Další trapný scénář / Navíc zcela konkrétní a aktuální

Vytváření naprosto trapných asociací (spojeno vždy s konkrétním zvukem)

Příklad:

  • pauza na cigaretu = odchod z kanceláře
  • zvuk vstávání od počítače = rychle zahlcení myšlenek = často si zapomenu vzít klíče
  • proto jsem si na dveře přidělal hřebíček (včera, t.j. 2.1.) a klíče věším na dveře kanceláře = (a teď pozor) snaha vnutit, že pomocí městské kamery, která je naproti kanceláře na lampě dojde ke zkopírování klíče 😀

Sepsání těchto poznámek:

  • vnucování, že pachatelům potvrdím funkčnost těchto “asociací”
  • zmatené a ustrašené rozhazování “ať to nepíšu”
  • že se ztrapním, protože jde o neuvěřitelnou hloupost
  • že prý toto nevytváří pachatelé, ale ti, kteří s nima bojují a snaží se je ztrapnit
  • je trapné to psát na web, protože se neustále zaobírám něčím nepodstatným

Tyto schématka se opakují stále dokola. Ilustruje debilitu pachatelů.

Scénář / Je třeba se ozvat tomu či onomu

  • Opakuje se pravidelně
  • Najednou lze slyšet hysterické scény, zmatek, či nátlak, abych se okamžitě ozval tomu či onomu známému / někomu z rodiny, protože se rovněž stal cílem této formy obtěžování a já můžu pomoci.
  • Víceméně je to snaha udělat ze mě toho “divného”, co neustále někomu píše divné zprávy, řeší “nějaké hlasy” a postupně tak o mě vytvářet obraz duševně chorého jedince.
  • A přitom je zneužíváno jen faktu, že se člověk skutečně snaží pomoci. Díky osobním zkušenostem a mnoha informacím moc dobře vím, jak je celá situace komplikovaná. Zvlášť v počátcích.
  • Navíc toho opravdu vím dost na to, abych někomu výrazně pomohl. Pokud by opravdu nastala situace, že se stane cílem obdobného útoku.
  • Když tak neučiním, je neustále vyhrožováno, že se něco stane a já nic neudělal. Bude to tedy má vina :).
  • Když to vezmu kolem a kolem – dá se říct, že snaha situaci nějak řešit, někomu pomoci je tím hlavním důvodem, proč sepisuji veškeré informace na svém webu.
  • A to i za cenu toho, že to ne každý pochopí a ne každého to zajímá (byť by mělo).
  • Minimálně je příjemné slyšet, jak jsou z toho pachatelé nervózní a vymýšlí ještě větší nesmysly, jen aby tomu nějak zabránili.
  • To zásadnější příjde v momentě, kdy publikuju více podrobných popisů různých zvukových jevů včetně ukázek.

Scénář / Sepisování poznámek a jejich zveřejnění

Následující příspěvek je kompletní soupis jednoho ze schémat. Rovnou říkám, že tyto informace nelze psát normálně. Jenže to je také důvod, proč je tato šílenost tak dlouho nevyřešená. Čím víc toho vím, tím více je zřejmé, že dochází k naprosto nepochopitelné šaškárně.

