Nyní mám již 100% jistotu, že na straně pachatelů nevzniká absolutně NIC “nového”
Tu a tam dochází k trapným snahám vykonstruovat nějakou tupost. Např včera na základě filmu DUNA (řežie David Lynch), na který jsem koukal a který obsahuje výrazy typu svatá válka, džihád apod. se chcípáčci snažili zanměřit na toto téma, ale vše rychle ustalo.
To samozřejmě má vyvolat iluzi, že vše je zaměřeno jen na mě. Kdyby to tak bylo, jedná se asi o to nejtrapnější obtěžování v dějinách. Po celou dobu totiž pachatelům jasně říkám, že jsou retardování chcípáci, kteří se mě bojí.
Následně jde vždy slyšet nějaké zdechlé prase, kter=e pořád tvrdí “Ne, on lže, on si vymýšlí” a hned vzápětí nějakým tupoučkým hláskem říká “Jak mě viděla a že….”
Samozřejmě aby se zakecala trapnost tohoto jednání, tak je třeba dodat jak si tyto scénky vymýšlím sám a jak pachatelům strašně pomáhám + obvyklé (opět stále se opakující) – pořád se udržuju v takových tupostech.
Tím pádem se prasátka hned naštvou a začnou to svoje “A co, p.čo, mi je to jedno” + “Kámo, já ho utýrám tím, jak říkám pořád to stejné” + entita rádoby chytrák (Teď už se pachatel vzteká a snaží se napovídat své ohrané témata + “Vidíte? Já mu to tak skládám a on to jen opisuje. Takový jsem frajer” + zvuk drbání na loktu např nebo podobnou hovadinu – i tyto zvuky se pořád opakují.)
Teď došlo k další klasice (a na slovo klasika opět podprahový nesmysl “Kámo, my už jsme klasici chápeš?”)
Takže znovu – navazuji na rádoby chytrák + důležitý hlas “Pane Popelka, oni říkají pořád to stejné a vy to nejste schopný vyřešit?”
Následuje uvztekané: “Prosím vás – neřešte to pořád” nebo “Snažte se nereagovat”
A opět (už 1000x řečené) – “Kámo, on to fakt píše veřejně?”