Jak vznikají různé vibrace. Často např několik málo vysokých frekvencí vytvoří vibraci o relativně nízké frekvenci.
Spektrogram
Ukázka
Spektrogram
Ukázka
Spektrogram
Ukázka
Zjednodušená ukázka, jak může vzniknout slyšitelný zvuk z neslyšitelných frekvencí.
Spektrogram
Ukázka
Co to je spektrogram, co přesně obrázky níže znamenají a další podrobnosti v sekci: SPEKTROGRAM. VIDĚT ZVUK.
Jiskry, impulsy = “hustý” zvuk 🙂
A teď se podívejte na příblížený snímek. Vlevo můžete vidět na jak úzké pásmo frekvencí je tento snímek zaměřen. A co se tam všechno děje. Chápete to? 🙂
A toto je zobrazení fází. Sám nevím, jak to přesně uchopit, ale vypadá to tak pěkně, že přidávám i tento :-). Aplikace SONIC VISUALISER.
Zvukový impuls na spektrogramu. Zapnuto vypnuto. Rožni, zhasni.
Druhý obrázek ukazuje okamžík, kdy dva impulsy (samostatné zvuky) byly již tak rychle za sebou, že došlo ke spojení dvou v jeden.
To, co vidíte je grafické znázornění zvuku pomocí spektrogramu. Jde o celé slyšitelné pásmo = to, čemu se říká slyšitelný zvuk. Dole 20 Hz, nahoře to co vesměs nikdo neslyší a děje se tam to zásadní = 20 kHz. Pomocí spektrogramu lze o zvuku zjistit úžasné věci. Třeba že jeden tón něco úplně jiného, než si každý myslí.
Já vím, proč tento příspěvek vytvářím, ale možná si někteří z vás řeknou, k čemu to je? (Tady nic nechybí, opravdu jsem nic nenapsal :-D)
Pořízeno pomocí pluginu WAVE CANDY, který je součástí aplikace FL STUDIO (pravděpodobně jedinou možností, jak trochu pokazit tento, jinak úžasný nástroj, bylo absence FULLSCREENU = okno jde nastavit jen do určité, tedy ne úplně ideální, velikosti.
Ale protože každý den mi Google na stejný dotaz nabídne různé výsledky (+- 150 000), třeba budu mít jednou štěstí na lepší prográmek :-). Jak říkal Forrest – “…nikdy nevíš co ochutnáš”
Křivka: “Tady jseem. Cink.” 🙂
I’m Mou (Moe), I think slow
But I know, I have flow, so
Do you want to be like Mou?
I can fly, to the sky
I say Hi and can smile, so
Do you want to have my flow?
Do you want to know my soul?
Do you want to be like Mou?
Zvuk nebo tón. Pro každého banalita. Ve skutečnosti takřka nikdo netuší, co to JEDEN tón vlastně znamená :-). Budete se divit…
Frekvence zaberou CELÉ slyšitelné pásmo. A určitě ještě víc.
Křivka SAW, Tón G -1 = frekvence cca 12,25 Hz.
Když tón rozšířím o -0,03 Hz (width – šířka ne?). Vzniká tak něco jako Flanger.
Více než dvacet let stará písnička „Rhythm Nation“ od zpěvačky Janet Jackson se v uplynulých dnech dostala na titulní stránky technických magazínů. Důvodem není její text, hudba ani osoba interpretky, ale skutečnost, že tato skladba prý dokáže ničit pevné disky v noteboocích.
Jedná se konkrétně o Frýdek Místek a jednu ulici (skoro naproti policie). Kromě hladiny hluku, která musí být překročena hned několikrát jde v tomto případě o zábradlí, které díky šumu od projíždějících aut a žebrovitému tvaru vytváří specifický rezonanční zvuk / tón. Tuším něco okolo 250 Hz. Upřesním.
Opět něco jako Flanger / Chorus.
