sama, či mohly být spouštěny samply typu “Oni mu to říkají”, “On to jen opisuje”, “On nemusí nic řešit” + další tupé entity “Jo, oni mu to fakt říkají” apod.
  • Pokud je napsáno více těchto detailů zároveň = Pachatel se má chlubit svou genialitou, jak promakaný systém dokázal vymyslet. Přitom jde jen o úchylné vtírání, vnucování a pouštění stále toho samého dokola
  • Pokud je zmíněno pouštění stále dokola = Je to tak schválně, protože to je nestandardní forma řešení případu. Ale zároveń oběť jen kopíruje kroky někoho jiného a vůbec se o ní neví. Ze všeho má mít prospěch jen pachatel. Případně je to tak schválně, protože fakt, že je vše pořád dokola lidi více otravuje
  • Cokoliv okomentováno samply “Ty z.rde jeden”
  • Samozřejmě také je vše jen má chyba a kdybych byl rozumnější, nastavil bych si lepší zvuky, kde by mi někdo něco mohl říkat. Naprosto ignorován fakt, že si takový zvuk nasnímá pachatel a po chvilce je vše opět vyrušováno.
  • Vždy následuje opět dementní hlas (jen efektem docíleno nižších frekvencí), které nadávají pachateli. “Ty jsi takový dement, poslouchej, ty jsi takový dement” Až po nějaké době bylo přidáno “Popelko, ty ne”
  • Dále se spustí “Co to jako má být?”
  • Tzn nekonečné tupé debatování, které k ničemu nevede
  • “Mhm, jasné” / “Víš kdo jsem?” / “Ty p.čo”
  • Jakékoliv nadávání směrem k pachatelům = podprahové spojování s “Pachatelům to dělá dobře” / “Pachatelé se cítí jako mistři světa”. Přitom jde jen o tupé, zakomplexované tragédy. Mnohdy si toto zcela evidentně pouští sám jeden z pachatelů, protože se chce ukájet nekonečným řešením toho, jak má výše sepsané trapnosti promakané
  • Byť je sepsán každý detail, pachatelé se neustále snaží provokovat dalšíma tupostma. Např. “Tak sis to konečně napsal” “Proč jsi to nenapsal dřív?”. Důraz na depresivní, apatické zvuky / hlasy
  • Často opět zneužíván prvek: Podprahové asociace (často zcela protichůdné)

Scénáře / Systém Sokrates

  • Může jít o scénář, který oběť nemá vůbec znát
  • Jde o scénář, který slyší případní svědci, kterých se obtěžování netýká
  • Opět přehrávány “nahrávky”, kdy nějaký svědek volal na policii, že slyší zvláštní zvuky / hlasy, které cíleně obtěžují nějakého člověka (v tomto případě tedy mě)
  • Dochází tím prý k narušování podobně se projevujícího systému, který se má jmenovat Sokrates (dle mého názoru jde opět o divadlo, které má jen nalákat další “slyšící” / tedy oběti aby se přiznali, že vnímají tyto zvuky)
  • Má jít o starší nahrávky.
  • Policie samozřejmě o ničem nevěděla a svědek to tedy vzdal.
  • Tento scénář šlo slyšet cca týden poté, co poprvé zazněl název Sokrates. Tehdy to bylo ve spojení s mladým nadšencem, který si svépomocí pro zábavu vytváří nějaký edukační systém

Scénáře / Oběť má vše vyřešit

  • Opět scénář, který psychicky narušený pachatel považuje za zdroj mnoha dalších stejně narušených entit (tedy hlasů)
  • Hlasy / Zvuky jsou opět identické (mužské / ženské). Tzn jednoduché, primitivní, otravné.
  • Pointou je, že je oběť neustále obtěžována nátlakem ke zveřejnění, řešení s policií.
  • Rovněž dochází k vnucování informací typu – někdo další trpí a tím pádem je nutno urychleně řešit.
  • Další velkou částí tohoto scénáře, že skupina retardovaných pachatelů si nyní “hrajou” opět na nějaké polobohy, kteří stále dokola opakují jedno a to stejné: “My jsme ti přece řekli že máš dělat to či ono” / “My tě budeme navádět” / “Tohle máš psát takto a to takto či tohle nemáš psát veřejně”.
  • Tzn jen se změní role a jinak je všechno pořád na jedno brdo.

Scénáře / Oběť má navrch

  • Jak jsem již uváděl, pachatelé nejsou schopni unést porážku.
  • V případě, že se nepodařilo oběť zlikvidovat a pravděpodobně je záměr zaměřit pozornost jinam – snaží se pachatelé alespoň docílit pocitu, že oběť má strach a nebude nic řešit, bude ráda, že je klid a nebudu již nic řešit.
  • To potvrzuje i neuvěřitelný zmatek v případě, že se tak neděje.
  • Pachatelé už neví co ještě vymýšlet.
  • Většinou se nyní snaží už jen o mletí naprostých nesmyslů, aby ideálně cokoliv znechutili, každého co nejvíce zmátli apod.
  • Tím však jen potvrzují svůj tragicky nízký intelekt a vážnou psychickou poruchu

Scénář / Zneužívání cizích nápadů

Spojeno s Gangstlaking, Hacking, Rádio hacking

Tento příspěvek opět ilustruje celý problém – složitost ve smyslu podprahové informace, složitě se vysvětluje, nikomu se nechce číst = možnost páchat ZÁVAŽNÝ TRESTNÝ ČIN, který má značný dopad na širokou veřejnost!!!

