Nyní se můžete podívat na sekci Gangstalking a to konkrétně o elektronickém hlase (rezonancích), které jsou vysílány v extremním množství. A to hlavní, co tyto “hlasy” postrádají jsou emoce!!!
Vědci dokázali, že magnetické pole působí na teplo a zvuk
Dostatečně silný magnet ovlivňuje přenos tepla a šíření zvukových vln v pevných látkách (např. sklo).
Dovolím si předpokládat, že stejně jako já, ani vy jste si doposud nikdy nespojovali ZVUK a MAGNETISMUS. Snad jen v případě reproduktorů, ale to je jiná situace. Navíc jde o 7 let starý článek. Hlavní pointa je popsána níže.
Informace tohoto typu vyhledávám z jednoho konkrétního důvodu. Již několik let se potýkám s poněkud specifickou situací
Mnohé podrobně popisuji jinde a mám tak již ucelený a kompletní přehled o tom, co se děje. A informace jsou to poměrně překvapivé. Pro každého.
Stále ovšem zbývá několik prvků, které vyvolávají otázky:
Na určitých místech cítím relativně značné brnění v nohách.
Jak jsem po čase zjistil – lze toto brnění ovlivňovat zvukem. Předpokládám tedy, že se jedná o určitý typ VF rezonance.
Co je ovšem velice překvapivé – toto brnění mohu ovlivňovat nejen zvukem, ale také “sluchem”. Ano, zní to bláznivě, ale skutečně je to tak. Konkrétně jde o specifický zvuk. Ten je mimochodem v prakticky tím hlavním prvkem ve většině situací, o kterých píšu. Tento zvuk je nejprve nutno pochopit, naučit se jej, naposlouchat. Poté když si jej představím a měním frekvence (podobně jako když si představujete hudbu) – v určitém bodě začnu cítit brnění nohou. A jsem-li v nějaké místnosti (nejlépe funguje v koupelně) – tento tón odpovídá přesně frekvenci, která v místnosti nejvíce rezonuje.
A v neposlední řadě – díky určitým zvukům dochází k jevu, který lze popsat jako “silné magnetické pole”. To samozřejmě člověk normálné necítí, jenže v tomto případě ano. Dokonce jsem takto jednou narazil na frekvenci, která roztřepala místnost natolik, až se vlnil čaj v láhvi. To přece není normální. Navíc se tak neděje pouze na jenom, konkrétním místě. Což je opět něco, kde si normální člověk klepe na čelo a minimálně pokládá otázku: A proč sis to nenatočil? Odpověď: Protože…
V 90. letech se ukázalo, že když si hudbu představujete, v mozku se aktivují tytéž oblasti, jako když hudbu doopravdy posloucháte. A dokonce v téměř stejné intenzitě.
Zvuková iluze / Jedno slovo a jiné významy podle toho, jaké frekvence slyšíte lépe
Zajímavý efekt, kdy jedno slovo má různé významy podle toho, jakou frekvenci posloucháte. Proto si myslím, že i toto může být jeden z prvků který se zneužívá/využívá. Např staří lidé slyší něco jiného než mladí. Či ženský vs mužský hlas.
Izraelská technologie, která na základě matematického modelu dokáže v hlasu identifikovat 150 veličin, opakuji STO PADESÁT, veličin zobrazujících pocity a duševní stavy. Od několika druhů stresu po kognitivní aktivity, pocity jako nadšení či nezájem, koncentraci i to, na kolik věcí v danou chvíli člověk myslí, anticipaci – nakolik se snažíme druhého přesvědčit a to, co Izraelci označují jako “SAY OR STOP” – tedy když něco chci říct, ale neřeknu, protože mám třeba obavy, abych nevypadal divně.
Slabá místa
Hlasová analýza může upozornit na výkyvy u osob s různými osobnostními poruchami nebo závislostmi (například parametry koncentrace odhalí těkání myšlenek, špatnou schopnost soustředit se apod.), ale nebude fungovat na jedince se sociopatickými rysy, který situace i druhé lidi bez skrupulí využívá ve svůj prospěch, nemá problém s výčitkami svědomí a o své pravdě nepochybuje. Neuropatolog František Koukolík takové lidi označuje jako deprivanty, mezinárodní klasifikace nemocí NKM 10 hovoří o disociální poruše osobnosti.
U každého je tato schopnost jinak rozvinuta. Proto jsou někteří lidé empatičtí, jiní méně.
Systém je využíván naqpř u pojišťoven při hlášení pojistných událostí. K tomu úvahy: hacking, radiohacking, černý trh.
