Poznámka: Zbývá několik málo úprav a jdu na to. Samozřejmě bych rád měl vše napsáno ještě o přehledněji a srozumitelněji. Avšak z textu níže je rychlé zřejmé, že to není tak jednoduché (pachatelé cítí hrdost, dominanci, pocit výjmečnosti – přitom jde o skupinu tragických chcípáků, kteří vydávají nějaké zvuky)
Reakce pachatelů: “Jde jen o jednoho pitomce, o kterém se už dávno ví (aktuálně Fifejdy / kousek od pivovaru) a proto si s tím dávám tolik práce úplně zbytečně”

Radiohacking + retardovaní pedofilové, sadisté a další odpad.

• Využití rádiového signálu mám potvrzeno několika způsoby.
• Pomocí rádia a např grafického čipu napadají zařízení v okolí (mobilní telefony, počítače)
• Vždy je použit stejný princip
• Přístup k městským kamerám a kamerám MHD

Poznámka: Pachatelé jsou extrémně citliví na jakoukoliv zmíňku ohledně kamer a sledování cizích zařízení. Vždy panikaří / vztekají se.

• Nesčetněkrát se odehrála situace, kdy bylo naprosto zřejmé, že skupina naprostých ubožáků, deviantů, pedofilů apod. sleduje např. malé děti přes mobilní telefony či počítače + se je snaží naučit “zvuku svého hlasu” (důvody specifikovány níže) + pomocí podprahových zvuku takto ovlivňovat jejich rozhodnutí.
• Tyto prasata samozřejmě neřeší nic jiného, než nucení do sexu (“Táák, teďka mi ukaž kozičky”), hraní si na boha, předvádění se před ostatníma svým “portfoliem”.
• Často se také předvádí zadáváním příkazu, které mají jejich “tamagoci” plnit. 

Rádio

Z několika desítek, snad i stovek, různých variant (záměrně matoucí scénáře) je tou pravdivou: Deviantní majitelé radiových stanic.

• Celková situace je značně komplexní a zahrnuje i prvky jako radiohacking, hacking, narušování soukromí, vykrádání informací či zneužívání těch citlivých. Vše podrobně popsáno později. Nyní to základní.

• Zásadním prvkem jsou podprahové informace a specifické rezonance. Lze tak s člověkem manipulovat aniž by o tom měl tušení. Více se tomuto tématu věnuji v dalších částech webu. V tomto případě jde o formu obtěžování, která se odehrává desítky let po celém světě.
• Zjednodušeně řečeno, jde o obtěžování na dálku. Pachatelé nejsou fyzicky přítomni. Chybí tedy hmatatelné důkazy a v případě, že dojde na nejhorší – nemá být známa pravá příčina. 
• Jedna z variant: oběť je dlouhodobě “učena” konkrétním zvukům. Ty jsou dokonce neslyšitelné. Dochází tak k situaci, kdy jsou vytvářeny podmíněné reflexy na konkrétní podnět, aniž by si to člověk uvědomoval. Tyto podněty vnímá jen mozek. 
• Tento princip se také skupina naprostých šílenců rozhodla zneužít ve velkém. 

Schéma obtěžování

• Radisté komunikují. Neví s kým.
• Slyší něco podezřelého. Např někdo se představí jako oběť, mladá dívka v nesnázích, dítě apod.
• Ve skutečnosti je na druhé straně deviantní jedinec s vysílačkou.
• Ten zároveň může snímat zvuk od skutečné oběťi / poškozeného. Ten vůbec netuší, jak se vše reálně odehrává. 
• Oběť pouze slyší hlasy. Protože jde o specifický zvuk, na který si člověk postupně zvyká – zpočátku mnohé hlasy splývají.
• S hlasy zpravidla komunikuje, protože se dostavují také reakce.
• Co však netuší je, že pachatel (deviant s vysílačkou) opakuje to co říká (zde ještě jeden aspekt, který popíšu později). Teprve to slyší ostatní radisté, kteří vše vnímají jako standardní komunikaci. Proto nikoho nenapadne pátrat po webech o slyšení hlasů.
• Pachatel se baví zejména modifikacema zvuku = např. pláč, nepříjemný projev, smích. To slouží zároveň jako testování. 
• Pachatel rovněž záměrně pozměňuje / zatajuje informace. To oběť zpravidla netuší.
• Radisté reagují / odpovídají > zvuk je přeposílán na oběť přímo a nebo opakován opět pachatelem, či někým dalším ze skupiny (je jich totiž několik). Oběť toto vnímá jako “slyšení hlasů”
• Lidé obecně si neuvědomují, jak jednoduché je upravit hlas, vytvořit hlas někoho jiného, udělat hlas veselý, nebo smutný. Proto věří, že to, co slyší je skutečně dívka, nebo dítě, nebo starý pán atd. 

S využitím několika, ve všech případech stejných, metod / prvků dochází k:

• Cílenému obtěžování
• Snaze manipulovat s veřejnosti, či nějak zasahovat do života mnoha lidí
• Soustavná snaha způsobit velkou tragédii, či konflikt
• Velká část scénářů je zaměřena na fanatickou snahu zabránit jakémukoliv zveřejnění. A když, takové informace musí být co nejvíce nepřehledné, neúplné, nepochopitelné, pro nezaujatého člověka zcela nesmyslné. I proto řada snah řešit toto téma často končí nepřehledným webem či dokumentem. Konkrétně popsáno níže.
• Také ovšem snaze proti tomuto bojovat 
• Děje se již desítky let

Jde zejména o:

• VF zvuk
• Podprahové informace
• Rezonance / Vibrace
• Kybernetická kriminalita
• Radiohacking, hacking
• Sociální inženýrství
• Narušování soukromí
• Snaha vyvolat nějaký konflikt či tragédii

Tyto prvky slouží jako základ pro:

• Vytváření parazitních zvuků, zejména mluveného slova = hlasů
• Zvuky lze pozicovat. Pocitově tedy zní z různých stran. 
• Vše je postaveno zejména na faktu, že si oběť neuvědomuje co všechno se děje.  
• Mnohdy jde o předpřipravené nahrávky.
• Často také využití, či spíše zneužití vlastností lidského sluchu. Pro příklad: Dva zvukové impulsy o stejné frekvenci. Druhý má nižší hlasitost a tak je mozkem ignorován – na vědomé úrovni = člověk jej jakoby neslyší.)  
• Tento typ obtěžování je cílen zejména na místa, kde se oběť zdržuje pravidelně: práce, domov, klub apod.
• Dané místo je nejprve nutno “namapovat” (níže specifikováno), proto pokud se oběť např. přestěhuje – je na daném místě v podstatě klid. Postupně však narůstá počet obtěžujících / parazitních zvuků. Avšak pozor, nejde o obtěžování ojedinělé / cílené

Pachatelé se neustále snaží různým lidem co nejvíce komplikovat život.

Co přesně se odehrává

• Soustavná snaha o šikanu / psychický teror
• Má se jevít jako postupný úpadek oběti, který si způsobila sama
• Lze také někdy vnímat jako různé zvuky / ruchy / hlasy v okolí
• Trestný čin se děje defacto veřejně. Velké množství dezinformací. Skutečnou pravdu zná jen pachatel a oběť. Případní svědci mohou jen hádat.
• Snahy navádět oběť do diskreditujících / trapných situací. Např. přesvědčení, že policie o tomto ví a hledá všechny, kdo to slyší
• Pomocí zákeřných scénářů vytvářet negativní obraz o oběti (viz níže – oběť se snaží pomoct někomu blízkému / v okolí, ale vše následně působí jako psychická porucha)
• Narušování práce na čemkoliv zajímavém. Zároveň také materiální likvidaci (což má vést ke špatnému psych. rozpoložení)
• Jakékoliv řešení urputně narušováno. Pokud se přeci jen podaří něco vyřešit, ti stejní pachatelé se snaží působit jako rádci / ti, co vše reálně vyřešili
• Narušování spánku – oběť má působit negativně, podrážděne. Často intenzivní pokud se má následující den uskutečnit něco důležitého. 
• Zvuky, které jsou zpravidla použity se člověk postupně učí, mozek si na ně více zvyká (zvlášť u cíleného obtěžování). 
• Neustálé matení, “hraní si s obětí”, zneužívání specifických akustických jevů a zejména pak podprahových informací, kdy jsou oběti podsouvány předem připravené “myšlenky” (zejména ve smyslu – tento zvuk by mohl být toto, nyní se děje asi toto apod.). 
• Podprahové informace jsou defacto něco jako našeptávání, které si člověk neuvědomuje.
• Ve vypjatých momentech navádění k sebevraždě
• Navádění k trestné činosti. Nelze sice prokázat, že tyto nahrávky slyšel i někdo jiný, ale to nikterak nesnižuje závažnost takového jednání. Často je navíc evidentní, že jsou nahrávky záměrně vytvářeny se záměrem používat je opakovaně. Tedy co nejvíce obecné.
• Vyvolávání agrese (soustavná provokace) a snaha blokovat jakékoliv uvolnění vzteku (konkrétní scénáře níže), poté nabádání ke konfliktu. Stejně tak snahy způsobit nějakou tragédii (podobně jako v Porubské nemocnici). Jeden z pachatelů neustále opakuje, že chce být ostravská legenda. 
• Záměrné obtěžování / sdělování natolik nechutných informací, že je mnohdy nelze publikovat. Což samozřejmě pachatelé, navíc z pozice anonymity zesměšňují “Dívejte se, jak se bojí”.
• Mnohdy se zdá, že se pachatel / -é baví tím, že obětem pouští nahrávky dalších / či předchozích obětí
• Snaha narušovat, přemlouvat, vyrušovat, měnit význam jakékoliv informace / snahy pomoct. Časem se zdá spíše jako záměr (vždy jedna entita pozitivní, na kterou se má oběť “upnout”, či pachatel předpokládá že dává smysl, když mluví)
• Pokud oběť neví oč jde, lze navodit iluzi “čtení myšlenek”. Reálně jde však o poměrně triviální postup
• Velké množství předpřipravených nahrávek / scénářů – jsou dlouhodobě vytvářeny (zejména v rámci předchozích případů). Proto existuje „plán / obsah“ na relativně dlouhou dobu. 
• Od určité doby velké množství scénářů (spíše nahrávek, kde hned při prvním argumentu dojde k neschopnosti reagovat), kde je evidentní zaostalost a primitivní uvážování “autorů”, kteří si jen léčí své komplexy tím, že se jim do rukou dostal specifický postup a mohou si tak dělat srandu z lidí: hry na duchy, zastrašovat, vyvolávat nepříjemné situace, hlasy mrtvých apod.

Několik důkazů, že pachatelé jsou naprosté hyeny

• 05:49 / 8.5. – Tvrzení, že divné zvuky, které slyším v šumu jsou jiná oběť, která právě umírá. Předtím to stejné, ale měl být můj děda. Šum mám puštěný zejména z důvodu možnosti lépe se soustředit.
• 08:47 / 8.5. – Děda ti chcípl na chodníku (relativně častý prvek – mění se pouze obsazení)
• 7:02 / 8.5. – Kamarád má právě umírat po bitce s romy, prý proražená lebka, měli ukrást telefon. Úchylné popisování detailů. Děje se vždy formou jakoby “poslouchaného telefonu”
• 09:31 / 8.5. – hysterický řev “Já ho musím dodělat, nechte mě, já ho musím dodělat”. Společně s tím nesmyslně reaguje displej telefonu – jako bych prstem klepal na dot. displej.

• 2.3.2022 / 0:14 / Vyhlásíme vám Džihád
• Následně po několika minutách – pani učitelko, oni nám tady kradou informace běloši. > Zhruba tolik k retardovanémnu dementovi, co obtěžuje v Ostravě a okolí lidi vysílačkou. > další reakce toho stejného: “Kámo, hej, a co p.čo” > Klikněte si všichni na Popelku a zrušte mu web (3.2.22 / 0:22)

• Nabádání ke spáchání nějaké hromadné tragédie
• Nabádání k trestné činnosti
• Soustavné nucení k sebevraždě + “Já si chci honit u toho jak někdo umírá”. Více informací k pachatelům níže.
• Poslední měsíce se odehrává jedno a to stejné dokola. Právě zmíněný pachatel se co 2-3 vrací a pomocí stále stejných, dokola se opakujících zvuků provokuje. 
• Placený software = svině, zm.di, ku.va, stáhnout crack. Pomocí různých zvukových sekvencí se má vyvolat vztek (většinou tupé, vulgární hlasy)
• Cigáni = pozitiva, vnímat dobře, holky mají chtít cigány, černé (Ne, v tomto případě si opravdu nedělám srandu. Do jaké míry je to případně “vnucování” se určité skupině jedinců je věc druhá)
• Cigání = umí lépe řešit než bílí. Bílí se stydí.
• Obecně nadávky, vulgarismy (v tomto bodě je i stěžejní “melodie”) = “ty p.co”, “m.dky”, “hej”, “magor”, “pi.us”, “ko.oti fakt”

19.10.2021

Je vykřikováno, že dochází k týrání nějaké dívky a je to už vážné + snahy neustále vykřikovat a vyvolávat dojem, že se zrovna má něco odehrát. 

• Řečeno jméno Sabina. Následně dodán samozřejmě nesmysl, tedy Laurinová a bavení se tímto (divné, nepříjemné zvuky).
• V momentě, kdy toto píšu, vykřikování „Hej, oni si z tebe dělají srandu“.
• Následuje opět provokace, že lze slyšet, když odkazuji na tento web. Snaha pomoci. I když pravděpodobně zbytečná. Vzápětí zesměšňování „A ty si myslíš, že to jde slyšet?“. Dotyčným sděluji sděluji obligátní sadu slov + Jak si můžou hrát vůči mě na nějaké „nadřazené“, když se tak bojí tohoto webu.
• Rozhodně je však zřejmé, že jde o vážnou situaci a absolutně nemám důvod poslouchat nějaké kecy o tom, že „mám halucinace, či se jít vyspat“

Abych zachoval nestrannost: po několika dnes jsou tyto informace spojeny se situací, kdy pachatelé pomocí metod, kterýma jsem obtěžován, zneužívají lidi, s nimiž se snadno manipuluje, věří pohádkám a slouží jen pro zmatení oběti. Do jaké míry jde o snahu zamluvit skutečnost nechám na vašem zvážení. 