Asi nejjednodušší je uvažovat v rovině:

  • já = problém pro pachatele
  • vše veřejně sepisuji = pachatelé se snaží provokovat / zneužívají podprahové podsouvání informací
  • já však tyto informace slyším / vnímám = uvědomuji si závažnost
  • snaha mě nějak ztrapnit, donutit mě ke zveřejnění nesmyslu, udělat ze mě bláznam, oddělit mě od společnosti
  • ideálně dostat mě do nějakého konfliktu, problémové situace
  • zneužití faktu, že tomuto problému nikdo nevěnuje pozornost, nikdo nevěří, automaticky spojováno s duševním onemocněním

Stále stejný vzorec.

  • Poslech většího počtu mobilních telefonů, či počítačů (samozřejmě nelegálně)
  • Získávání informací
  • Jejich prodej lidem, kteří případně nemusí tušit, odkud tyto informace pocházejí
  • Ti, kdo vše reálně vymýšlí z toho samozřejmě nemají nic

Díky tomu

  • Být chytrý, kreativní je vlastně ta největší nevýhoda
  • O to hůř, když ještě dokáží slyšet tyto dementy

Proč tato úvaha

  • Skupina mentálů, která je pořád přilepena u nějaké radiostanice – verze 1
  • Tupé opičky, kterým vůbec nedochází, že jsou poslouchání prasatama, kteří ve výsledku slyší jen tyto opičky a jinak netuší nic – verze 2
  • Tak či onak – výsledkem je, že když dělám na počítači, po krátké době se buď ozve VF pískání, či se přidávají ve sluchátkách parazitní zvuky a zčíná tupé otravování “Popeeelkooo, slyšíš mě?” / “Popelkoooo”
  • Následuje neustále kličkování, otravování, vztekání a nadávání, když neposlouchám nějaké tupoučké dětinské příkazy (ty zm.de jeden, ty p.čo za.raná, ty d.vko jedna)

Řeším / Zajímavé myšlenky = Pozornost

  • Je naprosto zjevné, že tupé zbytečné nuly vyloženě fascinuje, když někdo dokáže uvažovat, či dokonce vymýšlet něco zajímavého
  • Mnohdy je vše postaveno tak, že entita “retardovaný chcípák” chce zamachrovat jak umí dělat hudbu, tak čumí co dělám já, aby to okopíroval
    • zde se vždy automaticky spouští podprahová informace, která má vytrestat za to, že se navážím do nějakých strašně super fajn lidiček – cigánů (všímáte si té logiky ano?)
    • dále – je záměrně podsouváno slovo “trestat” = podprahová informace, kde prase (viz výše) zkouší zalichotit opičkám a ty, protože sledují dění na počítačí budou uspokojeny, že “jsem trestán”
    • do třetice – s výše uvedeným je zákonitě spojen i scénář – můj počítač, > někdo sleduje dění na něm > zvuky slyším jen já > snaha ze mě udělat negativně vnímaného jedince > nadávky, které skutečně odpovídají situaci, jen je to trochu jinak. Jde o relativně komplikovanější schématko v případě, že vůbec nevíte oč se jedná. Zkusím později přidat vizuální nákres.
  • Fascinace experimentováním se zvuky, kterému se věnuju > avšak to často narušováno opět prasetem, nebo někým, kdo je neschopen přispustit situaci, kdy příjdu na kompletní postupy tohoto trestného činu
    • Proto opět a zase řada scénářů, které mi jsou dodatečně pouštěny: obecně – něco se někde to či ono = pozitivní entita/subjekt se rovněž dostává k dění na mém monitoru a je vždy zklamána z toho, jak se mi nic nepovedlo, či “Co to proboha dělám”, “Proč poslouchám takové zvuky? Vždyť je to hrozné”.
    • Nehledejte v tom logiku – jde o retardované debily, sociopaty (mimochodem, toto označení vnímají jako drsnou frajeřinu), sadisty a prasata
  • I přes výše napsané se právě tento debílek pomocí několika VŽDY stejných zvuků=hlasů a VŽDY stejného projevu snaží pomocí syntézy hlasu – sám číst neumí, jde o negramotnou svini – kopírovat mnou psaný text
    • A opět identická situace – hned vzápětí dochází k osvětlení situace. Nejde o negramotnou svini, ale nevidomého, který se snaží pomáhat a pachatel mi nakrátko do sluchátek pustil hlas, který tomuto nevidomému čte, v reálném čase, to co píšu (Jasně…)

K tomu přidejte klasiku

  • Toto se reálně děje
  • Málokdo uvěří, že se to děje
  • Mám detailně rozepsán každý detail
  • Přesto vám jsou někteří lidé schopni říct – měl bys jit k psychiatrovi / ne, mě se to už nechce číst = přečetli si jen nějakou část = nutnost vše sepsat tak, aby to bylo seřazene = uvědomuji si = snažím se = snaha obtěžovat
  • Ale že právě na tomto prvku celý tento zločin stojí – to jim dojde až ve chvíli, kdy buď budu ve zprávách jako ten, co inicioval odhalení, nebo dodje k další tragédii, která bude mít publicitu (a retardovaný chcípák už zase heká, mlaská atd.)