Gang stalking a situace, kdy dochází k něčemu, co lze popsat jako spojení dvou složek. VF zvuku, který “vykresluje slova” a nosný zvuk v podobě mumlání. A výše uvedené informace mě přivedly na myšlenku, že toto mumlání pochází od deviantních osob, v jejichž hlase jsou ukrytý právě informace typu “zlo”, “deviace”, “jednoduchost”, “debilita” – zkrátka to všechno, co je normálnímu člověku nepříjemné. A možná právě proto zní některé zprávy tak nechutně, což je pro pachatelé vítaný efekt.
Zkusil jsem si vytvořit obrázek pomocí zvuku. Překvapivě se jedná a o poměrně poslouchatelné cvrlikání :). Když zvuk snímáte přes spektrogram, vznikne něco takového:
Nedávno jsem si zkoušel nahrávat vlastní hlas / zpívání. Na svůj hlas jsem aplikoval efekt – rezonátory. A všiml si několika zásadních jevů.
Při určitých rezonancích hlas neustále přeskakuje, zní falešně, hůř se mění tóny. Váš hlas je napasován do určitých “drážek”.
Stačí však rezonátory / vibrace lehce upravit a najednou je vyřčení každého slova či zpěv naprostá lahoda.
Vím, že to bude znít bláznive, ale najednou cítíte, jakoby váš hlas plaval na “vzduchovém polštáři”. Je to jako rozrážet pouhou páru namísto hlubokého sněhu. Zpěv je krásně čistý. Vnímáte každou frekvenci, každý tón. Troufám si říct, že i lidé, kteří nemají hudební sluch by najednou dokázali mnohem lépe zpívat
Zároveň však lze nastavit efekt rezonátorů tak, že vás určitým způsobem “vede”. To znamená, že když hlasem stoupáte pomalu nahoru a dolů – kopírujete přesně zvukový vzorec, aniž byste si toho jakkoliv všimli.
Pravděpodobně to souvisí se zvukem, který hraje velkou roli i v případě Gangstalkingu, o kterém dlouhodobě píšu.
Jde totiž o vnímání určitých frekvencí, na které je člověk citlivý aniž by si to uvědomoval.
Onehdá mě napadlo, jak by fungovala metoda, kde by se znaky brailova písma nahradily tóny. Minimálně by to mohl být zajímavý zvuk. Navic lze zvolit různé akordy apod.
Teď takhle koukám, jak se přímo před kanceláří srazily auta. A na něco si vzpomněl. Je to jako scéna vystřižená ze sci fi hororu. Ovšem když si přečtete, o čem všem zde na webu píšu (kromě prezentování hezkých fotek 🙂 – nebude to zas znít tak abstraktně.
Několikrát jsem zažil moment, který lze popsat něco jako “průlet zvukového impulsu”. Dokonce jej lze někdy i slyšet – zní něco jako pneumatické odpružení od tramvaje, nebo brdové zarážky, které brzdí nákladní vagóny.
Podstatný je ovšem zejména jeden prvek. Někteří lidé jsou pravděpodobně na takový podnět citlivější a reagují na něj. Každý jinak. Proto se např jednou stalo, že stojím před kanceláří, kouřím a najednou “Čšššssss”. V ten moment průdkým poskokem zhasl motor policejního auta předemnou, které objíždělo parkoviště, protože šofér příliš průdce pustil spojku. A přesně v ten stejný moment o pár metrů dál vjelo jiné auto z pruhu do pruhu a to přímo do cesty jinému, takže muselo prudce brzdit a troubit.
Jiná situace: koukám na dvojici mladých cyklistů, kteří stoupají do kopce podél krajnice. Otevřená krajina. “Čšššssss”, jeden z nich najednou vyjel nečekaně do cesty. Jakoby se mu smekla řídítka. Ale naštěstí široko daleko žádné auto.
Proto jsem si dohledal informaci, jakou nejvyšší frekvenci může mít zvuk. Tomu neuvěříte.
Cca 10 GHz !!!! To je, prosím pěkně, 10 miliard Herzů. Chápete to? Kmitů za vteřinu. Zvuk.
Ale při šíření pevným materiálem. U šíření vzduchem jsem našel jako přenositelnou frekvenci 10 Mhz. Zvuk má pak rozlišení 0.1 mm. A mě nikdo nevěří, že lze dráždit sliznici zvukem (přitom nos atd jen další tuba + vzduchový sloupec)
Já myslím, že i zde automaticky “No to pierdole….” 😀 (nevýhoda řazení příspěvků od nějnovějších. To co já považuju za vtipný moment je pro většinu z vás neznámá. Chybí souvislosti. A dojdou později u dalších příspěvků.