Lze rozdělit na dvě oblasti

Cílené

• Zneužití např sluchové vady / anomálie
• Citlivost na určité frekvence
• Zneužití hudebního sluchu = primitivní deviantní jedinci zneužívají toho, že jsou tito jedinci citlivý na emoce, které obsahuje hlas (tedy nahrávka něčího hlasu. Pachatelé mluví jak tupci)
• Tinnitus

Obecné

• Podvědomé vnímání určitých rezonancí / zvuků
• Zneuživání faktu, že mnohé zvuky “zapadnou” v okolním šumu

Základní body

• VF zvuk
• Slyšitelné zvuky znamená: ruchy / šumy kolem oběti (nejlépe konstantní / signifikantní: ventilátor, šumící topení, klimatizace, hudba, pneumatiky u auta, tekoucí voda, tlumený hovor, ale také šum, který vytváří proudění krve v těle – lze slyšet když si zacpete uši, nebo dokonce TINNITUS) . Výsledkem je pak slyšení parazitních zvuků, zejména pak, pro pachatele nejatraktivnější varianty, hlasů. 

Stejný princip lze pak také využít pro specifický zvuk, který není slyšet, avšak mozkem je stále vníman jako řeč = podprahová informace. Lze na někoho mluvit, defacto jej ovlivňovat stejně, jako běžnou řečí (tedy křik, agrese, pochvala, přemlouvání), avšak dotyčný si to neuvědomuje = podprahové ovlivňování. Pro podrobnější informace doporučují přečíst články: Hypersonický efekt, Hlas a emoce, v něm obsažené (lze pomocí softwaru detekovat 150 různých hodnot) 

Aplikace v reálné situaci:

• Narušování toku myšlenek. Jde zejména o narušování procesu přemýšlením, kdy v případě komplexnější myšlenky nutno postupně navazovat jednotlivé dílčí souvislosti (chci dělat webové stránky, potřebuji tedy zvolit barvy, jaký bude obsah, jaký systém zvolím atd.). Je tedy třeba klid. Ten narušován pomocí pravidelných zvukových, často záměrně nepříjemných zvukových impulsů, případně neustálým voláním jména oběti. Toto většinou upoutá pozornost. Nějakou dobu trvá, než si na toto mozek zvykne. 
• Následkem je rovněž nepozornost, myšlenkama jinde, hlavou v oblacích, nevidí, neslyší. 
• Scénáře a jejich podprahové potvrzování či snahy podsouvat neadekvátní pocity = reakce / rozhodnutí. Neadekvátní ve smyslu – daná rozhodnutí neodpovídají vzorcům chování u daného jedince. Tedy – “nevím proč jsem se choval, reagoval takto / já nevím co mě to napadlo / nevím proč jsem to udělal”
• Rozhodovací paralýza
• Souběžné řečení informace jak hlasitou, tak tichou formou (něco jako našeptávání). 
• Pokud oběť neví oč jde, lze navodit iluzi “čtení myšlenek”. Reálně jde však o poměrně triviální postup. 

Sociální

• Pachatelé mají náskok před obětí, která je zahlcena extrémním množstvím informací. 
• Proto se velice složitě řeší a zpravidla vše končí diagnózou a léčbou u psychiatra, nebo bohužel také sebevraždou. Ta pravá příčina zůstává skryta.
• Průběh tohoto obtěžování v podstatě kopíruje ty nejznámější stereotypy o psychické poruše / duševním onemocnění – abych byl upřímný, tyto stereotypy vznikly záměrně právě tímto způsobem. 
• Již zmíněné parazitní zvuky slyší zpravidla jen oběť (níže je přesně specifikováno jak je něco takového možné)
• Oběť je nucena situaci popisovat jako “Slyším hlasy, které mi vyhrožují”. 
• Pro mnohé je to učebnicový příklad schizofrenie, či paranodiní schizofrenie. V tomto bodě nutno zmínit, že pachatelé právě tohoto využívají a mnohdy oběť zahlcují ohavnýma, odpornýma, nechutnýma nahrávkama, protože si jsou téměř jisti, že oběť bude vše tajit (ostych), případně bude označena jako psychicky narušená

Projevy

• Pískání v uších (mnohdy nárazovité, jasné ohraničené spuštění / vypnutí)
• S pískáním souvisí i časté, bezdůvodné štěkání psa (pes slyší až do 35kHz)
• V případě řešení samozřejmě označeno jako Tinnitus či např vadné zařízení.
• Vibrující notebook či telefon (zejména v případě tel. vibrace ultrazvukové)
• Někdy náhlá změna myšlenek / “probuzení” při opuštění místnosti 
• V nohách možno cítit vibrace (podobný princip jako u virů Surfing attack, Doplhin attack)

Základní rozdělení obětí

1. Oběť si neuvědomuje, že je obtěžována

• O to nebezpečnější situace je.
• Oběť vědomě neslyší nic podezřelého, či se tak děje jen občas, což je přisuzováno běžnému stresu, únavě, přeslechu apod. 
• Dochází ke snaze ovlivňovat určitá rozhodnutí pomocí podprahových informací. Již v roce 1974 byl popsán postup, jak vytvořit zvuk, který nelze slyšet, avšak mozek vnímá slova. Tato metoda je oficiálně patentována.
• Dochází rovněž ke zneužití prvku, který je širokou veřejností zcela opomíjen / ignorován. A pozor – bylo to tak i v mém případě. Až na základě osobních zkušeností z posledních jsem přehodnotil pohled na tuto problematiku a uvědomil si, že jde o naprosto ZÁSADNÍ nedostatek v obecných znalostech. Jedná se o zvuk, rezonance, vibrace a vliv těchto prvků na psychiku.

2. Oběť slyší parazitní zvuky = zpravidla hlasy

• Ano – hlas je také zvuk. Avšak zvuk NENÍ JEN HLAS. Naprosto banální informace, která však přerostla v poněkud nepochopitelný problém. 
• Možnost někoho vzdáleně obtěžovat pomocí hlasových nahrávek, které navíc většinou slyší jen oběť je pochopitelně pro pachatele nejvíce lákavé (jak je toto možné rozepsáno později)
• Do této kategorie patřím i já. 
• Tento typ lidí je pro pachatelé problémový. Existuje značné množství scénářů, které mají za cíl tyto lidi neustále mást. A výsledkem jsou vedle trestného činu jménem Gangstalking také obecně známé fenomény jako Slyšení hlasů apod. 

Zásadní prvky:

1. To zásadní spočívá v možnosti připravit zvukovou nahrávku tak, že ji neuslyšíte, ale mozek tento zvuk vnímá a zpracovává defacto normálně. 

• Že je něco takového skutečně možné dokazuje SURFING ATTACK. Nabourání se do zařízení pomocí ultrazvuku. Telefon slyší hlasové povely, člověk nikoliv i když má telefon na stole před sebou. 
• Navíc je zde komplikace v podobě, subjektivního vnímání. Co je pro jednoho naprosto neslyšitelné = neexistuje, dokáže druhý vnímat jako slyšitelný zvuk.
• Ale třeba jen ty, které dobře zná: např větráček počítače / hlasy přátel, rodiny / “dlouhodobé učení”. Zdrojem je třeba počítač či telefon. / vlastní hlas, což je zvuk, který zná každý nejlépe.

 Co to reálně znamená

• Takto slyšená řeč / mluvené slovo je vnímána podprahově = možnost ovlivňovat rozhodování / podsouvat myšlenky. Je to vlastně úplně to stejné, jako když vám někdo řekne “Poslal jsi email?” a vy si uvědomíte “No vidíš, já zapomněl. Díky za připomenutí.”. Rozdíl v tomto případě je pouze ten, že si neuvědomujete “slyšení” takové informace. Prostě si “vzpomenete” na neodeslaný email. Stejně tak ale rozhodně nesplníte vše co vám někdo poručí (i když v některých případech by se o tom dalo polemizovat)
• Právě lidský hlas je nejčastěji používaný / zneužívaný prvek. Málokdo si uvědomuje co všechno zvuk lidského hlasu obsahuje. 
• Mozek dokáže vnímat i veškeré prvky s hlasem spojené = zejména emoce (křik, agrese, nátlak, prosba apod.), zabarvení hlasu, pohlaví, věk atd. 
• Jelikož nad takovou informací / zvukem člověk vědomě nepřemýšlí, zpracovává jej automaticky na základě svých vzorců chování, stereotypů apod.
• Může být vnímáno jako vnitřní hlas.

Obecně

• Každý člověk reaguje / zpracovává emoce trochu jinak. Zásadním faktorem je v tomto případě hudební sluch.
• Existuje řada různých metod jak tyto postupy používat. Od těch nejprimitivnějších až po komplexní “programy”.
• Nejcitlivější jsou na takové podněty zpravidla umělci (pravá hemisféra). Řada uměleckých děl je v podstatě snaha vyjádřit to, o čem píšu. Mnohé spojitosti lze také nalézt v hudbě.
• Někteří lidé mohou začít takové zvuky vnímat / slyšet vědomě = fenomén slyšení hlasů. Zde je zásadním faktorem to, jak si takovou situaci člověk interpetuje.
• To se samozřejmě odvíjí mimo jiné od intenzity, s jakou daný jedinec dokáže vše vnímat.

• Např ten objevený v roce 1974. Byl veřejně prezentován a patentován. Patent vypršel v roce 1992. Poslouchej svůj vnitřní hlas. Ok, a který to je?
• Další možností je využití zpoždění zvuku. Na tomto principu jsou založeny efekty jako Chorus, Flanger, Phaser. Jde tedy spíše o zvukový vzorec, než zvuk samotný (lze jej aplikovat jako efekt).
• Tento princip také mnohdy slouží jako “nosný zvuk”, který se spojí se zvukem vysokofrekvenčním, který nelze sám o sobě slyšet. Slyšitelný zvuk jako “nosič”

2. Vysílání různých zvuků, které zní např jako malý motorek, cvakání (zapalování plynového hořáku), či rolničky / cvrček.

• Veškeré zvuky, které pachatelé vysílají jsou velice primitivní / hloupé
• Pachatelům nejde o nic jiného než o otravování

Likvidace zajímavých myšlenek / nápadů

• Skupina naprostých dementů buď něco ukradla, nebo něco neustále přemlouvá.
• Existují zvuky, které člověka uklidní. A to okamžitě. Mnohem lépe se soustředí např na práci, či má kreativnější náladu.
• Stejně lze velice jednoduše řešit bolesti hlasy, migrény a řadu dalších situací.
• A co víc – pomocí správné rezonance lze rovněž odstranit zadrhávání v řeči, nepozornost apod.
• Nejde o žádné teorie, nýbrž osobní zkušenost.
• To se projevuje někdy víc, někdy míň – avšak nyní vím, že je naprosto jednoduchý způsob, jak jej naprosto vymazat lusknutím prstu. 

• Nové téma je informace, které někdo chtěl zamaskovat a tak si zaplatil armádu negramotných jedinců, ti to samozřejmě celé rozkradli a výsledkem je zdevastovaný systém, který bylo “slyšet” jen výjmečně. Alespoň se tak tvrdí v rámci jedné z “možností”
• Je to neustále dohahování, kdo za co může, jak to nikoho nebaví atd atd. 

Akustické prvky

• Pomocí vysokofrekvenčního zvuku, který je sám o sobě zpravidla nad hranicí slyšitelnosti, lze ovlivňovat zvuky slyšitelné (možno definovat jako interference, vyrušení pomocí opačné fáze aj. 
• Možnost pozicování. Když např máte sluchátko pouze v jednom uchu a snímáte zvuk okolí + dochází k mírnému zpoždění – dochází k iluzi, že zvuk přichází z opačného směru.
• V interiérech lze často slyšet tiché cvakání. Velmi podobně zní plynový sporák s integrovaným zapalováním.
• Lze vytvořit zvuk tak, že jej slyší pouze jeden člověk a nikdo jiný (považováno za klasický příznak duševní poruchy – niže specifikováno)

Tekoucí voda šum “CH”

• Tekoucí voda vždy citelně zesílí hlasy.
• Všiml jsem si, že když řeknu šeptem táhlé CH, vznikne zvuk, který se shoduje s jedním zvuků, který obsahuje zvuk tekoucí vody
• Opět dochází k jevu, kdy tento zvuk najednou vnímám neustále. Předtím jsem jej ignoroval, protože jsem nevěděl jak zní.
• A právě toto je jeden ze zvuků, na který se pachatel soustředí

Sluch / Zvukovod

• Stojaté vlnění a zvuk, který lze slyšet v rouře / tubě.
• Možnost cílení na určitou skupinu lidí jen na základě velikosti zvukovodu

Snaha ovlivňovat frekvenci dýchání

Jak

• Podprahové zvuky, které zněji jako dýchání
• Různé nahrávky, provokace, scénáře.