  • Každé psaní poznámek = strach, hysterie, panika na straně pachatelů.
  • Okamžitě snaha zastrašovat, zesměšňovat, urážet.
  • Snaha dokázat, že je skupina negramotných opic nad věcí = pouštění stále stejných samplů.
  • Záměrné vytváření co nejotravnějších hlasů (často zjevně napodobené hlasy těch, kterým jsou poslouchány telefony, či se snaží řešit)
  • “Hej, kámo, počkej, on nám to jde psát”,
  • “Kam to píše? Já nevím kam to píše” > naprostý nesmysl, který, stejně jako vše ostatní nemá žádnou logiku,
  • “Oni mu to říkají”
  • “Kámo, ty si koleduješ”
  • “Ty nevíš do čeho se pouštíš”
  • Staré prase, co se pořád snaží podsouvat začátky vět a stále opakuje, že to dělá protože chce pomáhat
  • Úchylný hlas – “Teď si to ještě udělej pěkně tučným, taaak, taaak se mi to líbí. Teď spolu ještě napíšeme….” > na cokoliv se snaží reagovat posměšným, povýšeným hlasem “Ale, ale no tak….”. Prostě kokot. Pak je většinou ticho.
  • Zde vsuvka > v předchozí větě je vulgární výraz. Pokud čtete tento a či jiné příspěvky o Gangstalkingu, jistě mi dáte za pravdu, že je třeba nějak uvolňovat vztek. Může se totiž klidně jednat o ty stejné jedince, kteří takto utýrali několik lidí. Také je zde zaměrná snaha neustále provokovat a zneužívat toho, že “abys vypadal jako frajer, nemůžeš napsat ani jedno sprosté slovo ty z.rde. Chápeš ty č.ráku?”. Jde samozřejmě o to, abych psal příspěvky plné nenávisti, které nikdo nebude číst a vše zůstalo utajeno.
  • K tomuto zvuky jako “Ježíšmarja”, “Adame, to se na web nehodí”, “To nemůžeš psát”
  • Další častý sampl: “Prosímtě, přestaň….”
  • Vždy se v těchto situacích zesílí VF pískání – Možnost, že dochází k přenosu dat pomocí ultrazvuku.
  • Začínají se spouštět různé fiktivní rozhovory (vždy jedno a o to stejné: má se jednat o tajně pořízenou nahrávku někoho, kdo se baví o mě. A vždy je to něco špatného, negativního. Náhoda.)
  • Okamžitě jsou připomínány nedokončené resty (práce, úkoly apod.)
  • Dochází ke spouštění hlasů, které mají “simulovat” osoby v okolí (sousedy, lidi ve vedlejších kancelářích apod.). Není nic ojedinělého, kdy simulovaná osoba stojí vedle, či najednou dorazí z venku, přičemž dle zvuku měla být vedle v místnosti.
  • Poté pan šéfko začne zadávat tasky na co je třeba se ještě zaměřit, abych si to již nedovoloval.
  • Není-li jiná možnost, má se dostavit lítost, kde pan šéfko bude najednou vnímán jako vetchý stařeček, který neohroženě bojuje proti podsvětí (připomínám, že veškeré tyto prvky jsou jen výsledkem rezonance, zvuku a podprahových informací)
  • Pokud není příspěvek ihned publikován na webu (a to zejména tehdy, když je to nevhodné z důvodu nedokončených souvisejících úkonů – např rozcestník, seznam souvisejících příspěvků), zesměšňování: “Už to tam dal?” “Já to nikde nevidím” “Dívejte jak se bojí”.
  • Poté následují: staré paní, které se snaží situaci řešit (např. radistky) a jsou si jisté tím, že jsem vše napsal na web (odchytávají jakožto radistky mnou psané znaky, ale neví že je píšu do notepadu zatím). Následují pokud možno co nejtrapnější fiktivní scénky kde se paní smějí pachatelům, přičemž vzápětí vychází najevo, že příspěvek zatím není online + opět rezonance, zvuky, podprahové zprávy.
  • Další schématko: někdo komentuje tento příspěvek, či se baví mezi sebou. Vždy “Fuj, to je hnus, mě se to nechce číst”, “On to má strašně zmatené”, “Mě se nic špatného neděje, tak to nebudu číst”, “On je blázen”, “Co to je za nesmysly”, “Oni to mají tak promakané” > k tomuto hned navázán scénář, kde někdo tyto slova slyší a věří, že jsem jen nějaký hlupák