Spojil si někdo z vás alespoň jednou v životě takové informace? 🙂 Já tedy rozhodně ne. Většinou jsem měl zvuk tak letmo hozený 20 – 20 000 Hz, pak nějaký ultrazvuk a pak už asi světlo nebo co :D.
Rychlost při šíření vzduchem pak už zná každý. Ta se nemění. Proto není tak nereálné, aby se dělo co říkám. Stačí zeď kousek opodál a tlesknutí už slyšíte opožděně. A teď si vemte obláček několika miliard kmitů.
I když jde o rychlost při šíření materiálem, stále je to daleko, daleko za hranicí toho, co jsem čekal. A tím pádem se objevuje další tajemství.
Závěrem. Myslím, že nikdo snad nebude přemýšlet, zda je správné o takových věcech psát (a tím pádem je potvrzovat např. nějakým šílencům). Vždyť tím spíš by se o tom mělo vědět.
To pak informace “Díra v mobílních sítích” získává jiný rozměr. Ale tak, jasně, zvuk je zvuk a rádiové vlny zase rádiové. Rozdíl? No…vlastně pořádně nevím.
Wikipedie:
Záření se může šířit vlnami a pak se nazývá vlnění. Příkladem může být zvuk, který se šíří akustickými vlnami. Nebo může mít charakter proudu částic a pak se nazývá korpuskulární (částicové) záření.
Toto je příspěvek spíše pro náročnější diváky. Avšak velice podstatný.
K niže sepsanému příspěvku přidejte informaci: Mobiní telefon, ultrazvuk, mozek vnímá slova. I když to nyní např. nedává smysl - dřív či později to pochopíte. Možno nejprve přečíst příspěvky Zvuk, který neslyšíte, ale mozek vnímá slova nebo Číslo 5 žije (otevřou se v nové záložce) a poté pokračovat ve čtení tohoto.
Dlouhodobě si totiž všímam situací kde "něco nehraje".
Nyní dokážu tento problém identifikovat zcela konkrétně.
Děje se následující
Nad něčím přemýšlíte + jste vyrušování.
Dochází k jevu, kdy přemýšlíte nad nějakou informací kterou máte sémanticky zařazenou. Tedy víte co "TO" je. Pro příklad - informace "POČÍTAČ" = blik, naskočí vám v hlavě nějaký "obrázek" počítače = takový skoro až neurčitý obrazec. Kdybyste ho měli detailně popsat, bude to dost těžké. Prostě počítač. K němu se rychlosti blesku navážou nějaké základní souvislosti. Třeba monitor, funkce, pár zážitků / zkušenosti. Ale klidně také vůně, prostředí spojené s prvním setkáním, zvuk ventilátoru. A např. v mém případě klidně i lentilky (jde o můj osobní zážítek. Hlavně však ukázku, že nelze zablokovat veškeré možnosti, jak se dopracovat k nějaké myšlence)
Vedle toho však existuje ještě ZVUK. Slovo někým řečené. "Počítač". Zvuk, který máte rovněž uložen ve své zvukové paměti. "Počítač"
A teď
Najednou se stane, že SÉMANTICKÁ informace nekoresponduje se ZVUKOVOU. Např. podobně znějící zvuk / slovo - "POKRÝVAČ" (blik, najíždí obrazec...). Zde si ještě nejsem jistý, ale pravděpodobně musí jít o podobně znějící slovo, jinak si toho všimnete, nebo minimálně vzrůstá % pravděpodobnosti, že si toho všimnete - což je pro pachatele nežádoucí.
Určitě si říkáte - "Vždyť to je něco, čeho si člověk okamžitě všimne"
Zpravidla ano - minimálně v mém případě to tak je. Ale nemusí to tak být vždy. Navíc jde o subjektivní prvek.
To zásadní je, kdy já nad něčím PŘEMÝŠLÍM a zároveň jakoby někdo POSLOUCHÁ to, co řeknu. Protože však taková situace nedává moc smysl a já nevím, zda někdo skutečně POSLOUCHÁ, říkám nahlas slova jen tak mimoděk = přemýšlím nahlas, ale z donucení. Vlastně mě to ZDRŽUJE když se snažím PŘEMÝŠLET tak, aby to POCHOPIL i někdo JINÝ.