Příklad

• Mluvení do hudby: “Teďka polkl”, “Teď se nadechni”, “My jsme propojeni”, “Teď ti kručí v břiše”
• Často jsou tyto fráze schválně proneseny co nejvíc úchylně
• Využito např softwaru na zesílení zvuku. Viz Mikrophone Booster

Zvuk dýchání nosem

• Vzniká specifický šum. 
• Díky nosním dutinám, které bývají u člověka +/- stejné je tento šum, potažmo jeho tón (přirozená frekvence) dán. 
• Lze jej dobře nasnímat mikrofonem v telefonu či počítači. 
• Díky tomu, že jde o specifický zvuk, lze také pomocí něj určovat pozici hlavy (např. při sezení u počítače, či když ležíte v posteli – viz Pozicování zvuku
• Několikrát zmiňuji možnost pomocí vysokofrekvenčního (neslyšitelného) zvuku ovlivňovat frekvence nižší (slyšitelný zvuk). 
• To je v tomto případě zneužito k obtěžování způsobem, kdy se prase v podobě pachatele snaží člověka otravovat záměrným spouštěním rytmických zvuků, které se shodují s rytmem vašeho dýchání. 
• Protože jsem si několikrát všiml situace, kdy zvednutá ruka, či určitá pozice způsobí, že najednou díky odrazům slyšíte zvuk / šum, který před tím nebyl slyšet – lze spojit s tímto postupem = iluze, jakoby se určité zvuky / příkazy spouštěly společně s daným pohybem.
• Lze takto vysílat podprahové informace. Zejména když je pozornost zaměřena jinam.
• To stejné platí např i pro zvukovod.

Syntaxe, tónina, melodie, rytmus a selekce

• Jak jsem již psal – trestný čin se děje defacto veřejně, ale skutečnou pravdu zná jen oběť a pachatel. Díky množství dezinformací, či překrývajících se linek / větví / stop / informací mohou případní svědci jen hádat / dedukovat co se skutečně děje. 
• Proto i když je třeba oběti neustále sdělováno velké množství detailů o právě probíhající činnosti ve snaze pachatelů být co nejotravnější, dát najevo, že mají kompletní přehled o tom, co oběť dělá, nemusí si toho nikdo všimnout. Což ostatně pachatelé taky rádi s posměchem zmniňují.
• Jsou k tomu používány následující metody. U všech jde zejména o prací s podvědomím, podmíněnými reflexy.
• Tyto principy / metody jsou rovněž hojně zneužívány v situacích, kdy oběť sepisuje / zveřejňuje informace o tomto obtěžování. Viz. SCÉNÁŘE 

#1 / Tónina. melodie

• viz rezonanční šum, liparský tón
• podprahové vnucování určitých tónů či melodii
• má-li poškozený hudební sluch, drží se podvědomě určitého tónu / melodie
• případní svědci však neví o jaký tón jde, či jim je dokonce vnucován podprahově tón jiný
• pod každým tónem (frekvencí) se nachází zcela odlišené informace
• Když si člověk začne zkoušet zazpívat všechny tóny (stupnici), do některých se nemůže trefit. Je třeba se chvilku soustředit. Přitom já mám hudební sluch více než dobrý. 

#2 / Rytmus

• dlouhodobě podsouvání nějakého rytmu
• může se dít např díky zmiňovanému cvakání (zvuk podobný jiskře, elektrickému zapalovači)
• může probíhat např přes noc, kdy oběť spí
• rytmus … /. /.. /. /… / . /,. / .
• oběť pak přednostně volí / hledá slova s tímto rytmem

#3 / Syntaxe, slovosled

• poškozenému jsou po celou dobu neustále podsouvány stejné fráze
• stále jedno a to stejné dokola
• Nedávno jsem si všiml rozdílu: “Oni mu to říkají” / A to stejné, ale řečeno úplně jinak. Již si nevybavím přesné znění, ovšem pointou je použití odlišných slov a jiná větná skladba. 
• Tím pádem dojde k situaci, že se informace rozdělí a je navázána informace odlišná.
• Výsledkem poté je, že jeden poškozený v podstatě “neslyší” to, co mu sděluje nějaká případná pomocná strana, či co “slyší” ostatní

ABR nahrávky

• Auditory brain response
• Používají se např. psychoterapeuty
• V tomto případě jde o nahrávky, které ovlivňují emoce. 
• Je možné, že se pachatel k některé takové nahrávce dostal. 
• Daly by se tím vysvětlit časté situace, kde pachatel zjevně musí “něco” přetáčet
• Taková nahrávka může být použita jako podkres

Není to jen psychická porucha?

Ne. Jednoduše vysvětlím proč. 

• Pokud je bezvětří a tedy naprosté ticho, mizí i veškeré parazitní zvuky / hlasy
• Zjistil jsem, že existuje přímá souvislost mezi konkrétními zvukovými vzorci a slyšením parazitních zvuků. Jednoduše řešeno – spuštěním určitého zvuku dojde k OKAMŽITÉMU a ÚPLNĚMU vyrušení či vypnutí veškerých parazitních zvuků. Zejména tedy hlasů. 
• Ale pojďme dál. Zacpání uší = vypnutí většiny otravných hlasů / zvuků. Tento bod zcela nevyvratitelně potvrzuje, že jde o jev založený na mechanickém vlnění. Tedy zvuku. Pokud vás dráždí výraz “většiny” – později se dozvíte proč jsem jej použil. 

Faktory které mohou mít vliv na to, co kdo slyší

• Jde o největší komplikaci v rámci tohoto problému. A to zejména z toho důvodu, že nelze nikdy s určitostí říct, co kdo slyší. 
• Problém spočívá v prvé řadě v ohromném množství informací, které jsou takto vysílány. Jde o vysokofrekvenční zvuky, které jsou neslyšitelné. 
• Slyšet je lze až v případě, kdy jsou záměrně udělány tak, aby se např zesílily ve zvuku ventilátoru, či, projíždějící tramvaje. Nebo třeba při spojení s konkrétním zvukem, který je vysílán cíleně u oběti díky zavirovanému počítači či telefonu. Nebo ještě hůř – povede se nějak přijít na tinnitus reliéf a zvuky / hlasy lze slyšet jen ve spojení s ním. 

Další faktory:

• Běžný poslech
• Prostor, prostředí
• Okolní zvuky
• Záměrné, nepostřehnutelné změny určitých zvuků (např vf pískání)
• Vnucování tónů, akordů
• Melodie
• Nastavení ekvalizéru
• Sluchátka + typ sluchátek nebo reprobedny
• Zacpané uši či jen jedno. Rovněž závisí na intenzitě.
• Věk, potažmo kvalita sluchu
• Věk také ve smyslu velikosti zvukovodu
• Tvar uší
• Citlivost na určité frekvence
• Vzdálenost od stěn. 
• Natočení hlavy
• Pokud více experimentujete, zjistíte, že vliv může mít i sebemenší změna ekvalizéru či přidání titěrného zvuku / šumu. Oproti tomu se někteří snaží být slyšet co nejvíc a ruší vše ostatní. Což považují za důkaz, že mají nejlepší zvuk. 
• Rytmus
• Počasí
• Různé objekty, od kterých se zvuk odráží

Dále nutno brát v potaz:

• Podmíněné reflexy
• Dlouhodobé učení / podsouvání určitých “jinglů”, “melodií” = slovních spojení / reakcí. Prostě jako otravná hudba kterou si zpíváte pořád dokola, akorát že….
• Vnitroskupinový jazyk
• Slovní zásoba
• Znalosti / Obecný přehled

Rovněž také prvky z oblasti, která je stále tak trochu neznámou:

• Nadměrná citlivost se týká až 20 procent lidí. A většina o tom neví
• Vnitřní hlasy v hlavě občas slyší všichni. Kdy už ale začíná jít o schizofrenii?

Proto není snadné zjstit, co se vlastně děje a zda skutečně dochází k obtěžování někoho konkrétního. Jak uvádím v základních informacích – skutečnou pravdu zná jen útočník a vybraný cíl. Ostatní mohou pouze hádat.

Toto je základní definice situace, která přerostla v naprosto neuvěřitelný problém. 

Nyní tedy lze spojit spojit skupiny

• Radisté
• Lidé, od kterých je snímán zvuk např pomocí telefonu. + jsou schopni slyšet specifický zvuk. Komunikují tedy podobně jako radisté, ale jen výjmečně se dopracují k nějaké konkrétní informaci. 

Hromadné vytěžování informací

• Pomocí řady scénářů a modifikovaných hlasů dochází k hromadnému vytěžování informací. Mnohdy dosti specifické / málo známé. 
• Oběť se k informacím tohoto typu nemá šanci dostat
• Pachatelé mluví za oběť a mnohdy ji záměrně vykresluje v negativním světle. 

Manipulace s širokou veřejností

• Toto zaneseno řadou stereotypů. Avšak – díky osobním zkušenostem vím přesně co píšu. 
• Jde zejména o podprahové učení krátkých frází: “Kámo”, “Hej”, “Jak?” místo “prosím?” apod. Stejný princip jako otravný jingl.
• Vnucování totálních demagogií a absurdních myšlenek, úvah, stereotypů. 
• Odtud rovněž pochází zvyk určité skupiny lidí “nenávidět policii”

Lidský hlas a jeho zneužití

• Aplikace různých efektů: Hlas má být co nejotravnější, podobat se někomu známému, co nejvíce upoutávat pozornost atd. 
• Využívání signifikantních prvků v projevu dané osoby (často používaná fráze, parazitní slovo, pozdrav, oslovení atd.)
• Díky možnosti simulovat / napodobovat hlasy rovněž dochází k obtěžování pomocí hlasů různých populárních osobností. Často je však jasně slyšet relativně primitivní napodobení (jedno, dvě slova) a rychle utichá.
• Stejný princip je rovněž použit k situacím, kdy je někdo šikanován / obtěžován hlasy, které patří např kamarádům, zemřelým rodinným příslušníkům – obecně tedy těch, kde je zřejmá silná citová vazba. 
• Předchozí prvek je používán velice často. Zejména pak přehrávání nahrávek, které mají pocházet např z momentu, kdy dotyčný umíral (jiná oběť, rodinný příslušník apod.) nebo ty, které jsou co nejvíce nepříjemné / trapné (intimní momenty prarodičů, rodičů apod.). Pokud si pachatel všimne, že má oběť na některý z hlasů silnou citovou vazbu – používá jej snad co půl hodiny klidně roky vkuse. Vždy je přesvědčen, že oběť šíleně trpí. 
• Hlas často slouží jako podkres, který je vnímán podvědomě. Lze tedy např. slyšet nadávky, kde nosným zvukem / “zvukem hlasu” je dětský pláč (je možné, že upoutává zejména ženy)
• Dlouhodobé “učení” široké veřejnosti specifickým rezonancím, které připomínají hlasy. Jde tedy o elektronickou imitaci. Absence zásadních složek, které hlas má obsahovat (zejména emoční). Chybí rovněž intonace. Hlasy jsou to otravné a nelidské.
• Některé mají být vnímány jako důvěryhodné. Toho docíleno opakováním vybraných zajímavých informací od lidí, kteří o tom buď nemají tušení (mobilní telefony, radiohacking) či obětí Gangstalkingu. Asi není náhoda, že se některé podobají hlasům pachatelů.
• Jiné hlasy pak mají být nechutné, odporné. Často snaha napodobovat hlasy lidí, kteří se pachatelům znelíbí.
• Tyto zvuky mají být následně použity v rámci manipulace pomocí podprahových zvuků / řeči. Viz lidský hlas a rozhodování nebo příspěvky níže.
• Nelze tedy s jistotou dopředu říct, jak bude ten či onen zvuk na někoho působit. Také je zde prvek: stojaté vlnění, přirozená frekvence, vzduchový sloupec. Co to znamená? Zejména to, že lze cílit jen na určitou část populace a to díky rozměrům zvukovodu (zejména mladí). Lze jednoduše spočítat. 
• Mnohdy se zdá, že si komunita těchto pomatenců vzájemně pomáhá a sdílí scénáře.

Efekt Flanger

• Pomocí tohoto efektu lze modulovat hlas tak, že zní jako smutný, veselý apod. 

Dětský pláč jako hlas

• Jde o spojení dvou zvuku: 1. šum, či vf zvuky, pomocí kterých se modulují slova 2. Např dětský pláč, který je puštěn jako podkres a slouží jako hlas
• Jelikož je většina zvuků vnímána spíš podprahově – je toto pravděpodobně snaha upoutat pozornost

Narušování rytmiky

Zejména ve smyslu zpomalování. Záměrné, zpomalené opakování již známé informace. Navazuje: Tak proč to posloucháš? = snaha o vyvolání agrese. Navazuje (možná jen nyní): “Do p.če” nahoru dolu. + ihned zahcení + oni to mají tak rychlé = vyvolat vztek / provokace.