  • Poté se dostavuje vztek na straně zejména jednoho prasete, který má na svědomí značnou část těchto nesmyslů. Tzn začne sám radit, co je ještě třeba dopsat. A to skrze fiktivní entity (jiné hlasy), které navíc hned vzápětí komentuje tak, aby co bylo nejvíce znechuceno ono případné dopisování “Taaak, když teda chceš, tak si tam napiš ještě tohle ty hajzle, a tohle ty z.rde”
  • Následně dochází k popisování a zesměšňování celého příspěvku, že je to důkaz, jak je vše precizně promakané
  • Dále se spouští entita “smutný stařec”, který nabádá k tomu, abych se věnoval něčemu jinému. Že je to pořád dokola, nehodí se to, ztrapňuju se a tak. Já reaguji “Jo, takže já to smažu, to bude nej že?”. Reakce: “Ale já ho neslyším”. Najednou.
  • Poté že mnohé z “nahrávek”, které zmiňuji, jsem pochopil naprosto špatně a jde o něco úplně jiného. Reálně jde hlavně o zesměšnování a urážení těch, kdo se brání.
  • Často v souvislosti s tímto zní “Kluci ti to zremixují”
  • Pak už jen křeč ve formě rodiny, která jakože čte tento příspěvek a řeší, že jsem se pomátl atd atd. “Panebože” “Četla jsi to, co to je?” “Nemám mu zavolat sanitku?”

Tak tohle jsou některé z těch slavných “hlasů”. Toto jsou ti Gangstalkeři kterých se má každý bát a nepouštět se do žádného konfliktu.

Tak co mi ještě povíte….? 🙂

(zde možnost podprahové zprávy > předchozí věta a smajlík nebude vnímán jako výsměch ale jako křečovitá snaha být nad věcí. Ovšem právě první varianta je správně ;). Po sepsání této informace se podprahová zpráva vytrácí a text působí tak, jak jsem zamýšlel. I to je jeden z prvků, kdy dochází ke snaze ovlivňovat text. Zejména jeho délku, která je způsobena vysvětlováním každého detailu, který člověka za normálních okolností aboslutně nenapadne řešit.

Scénář / Psychologie #1

Cíl: Usměrnit, znejistit

Průběh:

  • Pátrání po informacích, které mohou vést k dopadení pachatelů
  • Je spuštěna entita, která vítězoslavně a se značným předstihem pachatelům s posměchem sděluje, že se poškozenému povedlo nastavit / nalézt něco, co pachatelé umlčelo.
  • Záměrně dochází ke spouštění těchto scénářu s předstihem, aby byl poškozený nervózní

Scénář / Zneužívání cizích nápadů

Spojeno s Gangstlaking, Hacking, Rádio hacking

Tento příspěvek opět ilustruje celý problém – složitost ve smyslu podprahové informace, složitě se vysvětluje, nikomu se nechce číst = možnost páchat ZÁVAŽNÝ TRESTNÝ ČIN, který má značný dopad na širokou veřejnost!!!

Asi nejjednodušší je uvažovat v rovině:

  • já = problém pro pachatele
  • vše veřejně sepisuji = pachatelé se snaží provokovat / zneužívají podprahové podsouvání informací
  • já však tyto informace slyším / vnímám = uvědomuji si závažnost
  • snaha mě nějak ztrapnit, donutit mě ke zveřejnění nesmyslu, udělat ze mě bláznam, oddělit mě od společnosti
  • ideálně dostat mě do nějakého konfliktu, problémové situace
  • zneužití faktu, že tomuto problému nikdo nevěnuje pozornost, nikdo nevěří, automaticky spojováno s duševním onemocněním

Stále stejný vzorec.

  • Poslech většího počtu mobilních telefonů, či počítačů (samozřejmě nelegálně)
  • Získávání informací
  • Jejich prodej lidem, kteří případně nemusí tušit, odkud tyto informace pocházejí
  • Ti, kdo vše reálně vymýšlí z toho samozřejmě nemají nic

Díky tomu

  • Být chytrý, kreativní je vlastně ta největší nevýhoda
  • O to hůř, když ještě dokáží slyšet tyto dementy

Proč tato úvaha

  • Skupina mentálů, která je pořád přilepena u nějaké radiostanice – verze 1
  • Tupé opičky, kterým vůbec nedochází, že jsou poslouchání prasatama, kteří ve výsledku slyší jen tyto opičky a jinak netuší nic – verze 2
  • Tak či onak – výsledkem je, že když dělám na počítači, po krátké době se buď ozve VF pískání, či se přidávají ve sluchátkách parazitní zvuky a zčíná tupé otravování “Popeeelkooo, slyšíš mě?” / “Popelkoooo”
  • Následuje neustále kličkování, otravování, vztekání a nadávání, když neposlouchám nějaké tupoučké dětinské příkazy (ty zm.de jeden, ty p.čo za.raná, ty d.vko jedna)

