Šumy, phasery, titerné zvuky

  • Jsem z toho už znechucený. Podle toho taky vypadá tento příspěvek. Jenže když už jsem se dostal tak daleko, byla by škoda vše zahodit. Zvlášť když jde o dost závažný zločin, který se může klidně právě teď odehrávat někde jinde.
  • Mnohé se týká právě nepatrných zvuků, šumu, flangerů, chorusů, phaserů.
  • Postupně se zaměřuji na několik specifických projevů. Pokud se mi povede vytvořit správný příklad, budete si moci poslechnout, jaké to je “slyšet zvuk, který nejde slyšet”. Nepůjde o žádná slova. Jen zvuk. Je to poměrně zvláštní pocit. Nic neslyšíte, ale stejně “slyšíte” že se něco mění :).
  • Bohužel je problém to nějak adekvátně ukázat, protože principem je samozřejmě to, že jde o zvuky, které vědomě nevnímáte.
  • Ale kdo ví, třeba jejich podrobnější rozepsání a různé ukázky napomohou vyřešení.
  • Toť můj následující cíl v rámci tohoto tématu.
  • Minimálně jsem zvědav, s čím pachatelé příjdou pak.
  • Nyní je totiž jejich hlavní snahou “učit mě”, “radit”, “napovídat” to, od čeho jsem byl v minulosti soustavně rušen a tedy často se jedná o některé již hotové věci, které jsem jen nezvěřejnil.
  • Stejně tak co se zvuků týče.
  • Protože stále víc také stoupá urputná snaha postupně zametat stopy. Kromě jednoho / dvou jedinců, kteří jsou naprosto a zcela mimo realitu.

Číslo 5 žije

Včera jsem si chtěl zkusit vylepšit práci na počítači pomocí aplikace JETVOICE a vytvořením několika hlasových příkazů. Ale ouha – co předtím fungovalo najednou hapruje. Jen drobný posun z místa, kde jsem hlasový povel nahrával a najednou nezaznamenán. 

Po chvilce laborování jsem se na to vykašlal. 

Ale tak moc by mi to ušetřilo neustálé klikání v rámci určitých, často se opakujících akcí (přepínání oken, spouštění akcí ve Photoshopu). Proto koukám, zda není jiná apka a najednou narážím na článek ohledně Hlasového asistenta a 80 řádků Javascriptu. 

Ukázka. Kde je ukázka. Není. Upravuju JS kód a chci zkusit postup, kdy já něco řeknu, zopakuje to syntéza (tedy vždy stejně) a JETVOICE (hlasové povely) tak teoreticky nemůže mít problém.

Akorát mi nedošlo, že zopakováním toho, co jsem řekl já vlastně opět dojde k zadání hlasového vzorku. A to nepochopíte co se stalo. Přiložený obrázek je to, co začal počítač vyslovovat a zpětně zachytávat. 

Řekl jsem: JEDNA a….jo vlastně to říká samo sobě. Počkat…co to? Haha

Čili:

  • v tu chvíli jsem jedl housku
  • CINDERELLA = Popelka
  • Je rozdíl něco slyšet jen přes syntézu a pak se podívat na kombinaci slov, která to byla. Další možnosti k uvažování. 
  • After this quick screen = že mám pracovat vím :))
  • A pár informací navíc.
  • Naprosto úžasný způsob, jak přijít na zcela jiné myšlenky, které člověka zcela “vytrhnou” z bubliny
  • Navíc tak trochu důkaz, že se děje něco nenormálního.
  • Ale zároveň je možnost pojmout to zcela jinak.
  • Pro úplnost dodám, že jsem během vyřčení slova měl puštěný šum a tóny. 

Možná vás zarazí, s jakým klidem to píšu. Jenže přečtete-li si více příspěvků, jen to zapadá, osvětluje, vybízí a nadchne něčím úplně novým. 

Zkusil jsem si dát ještě jedno kolo. A vytvořil jsem si k tomu krátkou hudební smyčku. Byť se mnohé věty zdají jako nesmysly, všude najdu nějakou myšlenku a spojitost s něčím co se v mém životě skutečně děje. A myšlenky nové.

Navíc – já řeknu jedno slovo a pak počítač opakuje to, co slyší sám od sebe. Chápete? 😀

#EQ #ABL #N

Úvaha / Proč jsem se tehdy rozhodl takto a ne jinak?

Kolikrát jste vy, nebo někdo z vašeho okolí zažili tuto situaci? Že jste udělali nějakou naprostou pitomost a buď jste měli štěstí nebo toho litujete do dneška?