Předpřipravené nahrávky

V určitých případech obsahují záměrně několik “vrstev”:

• Rezonanční zvuk, který někteří lidé vnímají jako slyšitelný
• Člověk si na něj postupně zvyká a slyší jej lépe
• Zároveň zvuk neslyšitelný = podprahová informace
• Aby byla oběť rozhozena – často je snaha začít zvukem neslyšitelným, podsunou nějaké slovo (ideálně to, co oběť často používá) a následně přejít do zvuku slyšitelného a zesměšňovat, že dochází k manipulaci.
• Rovněž je zřetelně slyšet prvek “živý vstup”. Tedy pitomci, kteří buď opakuji některé linky či mluví sami za sebe. Neschopni reagovat na jakýkoliv argument. 
• Pomocí podprahového / tichého zvuku lze také vnímat snahy pomáhat deviantním jedincům > napovídat, hledat chyby na straně oběti, vysvětlovat / spojovat určité informace. 
• Tento prvek rovněž občas zneužit jako důkaz, že ti kdož otravují za nic nemůžou, protože jen opakují co jim někdo říká > tolik k jejich intelektu
• Pomocí šumů, mikrofonu, delay efektů apod. lze tyto “napovídající hlasy” zesílit. Ty poté začnou zmatkovat, či jsou nervózní a většinou reaguji velice rychlým mluvením “Teď nemůžu”, “Musíš sám” a následuje snaha odvést pozornost, změnit téma, donutit mě změnit zvuk.
• Pachatelé si evidentně nemůžou zvyknout, že jejich “podprahové” zprávy slyším či je prostě neumí tak, abych je neslyšel (a jde jen o šeptání)
• Nejbizarnější na všem je, že mnohdy chci jen udělat nějakou hudbu, nebo zkusit něco naprosto nesouvisejícího. Ale paranoidní pachatelé začínají hned otravovat. Protože se v tom zase vrtám a nebo to co dělám je až moc dobré. 
• Toto je myšleno vážně a zcela jasně dokazuje, jak zbytečně existence obtěžují lidí a díky komu nebylo nikdy realizováno mnoho zajímavých nápadů.
• Rovněž je velice pravděpodobné, že se pachatel nějak dopracoval k určitých ABR páskám – viz výše (myšleno nahrávky, ne fixační pásky pro děti)

Využívání deviantních jedinců k vytváření nahrávek

• Děje se dlouhodobě
• Velké množství těchto zvukových záznamů.
• Velkou část takových nahrávek je vytvořena pomocí primitivních, deviantních jedinců, kteří např uvěří smyšlené historce (krásná dívka, radistka, agentka atd., která chce vytrestat bývalého přítele apod.).
• Ti nahrávají vše klasicky např do telefonu, počítače, ale také do šachet, či jiných rezonujících prostor, odkud lze na základě jasné daných akustických a fyzikálních zákonů zvuk snímat. 
• Používány v rámci obtěžování. Zejména pak cíleného, kdy tyto nahrávky slouží jako podkres, či “zdroj inspirace” pro jedince, který vše reálně vysílají.
• Pachatel, či pachatelé tyto nahrávky doplňují na základě aktuálního vývoje. Např. díky viru a mob. telefonům / počítačům mají přehled o tom, co oběť právě dělá.
• I proto je samozřejmě člověk pracující na počítači ideální oběť. Zvlášť je-li známo, že bude nyní několik pracovat na počítači, protože musí zpracovat nějakou zakázku. 
• Je evidentní, že řada těchto nahrávek byla vytvořena v minulosti a v soukromí. Jde tak pouze o různé schémata, kde se využívá rytmus, různé varianty reakcí (které jsou navíc vždy napovídány pomocí podprahového zvuku). Často tak dochází k chybám, pauzám, protože oběť reagovala jinak a pachatel musí přeskočit přetočit nahrávku dál (mezitím nadává, či opakuje vulgární slova aby udržel “zvukový kontakt / pozornost / zaměření oběti na určitý zvuk a přitom se zjevně věnuje posunu nahrávky)
• Oběť, která neustále jasně argumentuje, vše vyvrací, dává najevo, jak je vše primitivní, tupé a nesmyslné a ještě to píše veřejně je samozřejmě neakceptovatelná.
• Proto hlavní pachatel často vytváří těm, kteří pro něj nahrávky dělají, falešné / fiktivní reakce oběti: Brečí, bojí se, vše vzdává, páchá jakoby sebevraždu, je psychicky na dně apod. Mnohdy toto nahrává sám hlavní pachatel a vše zároveň vysílá s pocitem “Třeba to někdo slyší” a nebo využívá nahrávky z dřívější doby (předešlé oběti).
• Jak jsem zmínil již dříve, jde zejména o informace, které obsahuje lidský hlas a které vnímáme podvědomě. Pachatel není schopen dostatečně věrně napodobit strach, smutek, vztek apod. 

Scénáře

• Nejvýraznější prvek v rámci obtěžování.
• Velké množství scénářů na různá témata. 
• Protože, jak již bylo zmíněno, zvuk je možné pozicovat (fázový posun, odraz) – část scénářů je postavena právě na tomto. 

• Hlasy a někdo v okolí. Lze navodit iluzi, že to, co oběť slyší říkají sousedé či někdo v okolí (např lidé bavící se na ulici před domem / opodál). Jedná se o tu nejzákeřnější a nejnebezpečnější oblast scénářů. 
• Primárně jde o snahu vyvolat nějaký konflikt, tragédii.
• Zároveň tímto způsobem diskreditovat samotnou oběť = ta např naprosto bezdůvodně napadne zcela nevinné osoby a jako důvod uvede “Vy jste se o mě bavili”. Přesně popisuji, jak je tento “efekt” / jev možno vyvolat 
• Dále jde samozřejmě o snahu vyvolat paranoidní stavy. Oběť má pocit, že se o ní neustále někdo baví. Pachatelé vítají, když se s tímto problémem někomu svěřuje = je využito později např v případě sebevraždy. Okolí si vzpomene “Jo, on tvrdil, že pořád slyší hlasy, že se o něm lidi stále baví a přitom to nebyla pravda” = jasná duševní porucha + odpovídající dlouhodobější úpadek osobnosti =  případ uzavřen jako klasická sebevražda. 
• Osobní poznámka: situace, kdy je někdo napaden jen z důvodu útočníkova přesvědčení, že “vy o mě mluvíte” nejsou nic neobvyklého! Protože jsem z nějakého důvodu schopen tyto zvuky vnímat až překvapivě jasně a srozumitelně (níže uvádím několik důvodů) – vypisuji několik situací, kdy jsem byl i já takto nabádán k útoku. 
• Zpravidla se tak navíc dělo po předchozí několika hodinové (i denní) soustavné provokaci. 
• Zároveň také nutno zmínit jeden fakt. Veškeré tyto snahy donutit mě ke konfliktu či čemukoliv co by mi přitížilo / zdiskreditovalo pochází od osob s velice nízkým intelektem a primitivním, jednoduchým, dětinským uvažováním. 
• Zde citelné, že je u tohoto obtěžování počítáno s jedinci na podobné mentální úrovni. Což je v podstatě také prvek, který kohokoliv s alespoň průměrným intelektem, provokuje nejvíc – tedy naprostá absence jakékoliv logiky v rámci celého obtěžování. Podrobněji rozepsáno níže. Nabízí se tak totiž několik variant směřujících k samotným pachatelům. 

Pachatelé často obtěžují ve skupině. Zároveň si hrají na svědky

• Opět nesmyslné rozhazování psychiky
• Snaha nonstop provokovat
• Zároveň se dostavují ihned reakce jakoby z druhé strany
• Výsledkem je nonstop obtěžování rezonančním zvukem

Situace: Snaha sepisovat a zveřejňovat informace

• Toto je samozřejmě oblast, na kterou se řada deviantních primitivů zaměřuje a připravuje své úchylné nahrávky. 
• Neustále toto prezentují / vnímají jako hru, předvádí se jeden před druhým, jak moc otravné “scénáře” mají. 
• Reálně se však mnohdy odehrává to, co u mnoha jiných situací!!! = VIZ využívání deviantních jedinců
• Jde o zejména o zneužití procesů, díky kterým si každý člověk v hlavě skládá věty během psaní. 
• Jakmile je zaregistrováno, že oběť začla něco psát – spustí se např. intenzivní VF pískání. Lze zřetelně vnímat jak je v rychlém sledu generováno velké množství slov. 
• Zásadní problém spočívá zejména v cíleném obtěžování + možnosti sledovat dění na cizím počítači. Proto se zároveň pachatelé snaží neustále odvádět pozornost takřka u každého slova – nejvíc pak, když se oběť na moment zamyslí.
• Do toho hysterické přepínání hlasu a vyřčení jen půlky věty, volání jménem, upoutávání pozornosti. Stále více vzrůstá vztek, takže následují výkřiky: “Nemáš šanci”, “Zabil jsem ti babičku”, “Zabil jsem ti bratrance” – zkrátka cokoliv jen ať je narušena pozornost.
• Další linka obsahuje samozřejmě neustále: “Co to píše za nesmysly”, “On je úplný blázen”, “On je úplný magor”, “On už se fakt pomátl”. Často přitom jde o reakce např radistů / svědků, kteří slyší pachatele, ale neví koho obtěžuje (oběť nemá vysílačku)
• Když pauza = “dívejte se, jak teď neví / čeká na příkaz” nebo “Taaak. Jak pěkně poslouchá, dívejte se”
• To, co poškozený píše je opakováno HLASEM OPAČNÉHO POHLAVÍ. Když poté píše poznámky naostro (např jako já teď na web), jsou mu JEHO VLASTNÍ poznámky jakoby diktovány. Cílem je znechutit jakékoliv řešení. Poškozený je vyobrazován jen jako hlupáček, který opisuje to, co mu někdo diktuje. 
• Neustále se opakující snaha něco diktovat, napovídat a hned vzápětí dokazovat > “vidíte? On píše to co mu říkám” či se před dalšíma předvádět jak jsem ovládán
• Když je psaná poznámka podobná té, kterou jsem psal již před rokem na jiném webu: “To už tam máš” + otrávený hlas
• Když si chci zapamatovat nějaký údaj = spuštění nesmyslů = snaha o rozhodovací paralýzu, zahltit myšlenky
• Když udělám překlep / překlik = “Jo kámo, dívej” “Počkej, ještě jednou” + nesmysly a čekání, zda udělám překlep znovu.
• Spouštění různých hlasů, které řeší, že se tomu věnuju příliš
• Nátlak
• Snaha o slušné vyjadřování (naučené fráze)
• Obsah sdělení však záměrně ponižující

Oddálit / znechutit / zabránit řešení

Pozor na iluze. Reálně o tom nikdo nemusí vědět.

Při sepisování poznámek či agresi směrem k pachatelům spojenou s jasnou argumentační převahou dochází ke zklidnění situace či „masirování ega“ neustálým užasem nad tím, co je sepisováno. V mnoha situacích však může docházet k mylnému přesvědčení, že takové informace vnímá i někdo jiný než pachatelé (kteří se tímto způsobem mohli dostat k mnoha specifickým znalostem)

Snaha šikanovat i za pomalé řešení tohoto problému

• Toto už je naprostá bizarnost.
• Pachatel je sám proti sobě.
• Cílem je pravděpodobně křečovitá snaha znechutit cokoliv.
• Další možností je vytvořit negativní asociaci s jakoukoliv pomocí.

Dement, který si poroučí, co se bude řešit

• Pokud je možnost, že oběť přemýšlí nad prací, spouští se tento nebo podobné scénáře.
• Cílem je znechutit jak práci, tak řešení tohoto obtěžování.
• Projevuje se jako odporný, primitivní hlas, který si hraje na nějakého manipulátora a ten si poroučí, že se v žádnem případě nebude pracovat a bude se řešit tento „systém“, který mu byl, jakožto jeho „stvořiteli“ odcizen.

Všechno už je sepsané, vyřešené / Zbytečně ztrácíš čas

• cílem je zabránit nějakému řešení
• negativní asociace
• různé doplňující nahrávky „Oni to mají lepší“ „Já/Oni to mají vyšperkované“
• Během sepisování se spouští scénář „Zájmena“

Pachatelé, kteří sami neví jak vše funguje toto v rámci msty předali policistům a veškerou “slávu” si užijí oni

• Snaha co nejvíce uspíšit sepisování informací = co nejvíce zbrklé
• Znechutit veškerou snahu
• Opakované pouštění “nahrávek”, kde policistky / vyšetřovatelky neustále vychvalují jednoho či skupinu jedinců, kteří vše rozkryli a přitom jde reálně o informace zkopírované z webu oběti, která o tom píše již několik let. 
• Dochází rovněž k přípravě na TO. Tzn.: oběť má být vnímána jako právě takový jedinec (tedy pachatel) a nebo pachatel, který nejprve využil některou z obětí, která toho však moc nenapsala  (což jsem byl opět já viz odd. Masná a odd Zábřeh) – vše bylo tehdy nové – a následně pošle kompletní informace. Jedině sám pachatel přeci může vědět vše. Zcela se ignoruje faktor – výjmečná situace.
• Ať tak či onak – je neakceptovatelné, aby oběť něco reálně vyřešila či dokonce byla za toto obdivována nebo měla z čehokoliv dobrý pocit. 
• Nyní reálně zkouším najít rozdíly v tom, jaké informace se během psaní kam dostávají. Zjevně je totiž najednou něco jinak. I proto řada situací ma za cíl, abych tento dokument ihned sdílel veřejně! (viz policistky s oddělení FM, které trpí a prahnou po informacích – zveřejnil jsem s velkým odstupem)

Ten kdo vše řeší = pachatel, který má strach z dopadení

• zde netřeba rozepisovat
• tento scénář je nejintenzivnější v případě rozepsaného webu, nejsou pohromadě veškeré potřebné informace

Situace: obtěžovaný nalezne nějaké řešení

• Poškozený narazí na něco, co omezuje pachatele (např. zvuk apod.).
• Ihned, jakmile je to možné, dojde ke spuštění rádoby inteligentních proslovů: „Na to jsi mohl přijít už dřív“, „Je s podivem, že jsi na to přišel až teď“, „To jsme mu poradili my“, „To je díky nám“, „Oni mu to řekli“
• Cíl: ponižovat oběť
• Je to další z mnoha ukázek toho, že jsou poslouchány telefony či prostory nic netušících lidí. Odtud pochází řada exotických prvků jako slušná mluva, zajímavé nápady apod.
• Případně se spouští ještě doplňující diskuze o tom, jak moc je toto chování normální a že přece je třeba poškozenému, který je rozumný, vysvětlit (reálně – jen jej co nejvíce ponížit) co udělal špatně.
• Kromě toho, že takové chování není vůbec normální, tak i kdyby – někdo kdo je rozumný a snaží se pomoct poškozenému (a z jakéhokoliv nepochopitelného důvodu to nejde udělat jinak) > nebude se pitvat v tom, co by kdyby, ale bude se snažit postupovat stále vpřed > k řešení a odstranění pachatelů.