Pár scénářů podrobně

Slouží jako informace těm, kteří se potýkají s podobnou situací, či se případně nějak angažují ve snaze dopadnout pachatele.

Průběh #1

  • Pachatel: “Tak ať si naladí něco jiného” > snaha postavit oběť do role toho špatného. Tedy, že vysílání nějakých otravných zvuků je naprosto v pořádku a pokud to někoho nezajímá, má si zajistit vyrušení.
  • Postupně se přidávají další jedinci (ať už entity, které vytváří menší počet pachatelů, či skutečné deviantní osoby podílející se na “kyberšikaně”)
  • Různé druhy zvuků / hlasů. Více či méně slyšitelné
  • Snaha rozhodit poškozeného.
  • Neustále jej zahlcovat množstvím protichůdných situací.
  • Jedna entita / pachatel si např. hraje na někoho, kdo se snaží pomáhat, ale ve skutečnosti nikdy neporadí nic zásadního – to se stává až v případě, kdy se pachatelé snaží fanaticky udržet pozornost oběti za každou cenu.
  • Mnohdy se zdá, že docházi k záměrnému opakování dalších poškozených, kteří zkouší eventuálně pomoci, ale minimálně v mém případě nejsou slyšet
  • Je to i logické v připadě, že zásadní problém je retardovaný idiot, který je napíchnutý na větší počet mobilních telefonů a snaží se neustále podsouvat své zvuky.
  • Toto zároveň může být velký problém
  • Člověk musí znát celkovou situaci aby chápal dílčí situace.

Vyrušení

  • Lze mnohdy najít zvuk, který veškeré hlasy vyruší minimálně do té míry, že lze okamžitě celý problém ignorovat
  • Logicky se jedná pro pachatele o jednu z nejproblémovějších částí, protože není zas tak težké narazit na zvuk, který pomáhá a hlavně, dochází tak k potvrzení, že jde o uměle vytvářenou situaci
  • Pachatelé jsou natolik paranoidní, že ve všem, kde se pracuje se zvukem vidí problém a tak se snaží neustále tuto činnost narušovat. A je úplně jedno, že jde pouze o produkci hudby
  • Navíc je vše spojeno s fanatismem a situací, kdy minimálně jeden totální ubožák musí stále dokazovat svou “nadvládu” tím, že se snaží cpát do každého zvuku. Zvlášť dojde-li ke zlumení všech obtěžujících hlasů.
  • Pak se neustále chvástá, jak vymyslel zvuk, který nedokáže nikdo vypnout (přitom stačí znat konkrétní frekvenci). Jen tomuto chcípákovi nedochází, že se lidé mnohdy věnují jiné činnosti, než hledání nějaké konkrétní frekvence, aby hned vzápětí tento šašek pustil jinou. Třeba hudbě, v které tento ubožák tak rád nachází opakující se zvuky, které připomínají nějaké slovo a přidává k tomu šum tak, aby z toho vzniklo slovo např “ty ču.áku”

V těchto situacích jsou použity scénáře:

  • “Nech si to tak” – někdo kdo chce pomoci se snaží najít onen zvuk, či nějakou dobu trvá, než je možné vnímat pomocné informace
    Opět může nastat situace, kdy jsou opakovány zajímavé / přínosné informace (klidně z mnohem dřívější doby)
    Cílem samozřejmě je upoutat pozornost do takové míry, aby se dále poslouchaly hlasy a tím padem bylo možno s obětí manipulovat
  • “Neřešte se to a věnujte se práci”
  • Ten, kdo má napíchnutý telefon oběti má zisk z toho, že nabízí možnost člověka obtěžovat
  • Jakákoliv nadávka směrem na pachatele znamená snahu usměrňovat a řešení vulgárních slov
  • V mnoha situacích je pravděpodobně použít postup na specifický soubor nahrávek
  • Jednak je mnohdy snaha mámit od oběti různé zajímavé informace (ty se poté eventuelně zneužívají u jiných poškozených)
  • Rovněž probíhá soustavná snaha ponižovat jakékoliv další zůčastněné a pachatele stavět do role těch, kteří mají nad vším absolutní kontrolu.
  • Z mnoha situací je však naprosto jasné, že tomu tak zdaleka není
  • Mnoho scénářů se také týká situace, kdy pachatel mluví za obtěžovaného a dělá z něj hlupáka + vytváří skupinu např radioamatérů, kteří věří, že skutečně mluví s obětí a pomáhají ji.
  • Po celou dobu lze vždy jasně vnímat nízký intelekt pachatele
  • Snahu něco si dokazovat
  • Komplex méněcennosti, který si pachatel kompenzuje pomocí různých lží, nesmyslných, vylhaných situací, mluvením o sobě stylem “on to má tak promakané” a to pomocí jiného hlasu, který tomu má dodat důvěryhodnost.
  • Samozřejmě po dopsání / nahrání jakékoliv poznámky nastává snaha ji vyvrátit, obtěžovaného ponížit atd atd. To sis toho moc teda nenapsal, to už víme, oni mu to říkají, uděláš ze sebe blázna