Jak postupně přicházím na jednotlivé detaily, postupy, metody – vynořuje se něco naprosto obludného, co nemá obdoby. A docela to koresponduje s tím, jak vše probíhá a jaký fanatismus to provází.

I já sám něco takového zažil. Bylo to před 12 lety, kdy jsme v rámci firemního team buildingu sjížděli řeku Sázavu. Pak byla pauza u jednoho splavu. Já najednou dostal chuť skočit z cca 3 m okrajove zdi do tůňky pod splavem. A to aniž bych věděl kolik tam je vody. Dobrých 5 min se mi pořád v myšlenkách přebíjelo Ano, ne, proč ne, ale jo zkus to, ne, protože….

Nakonec jsem skočil. Vody bylo o dost méně než jsem čekal. Ale naštěstí dost na to, aby mě jen zabolely záda a hlavou mi problesklo „já jsem kok.t“ a nic horšího se nestalo. Do té doby a hlavně od té doby se takovým situacím vyhýbám. A teď si k tomu přidejte to všechno o čem píšu. A kolik podobných situací se dnes a denně děje?

Zvuk znamená informace

Zvuk znamená informace

Zde se dostáváme již do oblasti jazykověd a termínů jako konotace, sémantický diferenciál a jiné “to jsem nikdy neslyšel” výrazy.

balit
  • Toto je příspěvek spíše pro náročnější diváky. Avšak velice podstatný. 
  • K niže sepsanému příspěvku přidejte informaci: Mobiní telefon, ultrazvuk, mozek vnímá slova. I když to nyní např. nedává smysl – dřív či později to pochopíte. Možno nejprve přečíst příspěvky Zvuk, který neslyšíte, ale mozek vnímá slova nebo Číslo 5 žije (otevřou se v nové záložce) a poté pokračovat ve čtení tohoto. 
  • Dlouhodobě si totiž všímam situací kde “něco nehraje”.
  • Nyní dokážu tento problém identifikovat zcela konkrétně. 

Děje se následující

  • Nad něčím přemýšlíte + jste vyrušování.
  • Dochází k jevu, kdy přemýšlíte nad nějakou informací kterou máte sémanticky zařazenou. Tedy víte co “TO” je. Pro příklad – informace “POČÍTAČ” = blik, naskočí vám v hlavě nějaký “obrázek” počítače = takový skoro až neurčitý obrazec. Kdybyste ho měli detailně popsat, bude to dost těžké. Prostě počítač. K němu se rychlosti blesku navážou nějaké základní souvislosti. Třeba monitor, funkce, pár zážitků / zkušenosti. Ale klidně také vůně, prostředí spojené s prvním setkáním, zvuk ventilátoru. A např. v mém případě klidně i lentilky (jde o můj osobní zážítek. Hlavně však ukázku, že nelze zablokovat veškeré možnosti, jak se dopracovat k nějaké myšlence) 
  • Vedle toho však existuje ještě ZVUK. Slovo někým řečené. “Počítač”. Zvuk, který máte rovněž uložen ve své zvukové paměti. “Počítač” 

A teď

  • Najednou se stane, že SÉMANTICKÁ informace nekoresponduje se ZVUKOVOU. Např. podobně znějící zvuk / slovo – “POKRÝVAČ” (blik, najíždí obrazec…). Zde si ještě nejsem jistý, ale pravděpodobně musí jít o podobně znějící slovo, jinak si toho všimnete, nebo minimálně vzrůstá % pravděpodobnosti, že si toho všimnete – což je pro pachatele nežádoucí.
  • Určitě si říkáte – “Vždyť to je něco, čeho si člověk okamžitě všimne” 
  • Zpravidla ano – minimálně v mém případě to tak je. Ale nemusí to tak být vždy. Navíc jde o subjektivní prvek. 
  • To zásadní je, kdy já nad něčím PŘEMÝŠLÍM a zároveň jakoby někdo POSLOUCHÁ to, co řeknu. Protože však taková situace nedává moc smysl a já nevím, zda někdo skutečně POSLOUCHÁ, říkám nahlas slova jen tak mimoděk = přemýšlím nahlas, ale z donucení.  Vlastně mě to ZDRŽUJE když se snažím PŘEMÝŠLET tak, aby to POCHOPIL i někdo JINÝ. 
  • Vím, že je to poněkud složité na pochopení, jenže jde o jedno ze zásadních schémat, které se u obtěžování typu GANGSTALKING opakuje v řadě scénářů.
  • Tzn.: ten, kdo POSLOUCHÁ skládá informace na základě ZVUKU, který slyší. Když tedy řeknu “POKRÝVAČ” = odkloním daného POSLUCHAČE na zcela jinou kolej než když řeknu POČÍTAČ.
  • Zatímco já navazuju MONITOR /  posluchač navazuje např. STŘECHA a už je tady efekt rozevírajících se nůžek. Navíc taková informace vůbec nemusí zapadat do kontextu a posluchač je zmaten (a teď záleží, zda je to správně, či naopak jde o někoho, kdo se vám snaží pomoci a najednou je na vedlejší koleji)

