Zatím jsem nenašel, jak to vlastně je s životností atomu. Tedy jak dlouho takový atom průměrně existuje. Proč? Jednou jsem tak přemýšlel a napadlo mě – i člověk se skládá z atomů. Když zanikne tělo, atomy, ze kterých bylo složené jsou někde v půdě.

Pak vyrostou třeba rajčata. Holka si dá fresh salát a živiny živí i plod, tedy budoucí dítě. Toť zjednodušený koloběh atomu. Uvažuju správně, nebo někde cestou nastává štěpení či nějaký rozpad?

Prach jsi a v prach se obrátíš.

Pointou je, že atom třeba obsahuje nějaké informace (např částice, které jsme zatím neobjevili). Mimo jiné i informace svých předešlých “majitelů”. To by třeba vysvětlovalo, proč někteří lidé mívají zážitky z minulých životů. A jiní objímají stromy. A nebo zrovna vdechujete fragmenty svých předků (vzduch > molekuly > atomy) :).  

Akorát nevím jak to je s tou životností atomu :). 

Co by vlastně slyšel? Šum? 

Určitě by to byla stejná situace jeden příběh, který se kdysi odehrál. Je o tom dokonce film.

Nevidomému se podařilo vrátit po 40 letech slepoty zrak, o který přišel jako malé dítě. Výsledkem bylo, že sice viděl, ale prakticky vůbec nevěděl co. Nebyl schopen pochopit na co se dívá. A právě to je něco, co si každý, kdo vidí, vůbec neuvědomuje.

Ty desítky let “strojového” učení. Odhad vzdálenosti, rychlosti, rozpoznávání obličejů, objektů apod. 

Proto mě napadlo, co by se dělo za podobných okolností se sluchem? Co všechno vlastně mozek zvládá. A jak vlastně identifikuje všechny ty zvuky kolem? A kolik jich člověk ani nevnímá (dokud třeba někdo nezmíní tikající hodiny, na které jste dávno zapomněli).

A to se spotřebou 60W žárovky.