Dale se často opakuje

  • “Já se tam slyším” – provokace během nacházení zvuků na vyrušení otravných “hlasů”
  • “Asi ti to nefunguje, když si to měníš….”
  • “Pokud si to změníš, přiznáváš….”
  • Mp3, šum, možnost cílení na mládež
  • Lora YANI
  • Snaha mstít se oběti pouštěním blízkých, kteří třeba již nežijí (prarodiče, rodinní příslušníci) kteří měli být rovněž obtěžování
  • Týká se většinou jen některých zvuků
  • Stejně jako určité hlasy, které lze slyšet jen v určitých šumech
  • Bizarní scénář je také neustálé mletí v každém zvuku, kde je neustále dokola opakováno, že daný zvuk je špatný a nepůjde v něm nic slyšet.

Scénář / Obtěžování u filmu

Tyto situace považuji za zdaleka největší odpad, kde hlavní aktéří jsou ta největší lidská žumpa jakou si lze představit.

Probíhá to cca takto:

  • Díváte se na film na notebooku
  • Okolo vás je nějaký zvuk, na který se lze “napojit”. Viz jiné příspěvky.
  • Tu a tam tedy slyšíte, jak na vás někdo mluví
  • Hned od prvního momentu je zřejmé, že se jedná o naprostého, negramotného tragéda s odporným projevem.
  • Ten je neustále v tranzu z toho, že díky zneužití rádiového signálu, či viru může přes zesílený mikrofon poslouchat každý pohyb člověka u počítače.
  • Proto svým nechutným hlasem komentuje buď to, co obtěžovaný dělá (“Tááák, teďka si polkl, že?”) či to, co se odehrává na monitoru.
  • Zejména u filmů puštěných např na Youtube dochází k tomu, že si jej pachatel pustí dopředu a určité pasáže komentuje (“Teďka tam je černoušek že?” / Jedná se scifi, krátkometrážní film na kanálu DUST) > Během psaní textu toto podprahově spojováno s nějakým pornografickým filmem > Přesvědčování, že tato informace se zakóduje do lidí a každý kdo toto bude číst hned spojí právě s tímto druhem videa.
  • Neustále zkouší nějak otravovat.
  • Zaměřuje se zejména na momenty, kdy obtěžovaný takového dementa ignoruje. Pachatel je totiž přesvědčen, že je neskutečný tyran a každý zvuk, který je slyšet znamená, že se obtěžovaný bojí a nechce se přiznat.
  • Postupně si pachatel naposlouchá několik běžných situací (či je má už naposlouchané od jiných obětí) a snaží se je vždy “připomenout” a hned následně říct “A jestli to teď uděláš, tak tě ovládám”
  • Zároveň vytváří nespočet naprosto úchylných scénářů – jak čte mozek. jak si něco testuje, zkouší

Negramotný debílek

  • v prvé řadě – já nepochopím, že i za situace, kdy o všem píšu veřejně na webu, budou stále tyto individua něco zkoušet a následně hodiny a hodiny vymýšlet jak vysvětlit, že jsou vlastně nadlidi.
  • Mnohdy to vypadá, že neustále spoléhají na nějaké “zapomnění” = “To se stalo už před hodinou, na to už se zapomnělo. Teď to můžu zkusit znova a hrát si na někoho jiného”
  • Intelektu pachatele rovněž odpovídá rychlé, vystrašené mletí “Uvědom si, že když to napíšeš veřejně, přiznáváš, že to slyšíš”
  • V mnoha situacích toto skutečně může být problém. Člověk nemá chuť zakládat si web kvůli této jedné příhodě a na FB se to nikomu psát nechce.
  • Právě tohoto tyto prasata znejužívají a to, co řeším především.

Rekapitulace

  • Obtěžování specifickým zvukem
  • Zvuk je možné pozicovat, proto se mnohdy zdá, že přichází z venku, od sousedů apod. Z toho plynoucí množství úchylných scénářů, kde je hlavní pointou vyvolání nějakého konfliktu oběti s někým nesouvisejícím (např soused, někdo venku apod.)
  • Snímání zvuku a obrazu z počítače
  • Doprovázeno pískáním v uších
  • Snaha podsouvat nesmyslné příběhy a zabránit zvěřejnění
  • Pokud se tak stane – lze slyšet nesmysly jako: “Je to jen hra”, “Má tě to inspirovat”, “Je to jen jako aby se dopadli pachatelé, kteří to už nedělají”
  • Často nyní spojeno s entitou fanatický idiot, který se rozhodl vše řešit. Ve skutečnosti vůbec nic nechápe, často otravuje ty nesprávné, protože si vůbec neuvědomuje jak se věci mají, či věří zcela mylným informacím.