Nikoho to nebaví poslouchat

• sepisování / třizení již sepsaných poznámek má znamenat jejich stálé opakování
• nikoho už prý nebaví poslouchat stále dokola to stejné
• Tato poznámka je cca rok a pů stará. Tentýž scénář probíhal 1-2 dny zpět (27.2.22)

Zabránit získání jakýchkoliv informací

• že je použita specifický jev / postup je jisté
• zaostalé entity, jakožto loutky, věří každému nesmyslu (že mají telepatickou schopnost, že něco ovládají apod.)
• hlupáci, které se cítí jako nadlidi se zase vztekají, když oběť má snahu dohledávat si specifické informace
• jedním ze scénářu jak tomu zabránit je
  • použití co nejotravnějších hlasů
  • vytváření co nejnesmyslnějších slovních spojení
  • výsledkem je pak třeba nějaká uřvaná kreatura, která při nalezení nějakého článku hystericky řve: „Jo kámo, on nám to všechno najde“, „Já sem ti říkal, že když ho budeme dráždit, tak nám to všechno dohledá“ 
  • Tomuto samozřejmě preventivně předchází pouštění předpřipravených nahrávek, kde hlavní roli nějaký retardovaný šimpanz s hlasem 20 letého mladíka, který se snaží co nejvíc mluvit jako žena. Ten hystericky popisuje (přitom vůbec není komu) jak se „kámo napojil na něčí mozek. Jak přesně vidí to co on. Jak může zkoumat veškerá jeho zákoutí“ + mlaskání apod. + namachrovaný hlas „Jo, mám ho“. Asi má znázorňovat entitu prase, který se baví ovládáním lidí a potřeboval šimpanze, pomocí kterého bude obtěžovat mě (tedy opět pojítko na staré prase > viz entity
• Je vážně komické, čemu jsou někteří jedinci schopni věnovat čas
• Mimo jiné je opět potvrzeno snímání dat z počítače, které je spouštěčem takových samplů
• Samozřejmě, že je ihned spouštěno několik primitivních podprahových informací, které mají vše vysvětlovat jinak
• Toto už se opakuje tak často, že se jen směju, jak se fanatické individua křečovitě snaží za použití takřka sci-fi postupů psychicky zlikvidovat ostravského fotografa 🙂
• Následuje spuštění namachrovaných hlasů (děje se vždy v takové situaci), které situaci komentují jako: „No, tak tentokrát to nevyšlo, ale to nevadí“ „Ale to není pravda, on si vymýšlí“
• Zde je velice problémový prvek > snaha představit si intonaci. Ta je totiž zcela zásadní. Změnou intonace lze jednu a tu stejnou větu říct nechutně a taky neškodně. Všímám si toho při zpětném čtení mých poznámek. Mnohokrát se zdá. jakoby poznačený sampl byl neškodný.
• Také jsem si stále více jist, že primární příčinou toho co se děje je jednoduše fakt, že dokážu tyto věci vnímat. Jen prasata, která za tímto stojí nikdy nebyly v tak daleké galaxii. Tam, kde jsou lidé s něčím abstraktním – rozumem. 
• Během psaní předchozích odstavců často se opakující schématko: narušovat pozornost komentováním okolních zvuků = vytvářet co nejhloupější spojení. Např. šik = „Co, počkej, on říkal dick? Jako péro? Kááámo, na co se to díváš?
• Následuje scénář spuštění entity, která komentuje předchozí poznámku a snaží se litovat, zesměšňovat pachatele. Jenže – projev je stejně retardovaný a jde jen o změněný hlas. Takže ano, pachatel nadává sám sobě. Takový idiot to je. 
• Nyní dochází ke zmatenému přepínání různých hlasů. Lze přirovnat k přepínání stop na CD, poslechnutí prvních slov a přepnutí na další. Cca 4x za sebou.
• Protože si retardovaný šimpanz myslí, že je hrozný frajírek, tak samozřejmě občas během toho slintá do mikrofonu komentáře „On to má tak propracované chápeš?“ „Počkej, já mu tam ještě něco pustím“. Přitom ho absolutně nikdo nemá jakýkoliv zájem poslouchat a toto dělá jen jako maskování trpného momentu. A zjevně si neuvědomuje, že ho takto ještě umocňuje.

Čeho jsem si zřetelně všiml:

• pachatel počítá, že oběť vnímá všechny hlasy neurčitě
• není schopna se v nich jakkoliv orientovat
• behem prvních pár slov tohoto bodu hned snaha zastrašovat něčím jako „kámo, on se přizná že vše slyší čistě“
• jenže – pachatel má z toho strach.
• jde totiž o to, že mozek si postupně zvykne na tyto specifické zvuky světe a div se, naučí se (alespoň je tomu tak v mém případě) precizně ladit jednotlivé frekvence
• proto často stači vědomě přeladit na vnímání nižších / vyšších frekvencí
• souběžně s tím stoupá rozlišování detailů a schopnost udržet „mušku“ (že?), nitku, vlákno
• a tím pádem lze vnímat naprosto bizarní mentály, kteří nejsou schopni jakkoliv reagovat na takovou situaci. Stále věří, že se vždy ze všeho vykroutí nějakým pazvukem a ztratí se v moři jiných zvuků. Jenže je z toho komická parodie, kde slyšíte pořád jednoho dementa, co mele ABSURDNÍ věty > věta v půlce useknutá, najednou změna tóniny, jakoby napojení jiné věty a po pár slovech ticho a jistota, jak zase elegantně někoho zmátl. Tak se zasměje, oddychne si a pak uslyší „Co to zkoušíš? Vždyť tě pořád slyším. Uvědomuješ si to?“ > reakcí je totální zmatek „Kámo, kámo, já mám problém, co mám dělat? Poraď mi. Kámo“

Automatické napovídání

• když začne oběť něco sepisovat, má být spuštěn automatický systém na napovídání
• další nesmysl, kterým si tupý primitiv obhajuje pouštějí stále stejných nesmyslů
• spuštěn sampl „No, to není tak pravda“ > mužský hlas
• v tomto případě se jednalo o klasické schéma:
  • připomenutí některého z důležitých detailů
  • předpoklad, že si jej poznačím
  • připrava několika dementních poznámek / nahrávek

Tvrzení “Vše se děje jen tobě a nikdo o tom neví”

• Cílem je znechutit řešení
• Zastrašit
• Vnutit pocit lokálního “obyčejného” týrání

Aktivní obrana / argumentace

• Např formou fiktivního tel. hovoru (pachatelé totiž skutečně poslouchají poškozeného přes tel. viz blok informací Myšlení #1). Tyto situace jsou zaneseny množstvím nesmyslných, matoucích situací, které staví na těchto základních prvcích: slušnost a její zneužití, neznalost celkové situace, snaha narušit argumentaci, provokace, ponížení, rozhození
• Pachatelé se v podstatě snaží poškozeného “trestat” za to, že si dovoluje stavět se na odpor

Fiktivní telefonní hovor

• Poškozený reaguje na soustavné zahlcování naprosto absurdníma pitomostma, které dlouhodobě slyší (a mnohdy jsou mířeny přímo na něj ve snaze narušovat soustředění v práci)

Spouští se následující:

• Nemůžete mluvit tak sprostě, slyší to i děti
• Nadáváte dalšímu poškozenému / oběti (zde mimochodem právě důvod úvodního pořádku v pojmech) = Poškozený se má podílet na týraní.
• Hlas poškozeného je nahráván a poté zneužit k obtěžování jiných
• Hlas je nahráván a záměrně sestříhán tak, aby byl poškozený vykreslen negativně
• Urputná snaha neodpovědět na žádný argument, byť pachatelé dávají jasně najevo, že poškozeného dobře slyší

• Jakmile dojde následně k situaci, že si poškozený dá tel. zpět do kapsy + ideálně někam dorazí (a tedy nemůže již dále reagovat, což pachatelé díky snímání zvuku slyší), spouští se nespočet historek, které poškozeného vykreslují negativně, naopak pachatelé se chvástají, jak to poškozenému nandali, či ho někdo z pachatelů uzemnil a proto je ticho. Po určité době se ukazuje, že počet těchto hovadin je nepříliš velký a opakují se stále dokola. 
• Ty nejčastější: “Proč to děláte? Protože můžu.”, “Tak ať si pro mě příjde”. “Víš kdo jsem? Ty nevíš kdo jsem? Chachaa”, “Já tě budu týrat dokud si něco neuděláš”
• Navíc zde zjevně dochází k záměrnému zneužívání nahrávek jiných poškozených, kteří se snažili situaci řešit a jejich cílenému zesměšňování / ponižování.

Důvěryhodnost a vytváření negativních asociací

Další z řady matoucích schémat. Probíhá to takto:

Rozumný člověk, jako třeba vy a já, reaguje na situaci a snaží se jí řešit. Pokládá logické dotazy, předkládá jasné argumenty. Během toho lze vnímat jak jsou jeho slova někým opakováná.

A může se dít hned několik věci:

1. různé hlasy jsou vytvářeny pomocí různých frekvencí
2. proto to, že se opakování děje vždy jiným hlasem může být také snaha nalézt takový hlas, který dotyčný člověk nebude slyšet
3. v každém případě – protože jsou tato, rozumná, slova opakována pokaždé jiným hlasem, dochází k tomu, že z pohledu dalšího, nezaujatého člověka, je navozena iluze, že jde pokaždé o někoho jiného (není tedy hned jasné, že jde o jednoho poškozeného).
4. co je však podstatnější, onen opakující hlas, díky tomu, že mluví rozumně, k věci a zdá se, že se snaží vše řešit získává určitou autoritu / důvěryhodnost (a pro poškozeného to má být následně jedno z dalších šikanózních schémat, když se dozví, že se vlastně sám podílel na své destrukci).

A teď:

• když se ten, po kom jsou slova opakována dotazuje kdo a proč ho opakuje, zpravidla je snaha vyvolat pocit, že to tak musí být, že to je pomoc, že to nemá prozrazovat
• následně, když ten, kdo se snažil vše řešit a po kom byla slova opakována a tedy je pro skupinu dementů problémový prvek, nemá prostor reagovat (je např v práci, vykonává nějakou činnost) – je najednou pomocí onoho hlasu, který právě díky němu získal určitou důvěryhodnost vykreslován v negativním světle. A to jednoduše užitím jména. Protože je hlas jiný, než toho, kdo mluvil původně, stačí už jen říct „no, ten Popelka, fotograf, on je takový a makový“. Řiká to hlas, který krátce předtím mluvil rozumně, tak proč mu nevěřit, že?

Je však taky nutné myslet na to, že já se nacházím v poněkud specifické situaci. Pravděpodobně jsem, ne zcela dobrovolně, schopen vnímat veškeré frekvence natolik jasně a zároveň mám dostatek prostoru, že jako jeden z mála mám možnost vnímat veškeré detaily celé této šílenosti.

Tvrzení, že stačí psát poznámky např. v počítači

• Cílem tohoto scénáře je naopak zabránit tomu, aby vše bylo zveřejněno
• Jde zejména o využití situace se špehováním počítače / telefonu
• Oběť si píše poznámky a je neustále vytvářena situace, že toto někdo čte a tedy naprosto to stačí
• To se děje opět pomocí několika hlasů a fiktivních entit, které pochvalují a žasnou nad sepsanýma informacema
• Mnohdy také vytváření trapných situací: poznámky původně sepsané jen v notepadu někdo bere jako příspěvek sepsaný na web a vysmívá se pachatelům. Má ztrapnit obtěžovaného, který se teprve připravuje na řešení
• Vše samozřejmě čtou zejména pachatelé
• Následně doplněno o informaci, že pachatelé jsou sledování a takto se informace dostávají kam mají
• To stejné používáno, když jsem vše sepisoval na web, který ale nebyl snadno k nalezení

Obecné

Zásadní prvek opět: Hlasy, efekty, modifikace hlasů, ABR nahrávky

• “Děje se to jen tobě.”
• “Zničil jsem ti život.”
• “Oni mě / to neslyší.”
• “Nikdo ti neuvěří.”
• “Nikdo o tom neví.”
• “Já si tě budu pěkně týrat.”
• “Já jsem ti zabil babičku, bratrance + každého o kom je na FB řečeno, že zemřel” (Naposledy R. Smrha. > Zde navíc spojeno se situací, že jeho jméno bylo zmiňováno častěji). Navíc to má být má vina, protože vše řeším pomalu.
• “Já se ti teď snažím zastavit srdce”
• “Chci ti způsobit mozkovku” = mozkovou mrtvici. Tzn způsobit pomocí VF rezonance např. krevní sraženínu.
• Mnohdy lze slyšet naprosto zcestné, nelogické mluvení.
• Nespočet nahrávek, jak někdo umírá, či právě páchá sebevraždu (fikce). Často jeden a tentýž člověk umírá asi 6 způsoby. Poté se objeví více vzrušující možnost a vše se opakuje.
• V tomto případě nejde o nějaký záměř ale o deviaci a absenci jakékoliv inteligence. Je zneužito toho, že když se poškozený následně snaží popsat, co se reálně děje a neví oč přesně jde, následuje: “Slyším hlasy a ty tvrdí, že mě chtějí zabít / týrat apod.” = pro mnohé naprosto jasný důkaz psychické poruchy.
• Psychicky narušení jsou však pachatelé, tento zejména. Nikoliv oběť. 

Snaha neustále opakovat příběhy typu:

• “Já nechápu co tam pořád řeší.”
• “Já slyším samé pěkné věci.”
• “On je blázen, on si to dělá sám.”
• Fiktivní komentáře lidí, kteří narazili na můj web (jsou jakože posloucháni přes tel. a mě tyto komentáře pouštěny) – “To je magor”, “On se úplně zbláznil”, “No tak ten je mimo”

Toto vše VŽDY poté, když je někde sepsáno, vysvětlováno jako trochu brutální snaha lidem dokázat, že lze skutečně takto vysílat zvuk.