Resumé

  • Mnohdy se taky může stát, že si toho vůbec nevšimnete.
  • Primárně v přemýšlení řešíte SĚMANTICKOU stránku. Tzn. POČÍTAČ je prostě POČÍTAČ. To se nedá nijak změnit. Méně pozornosti věnujete zvuku, který jste k tomu přiřadili. Možná proto, že zní podobně = POKRÝVAČ. Mozek se věnuje hlavně myšlenkám na téma POČITAČ, vy taky, k tomu zaznělo něco co bude ok. Vás to nijak neomezuje. Dojdete přece ke stejnému závěru tak či tak. Navíc, zpravidla u přemýšlení nemluvíte. Řešíme teď specifickou situaci, kdy vlastně doufáte / věříte v to, že někdo poslouchá.
  • Jenže najednou je zde posluchač > “Co to mele? Jaký Pokrývač?”
  • Za normálních okolností má posluchač možnost zasáhnout (protože se odehrává jev zvaný dialog / konverzace / pokec) a zeptá se “Co to meleš?” = Vy si pravděpodobně uvědomíte přeřeknutí “Aha, sorry, já se nějak zamyslel – myslel jsem POČÍTAČ”
  • A nebo – nemá možnost zasáhnout (odehrává se jev narušování soukromí a zejména vyvozování závěrů na základě záměrně narušených / pozměněných informací). Vy tedy pravděpodobně uvažujete tak, jakoby se nic nedělo, ALE posluchač už je na vedlejší koleji.
  • V souvislosti s GANGSTALKINGEM se navíc tato situace dále větví: Na skrytého posluchače (např. někdo, kdo řeší zcela odlišnou záležitost, ale díky shodě několika okolností došlo k tomu, že zachytil nahlas uvažující oběť a nebýt popisovaných šíleností, došlo by k odhalení / někdo by si náhodou všiml, že dochází k obtěžování)
  • Takto ovšem mnohdy dochází k prohloubení problému. Oběť o tom navíc netuší. Pachatelé se tím záměrně baví a vytváří neprávem negativní obraz o oběti

Uvědomnění si

  • Vše výše uvedené se projevuje odlišně když si toto vše uvědomujete či neuvědomujete
  • Kam tím mířím? Mnohokrát se mi totiž stalo, že s někým vedu rozhovor a dotyčný najednou začne poněkud mluvit z cesty. Navíc jsou to slova (ZVUKY) spouští u mě SÉMANTICKÉ informace spojené s problémem o kterém píšu (tedy GANGSTALKING). 
  • A já si říkám “Tak teď nevím – je mi něco naznačováno, nebo co?” / “On to říká jakoby se něčeho bál, nebo mi to záměrně říkal tak šifrovaně. Asi to má důvod. Já nejsem zrovna moc příznivcem náznaků – neumím s nima pracovat. Pak nad tím popřemýšlím a třeba mi to dojde”
  • Zkrátka jakoby se u daného člověka rozhodila SÉMANTICKÁ a ZVUKOVÁ část a ta ZVUKOVÁ byla určena MĚ, jakožto POSLUCHAČI. On ví co tím myslí, ale JÁ mu do hlavy nevidím a jsem odkázán na ZVUK, nad kterým ON nepřemýšlí a u mě vede ke zcela odlišným úvahám. 

Takže už máte jasno? Normálka ne? :D. Teď ještě zda to nějak souvisí s psaným textem. Tedy zvuková paměť, rychlé psaní protože chcete něco rychle sepsat když se to tak pěkně spojilo a vy cítíte že je to spojení vrtkavé (scéna z filmu – pomalu se trhá lano, jedno lanko, pink, po druhém, pink….rychle to napsat….). Řešení: #matkamoudrosti. “Co chceš na tom ocelovém pilíři trhat vole?”

