Zesměšňováni, ponižování, zastrašování všech, co se pachatelům nehodí, nelíbí, bojí se jich.

V drtivé většině se tak děje formou fiktivních rozhovorů.
Nahrávky vytržené z kontextu
Lze však zřetelně vnímat snahu pachatelů zbavit se komplikovaných postupů = dlouhodobější snaha, aby si každý zvykl na fakt, že je opakován jiným hlasem.
Pachatelé předpokládají, že nebude věnováno tolik pozornosti tomu, jak kdo zní = pachatelé se budou moci jen bavit, otravovat, nic nevymýšlet.
Zároveň také má být vše mnohem reálnější, uvěřitelnější = “Kamo, nikdy nevíš, jestli to někdo opravdu říká nebo ne, chápeš?” = Pachatele to má více bavit
Zde však důsledek nízkého intelektu. Reálně je totiž efekt těchto metod opačný.
Je stále zřetelnější, že je vše říkáno stejným, primitivním projevem, hlasem, jedincem.
Stejně tak dětinská, primitivní, logika, která nepočítá s odporem.