• A tedy, že bych neměl zveřejňovat, protože ublížím slušným lidem. A nebo alespoň u někoho vyvolám smutek (někdo z pozůstalých apod.). 
• Prostě snaha jakkoliv utajit. 
• Když se nepovede, tak alespoň mačo kecy pachatele, který má výše uvedené skutky na svědomí (mimochodem – minimálně jedno takové prase je aktivní právě v Ostravě): “No, já jsem trochu rapl”, “No, možná jsem to trochu přehnal” > je pravděpodobné, že jde opět o nahrávky vytržené z kontextu.

Co následuje po sepsání:

• Fiktivní scénka, kde měla má babička před smrtí poslouchat sprosté nadávky (jakožto prvek, na který mám být citlivý – zjevně jeden jediný – je používáno TAK ČASTO, že je to už směšné. Snad každý den nějaká historka jak babička umírala a co se dělo. Pokaždé jinak.) > k tomu vždy připojeno, že to tak bylo (jak?) a ONI to jen schválně dělají více zmatené, abych si to tolik nebral / nevěděl co je pravda
• R. Smrha byl jeho horký favorit. (?)
• Následně, že jej mohl odhalit a tak byl odstraněn (klasický blábol dementa)
• Hlasy pachatelů (zní jako 13-14 letí chovanci nějakého ústavu), kteří mě jakože chcou trestat. Jenže říkají takové nesmysly, že jsou někým okřiknuti “Drž hubu”, “Drž teďka hubu” a zmlknou. 
• Klasické: ženský hlas + “Děláte si srandu, nebo to myslíte vážně?” > obecný scénář, který má odvést pozornost, když hlavní pachatel neví co dál. 
• Pár trapných podprahových sekvencí: např. pachatel, nebo další debil, co si testuje tento způsob vysílání informací (identické po dobu 4 let)
• Totální křeč a zmar u pachatele: vztek, nadávky, nesmyslné fráze
• Pokračuje klasický scénář: Vytvořit co největšího primitiva a po chvilce se ozve opět pachatel, ale v kontrastu s aktuálně slyšitelnou entitou, má působit jako hrdina, který zachraňuje situaci.

Retardovaní jedinci a jejich manipulační estráda

• Lze si představit jako totální tragédy, kteří mají přístup k zařízení vysílající podprahové zprávy
• Buď díky odcizení, či je jim někým umožněno
• neustále si na mě (či jiných obětech) zkouší své techniky ve snaze ovládnout celý svět
• 98% všeho co dělají spočívá v neustálém okřikování, nadávání, mluvení více hlasy zároveň, zahlcování myšlenek a následně pokud udělá roztržitá oběť nějakou chybku = “kámo, chápeš to?” “jooo, dívej se, už to umíme”
• Mění se jen hlasy
• Někteří jedinci z téhle party si nastavili hlas “klidný tajný agent, který teď všechny vyškolí”
• Zpravidla se ozvou hned, když jeden z debilů udělá naprostý nesmysl A NEBO když se povede něco, z jejich pohledu, zajímavého. “Vidíte, takto se to dělá”

Scénáře krátce

Když jde do tuhého, najednou je vše jakoby sranda.

“Já jsem mu to nahrál do hlavy”

• Jednoduchá situace: Na něco si vzpomenete během určité situace. Jde o drobnost. Tak si ji poznačíte.
• Avšak debil je schopen tento zanedbatelný moment řešit a hystericky vykřikovat – “Kámo, chápeš? Já jsem mu to nahrál do hlavy. Mu se to teď pokaždé spouští” > viz předchozí bod
• Mimochodem – toto je jeden z těch nicotných detailů, které člověk nemá ani chuť sepisovat. 
• Proto primitivní pachatel těchto situací zneužívá.

Záměr smazat nějaký soubor (jakýkoliv)

• Ihned zvukový impuls + výkřík “Kámo, to si nemaž”
• Cíl: provokace, ztráta pozornosti
• Po smazání: “Ježiš, on si to smazal”

“Nemusíte to psát všechno” + “Oni vás jen zdržuji”

• následuje zpravidla po předchozím bodu
• Cíl: ? + zesměšňování případné pomoci (nahrávky z jiných dob)

“Kámo, teď jsme v hlavním vysílání”

• Následuje po předchozím bodu
• Naprostá křeč (na tyto výrazy zpravidla snaha o podprahové vybudování asociace “orgasmické stahy” – ano, tak jak to píšu. Já však tyto zvuky slyším.)

Vysílání zvukových impulsů “Kámo”

• během sepsání této informace spuštěn zvuk: “Ježišmarja, to oni dělají jenom teď” (13.2.22 / 23:08) (k tomuto býval scénář: Díky napsanému času si ověřujeme zpoždění)
• Jde o rytmické vysílání výrazů jako “Kámo”, které drtivá většina lidí vnímá podvědomě.
• S ohledem na frekvenci se týká zejména mladých lidí. Četnost tohoto slova rovněž není náhodná.
• Nyní snaha o zbrklé podprahové připojení kontextu: “Je to jen zneužití tohoto prvku a snaha vykreslovat se jako subjekt, který má velkou moc – možnost ovlivňovat mnoho lidí”
• Následuje změna kontextu: “Tyto trosky přece nemohou ovlivňovat tolik lidí”

Narušování spánku

• Narušování spánku – to se děje zejména v době, kdy např. má dojít k pohovoru v nové práci. Oběť má vypadat nesympaticky, smutně, bez energie = snaha znemožnit získání příjmu / zlepšení situace = psychická vzpruha

Proč to všechno řešíš sám / Dej to na policii

• z mého pohledu jasný záměr zdiskreditovat oběť
• tento názor na základě předešlých zkušeností
• Mnohdy záměrně posměšné zabarvení. Pachatelé si byli jisti, že se jim nic nestane.

Přůběh noc / den

• Mnohé problémové části se odehrávají během noci
• K ránu se poté vždy opakuje jedno a to stejné – pachatele jakoby někdo načapal a postupně vypíná jednotlivé zvuky (reálně jde pachatel pravděpodobné spát)
• Často spuštěny již nahrané scénáře, které jsou vytvářený např u jiných obětí
• Pachatel začíná být vždy posedlý tím, aby oběť šla spát dříve než on
• Spouštění trapných, primitivních fráziček

Nekonečné tlachání o ničem a neurčité zájmena

• pravděpodobně má zdržovat
• upoutávat pozornost
• vždy jen neurčité rozhovory / hádky
• „Proč jsi MU to řekl?“ > „Protože mě naštval“ (není zřejmé komu, co apod.)
• Mnohdy spojeno s vysvětlením, že se takto „něco“ nahrává do hlavy > zde samozřejmě možnost, že jde hlavně o to, ať se zdiskredituje ten, kdo o tom píše
• Najednou ovšem začíná předešlý rozhovor pokračovat (resp to tvrdí jiný hlas „Ale ono to pokračuje“) a opět kdybych to uměl, kdybych přemýšlel, kdybych nemachroval jak vím vše a neumím si nastavit žádný zvuk
• Mezitím je možnost, že si člověk přivykne na určité zvuky / rytmy, ovšem ty se dají zas jednoduše vyrušiti > pustit si hudbu apod.

Přidal se někdo nový

• tímto se obhajují neustále se opakující scénáře
• po určité době se vždy do situaci jakoby zapojí někdo nový kdo začal „slyšet“ a retardovaní devianti tedy opět přehrávají stále stejné, x-.krát zopakované situace a jsou v tranzu z toho, že je slyší někdo nový, kdo nic nechápe (přitom je to s největší pravděpodobností jen další falešná entita, kterou vytváří další hlupák > finanční prospěch?) (samozřejmě druhá varianta je „řešení“)
• Nyní jsem jako vždy napomínán za slovo krypl. A jako vždy (ne, nebudu psát, že je mi to jedno, když o tom píšu tuto větu) > jsem slušný člověk a jestli někoho urážím a říkám, že si to zaslouží, je to směřováno výhradně tam, kam to směřováno má být. 
• K tomu scénář: snaha o dominanci zamezením nadávek / zastrašováním (na oběť co se brání nejsou pachatelé příliš zvyklí > často je zjevně slyšet paniku, snahu vše ututlat)

Poškozený nalezne nějaké řešení

• Poškozený narazí na něco, co omezuje pachatele (např. zvuk apod.).
• Ihned, jakmile je to možné, dojde ke spuštění rádoby inteligentních proslovů: „Na to jsi mohl přijít už dřív“, „Je s podivem, že jsi na to přišel až teď“, „To jsme mu poradili my“, „To je díky nám“, „Oni mu to řekli“
• Cíl: ponižovat oběť
• Je to další z mnoha ukázek toho, že jsou poslouchány telefony či prostory nic netušících lidí. Odtud pochází řada exotických prvků jako slušná mluva, zajímavé nápady apod.
• Případně se spouští ještě doplňující diskuze o tom, jak moc je toto chování normální a že přece je třeba poškozenému, který je rozumný, vysvětlit (reálně – jen jej co nejvíce ponížit) co udělal špatně.
• Kromě toho, že takové chování není vůbec normální, tak i kdyby – někdo kdo je rozumný a snaží se pomoct poškozenému (a z jakéhokoliv nepochopitelného důvodu to nejde udělat jinak) > nebude se pitvat v tom, co by kdyby, ale bude se snažit postupovat stále vpřed > k řešení a odstranění pachatelů (podobné situace mnohdy spouští scénářek: „To mi vyhrožuješ?“

Vše má být pouze fikce / hra / průběh vyšetřování

Cíl:

• Vyvolat pocit trapnosti / lítosti
• Snaha rozhodit ty oběti, které si na pachatele “příliš dovolují” 

Znechucení práce

• Jsem fotograf. Svou práci pravidelně publikuji na Facebooku
• Není tedy zas tak složité předpovědět, že tak chci dělat i nadále
• V situacích, které se nyní opakují často – tzn sepíšu zase nějakou “urážku” směrem k pachatelům (tzn. “hej, p.čo, si nějak moc dovoluje ne?“) či rozeberu některý ze scénářů (tzn. “kámo – p.čo – musíme se na něho více zaměřit”)

• nechutný, otravný hlas
• diktování s použitím co nejotravnější syntaxe (následující přepis není doslovně – to píšu pro případ, že by se pořizovaly nahrávky a nějaký vůl by na toto chtěl poukazovat. Jsou však shodné s tím, co skutečně probíhá.)
• “Tak, teďka si pěkně dáš na facebooku nějakou fotku, rozumíš?”
• “Budeš dělat přesně to, co ti říkám”
• Záměry jsou zřejmé – buď budu tvrdohlavý a schválně si na FB nic nedám jen abych dokázal, že se nenechám ovládat. A nebo opak a budou tedy následovat další
• Poznámky typu: “My mu pomáháme” “My mu říkáme co má dělat a ono to fakt funguje” “My ho inspirujeme”

• Je záměrně vytvářeno slyšitelným zvukem
• Cílem je co nejvíce ponížit hrozbu – tedy poškozeného, který vše aktivně řeší
• Snaha neustále něco napovídat, diktovat, ale vždy tak, aby to naopak rušilo, otravovalo, znemožňovalo přemýšlení, soustředění 

• Zneužíváni možnosti sledovat dění na monitoru, v telefonu (viz grafická karta jako rádio)
• Konkrétní informace tedy ví jen oběť a pachatel
• Pro případné svědky se má jevit tak, že oběť ničím netrpí, vše je jednoduché, protože jen zapisuje to, co je ji diktováno
• Ovšem – diktováno je jen to, co oběť právě píše, či hodlá psát. Mnohdy dokonce jen opakováno.
• Když je vše děláno rychle, pachatel ani nestíhá neustále přepínat zvuky a jen se vzteká
• Proto je největší hrdina v momentě, kdy dojde k nějakému vyrušení (kolega v kanceláři, telefon, chyba apod.)

Pachatel prý chce být odhalen

• Reálně jde jen o snahu znechutit nějaké řešení.
• Opět několik scénářů: “Tímto webem mu mám dělat památník”, “Bude ostravská legenda”, “Mnohé z toho co píšu se prý vůbec neděje a jen to vymýšlí další poškození”

Entity / Persony

• Využívány během scénářů. 
• Z níže uvedeného seznamu je zřejmé, že scénářů je opravdu velké množství. 
• Lze také vnímat relativně zřetelný nepoměr v “kvalitě” entit a scénářů. 
• Původně byly mnohé relativně dobře propracované, promyšlené, mělo to hlavu a patu a člověk musel přemýšlet i déle jak 1 vteřinu o dané situaci, možných souvislostech apod. 
• V rámci entit je nejzřetelnější prvek: Místo trvalého pobytu + etity (jakoby lidé) v okolí. Opět využito možnosti pozicovat zvuk. Postupně tedy narůstá počet těch, kteří jdou slyšet a bydlí někde v okolí (např protější dům, soused nad, paní co chodí denně kolem se psem apod.)

Nahrávky / zvuky

Následující zvuky / šumy jsou mnohdy slyšet všude možně.

Avšak řada z nich je z doby, kdy jsem ještě nevěnoval tolik pozornosti tomu, jak situaci ovlivňuje zapnutý / vypnutý mobil apod. 

Jakmile jsem začal tyto zvuky zveřejňovat – začlo se neustále opakovat, že takto něco prozrazuji. Že tyto zvuky slouží jako začátky nějakých nahrávek, lze pomocí nich spouštět nějaký “informační systém”. 

Jenže jakoby se doposud nevědělo, že veškeré informace jsou neustále přemlouvány, vyrušovány, překřikovány atd. 