Scénář / Pomoc

  • Spojeno s mnoha scénáři
  • Entity, které se snaží celý případ řešit a pomáhají / vysílají pomocné informace
  • Ty oběť zpravidla nezachytí / jsou vyrušovány
  • Může také jít o fikci
  • Informace zachytávají jedinci nakloněni spíše pachatelům
  • Oběťi je soustavně narušováno sebevědomí tím, že v podstatě toto obtěžování nelze zvládnout a proto jen díky tomu, že vše opisuje se někam vůbec dostává
  • Snaha toto potvrzovat o pomocí několika entit, které si např čtou tento web, či se nějak dostávají k informacím, které píšu a všímají si jasných náznaků
  • Oběť každopádně není zas tak chytrá, jak si někdo myslel či věřil
  • Je tedy zřejmé, že nemohla na vše přijít sama
  • Nebýt těch zcela jasných nápověd (tedy moment, kdy oběť narazí na nějaký článek / informaci) – doposud by byla bezradná
  • Kreativní jedinci mohou mít tendence defacto napomáhat pachatelům s udržováním pocitu, že je do situace zainteresováno vícero lidí. Je poté pro skutečné pachatele jednodušší “změnit tým”.
  • Zároveň to samozřejmě poněkud kazí pozitivní emoce spojené s takovou situací (existuje-li)
  • Já osobně se spíše přikláním k variantě – sběr informací od většího počtu lidí

Něco jako hlavní, stále se opakující scénář a jeho řešení

  • Už mě docela otravuje rozebírat výtvor tak neskutečně omezených jedinců. Ale stále je tu možnost, že zrovna tato informace někomu pomůže.
  • Pokud se člověk potýká s tímto druhem obtěžování teprve krátce a ještě je navíc “bohužel” slušný, je právě princip tohoto scénáře značně matoucí.
  • O co jde – neustále se přidávají nové a nové entity. Ty navíc mnohdy negují tu předchozí.
  • Z psychologického hlediska tak defacto jsou na straně obtěžovaného.
  • Omyl. Cílem je pouze odvést pozornost, vytěžit nějaké informace, zamaskovat neschopnost reagovat, obhajovat si své konání, zahltit obtěžovaného takovým množstvím variant a možností, že nebude nic, čeho by se chytil. 
  • A pachatelé se neustále snaží najít někoho, kdo uvěří některé z mnoha entit aby se za ni mohli vydávat.
  • Pro příklad: lze slyšet retardovaného mentála, který se snaží urážet obtěžovaného, najednou se přidá dívčí hlas, který důrazně nabádá “Nechte ho už být” = samozřejmě pachatelé nečekaně VŽDY reagují “Dívejte, ho musí bránit holka” > následuje mužský hlas “Pánové, toto už je ale za hranou. Já jsem skutečně kriminalista, který má tento případ na starost” > samozřejmě po chvilce vyšumí do ztracena, nebo je tato entita nějak zesměšněna > hned se spustí nějaký další hlas, např “To není možné, jak to maji promakané” (zde si všimněte těch směšných detailů)
  • A teď do toho zakomponujte prvek, který zná vše už nazpaměť. 
  • Minimálně ví, že neexistuje jakýkoliv argument, který by takové konání obhájil a zároveň dával smysl. 
  • A tak sepisuje jednotlivé detaily, poslouchá jak to dělá moc pomalu a navíc nepřehledně. To ti další, kteří o tom točí už druhou sérii, to mají mnohem lepší. A přesně zde to vždy končí. Ostatně, kdybych trochu přemýšlel, nebo se snažil, možná bych nějaký podobný blog našel. Vždyť pachatelé po tom tak touží. Koho by bavilo otravovat se pořád se mnou :).
  • Pokud byste se náhodou nacházeli v podobné situaci, jednoduše takto nase…naštvete ty ubožáky, kteří se vydávají za “ten originální systém”. “ty, co to rozklíčovali”, “lidi”
  • Po dopsání předchozí věty samozřejmě hned startuje: Otravný, tupý, hermafroditní hlas + “No, já tam nevidím to řešení” / “Já teda nechápu….” apod. 
  • Slovo “nevidím” vždy podprahově spouští téma nevidomí (buď jako pachatel nebo jako ti, co to řeší a zároveň nejsou slyšet. Částečně již může jít o určitý podmíněný reflex (slušnost), avšak to samozřejmě má určité návaznosti. Ne jen slovo “nevidím”. 
  • A protože každé takové slovo může být součástí věty, která je již dopředu známa (připravena) = rytmus. A tedy lze podprahové informace přesně časovat. 
  • Samozřejmě zde je už příliš negace vůči pachatelům a tak se stane to co vždy: Najednou “haha” / “hihi”“no, dá nám to zabrat, co vám budeme povídat” + podprahově něco jako “nejlepší způsob jak vše řešit”
  • “A my to sice chápem, ale přeci jen….” > (mé jméno) + něco ponižujícího
  • “Proč mu to pořád děláte?” “Vždyť to se nedá vydržet” “Oni ho tak mučí”