Řeším / Zajímavé myšlenky = Pozornost

  • Je naprosto zjevné, že tupé zbytečné nuly vyloženě fascinuje, když někdo dokáže uvažovat, či dokonce vymýšlet něco zajímavého
  • Mnohdy je vše postaveno tak, že entita “retardovaný chcípák” chce zamachrovat jak umí dělat hudbu, tak čumí co dělám já, aby to okopíroval
    • zde se vždy automaticky spouští podprahová informace, která má vytrestat za to, že se navážím do nějakých strašně super fajn lidiček – cigánů (všímáte si té logiky ano?)
    • dále – je záměrně podsouváno slovo “trestat” = podprahová informace, kde prase (viz výše) zkouší zalichotit opičkám a ty, protože sledují dění na počítačí budou uspokojeny, že “jsem trestán”
    • do třetice – s výše uvedeným je zákonitě spojen i scénář – můj počítač, > někdo sleduje dění na něm > zvuky slyším jen já > snaha ze mě udělat negativně vnímaného jedince > nadávky, které skutečně odpovídají situaci, jen je to trochu jinak. Jde o relativně komplikovanější schématko v případě, že vůbec nevíte oč se jedná. Zkusím později přidat vizuální nákres.
  • Fascinace experimentováním se zvuky, kterému se věnuju > avšak to často narušováno opět prasetem, nebo někým, kdo je neschopen přispustit situaci, kdy příjdu na kompletní postupy tohoto trestného činu
    • Proto opět a zase řada scénářů, které mi jsou dodatečně pouštěny: obecně – něco se někde to či ono = pozitivní entita/subjekt se rovněž dostává k dění na mém monitoru a je vždy zklamána z toho, jak se mi nic nepovedlo, či “Co to proboha dělám”, “Proč poslouchám takové zvuky? Vždyť je to hrozné”.
    • Nehledejte v tom logiku – jde o retardované debily, sociopaty (mimochodem, toto označení vnímají jako drsnou frajeřinu), sadisty a prasata
  • I přes výše napsané se právě tento debílek pomocí několika VŽDY stejných zvuků=hlasů a VŽDY stejného projevu snaží pomocí syntézy hlasu – sám číst neumí, jde o negramotnou svini – kopírovat mnou psaný text
    • A opět identická situace – hned vzápětí dochází k osvětlení situace. Nejde o negramotnou svini, ale nevidomého, který se snaží pomáhat a pachatel mi nakrátko do sluchátek pustil hlas, který tomuto nevidomému čte, v reálném čase, to co píšu (Jasně…)

K tomu přidejte klasiku

  • Toto se reálně děje
  • Málokdo uvěří, že se to děje
  • Mám detailně rozepsán každý detail
  • Přesto vám jsou někteří lidé schopni říct – měl bys jit k psychiatrovi / ne, mě se to už nechce číst = přečetli si jen nějakou část = nutnost vše sepsat tak, aby to bylo seřazene = uvědomuji si = snažím se = snaha obtěžovat
  • Ale že právě na tomto prvku celý tento zločin stojí – to jim dojde až ve chvíli, kdy buď budu ve zprávách jako ten, co inicioval odhalení, nebo dodje k další tragédii, která bude mít publicitu (a retardovaný chcípák už zase heká, mlaská atd.)

Pár scénářů podrobně

Slouží jako informace těm, kteří se potýkají s podobnou situací, či se případně nějak angažují ve snaze dopadnout pachatele.