Frekvence / Teorie / VF zvuk a selekce

Open this in UX Builder to add and edit content

  • VF zvuk
  • amplitudová či jiná modulace – nastavený vzorec (frekvence)
  • každé zařízení trochu jinak (na podobném principu funguje vynález telefonního čísla)
  • okenní tabule – vibrace / rezonance
  • lze tedy snímat plošně – zařízení je selektování pomocí nastaveného vzorce
  • vir, je tedy možná obousměrná komunikace
  • lze zasílat příkazy, textově. Pomoci VF zvuku se poté přehraje nastavený pattern, který, ZVLÁŠŤ V HUDBĚ např., simuluje mluvení (něco jako syntéza hlasu)
  • vir lze tedy v případě potřeby ihned smazat (skenování antivirem apod.)
  • malá datová náročnost, možnost ihned nahrát zpět. WIFI, napadené routery
  • šlo by tedy vysvětlit i napadení městských kamer či kamer v dopravních prostředcích
  • selektivně lze samozřejmě snímat zadané znaky atd. Jiná metoda je vytváření PHASER / FLANGER efektu pomocí onoho VF zvuku. Ten mnohdy sám o sobě není slyšet ale ve spojení s okolním ruchem (či např hlasy okolo mluvících osob) vytvoří iluzi „hlasů od někoho, kdo tu není“
  • lze využívat o rozumně, byť má mnoho ALE
  • vir se šíří pomocí zvuku (podobně jako např SURFING ATTACK)
  • snímáno pomocí rádia či jiné metody (volně dostupné aplikace na zesílení mikrofonu ukazují, co vše lze snímat aniž to člověk slyší)

Hypersonický efekt / Zvuk a frekvence nad 20 kHz

Hypersonický efekt

Tento text byl součástí přílohy magazínu Audio 2/2002. Jelikož nebyl uveřejněn přímo v časopise samotném a o jeho atraktivnosti nemůže být pochyb, nabízím jej tímto v plném znění k dispozci…

balit

Neslyšíme, ale vnímáme

Všeobecně se soudí, že lidský sluch není schopen rozpoznat zvuky v oblasti frekvencí nad 20 000 Hz. Nevyřešená je však otázka, zda přítomnost těchto „neslyšitelných“ vysokofrekvenčních složek může mít vliv na akustickém vnímání zvuků pod touto hranicí!

Problém nabyl důležitosti zejména v souvislosti s vývojem záznamových médií s vysokou hustotou informací, jako jsou DVD-Audio a SACD se schopností záznamu frekvencí až 100kHz. Pod vedením T.Ooahashiho se touto problematikou zabývali neurologové deseti japonských univerzit a výzkumných ústavů. Své výsledky publikovali v Journal of Neurophysiology a na konferenci AES v roce 2000 v preprintu „Vysokofrekvenční zvuk nad slyšitelným pásmem působí na elektrickou aktivitu mozku.“

Ve své studii použili měření mozkových reakcí, která dokázala, že zvuky obsahující vysokofrekvenční složky významně ovlivňují mozkovou aktivitu posluchačů. Jako zdroj zvuku sloužila hudba z ostrova Bali, která je na vysokofrekvenční složky extrémně bohatá.

Tento zdroj zvuku rozdělili na dvě pásma. Pod a nad frekvenci 22kHz. Jako známky nervové aktivity posluchačů vystavených různým kombinacím obou zvukových pásem sloužila elektrická aktivita a krevní tok v mozku. Nikdo z posluchačů nebyl schopen rozpoznat pásmo nad 22kHz jako zvuk.

Nicméně záznam EEG dokázal statisticky významná zvětšení elektrické aktivity mozku během působení obou kombinovaných pásem, k čemuž však nedocházelo, když bylo horní pásmo odfiltrováno. Ke zvýšení aktivity nedošlo ani v případě samostatného působení horního pásma. Současná měření EEG a tomografem dokázala, že oba výsledky spolu úzce souvisí. Psychologická měření ukázala, že zvuk obsahující obě pásma vyvolává u posluchačů příjemnější pocity než stejný zvuk bez horního pásma.

To všechno naznačilo existenci dříve neuznávané odezvy na složitý zvuk s obsahem vysokých frekvencí nad slyšitelným pásmem. Jev nazvali autoři „hypersonický efekt.“

Poznatek japonských neurochirurgů a Boykova měření podporují tedy účelnost zavádění nových digitálních médií SACD a DVD Audio. Hypersonický efekt může také vysvětlovat, proč někteří posluchači dávají přednost jednobitovému kódování Direct Stream Digital systému SACD. Kvantizační šum signálu DSD nad 20kHz totiž velice rychle roste v důsledku typu jeho tvarování, neb nad 100kHz je odstup pouze 20dB.