Získávání obtěžujících nahrávek

  • Stejně jako je velká část obtěžování postavena na možnosti snímat zvuk z určitého interiérů, kde se cíl pravidelně zdržuje – je i mnoho nahrávek, kterýma dochází k obtěžování pořizováno tímto způsobem
  • K tomu jsou používány retardované, devinantní osoby, které vše slyší podobně jako já
  • Je jim namluven nějaký příběh, díky své zaostalosti tomu věří
  • Pro pachatele “nahrávají” různé scénáře – ty jsou pak pouštěný obtěžovanému. 
  • Za to jim poté pachatel pouští fiktivní, smyšlené reakce, kde obtěžovaný má trpět (vzhledem k fanatické snaze neustále provokovat předpokládám, že se vždy najde někdo, kdo si potřebuje uvolnit vztek a nadává). Poté je změněn hlas tak, aby se nahrávky od vícero jedinců jevily jako od jedné osoby
  • Předpokladem samozřejmě je, že v případě řešení daným zaostalým jedincům stejně nikdo nebude věřit + samozřejmě vítaná možnost svést v krajní nouzi vinu na někoho jiného 

 

Jak donutit oběť naposlouchat specifický zvuk

Specifický zvuk, který je třeba se naučit. Podobně jako v případě nevidomých, kteří mohou začít rozpoznávat předměty jen díky zvuku. Viz článek Mozek nevidomých se skutečně naučí vidět zvukem

  • Proto nelze tuto metodu obtěžování použít “instantně”. 
  • Proto je pravděpodobně toto obtěžování “učinnější” u samotářů, kteří nejsou neustále vyrušování partnerem, dětma atd. 
  • Je nejprve třeba vybraný cíl přinutit naposlouchat specifický zvuk. Tato část je relativně jednoduchá. Na místě, kde se oběť často zdržuje (např. domov) je pouštěn potřebný zvuk.
  • Mnohem jednodušší situace pak nastává v případě, že je obětí někdo, kdo denně pracuje na počítači (viz třeba já, jakožto fotograf). Viz příspěvek Grafická karta jako rádio vysílač/příjmač
  • Stejně tak lze zneužít mobilního telefonu a poslechu hudby. A právě tento bod je také důvodem, proč se může jednat o vážnější problém, který by se měl řešit. 

Může ale nastat problém. Oběť si až příliš brzo uvědomí, že něco není v pořádku a vzdoruje. 

  • Pachatel nemá přehled o tom, jaký zvuk (větev / linku) oběť poslouchá

Poté se děje následující:

  • Snaha vnutit zvuk pomocí přehrávání informací, u kterých je předpoklad, že je oběť bude poslouchat.
    • Jakoby nahrávky lidí, kteří navštivili např web oběti a jsou unešeny třeba z fotek, které publikuje
    • Poznámky jiných poškozených – informace a otázka, kterou si pokládá každý – např lze slyšet “To je takový hajzl ten člověk co to dělá” + “My víme kdo to je” > avšak jde o snahu zesměšňovat případnou pomoc či směrovat pozornost jinam (a pokaždé jiným směrem)
    • Pokud má oběť nízké sebevědomí, tak přehrávání různých fiktivních rozhovorů, kde se řeší oběť a případně její vady (což má samozřejmě i další efekt – obtěžování)
    • Jakoby informace lidí, které navštivili web a přípomínkují publikované informace a navrhují učité změny
    • Nedaří-li se oběť dostatečně zaujmout, dochází dokonce ke sdělování zajímavých / přínosných informací. Toto je specifický bod sám o sobě. Jde totiž o něco, co se pachatelům samozřejmě nehodí. Proto jsou takové informace vždy v momentě, kdy má být zodpovězena nějaká otázka, narušeny / přerušeny. Jde tedy zejména o moment “upoutat pozornost”. Zároveň tak dochází k upozornění na situaci, že jsou takové informace vykrádány buď od dalších obětí, nebo jde o naposlouchané diskuze, informace od lidí, kteří netuší, že jsou někým poslouchání.
  • Tento postup se zároveň překrývá s postupem, který je použit pro oddálení, zamezení zveřejnění informací. Viz příspěvek Jak zabránit zveřejnění informací

A tedy, můj názor je, že existuje-li nějaká forma pomoci – rozhodně ji neuslyšíte. Dodržovat striktně toto rozhodnutí je za určitých okolností velice těžké a pravděpodobně se ne vždy 100% dodržuje (viz svědectví lidí, kteří přežili nějakou tragédii a mluví o “andělech” / “hlasech”, kteří se jím snažili těsně před onou tragédií pomoci / říct co bude následovat / varovat / uklidnit – což mimo jiné defacto popírá informaci z úvodu o instantním použití, ale kdo ví jak to všechno je. Lidský mozek je jedna velká neznámá. A navíc nikde netvrdím, že všechno, co popisuji jsou lidé s radiostanicí 🙂 ).

A navíc, budete-li se tímto pravidlem za situace, o které píšu, řídit i vy – velice rychle začnete vnímat nelogické souvislosti, snahu na něco si “hrát” apod. 

Nakonec zmíním to, co opakuji na vícero místech. Těžko říct, co konkrétně je zodpovědné za fakt, že zrovna já vnímám vše tak odlišně / tak jasně / správně.

Scénáře / Zabráněni. oddálení řešení

Cílem všech těchto schématek je pochopitelně zabránit zveřejňování jakýchkoliv podrobností o celém případu. A pokud už se tak děje, vynaložit max. usílí na to, aby se autor (zpravidla tedy cíl obtěžování) nemohl soustředit a příspěvek působil zmateně.