Průběh #1

  • Pachatel: “Tak ať si naladí něco jiného” > snaha postavit oběť do role toho špatného. Tedy, že vysílání nějakých otravných zvuků je naprosto v pořádku a pokud to někoho nezajímá, má si zajistit vyrušení.
  • Postupně se přidávají další jedinci (ať už entity, které vytváří menší počet pachatelů, či skutečné deviantní osoby podílející se na “kyberšikaně”)
  • Různé druhy zvuků / hlasů. Více či méně slyšitelné
  • Snaha rozhodit poškozeného.
  • Neustále jej zahlcovat množstvím protichůdných situací.
  • Jedna entita / pachatel si např. hraje na někoho, kdo se snaží pomáhat, ale ve skutečnosti nikdy neporadí nic zásadního – to se stává až v případě, kdy se pachatelé snaží fanaticky udržet pozornost oběti za každou cenu.
  • Mnohdy se zdá, že docházi k záměrnému opakování dalších poškozených, kteří zkouší eventuálně pomoci, ale minimálně v mém případě nejsou slyšet
  • Je to i logické v připadě, že zásadní problém je retardovaný idiot, který je napíchnutý na větší počet mobilních telefonů a snaží se neustále podsouvat své zvuky.
  • Toto zároveň může být velký problém
  • Člověk musí znát celkovou situaci aby chápal dílčí situace.

Vyrušení

  • Lze mnohdy najít zvuk, který veškeré hlasy vyruší minimálně do té míry, že lze okamžitě celý problém ignorovat
  • Logicky se jedná pro pachatele o jednu z nejproblémovějších částí, protože není zas tak težké narazit na zvuk, který pomáhá a hlavně, dochází tak k potvrzení, že jde o uměle vytvářenou situaci
  • Pachatelé jsou natolik paranoidní, že ve všem, kde se pracuje se zvukem vidí problém a tak se snaží neustále tuto činnost narušovat. A je úplně jedno, že jde pouze o produkci hudby
  • Navíc je vše spojeno s fanatismem a situací, kdy minimálně jeden totální ubožák musí stále dokazovat svou “nadvládu” tím, že se snaží cpát do každého zvuku. Zvlášť dojde-li ke zlumení všech obtěžujících hlasů.
  • Pak se neustále chvástá, jak vymyslel zvuk, který nedokáže nikdo vypnout (přitom stačí znat konkrétní frekvenci). Jen tomuto chcípákovi nedochází, že se lidé mnohdy věnují jiné činnosti, než hledání nějaké konkrétní frekvence, aby hned vzápětí tento šašek pustil jinou. Třeba hudbě, v které tento ubožák tak rád nachází opakující se zvuky, které připomínají nějaké slovo a přidává k tomu šum tak, aby z toho vzniklo slovo např “ty ču.áku”

V těchto situacích jsou použity scénáře:

  • “Nech si to tak” – někdo kdo chce pomoci se snaží najít onen zvuk, či nějakou dobu trvá, než je možné vnímat pomocné informace
    Opět může nastat situace, kdy jsou opakovány zajímavé / přínosné informace (klidně z mnohem dřívější doby)
    Cílem samozřejmě je upoutat pozornost do takové míry, aby se dále poslouchaly hlasy a tím padem bylo možno s obětí manipulovat
  • “Neřešte se to a věnujte se práci”
  • Ten, kdo má napíchnutý telefon oběti má zisk z toho, že nabízí možnost člověka obtěžovat
  • Jakákoliv nadávka směrem na pachatele znamená snahu usměrňovat a řešení vulgárních slov
  • V mnoha situacích je pravděpodobně použít postup na specifický soubor nahrávek
  • Jednak je mnohdy snaha mámit od oběti různé zajímavé informace (ty se poté eventuelně zneužívají u jiných poškozených)
  • Rovněž probíhá soustavná snaha ponižovat jakékoliv další zůčastněné a pachatele stavět do role těch, kteří mají nad vším absolutní kontrolu.
  • Z mnoha situací je však naprosto jasné, že tomu tak zdaleka není
  • Mnoho scénářů se také týká situace, kdy pachatel mluví za obtěžovaného a dělá z něj hlupáka + vytváří skupinu např radioamatérů, kteří věří, že skutečně mluví s obětí a pomáhají ji.
  • Po celou dobu lze vždy jasně vnímat nízký intelekt pachatele
  • Snahu něco si dokazovat
  • Komplex méněcennosti, který si pachatel kompenzuje pomocí různých lží, nesmyslných, vylhaných situací, mluvením o sobě stylem “on to má tak promakané” a to pomocí jiného hlasu, který tomu má dodat důvěryhodnost.
  • Samozřejmě po dopsání / nahrání jakékoliv poznámky nastává snaha ji vyvrátit, obtěžovaného ponížit atd atd. To sis toho moc teda nenapsal, to už víme, oni mu to říkají, uděláš ze sebe blázna