• To je můj kluk
• Pozicovka
• Ty jsi magor 
• To jsou magoři

2.1. – poprvé zazněla 2 slova (v rámci hlasů – proto ihned upoutalo pozornost): apriori, teze

• Hej, nahrávaš si to?
• Vítej ve hře (hlavně v počátcích – cca 4 roky zpět)
• lovec okam žitě přestaň
• lovec okam žíčků …
• A to je právě to
• Chápeš to?
• A co mu mám říkat?
• Defacto
• Panebože
• No to si děláš p…
• Děkujeme, že jste se účastnili pokusu….
• 2x stal jste se obětí trestného činu
• 50 odstínů šedi (jeden čas použito jako „heslo“ a slovo/ název bude možno slyšet až po zaplacení např)
• My si myslíme, že jsi se zbláznil
• To je magor
• To už jsi psal
• Dívejte se (jak je sprostý např)
• Ty jsi takový pěkný (taková pěkná?)
• Kámo ….
• My jsme v prdeli…
• A co teď…
• A co mu mám říct?
• No to si děláš prdel
• Ty mi dáváš tolik informací
• A co tím jako dokážeš?
• Tak co jsi zjistil?
• Kámo, přestaň už s tím.
• Nechte ho už být.
• On si to dělá sám.
• Poslechni si něco jiného.
• To jsi zjistil až teď?
• My jsme si mysleli, že
• Poslouchej…
• Oni mu to všechno říkají… (tady bych asi rád zabředl do debaty, když mě, tak každému + možnost, či spíše nemožnost vnímat něco smysluplného)
• Já už si to poslouchám jako rádio
• Ty nechápeš že
• Hlavně že
• Par excellence
• Kdybys trochu přemýšlel…(což narozdíl od jiných dělám)
• To je náš / On je náš (zvláštním že najednou to má být špatně slyšené otče náš – všímáte si toho)
• Dobře my, dobře jsme mu dali
• Máš tam chybu (!)
• Tak ať si pro mě přijde
• Oni ti to vypnou
• Dáváme vám poslední šanci (stále více se jeví jako snaha někoho zesměšňovat)
• To je šakal (toto mimochodem často používal jeden kamarád) / ojediněle > To je dragon
• Rozumíte tomu / rozumíte tomu co děláte?
• To je hajzl
• Musíme se na něho více zaměřit (vnímáno spíše jako převzatá fráze, která má někoho zesměšnit)
• Panenko skákavá
• Kámo, mě to už nebaví
• Poslouchej, ty si fakt myslíš, že jsi na něco přišel že
• Totiž
• kámo tak
• Protože
• Hej tak
• Vítej ve hře (hlavně v počátcích – cca 4 roky zpět)
• A to je právě to
• čili
• ježišmarja
• ježišikriste
• no to si děláš prd.l
• ty p.čo
• děkujeme
• my si myslíme, že jsi se zbláznil
• to je magor
• to jsou šakalové
• to už jsi psal
• to už tam máš
• máš tam chybu
• dívejte se
• kámo
• my jsme v prdeli
• a co teď
• tak copak mi chceš napsat?
• vážně to chceš zkoušet?
• ty mi dáváš tolik informací
• a co tím jako dokážeš?
• tak co jsi zjistil?
• kámo, přestaň už s tím.
• nechte ho už být
• on si to dělá sám
• poslechni si něco jiného
• to jsi zjistil až teď
• my jsme si mysleli, že
• že
• poslouchej
• oni mu to všechno říkají
• já už si to poslouchám jako rádio
• kdybys trochu přemýšlel
• to je náš / on je náš
• dobře my, dobře jsme mu dali
• tak ať si pro mě přijde
• oni ti to vypnou
• dáváme vám poslední šanci
• to je hajzl
• musíme se na něho více zaměřit
• panenko skákavá
• kámo, mě to už nebaví
• poslouchej, ty si fakt myslíš, že jsi na něco přišel že
• nemusíš to psát
• to si nepiš
• já to m.dám
• běž už do p.dele s tím
• do p.če
• ňák ti to nefunguje
• proč to píše?
• chápete, oni vás jenom zdržují
• nechcete se na to už vy.rat
• do p.če, kámo
• ty zm.de
• takže
• do p.če, co to zas píše
• ty si jak malé dítě / děcko
• takže to funguje
• kámo, chceš to fakt zkoušet
• do p.dele
• to je fakt magor
• adame ku.va
• pochop už
• pochopíte už
• tak to má vypadat
• jo kámo, už to jede
• jo kámo, on udělal přesně
• si tam napiš / napiš si tam
• to je fakt zbytečné to co děláte
• to jsou debilové fakt
• oni jsou uplně šílení
• ty p.čo dívej se
• a co jako
• co říkal?
• kámo, kde teď je?
• kámo, co teď dělá?
• ty jsi tak ovladatelný
• on to chce poslouchat
• běž už od toho
• jako
• a teďka
• já už to mám
• no pánové
• jak jim to mám říct
• my potřebujeme
• já nemůžu pochopit
• kámo, vyser se už na to
• no a teďka
• on brečí
• nádherná situace vás zdraví
• lovec
• nemáš šanci
• sprav si roušku
• sundej si roušku
• my to řešíme
• slyšíš to jen ty
• to je strašně složité
• právě proto ho sledujeme
• a víš kdo jsem
• neřešte to už a věnujte se práci
• halt
• stop
• vy to totiž nechápete
• Hrozně jste se změnil
• Akašské almanachy – správně spisy

V současnosti spíš:

• Mr.ka jedna snaživá
• Ty p.čo
• P.čo
• Chcípněte – proč? – Já nevím
• Proč otravuješ? Protože.
• Často reakce na vše: No však jo, No a co, A co jako
• Pomalé mluvení ať se lépe přepíná
• Ty debile jeden

Často jde slyšet jak se pachatel snaží mluvit rychle a stoupat nahoru a hned vzápětí pomalu a klesat dolů. Jakoby si myslel, že někoho zmate. 

Následně spojuje naprosto nelogické výrazy

Větné skladby pak vypadají třeba takto

• Padesátková zvukovka tě ochrání
• Hej, tak, ty pi, kámmm, co
• (Mnohdy jde slyšet, jak se zvuk v půlce utne)

Ostatní

• Pánové, já jsem to vaše řemeslo povýšil na novou úroveň
• Tak pánové, já jsem si to vyzkoušel a opravdu to funguje
• Kámo, já už to poslouchám jako rádio

Souvislosti

• Ježišikriste – používáno např. k obtěžování u práce (cíl: narušovat sebevědomí). Mnohdy spuštěno, aniž by byl znám záměr právě prováděné činnosti.

Sampl: “Adame” (prodleva) “výborně” / pokud v krátké době nějaký zvuk = spustí další nesmysl „Jak mi ještě dal pusinku“ > entita prase 

+ během psaní této poznámky (a to jde pouze o přesun na jiný web a poznámka je stará již několik měsíců) je přidána podprahová informace > nahrávka některého z napíchnutých mobilů a situace např. babička + malý vnuk

Cíl:

• provokace
• zapnutí internetu

Během psaní postupně zesiluje další sampl

• „Vidíte, že vám pomáháme“
  Cíl: provokace, snaha ponížovat > naprosto nesmyslná. Není absolutně nic, co by bylo možno ze strany pachatelů brát jako záminku k ponížení. Opakovaně dávám najevo, že pachatelé jsou je skupina úchylných prasat, kteří pod vlivem alkoholu a prášků sepisuje své deviantní scénáře.

Elektrická síť / Souvislosti

• Vibrující notebook (dá se popsat také jako vrnění). Lze cítit jen když přejíždím prsty po notebooku tam a zpět. Avšak dost výrazně.
• Specifický typ vibrací
• Děje se jen když je NB zapojen do zásuvky
• Registruji hlavně na místech, kde se zdržuji pravidelně. V případě, že šlo o místo nové – projevil se tento jev až dodatečně
• Frekvence okolo 50 Hz
• Na různých místech tu a tam poměrně výrazné zvuky jako jisker, lupnutí. Nejblíž je tomuto zvuku elektrický zapalovač.
• Přes elektrickou síť lze provozovat i internet. Ty dokážou zajistit jak spolehlivý přenos elektřiny, tak zároveň i dat. Datové pakety se totiž přenášejí na vysokých frekvencích.
• Proto není zas tak nereálné představit si situaci, kdy elektrická síť hraje v rámci celého problému také svou roli.
• Je možné selektivné ovlivňovat elektřinu. Avšak v rámci celého domu. Je to však nelegální, takže je otázkou, zda pachatelé toto případně dělají. 
• V Zábřehu, kde jsem rok bydlel, si vybavuji poměrně značné přebuzení domovní antény. Dokonce bylo možné pozorovat tak bizarní situaci jako
  • TV + KOAX + ZÁSUVKA = OK. 
  • KOAX odpojený z TV. Přestaly jít zásuvky.
• Proto mě tehdy napadla varianta s domovní anténou, SDR (Software Defined Radio), či vysílání nějaké specifické frekvence a rezonující antény, které vytváří popisovaný jev. 

Microphone Booster / Teď se nadechni

POZOR!!! Toto je jedna z oněch situací, kde dochází k řadě omylů. A to díky tomu, že mnohdy jde slyšet “hlasy”, u kterých člověk předpokládá, že jsou výsledkem zesíleného mikrofonu, ale reálně jde jen o parazitní zvuky / hlasy, které jsou vloženy do konkrétního šumu a díky zesílení určitých frekvencí jdou slyšet. Ten, kdo aplikaci používá si tak např myslí, že slyší sousedy, kteří plánují bůh ví co, či se baví právě o “svém sousedovi”, tedy o tom, kdo je právě poslouchá – ve skutečnosti jde však o záměrnou snahu vyvolat konflikt, paranoiu nebo potřebu vykreslit někoho negativně. Navíc, protože takto může ony “parazitní hlasy” slyšet i člověk, který je normálně neslyší, je situace o to komplikovanější.

• Volně dostupné aplikace umožňuji zesílit mikrofon telefonu několikSETkrát.
• Když si takovou aplikaci stáhnete do svého telefonu a chvilku zkoušíte takto poslouchat dění kolem sebe – uvědomíte si řadu detailů spojených právě s obtěžováním, o kterém píšu. 
• Jde slyšet každý nádech, každé zakručení v břiše, každý sebemenší pohyb – či jinak – nelze se pohnout, aniž byste nevydali nějaký zvuk. 
• Oproti tomu ale také dochází k tomu, že řada okolních ruchů (a to klidně z chodby či vedlějšího bytu) najednou zní jako byste to byli vy. Mnoho zvuků takto splývá a častokrát to zní, jako by byl tel. zanechán na nějakém místě a vy něco odešli řešit / s někým se bavit (přitom jde jen p dvojici sousedů čekající na výtah, nebo bavící se někde okolo)
• Další důležitá věc: Dýchání. A to zejména tehdy, když je ticho (např v koupelně když si dáváte vanu), či (bohužel) v noci když ležíte. 
• Jednak jde o snahu provokovat tím, že se pachatelé neustále trefují do rytmu vašeho dýchání. K tomu se také váží různé scénáře typu “My jsme propojení, my dýcháme stejně” nebo pokud např oběť tu a tam udělá hluboký nádech a výdech – snaha odchytávat tento rytmus a těsně před na toto upozorňovat.

Několikrát byla opakována informace (a vždy natolik neurčitě, že bylo nepochopitelné, proč s tím vůbec někdo začal), že je zneužívána díra v systému mobilních sítí.

• Ta umožňuje přidáním dalšího rádiového signálu dosáhnout specifické rezonance, kterou někteří lidé vnímají jako slyšitelný zvuk.
• Existují LTE vysílačky. Ale to jen pro informaci. Může jít o specifický signál na nějaké nepovolené frekvenci. Spíše bych však viděl spojitost s SDR a Hack RF ONE
• Mimochodem jde o jedno z témat, které je spojeno se snahou zabránit zveřejňování takových informací např. pomocí scénáře: “Nesmíš to říkat veřejně, protože lze za toto získat odškodnění a takhle to prozradíš dementům, kteří poté budou mít vše a ty nic”

• Nevím, zda jsem skutečně jediný, kdo se uvědomuje souvislosti – ale bohužel se zdá, že pouze a jen to, co napíšu zde je považováno za informaci, s kterou se pracuje jakožto s informací reálnou.
• Ke každému takovému tématu bych mohl vypisovat slohovky, kde bych dementoval řadu různých souvislostí a řadu uvedl na pravou míru. 
• Nakonec vždy vše končí u: Problém poněkud větších rozměrů, nikdo, kdo by takový názor vyvrátil
• Posměšky: “Kdyby ses nestaral o něco, do čeho ti nic není” / “Čemu nerozumíš” jsou jen něco zcela nadbytečného a mimo mísu

Obtěžování u práce / 30.05.2021

• Texty v závorce jsou mé reakce / poznámky
• Tohoto je zneužíváno k vytváření zmatku > co píšu já a co je přepis? Takto lze jednoduše rozlišit
• Tyto situace je v podstatě nemožné zpětně popsat tak, aby vynikly všechny souvislosti. Tedy pokud si je takto nepřepisuji. Což dotyčného šílence očividně pěkně štve.
• Je také dosti pravděpodobné, že jsou toto situace, kdy dochází ke zneužívání nahrávek jiných poškozených, či dokonce snahám o jejich spojování a vytváření zmatku. A nebo ke snaze o zesměšnění jiných aktivních řešících.
• Na základě této situace jsem si do mapky zakreslil body, které znázorňují fiktivní(?) entity tak, jak se na daných místech VŽDY opakují a různě používají (zvuky / hlasy lze vnímat z těchto míst). Díky tomu jsem si všiml zajímavého faktu. Jednoho místa se týká asi 20 bodů, přičemž jsou pěkně v kruhu.