Výsledkem tak pravděpodobně bude diskreditace. A to následně spustí ještě aktivnější obtěžování a výsměch. 

Schématka jsou následující:

#1 / Už je to dávno vyřešené

neustále vnucovat: už se to řeší, jiní už to dávno mají sepsané

#2 / Kradou informace z tvého webu

  • informace z tvého webu jsou vykrádány a pachatelé si dělají kopii webu o které ty nevíš. Veškerou slávu tak slíéznou oni
  • pachatelé mají možnost mluvit na další oběti > říkají jim svůj web a tak si mohou hrát i na spasitele a to použít jako únikové entity

#3 / Úniková entita / Pachatel se změní na spasitele

  • úniková entita = v případě nouze se pachatel začne vydávat za někoho, kdo celou situaci řeší. Takové entity je třeba neustále průběžně zmiňovat / “udržovat”. Pochopitelně, že to zároveň omezuje poškozeného. A to zejména v počátcích, kdy nemá tak velký přehled o situaci a nechce si zpoůsobit ještě větší komplikace.

#4 / Prozradíš, že to jde slyšet / Pomůžeš pachatelům

  • scénář – tím, že vše podrobně sepíšeš, potvrdíš tím pachatelům, že to jde slyšet. Budeš za blbce, protože všichni ostatní umí přemýšlet a neudělali to. Musíš to řešit s policií – jenže, viz příspěvek Podniknuté kroky

#5 Oni mu to říkají / diktují

  • obtěžovaný, autor webu se má cítit nepříjemně, protože vnímá snahu neustále něco napovídat.
  • Tato snaha je fanatická, otravná a jejím cilem je především narušování soustředění
  • Snaha zahltit uvařování, nemožnost v myšlenkách napojovat souvislosti
  • Zároveň neustálá provokace / znechucení této činnosti
  • Mnohdy se také projevuje jako rychlé psaní, překlepy = vztek
  • Doplněno o řadu komentářů – většinou na téma: oni mu to diktují, on sám na nic nepřišel, on to má úplně jednoduché, on vůbec netrpí, on si to jen tak v klidu sepisuje atd. atd. 
  • Předchozí bod má být také vnucován okolí / případným svědkům (“Já ho utýrám přímo před jejich očima”)
  • Okolí si vůbec nemá uvědomovat, že oběť slyší něco jiného, protože vůbec netuší, co vše je možné. 
  • To naopak tuší oběť – a teď pozor – všimněte si tohoto detailu. Já, jakožto oběť jsem se k veškerým informacím dopracoval tak, že jsem prostě tu a tam něco hledal, psal, poslouchal, přemýšlel, dedukoval. 
  • Jenže pokud by to teď nenapsal, opět by to vypadalo, že pachatelé oběti vše říkají. Nikoliv. Jde jen o snahu zabránit situaci, že oběť vše vyřeší. 

#6 / Pauza na cigaretu – on si jde něco poslechnout

a zase bod #5

#7 / On mi to všechno vyřeší / Skryté řešení

  • entita dement / debílek
  • rozumný poškozený řeší jednotlivé scénáře
  • snaha navodit nepříjemný pocit, že přichází na mnohem více, než entita debílek a takto vlastno nechtěně napomáhá pachatelům. 
  • Může následovat např . bod #2 a #3
  • Cílem také je donutit oběť ať si vše píše neveřejně / skrytě. Cíle,m pak je neustále zkoušet způsobit nějaký problém = na informace se nikdy nepříjde

Scénář / Znechucení práce

Open this in UX Builder to add and edit content

Doprovodné prvky:

  • citelný vztek na straně pachatelů

Cíl: 

  • znechutit práci
  • dopředu diktovat, co mám udělat

Souvisosti:

  • jsem fotograf. Svou práci pravidelně publikuji na Facebooku
  • není tedy zas tak složité předpovědět, že tak chci dělat i nadále
  • v situacích, které se nyní opakují často – tzn sepíšu zase nějakou “urážku” směrem k pachatelům (tzn. “hej, p.čo, si nějak moc dovoluje ne?“) či rozeberu některý z tupoučkých scénářů (tzn. “kámo, p.čo, musíme se na něho více zaměřit”)

Průběh:

  • nechutný, otravný hlas
  • diktování s použitím co nejotravnější syntaxe (následující přepis není doslovně – to píšu pro případ, že by se pořizovaly nahrávky a nějaký vůl by na toto chtěl poukazovat. Jsou však shodné s tím, co skutečně probíhá.)
  • “Tak, teďka si pěkně dáš na facebooku nějakou fotku, rozumíš?”
  • “Budeš dělat přesně to, co ti říkám”
  • Záměry jsou zřejmé – buď budu tvrdohlavý a schválně si na FB nic nedám jen abych dokázal, že se nenechám ovládat. A nebo opak a budou tedy následovat další poznámky typu: “My mu pomáháme” “My mu říkáme co má dělat a ono to fakt funguje” “My ho inspirujeme”
  • No, a nebo to sepíšu a ejhle….