Dale se často opakuje

  • “Já se tam slyším” – provokace během nacházení zvuků na vyrušení otravných “hlasů”
  • “Asi ti to nefunguje, když si to měníš….”
  • “Pokud si to změníš, přiznáváš….”
  • Mp3, šum, možnost cílení na mládež
  • Lora YANI
  • Snaha mstít se oběti pouštěním blízkých, kteří třeba již nežijí (prarodiče, rodinní příslušníci) kteří měli být rovněž obtěžování
  • Týká se většinou jen některých zvuků
  • Stejně jako určité hlasy, které lze slyšet jen v určitých šumech
  • Bizarní scénář je také neustálé mletí v každém zvuku, kde je neustále dokola opakováno, že daný zvuk je špatný a nepůjde v něm nic slyšet.

Scénář / Obtěžování u filmu

Tyto situace považuji za zdaleka největší odpad, kde hlavní aktéří jsou ta největší lidská žumpa jakou si lze představit.

Probíhá to cca takto:

  • Díváte se na film na notebooku
  • Okolo vás je nějaký zvuk, na který se lze “napojit”. Viz jiné příspěvky.
  • Tu a tam tedy slyšíte, jak na vás někdo mluví
  • Hned od prvního momentu je zřejmé, že se jedná o naprostého, negramotného tragéda s odporným projevem.
  • Ten je neustále v tranzu z toho, že díky zneužití rádiového signálu, či viru může přes zesílený mikrofon poslouchat každý pohyb člověka u počítače.
  • Proto svým nechutným hlasem komentuje buď to, co obtěžovaný dělá (“Tááák, teďka si polkl, že?”) či to, co se odehrává na monitoru.
  • Zejména u filmů puštěných např na Youtube dochází k tomu, že si jej pachatel pustí dopředu a určité pasáže komentuje (“Teďka tam je černoušek že?” / Jedná se scifi, krátkometrážní film na kanálu DUST) > Během psaní textu toto podprahově spojováno s nějakým pornografickým filmem > Přesvědčování, že tato informace se zakóduje do lidí a každý kdo toto bude číst hned spojí právě s tímto druhem videa.
  • Neustále zkouší nějak otravovat.
  • Zaměřuje se zejména na momenty, kdy obtěžovaný takového dementa ignoruje. Pachatel je totiž přesvědčen, že je neskutečný tyran a každý zvuk, který je slyšet znamená, že se obtěžovaný bojí a nechce se přiznat.
  • Postupně si pachatel naposlouchá několik běžných situací (či je má už naposlouchané od jiných obětí) a snaží se je vždy “připomenout” a hned následně říct “A jestli to teď uděláš, tak tě ovládám”
  • Zároveň vytváří nespočet naprosto úchylných scénářů – jak čte mozek. jak si něco testuje, zkouší

Negramotný debílek

  • v prvé řadě – já nepochopím, že i za situace, kdy o všem píšu veřejně na webu, budou stále tyto individua něco zkoušet a následně hodiny a hodiny vymýšlet jak vysvětlit, že jsou vlastně nadlidi.
  • Mnohdy to vypadá, že neustále spoléhají na nějaké “zapomnění” = “To se stalo už před hodinou, na to už se zapomnělo. Teď to můžu zkusit znova a hrát si na někoho jiného”
  • Intelektu pachatele rovněž odpovídá rychlé, vystrašené mletí “Uvědom si, že když to napíšeš veřejně, přiznáváš, že to slyšíš”
  • V mnoha situacích toto skutečně může být problém. Člověk nemá chuť zakládat si web kvůli této jedné příhodě a na FB se to nikomu psát nechce.
  • Právě tohoto tyto prasata znejužívají a to, co řeším především.

