Neustále je tvrzeno, že se o všem ví – ale na vše musím přicházet já sám. Teprve poté se vše posune o krok dál + ohrané “No my sme čekali až na to příjdeš” nebo “No konečně tě to napadlo” nebo “Oni mu to říkají” nebo “Já sem mu to musel říct” > vždy ale až poté, co zjistím určitý detail
(mimochodem – “sme” a nikoliv “jsme” píšu záměrně)
Jakmile něco zjistím, hned si všichni hrají na “ty druhé”, “ty co to vysílají”, “ilumináty, fbi” apod.
Zneužívání dobroty k vykrádání zajímavých nápadů, které slouží pro zabavení nepohodlných jedinců > nezřídka jejich vlastní nápady > tvrzení “on to všechno opsal”
Likvidace všech, kteří se snaží něco řešit
Zneužívání dobroty k vytváření čehokoliv zajímavého, co následně pomáhá udržovat “iluzi něčeho zajímavého, sofistikovaného”
Často lze slyšet, jak jsou ti, kdož nechápou celkovou situaci, přesvědčování že je vše tak či onak. Popř se odehrávají situace, kdy je někomu předložen “důkaz” v podobě zvukové nahrávky = něco, čemu se dá věřit nejméně.
