Jsem si jistý, že jsem udělal další důležitý krok.
Povedlo se mi zkombinovat flanger patterny tak, že byl vývoj ovlivňovaného zvuku naprosto nepředvídatelný i v rámci krátké smyčky.
Něco podobného se může dít na podvědomé úrovni a proto se člověk cítí “rozladěn”, není se čeho chytit, protože mozek očekává, že se bude dít toto a přitom se děje něco jiného.
Stejně tak může jít o prvek, který neustále upoutává pozornost – je to “stále něco nového”
Stačí jemná korekce a najednou vznikne zvukově zajímavá smyčka, či reálně znějící hlas.
A nakonec – je klidně možné, že je opět nutno naučit se tento zvuk poslouchat. Díky tomu bude mozek schopen mnohem lépe předvídat, co se bude dít.
Jedná se totiž o zvuky, které přímo ovlivňují lidskou psychiku / mysl – proto je jejich zneužití značně nebezpečné a velice komplikovaně se řeší.
I z toho důvodu jsem zatím opatrný ve sdělování konkrétních postupů.