Rekapitulace

  • Obtěžování specifickým zvukem
  • Zvuk je možné pozicovat, proto se mnohdy zdá, že přichází z venku, od sousedů apod. Z toho plynoucí množství úchylných scénářů, kde je hlavní pointou vyvolání nějakého konfliktu oběti s někým nesouvisejícím (např soused, někdo venku apod.)
  • Snímání zvuku a obrazu z počítače
  • Doprovázeno pískáním v uších
  • Snaha podsouvat nesmyslné příběhy a zabránit zvěřejnění
  • Pokud se tak stane – lze slyšet nesmysly jako: “Je to jen hra”, “Má tě to inspirovat”, “Je to jen jako aby se dopadli pachatelé, kteří to už nedělají”
  • Často nyní spojeno s entitou fanatický idiot, který se rozhodl vše řešit. Ve skutečnosti vůbec nic nechápe, často otravuje ty nesprávné, protože si vůbec neuvědomuje jak se věci mají, či věří zcela mylným informacím.

#21

  • Pracuji
  • Začlo mi pískat v uších
  • Opět mletí úchylností
  • Dokonce se zdá, že dotyčná kreatura už neví, co říct, aby se něco stalo
  • Snaha neustále rozebírat kdo a jak umřel (opět vždy nějaká fiktivní iluze – lze ale slyšet jen idiota, který se na něco dotazuje)
  • Kolem 3hod ráno najednou cvak a pracuje se mi v pohodě.

#20

V rámci celého problému, který zde popisuji jsou taky hojně zneužívány podprahové informace. Jednak ve snaze ovlivňovat rozhodnutí / názory – druhak k vyvolání rozhodovací paralýzy.

V mém případě jde o způsob jak neustále brzdit realizaci veškerých nápadů a zejména pak sepisování jednotlivých informací.

Cílem je samozřejmě dostat mě do problémů, což má vytvořit vhodnější podmínky pro obtěžování. Nyní však snaha zejména o jakékoliv zdržování. 

Je to samozřejmě škoda, protože koho by nesralo (případně neštvalo), že jedno deviantní prase má radost z omezování kreativních lidí, kteří jsou schopni vytvořit užitečný / inovativní produkt pro širší veřejnost. 

Jak probíhá tato situace:

  • základní prvky jsou na straně pachatele
    • jedno statické místo – práce u počítače
    • mnohé aktivity jsou stále dokola se opakující kroky
    • vše lze snímat a mít tak detailní přehled o veškerém dění (obraz / zvuk). Jedna z metod zde.
  • ten má dále k dispozici specifické zvukové metody
  • je tak narušováno např. přemýšlení nad textem, nadpisem, grafikou, úpravou fotky atd. atd. Nejintenzivnější bývá v noci. 

#4

Stalo se minulý týden. Pravděpodobně se opakovalo již několikrát, ovšem díky lepší orientaci v celém problému nyní vnímáno zřetelnějí.

  • Pauza na balkóně
  • Nacházím důležitý zvuk. Mimo jiné zní takto netopýr. Původně jsem byl z této myšlenky kdysi sveden s tím, že to není možné (díky vysokým frekvencím). Poté jsem již nepátral.
  • Najednou se ozve jakoby další zainteresovaná osoba (vedlejší dům, otevřené okno). Jedná se o dlouhodobě a často používanou entitu na onom místě – dle potřeby slušná nebo pachatel) – ta radostně komentuje tento zvuk. Zcela ignorován fakt, jak se k takové informaci ona entita dostala (když už je snaha takto vytvářet určité situace).
  • Na základě toho se k oné informaci ohledně zvuku dostane entita – otravný dement – protože odposlouchává lidi kolem (pro zábavu)
  • Následuje ihned povýšené “Tak, my už víme co ten zvuk vytváří. Zase ti to musíme poradit” > nejedná se o doslovný přepis, ale nosná informace je zachována.
  • Pravděpodobně se jednalo o další z mnoha pokusů mi cokoliv znechutit.
  • Další ukázka primitivního uvažování.