A konečně lze vliv tohoto efektu přisoudit i poslechu analogové LP desky. Už v době před CD bylo známo, že drážka v černém vinylu signály s frekvencemi až 150kHz obsahuje, a přenosky, zejména typu MC, jsou tyto signály sto snímat.

Z hlediska nových poznatků neplatí ani tvrzení, že hudební nástroje produkují nad 20kHz bezvýznamné složky signálu, založené patrně na práci W.B. Snowa v laboratořích Bell Telephone. Na základě zjištění, že odfiltrování složek nad 13kHz změnilo zabarvení zvuku některých nástrojů, předpokládal Snow rozsah jejich spektra do 15kHz, což tehdy, v třicátých létech, odpovídalo rozsahu použitého reprodukčního zařízení. Podle J.Boyka (1997; www.ccocaltech.edu/~boyk) nejsou tyto předpoklady správné. Jeho měření dokázala, že alespoň jeden člen každé nástrojové skupiny vyzařuje zvuk s dostatečnou energií i nad 40kHz a spektrální složení některých nástrojů dosahuje až k 102,4kHz! 

Kde považte navíc tato frekvence byla horní hranicí měřícího zařízení!
Například trubka má harmonické až do 80kHz, housle a hoboj nad 40kHz, přičemž 40% jeho akustické energie vzniká nad 20kHz.

Článek o hypersonickém efektu na jiném webu

Problém / Pískání v uších

  • V prvé řadě, nikdy není vyloučeno, že máte tinnitus (pískání, šelest v uších)
  • Vůbec si jej nemusíte uvědomovat. Nebo tomu tak bylo alespoň do teď.
  • Mnohokrát jsem v souvislosti s tinnitem slyšel informaci, že lidé jím postižení mívají psychické problémy
  • Úvaha: Co když dochází v některých případech ke zneužití Tinnitu a právě to je důvod, proč „hlasy“ slyší jen oběť? Stejný princip jako popisuji jinde. Spojení VF šumu a např větru (v tomto případě tónu / pískání), kdy teprve poté vzniká „slyšitelný“ zvuk/hlas. Konkrétní hodnoty jsou zjišťovány právě pomocí nekonečných otázek, provokací apod. A podle toho jaký hlas oběť slyší se odvozuje konkrétní Tinnitus reliéf. To samozřejmě v případě, že oběť nevyužije některou z mnoha aplikací na měření Tinnitus reliefu pro mobilní telefony.
  • V rámci celého problému je využíván VF zvuk – pískání v uších by tedy nebylo nic zvláštního
  • S tím se pojí i časté, bezdůvodné štěkání psa (pes slyší až do 35 kHz). Mnohdy doprovázené právě slyšitelným VF pískáním.
  • V mém případě je pískání mnohdy nárazovité / ostré a od určité doby jasně zřetelná snaha vyrušit, rozptýlit. Často se ozve, když jsem si „asi“ poznačil něco důležitého (protože bylo slyšet tapání na displej)
  • Surfing attack / Back door sound – komunikace mezi zařízeníma pomocí VF zvuku
  • Quiet.js – javascriptová knhovna pro komunikaci pomocí VF zvuku
  • Voice to skull, Syntetická telepatie – pracuje se se zvukem okolo 15 000 Hz (což je stále slyšitelný zvuk)
  • A řečnická otázka – co slyšíte, když vysunete bradu / spodní čelist jakoby dopředu? V mém případě silné VF pískání
  • obyčejná ultrazvuková píšťalka na psy má dosah až 3 km
  • v každé domácnosti / kanceláří najdete hned několik zařízení, které vydávají vysokofrekvenční pískání (nabíječky, tv, počítače), které si ani neuvědomujete (poslechněte si zvláštní
  • ultrazvuková plašička vydrží na baterii až rok

Ultrazvukový signál / Komunikace o které netušíte / Podrobná studie

  • Podrobná studie, která se zabývá zneužitím ultrazvukových signálů ke komunikaci a datovému přenosu bez vědomí uživatele
  • Informací je tam mnohem víc než jsem čekal
  • Avšak začíná do sebe vše zapadat a přejdu k experimentování
  • Jsem sám zvědav co mi budou lidi psát do komentářů :).
  • Je třeba podnítit diskuzi na toto téma
  • Současná situace s COVIDEM docela pěkně nakousla téma manipulace a ovlivňování lidí, tak se hodí vědět i jiné úhly pohledu

článek zde:

Privacy Threats through Ultrasonic Side Channels on Mobile Devices