A najednou ticho. Jak to?

Velice zajímavý poznatek. Dnes jsem fotil jeden byt na Jižní ulici v Ostravě Zábřehu. To je kousek od Bělského lesa. 

Po cestě na ono místo se odehrával klasický scénář – snaha provokovat. Ale je to vždy stále dokola, takže tomu již ani nevěnuji pozornost. 

Jakmile jsem vstoupil do onoho bytu, pohltilo mě naprosté ticho. Většinou se skupina hlupáků (později pravděpodobně už jen jeden) bavila narušováním pozornosti a snahou abych udělal při focení chybu. Ovšem najednou nic. 

Žádné pískání v uších, žádné parazitní zvuky. Když jsem se hodně soustředil, slyšel jsem jen hodně tiché a asi hodně vysokofrekvenční nadávání. Snahu pořád upoutávat pozornost. Zvuk to byl však natolik titerný, že se při jakémkoliv pohybu ihned dostal mimo pozornost. 

Zkusil jsem otevřit okno a zaposlouchat se do okolních zvuků, zda není něco jinak. Ničeho zvláštního jsem si nevšiml. Najednou jsem nakrátko uslyšel tiché, ostré VF pískání. Jakoby pouze jeden tón, což se odlišuje od standardních zvuků, které slyýchávám. Avšak cca po 10 vteřinách utichlo. Zvlášť když jsem pobízel pachatele “No pojďte, prozraďte mi všechno”.  

Po celou dobu se situace nezměnila. Později jsem také zkusil akustiku bytu pomocí zpívání a byla zvláštní. Žádný tón přiliš nerezonoval, hlas se příjemně rozléhal. Přitom se mi byt zdál stejný jako mnoho jiných, které jsem fotil. Že by šlo o přímou souvislost? 

Tak či tak jde o jasný důkaz, že záleží na zcela konkrétních prvcích. A bez nich zjevně nelze parazitní zvuky spouštět / slyšet. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *