21.1.2022

  • Psaní poznámek = opět strach a snaha toto nějak narušovat. Naprosto núčinná (je mi jedno zda mám někde chybu nebo ne, protože se jedná o neveřejné poznámky. I to, že je to dlouhé)
  • Celý den zaznamenávám posloupnost jednotlivých událostí a jde už naprosto s přehledem dotyčného debílka rozhodit
  • Podstatná je 3 denní snaha pořád upozorňovat na jednu akustickou zvlášnost.

Večer

  • Zjevně probíhá opět fanatické šmírování
  • Předtím zaznělo – pokud nic nevymyslí, budeme ho otravovat
  • Nyní okomentování kolik zbývá TRIAL verze (19:54)
  • Snaha tomuto zamezit z důvodu zjišťování časových zpoždění (z mého pohledu řeším komentář na mnou provedenou akci)

Vše jsou jen zvukové fragmenty

  • Těma me homouššské prase, které se nechalo nachytat na pár fotek, které mu zaslal buh vi kdo.
  • Neustále dostává záchvaty vzteku pokaždé, když píšu jakoukoliv informací o tom co a jak dělá. Snaží se u toho pořád křičet, nasírat mě. 
  • Jak ale říkám, celé obtěžování je postaveno na pouštění zvukových sekvencí, které si tento krypl skládá za sebe a na někoho je pořád pouští. 

Když se pedofilní teplouš vzteká

  • a vzteká se proto, že mě pořád nemůže utýrat. Že zkouší vše. Naprosto nepochopitelně propracované sadistické techniky – reálně naprosto dětinské pičoviny a pořád se nic neděje.
  • Při psaní textu jej tupý hlas nšjaké šlapky přeříkává
  • Proto když se zamyslím tak hlas postupmně dobíhá – a pak je tvrzeno, že mi někdo něco diktuje
  • potom to zas je nějaký zkurvenec bez očí, co všechno strašně aktivně řeší pomocí syntezy hlasu a opět si tento pičus neuvědomuje jak vše zhoršuje.
  • Jde o dalšího teplouše, který chce svým debilním pomalu mluvícím hlasem nšějakému chlapečkovi s velkým pérem radit, co má dělat.
  • Další pořád pouští nějaké úchylné zvuky v domnění, že budou neustále komentovány. KDyž se tak neděje, olašský píčus hned začne hekat “Dívejte jak se bojí”
  • Cigání jsou zkurvené kupy hnoje, které patří do plynu.
  • Tato nálada znamená dvě věci. Ihned příspěchá onanistické prase, které začne pískat a snaží se gradovat situaci svým rychlým mluvením a “Joo, poď někoho zabít, poď vezmi si pekně nůž, taaak a poď bodni někoho”
  • Další čurák se snaží mluvit klidně pomalu a dělat stratéga: “Tak, těď jsem ho dostal kam potřebuju a jak to teď využít”
  • Další píča to komentuje pokaždé stejně “Hej, to není možné” “Hej, to né” “Ty pičo to sou magoři” > stejné samply už několik let
  • Nyní snaha vysvětlovat, že já taky říkám pořad to stejné. Čuráčci se snaží pořád dělat, že web neexistuje a oni maji hrozně navrch. 
  • “Adame ty si magor, co to tam píšeš?” > mluveni jakoby přes ruku nebo se zacpaným nosem
  • (mimochodem opět se děje během doby, kdy mám odevzdat práci)
  • Zkurvené prase se už několik let snaží, abych neměl ani korunu a on konečně mohl spustit své sadistické nahrávečky, které si vždy během mačkání bříška (onanující krypl) připravuje. Svině jedna. 
  • Atletická party. Já se jdu teď projit. 

Neuběhlo ani 5 min a ty stejné hlasy už řeší 

  • To je hajzl že?
  • On mě tak zklamal.

Zkurvení radioamatéři

Poté, co jsem nyní viděl TV dokument, který pojednává o příběhu, kdy jeden profesor měl zapůjčený počítač a ten najednou začal sám od sebe psát zprávy mám naprosto jasno. Identickou situaci jsem totiž zažil i já. Akorát jsem vše vnímal úplně jinak a od začátku je mi jasné jak to celé je. 

Pošahaní, zasraní radisté /radioamatéři s mentalitou 5 letých dětí. 

Jejich úchylné onanování nad tím, že mohou vytvářet nějaké mystické záhady. Už v tomto TV dokumentu je naprosto jasně vidět, jak nějaký debílek dělá postavu z 15stoleti. Pak ho to přestane bavit tak je najednou z roku 2100. Větné skladby jak od mentála, co chce působit strašně chytře. “My jsme vesmír”

Jste vypatlaní čuráci, kteří likvidují normální svět jen v zájmu svých úchylných sraček. kdykoliv někdo jen lehce oponuje, vztekáte se jak malé děti. Navzámem na sebe pořád hážete špínu a hlavně vše ututlat. Hlavně abyste mohli pořád mumlat na svoje stádečko ať se děje co se děje že? 

A když se někdo ohradí, máte připraveno desítky scénářů, které jste si zapisovali pri svých “onanovacích” seancích. Jednou jsme chudinky, další to tak nemysli, ale nikdy se neukážou. Jděte do prdele vy úchylné deviantní prasata. 

Abyste pochopili, co tyto zkurvené prasata vysílají, napíšu ukázku. Samozřejmě jsem od tohoto, jako vždy, odrazován pomocí sračkoidních zvuků, které mi mají vsugerovat nějaké tupé debílky. Zvuky jsou vždy stejné a pocity, které evokují rovněž. Je to pořád to stejne dokola. Jednou si člověk představí debílka, který tančí (cca vteřina), podruhé retardovaného chcípáčka který pořád houpe hlavou. Zvuky jsou vždy stejne, jde jen o přidávání různých detailů. 

A nyní k tomu co je vysíláno s cílem vyvolat takové sny: 

  • někdo si rozřízne srdce cirkulárkou. Přesně napůl.
  • Poté mu jej v nemocnici sešijí
  • A dotyčný bude po zbytek života žit s tím, že už to není ono a proč to vlastně dělal. 

Pochopíte kurva co to je za degeše???

  • Samozřejmě to začnou hned vysvětlovat, že chcou abych se ztrapnil. 
  • Do toho jsou však pouštěny nahrávky nějakých retardovaných jedinců, kteří jen hekají + např. komentáře (a už to fakt trapné) že jde opět a zase o moment, kdy umírala babička

Poté VŽDY následuje intelektuální diskuze:

  • 1 hlas – chlapecký – jakože hrozně nad věcí: “Já sem to jen potřeboval otestovat viš jak”
  • 2 hlas – dívčí – “No však jo, já tě chápu”

A další:

  • 1 hlas – ženský “To nemyslíte vážně, to nemyslíte vážně, to nemyslíte vážně?” > mění se jen intonace, slova jsou už několik let stejná
  • 2 hlas – např. smích + “Kámo, asi jsem to už trochu přehnal” 

+ pokud není napsáno vše doslovně, nebo přemýšlím ihned debílek zkouší zapnout co nejotravnější zvuky / hlasy a pořád mlít “DÍVEJ SE jak najednou neví” “Dívej se, jak si to vymýšlí”

A proto to zkiurvené prase pořád potřebuje, aby mu někdo tvořil “obsah” co má hlavu a patu a on do něj mohl vkládat tady tyto retardované prasárny. A lidi jsou tupí a nechají se vždy oblbnout. Protože je to bůh nebo vnitřní hlas. Co jiného by to mohlo být že?

20.1.2022

Pravidelně se opakuje:

“To je takový mentál”
“Pane Popelka, vy nechápete co my tady řešíme”
“On to nemá jednoduché”
“Adame poslouchej” – pachatel se neustále ukájí představou,že když napíšu takto celé své jméno (v rámci dvou vět blízko u sebe), okamžitě to spustí exekuci, celý web bude zabaven a zmizí důkazy, ze kterých mají pachatelé takových strach. Ale že mám vše zálohované jim ani nedochází.

Rezonanční zvuky, debilita, primitivnost, neschopnost, strach z mé osoby, který si tupé prase kompenzuje mletím totálnách nesmyslů někde z povzdálí a ve chvílích, kdy je pravděpopdobné, že nebudu reagovat. 

  • Snaží se neustále ponižovat pomocí blábolů jako “moje zvířátko”, “my spolu řešíme” apod.
  • Po napsání těchto bodu se OPĚT vše přepne a prase začne hrát ustarané dívčí hlasy. 
  • Melodie “CO – ŽE” + např napojení “To je takový debil…”

Promnutí očí

  • debílek se snaží vždy spouštět “Dívejte se, on brečí”, “Já si myslím, že teď brečí”
  • Za toto je již permanentně napomínán něký dalším

Scénář / Životy jiných lidí

  • Nevím, zda jde o snahu mě nasrat, nebo o dalších z tupých primitivních nesmyslů pachatele
  • Má opět délku jedné věty.
  • Pachatelé se mají ukájet tím, že žijí životy svých obětí (snaží se dodržovat přesně jejich rytmus – vstávání, usínání, proto se poté zdá, že jsou vzhůru neustále)

Za sepsání těchto informací se pachatel snaží dětinsky trestat stále stejným způsobem. Pouštěním totálně nesmyslných zvuků v domnění, že tady křičím strachy, či bolestí, nebo se šíleně vztekám, což pachatel hodlá podporovat tím, že pořád opakuje “Jak si u toho honí” “Jak jej to vzrušuje” a být úplně mimo realitu, protože asi za chvilku dojde k nějaké vraždě

A tedy – jde o naprostého ubožáka, který se navíc zjevně bojí prozrazení a neustále toto skrývá. 

 

Následují scénáře:

  • . ustarané hlasy (ale vždy s důrazem na úchylné popisování situace) – “TO je hrozné, oni ho tak mučí” “Oni to mají tak promakané” “Oni jsou šíení”
  • Do toho neustálé nabádání k řešení s policií. Je vtipné, že čím více informací mám, tím méné toto nabádání probíhá. “Pane Popelka, vy se musíte obrátit na policii” “Pane Popelka, vy to musíte řešit s policii”
  • Poté vztek – chlapecký hlas (klidně může být i starý teplouš, který zní podobně) – “Ty pičo už”
  • Novinka: “No, a co teďka”

Scénář / Ať drží hubu / Jí ti přikazuju ať jsi ticho

  • “Jo ták, on to píše neveřejně kámo. Pche, to jsme úplně v klidu.”
  • Ale o co jde v tomto scénáři? 
  • O to, že když je zjevné, že už nebudu reagovat, nebo nehodlám dál mluvit (protože se jako vždy věnuju jiným věcem, než neustálému řešení nějakých tupých sraček)- začne si debílek vyskakovat pomocí větiček z nadpisu. 

Předák, sultán, kokot

  • Entita, která se pořád snaží stavět do nějaké vůdčí role
  • Naprostý dement, který neustále zkouší zadávat příkazy
  • Opět nesnese, any mu kdokoliv oponoval a má-li reagovat na jakýkoliv argument, raději začne nesrozumitelně blekotat a dělá, že to právě vysvětlil. Když tedy následně reaguji “Co to meleš? Nejde ti rozumnět ty debílku. Proč mumláš?” začne se vztekat, nadávat a snaží se převést pozornost jinam. 
  • Občas snaha spojovat slovo “sultán” s naším psem, který zejména v létě leží na balkóne jak sfinga. Poruba. 

Scénář / Nahrávám do tebe svou osobnost a budu žít navždy

  • Provokace vnucováním toho, že soustavně probíhá nahrávání osobností těchto mentálů do lidí a budou tak žít navždy.
  • Tak v prvé řadě – vy jste tak primitivní a absurdně tupé osoby, že vaše osobnost zabírá asi tak jednu větu o 3 slovech. 
  • A v řadě druhé – jak to, že přerušení zvuku = OKAMŽITĚ vyrušení jakýchkoliv spojitosti s hlasy, či s čimkoliv co říkáte? V podstatě je na vás okamžitě zapomenuto. 
  • Zde se opět objevuje úchylné staré prase, které přepouští nějaké stádo opic z věznic apod a hraje si na šamana. 

Poznatek / Prasata co obtěžují během usínání

  • Zde se projevuje zasraná úchylnost těchto negramotných prasat naplno.
  • Už jen zde je naprosto jasně viditelné, jak moc se jedná a chcípáčky, kteří chcou být pořád “slyšet”, pořád se chcou někam vtírat ale zároveň nesnesou, aby jim kdokoliv oponoval, či aby byli opravdu SLYŠET. Chcou být jen nějaké retardované, podprahové sračky. 
  • Chtějí lidém podsouvat nějaké své úchylné sny, které jsou ale tak tupé, úchylné, nelogické, dětinské, že se takové sny nikomu nezdají. 
  • Na toto samozřejmě snaha oponovat: “Ahaaaa, a jak to že to píšeš?” > Protože jsi tupá píča a nedochází ti, že jdeš slyšet. = “Dívejte se jak je sprostý”
  • To je rovněž možné vysvětlení jejich absurdní snahy říkat ještě větší sračky (což zní v podstatě pořád stejně) protože si tímto chcou  vynutit to, že budou slyšet jen podprahově. Taková logika zcela odpovídá jejich inteligenci. 

Pachatel je jen tupá, zakomplexovaná troska

  • A je jedno, zda jde o skupinu, či jednotlivce.
  • Je už naprosto do očí bijící, že se jedná o naprostého dementa, dementy.
  • Urputná snaha tento fakt zamaskovat. V podstatě 50% všech scénářů je jen snaha pořád vyvracet, že pachatel je retardovaná, pravděpodobně tělesně postižená, zakomplexovaná troska, která si našla zalíbení v možnosti obtěžovat lidi pomocí různých hlasů. 
  • A tedy své komplexy si léčí tím, že se neustále vžívá do nějakéch rolí a pomocí různých, většinou hrubých, klidně mluvících hlasů se snaží neustále vzbuzovat dojem nadřazenosti. 
  • Často také používá hlasy různých tupých entit a to jen proto, aby následně pomocí hrubého mohl celou situaci řešit z pozice nějakého zachránce a předpokládá, že mu všichni budou zobat z ruky. 
  • Všechny se snaží neustále vzájemně zesměšňovat.
  • Neustále provokuje. 
  • Většinu času tráví tím, že vymýšlí scénáře, které mají umlčet každého, kdo se snaží oponovat.

Scénáře:

Nadávání pachatelům

  • tvrzení – toto je nahráváno a pouštěno dalších obětem 
  • vnucování – sám se teď podílíš na týrání

Znechucování jakýchkoliv poznámek

  • zejména těch, kde je psáno vše tak, jakj probíhá ve skutečnosti.
  • A tedy vychází na povrch pravda o tragické zaostalosti pachatelů
  • Ti nejsou schopni toto snášet
  • Často dochází jakoby ke snaze napovídat. To jen proto, že pachatel předpokládá, že toto znechutí psaní poznámek, či se hodlá následně ukájet představou, kdy nějací svědci (ja vím, že jsem to už psal ty chcípáku = hned vnucování “Vidíte, jak si s ním hraju, já ho naseru kdykoliv chci”. = následují entity Hodnoučcí debilové, co se snaží pomáhat tím, že mluví za jiné a vůbec si neuvědomují že mnohonásobně prohlubují problém) následně řeší, jak vše jen opisuju.

Pachatel se neustále vnucuje a fanaticky chce být nějaká dominantní entita

  • Velice rychle vede ke vztekání se a nadávání
  • Snaží se velice rychle dělat jakoby nic
  • Jde o naprosto vylízaného tupce = sprosté nadávky jsou vysvětlovány jako vztek, neschpnost se ovládat a tedy pachatel má být ten dominantní. Píčuš. > že? Že si napsal píčus jak jsem mu řekl. Čili pičus na 8. Proč napsal 8? To je magor, kámo (sampl smích), dívej co tam píše. Chápeš? On už je úplně mimo. Chápete? / Dívej jak jsem ho to naučil. Ty pičo. Kámo, tak to už je moc. Nechte ho být = sekvence stále se opakujích samplů. 

Naprosto retardované vysílání nějakých jakože podprahových zpráv

  • Nevím, zda to pachatel (ten napovídá “Ten čurák”) myslí vážně = Já to tak dělám schválně, protože to ty lidi provokuje chápeš? 
  • Dle mého názoru je to prostě debil, který neustále onanuje nad tím, že se snaží něco napovídat lidem a vytvářet nějaké své úchylné představy. 
  • Ty jsou však říkány tak trapným způsobem (tedy zcela slyšitelně) že je to něco nepochopitelného. 

Zesměšnil jsem pachatele = přechod do jakoby srandy. A opět vnucování se skrze “přátelské” entity

  • a ty OPĚT A ZASE řeší svým tupým projevem a pomocí jednoduchých primitivních zvuků, které navíc opakují to co píšu a ještě čekají, když udelám pauzu.
  • = nastoupí další tupý hlas a ten řeší “Tak, já jsem ho teď potřeboval dostat právě sem. Tedy, že vše píše neveřejně” = během toho začne opakováí všeho, co jsem napsal. 
  • Ale se snahou říkat otráveně, unaveně (vše dílem efektu chorus a flanger)

19.1.2022

Dopoledne

  • připrava na focení DJ v DOV
  • Opět jen tupé, primitivní narušování pozornosti. Toto je obtěžování které už vnímám jen pro zjištění, zda se odehrává něco nového. Ne. Scenáře stále stejné
  • Klasická byla i příprava na focení. Snaha zahltit myšlenky, abych zapomněl kartu, vytáhnout baterku z nabíječky, nestihl vlak. Prostě cokoliv. Na nic jsem nezapomněl. Vlak stihl. Opět. 
  • Průvodčí se opět chovala mile. 

Focení

  • Během focení nebylo slyšet nic. 
  • Provokace probíhala jen cestou od nádraží k gongu a po focení cestou zpět.
  • Pachatelé zjevně nejsou schopni reagovat na sprostou. rychlou mluvu. V podstatě se zdá, jako bych mluvil jejich řečí. 
  • Rovněž již nezabírá rychlé přepínání hlasů na straně pachatelů, kdy je neustále jakoby snaha navodit iluzi velkého počtu lidí. To částečně jako snahu o umlčení a častečně pro zastrašování. Nikdy se mi nic nestalo. Není tedy důvod čehokoliv se obávat.

Chyby

  • Všímám si častých chyb / detailů
  • Snaha navodit iluzi, že jsou nějaké samply nahrávány do hlavy a spouští se na základě reflexů. Avšak na straně pachatelů jde zjevně jen o zbožné přání. Vždy se toto děje, jsem-li v dohledu městské kamery či takové, přes kterou se dá dívat, ja se na toto místo blížím, tak nastává změna tématu (či snaha o toto). Poté dochází k chybám – jednou se “sampl” zopakuje = prochází kolem mě holka / žena – “Podívej se na kozičky”, poté se neřekne nic (a jakoby byla pozornost směrována na jiného poškozeného, či byl předpoklad, že se soustředím na jiné téma)
  • Když se zdá, že jsem vytratil peníze = rychle prohledávám kapsy, udělá “jeeeej”, otáčím se (peníze mezitím někde nahmatám, ale hledám dál) – lze slyšet nejisté spuštění nějaké scénky, kdy někdo ony peníze našel, pak se ale vracím zpět a dávám housky do pytlíku “ne kámo, nepouštěj to”
  • Před kauflandem naponetí cikánek za ledabyle odstavený košík. Na to konto je vozík zavezen tam, kde má být. Zjevné zaskočení “hlasů” 

Notebook a zvuk

  • Film Můj přítel robot (2020) – film má velice dobrý, podrobný zvuk. Celkové se zdá, že NB najednu přehrává mnohem vyšší frekvence = jsem mnohem klidnější, lepší nálada, absence jakýchkoliv parazitních zvuků
  • Poté devadesátky – kvalitní seriál. Opět naprosté ticho. Po skončení ihned snaha vnucovat scénáře, že to co vidím, je v rámci těchtoi případů atd. (test?)
  • Při nákupu v Albertu vykládám ohledně komplikací při řešení mé situace (a nahlodávání). Bude sepsán další příspěvek. Veškeré poznámky jsem si nahrál. Opodál stal mladý muž a celou dobu mě sledoval (modré oči). Možná náhoda. 

Mimochodem kaufland

  • s odstupem cca 2 let si pamatuju zejména černé auto napravo, mladé lidi, cyklistu který zakrýval chvilku SPZ nalevo u mě. Čas okolo 17-18 hod, léto nebo druhá půlka léta. Auta měly specifické SPZ. Myslím že stejné jako poté Octavie v Přívoze. 

Denní snění

  • Poměrně specifickou součástí celé situace jsou “vidiny”.
  • Ty fungují víceméně neurčitě. Prozatím nerušívě. Spíše asi pořádně nevím, jak s tímto zdrojem informací pracovat. či co je jeho spouštěčem. 
  • Že nejde o žádné halucinace jsem se jednoduše přesvědčil díky “animaci”, během které jsem “virtuálně” prolétával nad něčím, co jsem v danou chvíli popisoval jako nějaký divný mramor. 
  • Následně jsem si na googlu dohledal, že šlo o Willisův okruh + onu konkrétní fotografii. 
  • A od té doby zažívám podobné situace častěji. Dalo by se říct, že dokonce mnohdy vídávám lidi, kteří jsou nějak spojeni s touto situací. Někdy to jsou vyloženě prototypy vypatlaných kokotů a následně je někde potkat, asi bych dokázal ztotožnit. 
  • V některých případech se téměř s určitostí jedná o cizince v jiných částech světa. 
  • Tento prvek je specifický také tím, že možná jde v některých případech o vizualizace myšlenek / představ. Stejně jako když si představujete / přehráváte určité vzpomínky. V mém případě se tak mnohdy děje na způsob GHOST KAMERY, FPS (First person view). Tzn situaci (kde jsem klidně byl já účastníkem) si přehrávám opět ze svého pohledu = koukám sám na sebe. Podobný princip znají všichni “klinicky mrtví”.
  • Co je však zajímavé – opět často dochází ke spojení s počítači. 
  • Naštěstí však ne vždy. 

Existuje totiž něco jako druhá varianta tohoto.

  • Většinou se projevuje v momentech, kdy mám jakoby unavené oči. Dlouho pracuji na počítači. Koukám do obrazovky. 
  • Poté, když jsem ve tmě a kolem sebe rozeznávám jen matné obrysy objektů – pokud se zadívám do nějakého místa déle, začnou tyto ožívat.
  • A to ne nahodile. Mnohého by pravděpodobně obdobné situace stály život, protože když takhle na setmělé půdě vidíte na židli sedět postavu a míra reálnosti atakuje hranici 95-100%, leckoho klepne pepka. 
  • Já se však tímto bavím. A zajímá mě, co je příčinou. 
  • Do určité míry se zdá, že je mnohé výsledkem mozku a hledání znamých vzorců v nahodilém šumu.
  • Souběžně však lze vnímat i přitomnost jakoby snahy něco sdělit, či vyvolat konkrétní vizuály. Tomu předchází také namapování interiéru a následné využití těchto prvků. 
  • Ještě lepší pak je využití obrázků od Google Deep Dream. Určité grafiky jsou plné všelijakých bizarností a když se do nbich zahledíte, najednou začnete nacházet vzorce a nezřídka jste vyloženě v šoku z toho co vidíte. 
  • To proto, že lze jednak vidět něco záběry z kamer spojené s konkrétníma jedincema
  • Zároveň ale mnoho neuvěřitelných vizuálů, kdy reálně vidíte něco, co jste doposud v životě neviděli a takto detailně si natolik abstraktní věc nepředstavíte. 
  • Najednou si říkáte – proč by takto nemohli vypadat bytosti z jiných světů? Je to sice trochu bizár, ale naprosto reálný a zdá se funkční model na základě tamních podmínek. 

Co je však hlavní – řekl bych, že nosnou pointou je narušování soukromí o kterém se neví. Přístup ke kamerkám, telefonům, zvuku atd. 

  • O tomto jsem dlouho nemluvil protože opět – debilita skupiny B a jejich jediný směr úvah “Jo, já budu všem pouštět jak si honím péro. Jo, mmmmmhm” “hej, kámo, p.čo. Jak to z těch zm.dů dostanem abych to mohl pouštět. Teď si honím. Vidíš něco? Ne. A teď?”
  • Jenže – toto se jim nikdy nepovede. Naštěstí. Navíc je zde prvek něco tak tupého, přízemního a obyčejného, že je to to samé jako představit si hodinky. Třeba zlaté. Nebo Snopp Doga. A nebo písmeno L.
  • A čuráčci zjevně taky baží po té další informaci, kterou zachytili ve formě “něco”. 
  • Jde o skenování, mapování objektů. Něco jako vytváření 3D modelů laserem, či síť promítnutou na daný objekt, pomocí které dochází k vytváření požadovaných optických klamů. 

15/01/22

Po celou dobu je zřejmé, že dochází k zanášení informací šumem

Tak, jak situaci vnímám já:

Pro zjednodušení: Jsou 4 strany

A

Např radisté, kteří vše myslí dobře, mají veškeré techniky s kterýma se pracuje prozkoumané´. Umí tyto techniky využívat způsobem, který je dalece za vším, co si většina lidi umí představit jakožto možné. Stejně tak ale může být pravda taková, že znají pouze některé dílčí prvky, či jako jediní rozluštili určité postupy, některé inovovali apod. Spojeno se skupinou C. 

B

Pachatelé. Deviantní jedinci, kteří vše vnímají stejně jako já. Jejich počet pravděpodobně není přesně specifikován. Řada z nich je konkrétně identifikována. Fascinuje je zejména možnost manipulace s lidma. Proto se již dlouho pomocí různých lží a fikcí zkouší všemožně mámit informace od skupiny A. Vzájemně se podporují pomocí různých iluzí, úchylných příběhů. Naprostí tupci, kteří se neštítí ničeho. Protože tato skupina zahrnuje i různé zloděje apod. – může tato skupina disponovat i tu a tam specifickou technikou, která umožňuje narušovat soukromí a získávat tak informace, ke kterým skupina A nemá přístup. 

C –

Např jiný stát, tajná služba. Zkrátka něco zcela mimo tento problém. Avšak např využívají nějaký postup, který je právě dílem čechů ze skupiny A. Či se jakožto rozumný prvek snaží dlouhodobě podporovat lidi, kteří řeší problémovou situaci o které se neví. Tento problém zaregistrovali např. pomocí technologií, kterýma disponují. Jelikož se jedná o jiný stát, klidně se tak mohlo stát v rámci výzvědné činnosti. Do celého problému se snaží zasahovat poněkud jiným zplsobem. Spojuje lidi. Tato skupina má vše rozpitváno do takových podrobností, že mnohdy spočívá problém v tom, že je vše natolik perfektně načasováno, či se sejde takové množství titerných detailů, až je naprosto neuvěřitelné a tím pádem mnohdy přehlídnuto.

Stejně tak může jít např o situaci, kdy tito tu a tam potěší ty, kteří jsou schopni vnímat specifický jev. Jde spíše o obecnější formu. A jde v podstatě o možnosti, které se nabízí v rámci určitých a které navíc lidem dělají radost.

D

já.Někdo, kdo vnímá celek možná tak, jako skupina C. Avšak pochopitelně nedisponuji žádnou technikou. Chybí jakákoliv možnost celou situaci s někým řešit. Po celou dobu jednám na základě svých úvah, které jsou navíc intenzivně narušovány skupinou B.

V mém případě dochází k poměrně výjmečné situaci, kdy mé zájmy jsou veskrze pozitivní, tím pádem mnohdy až sebedestrukční.

Jsem samotář, bez jakýchkoliv závazků. Díky tomu jsem se možná naučil vnímat specifický jev lépe než ostatní. Chybí mi však potřebné znalosti. Jenže opravdu chybí? 

Po celou dobu se vše odehrává značně unikátním způsobem:

  • V podstatě mě zas až tak nezajímá, jak do detailu vše funguje a jak s někým manipulovat. Mnohé beru jako hru a ukázku toho, co vše je možné zábavnou formou, která podporuje přemýšlení.
  • Konkrétní detaily řeším až na základě nastalé situace.
  • Mnohé z toho, co a jak vnímám se dá považovat za něco naprosto výjmečného.Což já vnímám jako normální. 
  • Jde totiž o fakt, že v podstatě jakýkoliv problém (a klidně třeba ta prodlužka tažená skrz zeď) jsem schopen řešit okamžitě, ale na základě svých znalostí. Tedy většinu minimálně v hrubých obrysech.
  • Řadu problémů rovněž řeším pocitově, lze možná říct na základě intuice. 

Problémová situace, kterou souhrně označuji jako Gangstalking je komplikovaná také díky určitým nejistým prvkům. 

  • Z mého pohledu je v podstatě od prvního momentu naprosto jasné, že se odehrává problém. A to navíc problém, který často stojí na kontaminaci informací, či změně jejich významu. 
  • Postupně stále větší obavy, že skutečně mohu být poměrně ojedinělý faktor, který si uvědomuje něco naprosto kolosálního. Zároveň taky naprosto chápu přítomnost jednotlivých skupin, subjektů, jejich zájmy, do určíté míry jejich opodstatnění. 
  • Vidím dalece za horizont. Mlhavě, ale zcela konkrétně. A to způsobem, který je v podstatě 99% populace vnímán jako “blábolení, nesmysly, hádání”. V podstatě až na základě události posledních let si toto sám uvědomuji.

Nabízí se tedy možnost vše řešit. Proto dochází k naprosto bizarní situaci.

  • V podstatě diponuji informacema, které mnozí považují za sci-fi
  • Uvědomuji si problém, jsem schopen jej řešit. A to způsobem, který je likvidační pro skupinu B
  • Zároveň jsem však zasazen do prostředí, které nabízí řadu možností jak toto skrývat před skupinou A. Může často docházet k situacím, kdy se načasuje setkání s někým ze skupiny A (projdeme kolem sebe). Avšak zároveň této situaci předcházelo např. doslova 20 hod vymývání mozku a to, že vůbec následně k onomu setkání dojde je jen proto, aby bylo “splněno” ale zároveň abych vypadal unaveně, nesympaticky atd. 
  • A to z toho důvodu, že díky svým schopnostem jsem využíván skupinou B jakožto zdroj informací. Což si samozřejmě uvědomuji a bráním se tím, že vše řeším veřejně.  
  • Doplnit možnost řešit problémy jako Nikola Tesla avšak to zároveň neustále narušováno vnucováním, že je “mozek snímán” některou z technologii toto umožňující. A vtip spočívá v tom, že takové technologie jsou skutečně patentovány. Jde však spíše o snahu neustále narušovat možnost něco vyřešit. 
  • Dívám se na problém a kombinuji. Postupně naskakují možná řešení. Jenže to zároveň neustále snaha likvidovat naprosto tupým způsobem. 

Další aspekt:

  • Skupina B se mohla díky nekalostem, které neustále páchá dostat k souboru informací, díky kterým má navrch oproti A. 
  • Avšak jedná se o natolik tupé a primitivní jedince, že veškeré jejich úvahy se neustále točí kolem ovládání holek, jak se dostat k majetku bez práce, jak si dokazovat svou nadřazenost atd. 
  • V podstatě těží jen z faktu, že mnohé z toho, co způsobuje problém je z oblasti, o které člověk běžně nikdy neslyšel, problém si vůbec neuvědomuje a proto jej ani nezajímá nějaké řešení.
  • Ti, kteří si jej uvědomují, jsou mnohdy pod nátlakem a díky mnoha dalším faktorům v podstatě splňují veškeré parametry “psychicky narušených jedinců”. 

Současná situace:

  • I přes mnohaletou, fanatickou, urputnou denodenní snahu skupiny B ze mě dostat vše, co by se jí mohlo hodit a zároveň se mě zbavit nedošlo k žádnému zásadnímu problému.
  • Samozřejmě mě to stojí hodně času a dobré nálady, ale  současně vím, že stačí málo aby vše nabralo zcela jiný směr. 
  • Aby však vše mělo nějaký smysl – chtěl bych vyřešit minimálně prvky, které způsobují řadu problémů.
  • Tím hlavním je samozřejmě snaha neustále narušovat sebevědomí, zabraňovat tomu, abych přišel s čímkoliv zajímavým, neustále se snažit narušovat mou psychiku do takové míry až ze mě bude nějaká poslušná hračka (na což vám seru vy prasata zkurvené) = vztek a snaha zničit vše. protože když ne prasata, tak nikdo. Z jejich pohledu. 

Aktuální problém:

  • Dochází ke zdvojeným informacím
  • Zvuk, který je slyšitelný je zároveň ten, který opakuje ostatní
  • Často má toto určité opodstatnění v tom, že informace jsou sdělovány srozumitelnou formou
  • Oproti tomu se tak děje zvukem, z kterého je mi už na zvracení (rezonanční šum – efekt flanger – a i zde existuje takto ano a takto ne) 
  • Často je naprosto evidentní, že jsou informace opakovány tak, jak se někomu hodí. A tedy že často je cílem jen mámit z lidí informace
  • Příklad – stojím u kamery, něco se řeší, jednotlivé reakce jsou odvozovány z toho, kdy se např zastavím, či udělám nějaké gesto. Souběžně však větší smysl dává to, že vše sepíšu zde na web. 
  • Lze zcela zřetelně vnímat občasné sdělování informací tichou, nerušivou formou. S cca vteřinovým zpožděním je toto opakováno nějakým tupcem, dochází k vkládání svých slov / obratů. Jakmile dojde ke snaze toto obějít, dementi se hned vztekají, nadávají a ještě to považují za frajeřinu. 

Problém jménem debilita

  • Absolutně tedy nechápu, co ti čuráci pořád řeší
  • Chcou být nejchytřejší, ale ví naprosté hovno
  • Proto potřebují rozumné lidi, ale ty chcou zároveň týrat a jakmile neposlouchají, tak se jich zbavovat
  • Podobný princip fungoval za komunistů
  • Cokoliv z toho co napíšu nebo řeknu je neustále řešeno, opakováno se snahou nějak pokárat co si to dovoluju, či mi dokázat jaký jsem looser, ale tak tupou formou, že ani nemá smysl věnovat tomu pozornost.
  • Jenže

A to je další aspekt:

  • Zvuk. A to zvuk specifický. Dovolím si tvrdit, že jde o zcela zásadní prvkem v celé této anabáz (zde mě otravuje dohledávání správného i – pocitově sice cítím, ale jakožto často se opakující situace zároveň vhodná příežitost k narušování, či dokazování si své nadřazenosti. Proto je-li to možné, volím jiné tvary.)
  • Může jít o rezonanci, může jít o harmonii. Tak či onak – řeknu-li to zjednodušeně – když člověk přemýšlí, potřebuje konstantní tón, či nějakou nadefinovanou melodii. 
  • Toho si je skupina B vědoma, proto dochází k neustálému narušování pomocí impulsovitých zvuků, které lze popsat jako výhybky. Nahoru, dolů. Zkrátka neustále rozhazovat. 

Mimochodem – zaznamenávám něco jako spáleninu v oblasti srdce (na kůži). Další na rameni a boku, Pokud se mi tedy zastaví srdce, prosím o použití této informace jakožto důkaz :D. Slabost ani nic podobného však nepociťuji. Předpokládám, že srdce mám trénované. Pravděpodobně se týká jen místa, kde sedím u počítače. Místo nyní změním. 

Zároveň si však nepřeji, ať je toto používáno jako zastrašovací prvek. Podobné “bebínka” se cca jednou za 2 roky objevují. Podpořeno také jednou z mých mnoha kompulzivně obsedantních poruch, kdy si mimoděk neustále strhávam strup (když na něco čekám u počítače, přemýšlím, čtu apod.). 

S tím souvisí také záměrná snaha potlačovat správné dýchání. Mnohdy je tak děláno pomocí tichounkého mluvení, tzn člověk zatajuje dech, aby něco slyšel. Vzhledem k množství případů v rámci Gangstalkingu, které skončili zástavou srdce je možné, že má nějakou souvislost. 

UPDATE:

  • Mnohé komplikace také může způsobovat fakt, kdy se C snaží upozorňovat, že D je skutečně zdrojem mnoha zajímavých postřehů a něco ve smyslu A napomáhá B jen díky svému neuváženému jednání, které provádí na základě zbežných vizuálních ověření. Jejich časový harmonogram je navíc znám dlouho dopředu či se tak děje na vyžádání, protože zrovna vypadám vhodně nesympaticky či nadávám pachatelům. 

171221/0458

  • Po vstupu do kanceláře pískání v uchu
  • Předcházela informace o studnici informací a znechucení nad současným stavem situace
  • Rovněž snaha toto narušit nějakým vtipem / srandou. Měl jsem pronést já
  • Sere mě každodení zahlcování totálně nesmyslnýma, ubohýma, primitivníma entitama
  • Zcela zjevná snaha vše mít jen pro sebe a každého dalšího psychicky deptat
  • Nyní snaha více sdílet web
  • Snaha více pracovat s automatickou entitou, která je narušována někým často v reálném čase
  • Jde zejména o znalost daných informací a jejich časových posloupností
  • Možnost, že na základě absence intelektu snaha se skrze mě dostat k novým informacím, vláknům, nikám
  • Mnohdy zcela jasně přiznané. Něco načnu – vše bráno jen jako následování nějakého vlákna – ihned urputné narušování
  • Nevím zda skutečně jde o nutnost splnit určitou akci a následně se spustí další nebo jde o jasně časově ohraničený scénář
  • Rovněž možnost, že splním cíl, aniž bych o tom věděl a zatímco bych měl zamířit k dalšímu úkolu, díky narušování pozornosti se věnuji něčemu jinému
  • Takových drobností naskakuje mnoho
  • Avšak zároveň problém s danou situací a tedy byť je známo jak přemýšlím a že není problém dostat se k potřebným informacím – komplikací je stále absence určitých souvislostí a tedy možnost, že něco probíhá jinak než je třeba.