  A pozor: 1. zdaleka nejde o místo, kde se zdržuji nejvíc (Ostrava-Poruba) 2. jde o místo, kde mi nejvíc vibruje NB 3. jde o místo, které jsem v mapce znázorňoval již před rokem

• (neustále vytváření hysterických scén, že se něco chce, potřebuje)
• (projevuje se jako entita žena, která přijela z velké dálky, aby mi nadiktovala nějaké zprávy a já si dovoluji neposlouchat a pracovat) (dodatečně obhajováno jako důsledek toho, že jsem si ten předtím podrobně rozepisoval klíčová slova k celému problému. A tedy někdo na základě toho usoudil, že mi následující den přijede takto nesmyslně „poradit“, aniž bych to potřeboval)
• (má to vést ke zlepšení situace)
• (když tomu přestanu věnovat pozornost – tzn zjevně mě to nějak netrápí, nastává fanatické upoutávání pozornosti. Volání jménem, výkřiky, nářky, někdo přijel, nebo někdo je mučen – spouští se různé nářky, volání o pomoc a já to přece musím řešit) (s tím je také mnohdy spojen scénář / nahrávka > povýšený hlas a „no tak když to chce poslouchat“ „když se v tom pořád vrtá“ > zde rád připomínám onu bizarnost ve spojení s tím, že já pouze řeším to, že mě někdo obtěžuje)
• (jakmile se zdá, že tomu pozornost věnuji, najednou je zase všechno špatně. Začínají povýšené kecy, já se mám pořád bát, jak si to nemám psát, ale mám poslouchat (asi cítíte onu debilitu celé situace))
• (je to pořád dokola)
• (sepisoval jsem toho dost včera, dnes se věnuji práci).
• „Ale, bože….“ (a zase se to opakuje. Hysterický hlas, který neví co chce)
• „Já mu chci pomoct“ (jak?)
• „No že mu to všecko řeknu“ (neřekne nic) (a pokud ano, tak to, co už jsem psal) (poté se urazí „Víš co…“)
• (následně změna a začne se mudrovat a řešit. Zjevně se někdo baví s někým. A tedy nemusím poslouchat.)
• (debílek hned řve, že musím)
• (teď dva najednou a zmatek ve zvucích:) „Kámo“ + dvojitě „chápeš to?“ (mírné zpoždění – jako efekt delay a několik milisekund)
• (A už brečí – vztekle)
• „tak a tedka“
• „tak, pekne si to pis“ (jiny hlas)
• „ty si dovolujes“ (Ano, což je samozřejmé a na toto nikdy žádná reakce. Naopak hned snaha přejít jinam)
• „kaaaamo“
• „ja nemam klid dneska“ (možnost, že má vypadat jako řečeno mnou)
• „vis co se tedka deje“ ( + rychle zbrkle) „kamo poslouchej“
• „vy ste ču.áci“
• „aleee“
• „jezisimarja“
• „no vidite to“
• „a h“ (tento komentář psán dodatečně: nejde o chybu, ale přepis toho co slyším tak, jak skutečně probíhá. Jakmile debil zjistí, že si značím přesně to co slyším, začne zmatkovat a schválně usekává slova v půlce apod.)
• (ted prichazi VF sum) – „ty si“
• (snad ne proto, že chci dát ven to slovo?) (snad vám nevadí že to bude veřejně?) (ale zítra) (co jsem říkal včera?) (týká se postupu jak vytvořit pattern > smyčku pomocí ekvalizéru, která simuluje určitá slova)
• (teď nastává řešení toho, že musím dopsat a zveřejnit web, který je veřejný a obsahuje informací víc než dost)
• (ale i ty co chceš teď říct, že sis myslel, že )
• (nebo žes čekal – toto je má poznámka k neustále se opakujícím frázím: My jsme si mysleli, že…. / My jsme čekali, že + nějaká poznámka o tom, co je špatně. Mnohdy naprosto nesmyslná.)
• „kamo pi.o“
• (a porad dokola. Zas nekdo dela ze neco resi)
• „ty pi.o“
• „tak to sou magori“
• „kamo“
• (ted se to ma zamotat)
• (ted zas ma nadavat nekdo, kdo vlastne jde slyset ale dela ze ne)
• (ted zase vztekají)
• (otazky)
• (hekani, nesmysly)
• (nadavky)
• (urazeni)
• tak tady asi ne
• (ted zase popisovani toho jak jsem na tom spatne, jak se snazim a nejde mi to, jak me nekdo strasne tyra apod.)
• (pak ale musis uznat ze (to uz tam je – poznámka k tomu, že jsem přesně tuto frázi napsal několik hodin dopředu na web)
• (ze jsi ko.ot?)
• (je to tam rozepsano do detailu)
• „litujeme“ (často se opakuje) + „lituj“ (snaha o matení (?))
• (najednou zas rvouci hlas – opet se snazi resit, nadávat těm co otravují – identická debilita)
• (zdrzovani u prace)
• „ty pi“
• „mu to tam skace“
• „do PRdele“ (PR znázorňuje důraz na první slabiku – rozdíl v hlasitosti)
• „At jde do pi.e uz fakt“ (mužský hlas)
• (zensky) – „ano popelko, anoo“ > (spojeno s informací, že se to má týkat mě kdo vytváří problémy. To je mimochodem jeden z hlavních prvků. Podprahová informace, která vytváří určité pocity, asociace)
• „To je zase co jako“ (muzsky)
• „Divej se na to“
• „Kamo on to bude“
• „Ty pic“ (nejde o chybu)
• „Do“ (jasne slysitelne impulsy) (nově také DIP, DIP)
• „No tak si je delej taky“ (nemam potrebu vytvaret sracky na otravovani lidi)
• (Jenomze ty jenom delas impulsy?) (reakce na snahu o sebeobhajovani, že někdo pouze přehrává impulsy a vůbec neví co způsobuje)
• (A i pres to, ze moc dobre vis, ze to nekoho otravuje? A to diky presne danym prvkum? > spojení impulsu a VF šumu)
• (Tak ted uz vis, ze nekoho otravujes)
• „Do pi.e“
• „Tak, tedka mu zhasl monitor“ (dochazi baterka, tak se ztmavil)
• „Jake jsou ty prvky?“ (Psal jsem toho snad malo?) (vse je na webu)
• „No aleee“
• „Kamo, co mam tedka rikat?“
• „To sou, pi.o“
• „kamo“ (na K impuls)
• „Ty pico“
• „Do prd“ (a souběžně) „co mam delat“
• „Ty piic“ (a souběžně) „Co mam delat“
• „To se pta on?“
• „Takze“ (synch. – scénář o tom, jak jsem s někým synchronizován – úchylnost co má znechutit)
• „A co to jako“
• „Do prdele“
• „Protoze“
• „Co“
• (Ted cvakani)
• „Ku.va“
• „No“
• „Tak“ (K vyrazne)
• „To je magor“
• (Ted zas dalsi hlas ktery vysvetluje co se deje)
• „Pockej pockej pockej“ (následuje poté, co mi notepad ++ neustále nabízí již psaná slova a dochází k chybám, které opravuji. Někdo hned chce na toto upozornit. Musim kliknout navic aby se nedoplnovalo slovo) > notepad)
• „kamo to je v p.ci“ (a souběžně) „pockej“ (hystericky)
• (Ted se ta co otravovala snazi vysvetlovat a byt na me strane. Coz je uplny nesmysl)
• „P.ceee“
• „On on“
• „Kamo ale on neslysi“ (klucici)
• „Kamo“
• „Co tedka“
• „Do pi.e“ (hystericky)
• Hekani, skreky, prskání
• (Zacinani vsemoznych vet)
• „Kaaaamoooooo“
• „Ty pi.o“
• (mam ted nechat psani)
• (hned zahlcovani nesmysly „To pise oooon?“)
• „A kdo?“
• (frekvence)
• „jenomze“
• „aha, takze chyba“
• (frekvence.wordpress.com)
• „do pi.e“
• „on to chape?“
• „ja sem „ (pauza)
• „mmmmmmm“
  (konec) (napsáno mnou, což zamozřejmě debílek nemůže rozdýchat) (je chvilku ticho a…)
• (ted NF zvuk) (projevuje se podobně jako když si pustítě přerušovaný šum, chvíli jej posloucháte a poté sundáte sluchátka. Okolní zvuky ještě chvilku vnímáte jako za zvuku vrtulníku)
• (stale stejný postup – několik hlasů najednou. Skoro identický scénář už je podrobně rozepsán)
• (ted lhani a vykriky, ze behem toho, co jsem nonstop sepisoval tyhle sra.ky, tak jsem vytvoril navrh tricka) (jde zejména o znechucení práce samozřejmě)
• (nyní nesmysl o tom, že mě obtěžují proto, aby mi pak nějaký systém poradil co mám dělat / jak přesně mám návrh udělat. Přitom je vše výsledkem mého zkoušení)
• (další nesmysl – že to dělá některý z úřadů a neví co pouští)
• (ale přitom někdo komentuje to, co dělám)

Zpomalený hlas

• jde jakoby někoho pod vlivem prášků či alkoholu
• mluví zpomaleně, nesmyslně
• není schopen normálně uvažovat
• neustále plantá páte přes deváté

Hlas – cholerický primitiv

• vždy se snaží upoutat pozornost hlasitým řvaním “Do p.če už” / “Do p.če už kámo” + “Hej…”
• Neustále se ukájí iluzí toho, že když mluví pomocí specifického zvuku / tedy hlasu, který neslyší každý, je něco víc než ostatní a každý se podřídí

Pachatelé

• Často je zmiňována informace, že se jedná o olašské romy. Taková informace zpravidla hned v zápětí pozměňována a má se jednat pouze o snahu nasměrovat pozornost jinam či způsobit oběti nějaký problém. 
• Díky naprosto absurdně nízkému intelektu pachatelů je poměrně komplikované popsat situaci tak, aby dávala smysl. Pro nezaujatého člověka se něco takového jeví jako absolutně nemožné. Pro skupinu bláznů ideální situace. 
• Pro představu: “Kámo, já ti nahrávám do hlavy sebe chápeš? Já budu v tobě a budu tě ovládat. Chápeš? Budu sledovat jak umíráš”. I když se v mnoha případech jedná o něco jako “plošné vysílání” (např parazitní rádiový signál) = pachatelé věří, že je někdo slyší, je řada případů cileným obtěžováním. 
• Ti navíc mají přístup k technice a postupům, které umožňují vše, co je v rámci tohoto problému uváděno. Mnohdy je navíc evidentní, že pachatelé vůbec netuší co a jak se používá a baví se prostě možností otravovat lidi na dálku způsobem, který zpravidla oběť vnímá / chápe zcela jinak, případně se bojí takovou situaci řešit. 

Mnoho lidských životů

• Skupina těchto deviantů má přímý podíl na řadě sebevražd či tragických událostí. 
• Je pravděpodobné, že u takových případů nebylo shledáno nic podezřelého. Mnohdy se celý případ jevil jako dlouhodobý, postupný úpadek.
• Pachatelé jsou přesvědčení, že jim nehrozí žádný trest. 
• Pochopitelně každý, kdo situaci nějak řeší, je označen za duševně nemocného, který má bludy / trpí psychózou. 

Ničit vše zajímavé. Jen pro zábavu a uspokojení.

• Pachatelé se soustavně snaží o maximální možný výkon (např komentují vykonávání potřeby na WC, zatímco já zkouším řešit témata jako např: eshopy pro umělecké školy, studenti budou prodávat své výrobky. Zapojení škol se zaměřením na marketing, kde by studenti v rámci výuky řešili propagaci těchto produktů. Stejně tak školy se zaměřením na výpočetní techniku infrastrukturu, software. Studenti by se díky tomu učili na reálných situacích, které by navíc vedly k reálným výsledkům.
• A ano, předchozí odstavec je zároveň ukázka, jak moc je celý popisovaný trestný čin nesmyslný.
• Pachatelé tuto situaci řeší “On to slyšel / opsal” + “Se rozhodli, že mi v žádném případě neumožní cokoliv z tohoto nějak více řešit” a považují celou věc za vyřešenou. Jakákoliv snaha věnovat se zajímavým tématům ja soustavně narušována.

Narušování soukromí, poslouchání cizích telefonů či počítačů, přístup k městským kamerám

• Jde o sadistického primitiva, který by neustále chtěl někoho týrat, ale jakmile se dotyčný postaví na odpor – začne se vztekat a mstít
• K tomu využívá v podstatě to jediné, co může – obtěžování zvukem a anonymitu
• Protože je už každému, kdo jej slyší dostatečně zřejmé, o jakého chudáka jde – snaží se to zachraňovat pomocí totálně zcestných, nelogických příběhů, kde sám sebe vyobrazuje jako důležitého člena tajného spolku, který řídí svět.
• To se projevuje spouštěním rychlých, nesmyslných nahrávek, kde jsou změneny hlasy. 
• V nich tomuto chcípákovi ostatní členové jakoby zadávají úkoly aby se postaral o ty, kteří situaci řeší (tedy např mě), načež ze sebe chcípák začne dělat pana důležitého

Tělesně postižený hlupák

• Tato varianta mě napadá zejména ve spojitosti s množstvím času, který pachatel věnuje neustálému nahrávání stále nových tupostí
• Dvojnásobek času poté věnuje vysvětlování, co a jak myslel a další dvojnásobek k přesvědčování, že je vlastně nadčlověk. 
• Zároveň však dotyčnému strašně vadí, když jej někdo slyší a poukazuje na nesmyslnost toho, co vypouští
• Pravděpodobně další člen spolku retardovaných radistů.

Nádraží Svinov, nevidomá matka s dítětem

• Městská kamera
• Kolem prochází nevidomá žena, mladá matka, na zádech má vak s malým dítětem (to se čile rozhlíží všude kolem)
• Stojím venku před nádražím

• Jde slyšet komentování situace (nevidomá a dítě na zádech)
• Jde o natolik výrazný prvek, že nemůže jít o žádnou náhodu. Jde o identickou situaci jako např. Ostravice a zmrzlina

• Pokus o podprahovou informaci:
• Toto není díky kamerám, ale díky telefonu a GPS.