Vím, že je to poněkud složité na pochopení, jenže jde o jedno ze zásadních schémat, které se u obtěžování typu GANGSTALKING opakuje v řadě scénářů.
Tzn.: ten, kdo POSLOUCHÁ skládá informace na základě ZVUKU, který slyší. Když tedy řeknu "POKRÝVAČ" = odkloním daného POSLUCHAČE na zcela jinou kolej než když řeknu POČÍTAČ.
Zatímco já navazuju MONITOR / posluchač navazuje např. STŘECHA a už je tady efekt rozevírajících se nůžek. Navíc taková informace vůbec nemusí zapadat do kontextu a posluchač je zmaten (a teď záleží, zda je to správně, či naopak jde o někoho, kdo se vám snaží pomoci a najednou je na vedlejší koleji)
Resumé
Mnohdy se taky může stát, že si toho vůbec nevšimnete.
Primárně v přemýšlení řešíte SĚMANTICKOU stránku. Tzn. POČÍTAČ je prostě POČÍTAČ. To se nedá nijak změnit. Méně pozornosti věnujete zvuku, který jste k tomu přiřadili. Možná proto, že zní podobně = POKRÝVAČ. Mozek se věnuje hlavně myšlenkám na téma POČITAČ, vy taky, k tomu zaznělo něco co bude ok. Vás to nijak neomezuje. Dojdete přece ke stejnému závěru tak či tak. Navíc, zpravidla u přemýšlení nemluvíte. Řešíme teď specifickou situaci, kdy vlastně doufáte / věříte v to, že někdo poslouchá.
Jenže najednou je zde posluchač > "Co to mele? Jaký Pokrývač?"
Za normálních okolností má posluchač možnost zasáhnout (protože se odehrává jev zvaný dialog / konverzace / pokec) a zeptá se "Co to meleš?" = Vy si pravděpodobně uvědomíte přeřeknutí "Aha, sorry, já se nějak zamyslel - myslel jsem POČÍTAČ"
A nebo - nemá možnost zasáhnout (odehrává se jev narušování soukromí a zejména vyvozování závěrů na základě záměrně narušených / pozměněných informací). Vy tedy pravděpodobně uvažujete tak, jakoby se nic nedělo, ALE posluchač už je na vedlejší koleji.
V souvislosti s GANGSTALKINGEM se navíc tato situace dále větví: Na skrytého posluchače (např. někdo, kdo řeší zcela odlišnou záležitost, ale díky shodě několika okolností došlo k tomu, že zachytil nahlas uvažující oběť a nebýt popisovaných šíleností, došlo by k odhalení / někdo by si náhodou všiml, že dochází k obtěžování)
Takto ovšem mnohdy dochází k prohloubení problému. Oběť o tom navíc netuší. Pachatelé se tím záměrně baví a vytváří neprávem negativní obraz o oběti
Uvědomnění si
Vše výše uvedené se projevuje odlišně když si toto vše uvědomujete či neuvědomujete
Kam tím mířím? Mnohokrát se mi totiž stalo, že s někým vedu rozhovor a dotyčný najednou začne poněkud mluvit z cesty. Navíc jsou to slova (ZVUKY) spouští u mě SÉMANTICKÉ informace spojené s problémem o kterém píšu (tedy GANGSTALKING).
A já si říkám "Tak teď nevím - je mi něco naznačováno, nebo co?" / "On to říká jakoby se něčeho bál, nebo mi to záměrně říkal tak šifrovaně. Asi to má důvod. Já nejsem zrovna moc příznivcem náznaků - neumím s nima pracovat. Pak nad tím popřemýšlím a třeba mi to dojde"
Zkrátka jakoby se u daného člověka rozhodila SÉMANTICKÁ a ZVUKOVÁ část a ta ZVUKOVÁ byla určena MĚ, jakožto POSLUCHAČI. On ví co tím myslí, ale JÁ mu do hlavy nevidím a jsem odkázán na ZVUK, nad kterým ON nepřemýšlí a u mě vede ke zcela odlišným úvahám.
Takže už máte jasno? Normálka ne? :D. Teď ještě zda to nějak souvisí s psaným textem. Tedy zvuková paměť, rychlé psaní protože chcete něco rychle sepsat když se to tak pěkně spojilo a vy cítíte že je to spojení vrtkavé (scéna z filmu - pomalu se trhá lano, jedno lanko, pink, po druhém, pink....rychle to napsat....). Řešení: #matkamoudrosti. "Co chceš na tom ocelovém pilíři trhat vole?"