Scénář / Pomáháme

Open this in UX Builder to add and edit content

  • Toto se týká opět těch největších idiotů
  • Je záměrně vytvářeno slyšitelným zvukem
  • Cílem je co nejvíce ponížit hrozbu – tedy poškozeného, který vše aktivně řeší
  • Snaha neustále něco napovídat, diktovat, ale vždy tak, aby to naopak rušilo, otravovalo, znemožňovalo přemýšlení, soustředění

 

  • Opět zneužíváni možnosti sledovat dění na monitoru, v telefonu (viz grafická karta jako rádio)
  • Konkrétní informace tedy ví jen oběť a pachatel
  • Pro případné svědky se má jevit tak, že oběť ničím netrpí, vše je jednoduché, protože jen zapisuje to, co je ji diktováno
  • Ovšem – diktováno je jen to, co oběť právě píše, či hodlá psát. Mnohdy dokonce jen opakováno.
  • Když je vše děláno rychle, pachatel ani nestíhá neustále přepínat zvuky a jen se vzteká
  • Proto je největší hrdina v momentě, kdy dojde k nějakému vyrušení (kolega v kanceláři, telefon, chyba apod.)

Scénář / Důvěryhodnost a vytváření negativních asociací

Open this in UX Builder to add and edit content

Další z řady matoucích schémat. Probíhá to takto.

Rozumný člověk, jako třeba vy a já, reaguje na situaci a snaží se jí řešit. Pokládá logické dotazy, předkládá jasné argumenty. Během toho lze vnímat jak jsou jeho slova někým opakováná.

A může se dít hned několik věci:

  1. různé hlasy jsou vytvářeny pomocí různých frekvencí
  2. proto to, že se opakování děje vždy jiným hlasem může být také snaha nalézt takový hlas, který dotyčný člověk nebude slyšet
  3. v každém případě – protože jsou tato, rozumná, slova opakována pokaždé jiným hlasem, dochází k tomu, že z pohledu dalšího, nezaujatého člověka, je navozena iluze, že jde pokaždé o někoho jiného (není tedy hned jasné, že jde o jednoho poškozeného).
  4. co je však podstatnější, onen opakující hlas, díky tomu, že mluví rozumně, k věci a zdá se, že se snaží vše řešit získává určitou autoritu / důvěryhodnost (a pro poškozeného to má být následně jedno z dalších šikanózních schémat, když se dozví, že se vlastně sám podílel na své destrukci).

    A teď:

    a) když se ten, po kom jsou slova opakována dotazuje kdo a proč ho opakuje, zpravidla je snaha vyvolat pocit, že to tak musí být, že to je pomoc, že to nemá prozrazovat
    b) následně, když ten, kdo se snažil vše řešit a po kom byla slova opakována a tedy je pro skupinu dementů problémový prvek, nemá prostor reagovat (je např v práci, vykonává nějakou činnost) – je najednou pomocí onoho hlasu, který právě díky němu získal určitou důvěryhodnost vykreslován v negativním světle. A to jednoduše užitím jména. Protože je hlas jiný, než toho, kdo mluvil původně, stačí už jen říct „no, ten Popelka, fotograf, on je takový a makový“. Řiká to hlas, který krátce předtím mluvil rozumně, tak proč mu nevěřit, že?

Je však taky nutné myslet na to, že já se nacházím v poněkud specifické situaci. Pravděpodobně jsem, ne zcela dobrovolně, schopen vnímat veškeré frekvence natolik jasně a zároveň mám dostatek prostoru, že jako jeden z mála mám možnost vnímat veškeré detaily celé této šílenosti.

Veškerá tato řešení jednotlivých části jsou výsledkem předchozích experimentů se zvuky, či „ne“konečného, stále se opakujícího debatování a zkoušení různých variant. Na stejném principu ostatně funguje strojové učení :).

Scénář / Sepsané informace někdo čte

  • Cílem tohoto scénáře je naopak zabránit tomu, aby vše bylo zveřejněno
  • Jde zejména o využití situace se špehováním počítače / telefonu
  • Oběť si píše poznámky a je neustále vytvářena situace, že toto někdo čte a tedy naprosto to stačí
  • To se děje opět pomocí několika hlasů a fiktivních entit, které pochvalují a žasnou nad sepsanýma informacema
  • Mnohdy také vytváření trapných situací: poznámky původně sepsané jen v notepadu někdo bere jako příspěvek sepsaný na web a vysmívá se pachatelům. Má ztrapnit obtěžovaného, který se teprve připravuje na řešení
  • Vše samozřejmě čtou zejména pachatelé
  • Následně doplněno o informaci, že pachatelé jsou sledování a takto se informace dostávají kam mají
  • To stejné používáno, když jsem vše sepisoval na web, který ale nebyl snadno k nalezení
  • Nyní však již dostatek informací a dostatečně “prozkoumané” scénáře a vše sepisuji zde. Na hlavní web.
  • Nejsem si jist, zda pachatelům vůbec došlo, že celou dobu předpokládám, že jde jen o divadlo a záměrem je postupně vše publikovat zde

Opět snaha tento scénář podprahově spojovat s informacema jako “propracované” “pachatelé a frajeři” a podobné nesmysly.