Kontext: Tento příspěvek je jeden díleček skládačky.
Všechny díly skládačky SEKCE REALITA.

Tento příspěvek je jeden díleček velké skládačky. Sám o sobě nedává smysl. To je samozřejmě záměr. V opačném případě zase půjde o příliš velké množství informací najednou. Všechny díly skládačky SEKCE REALITA.

Jak jim to říct?

• Mnoho lidí vůbec nechápe čeho se účastní.
• Často věří některému ze scénářů, což je navíc umocněno prostředím, ve kterém se pohybují a jejich situací
• Dochází k manipulaci a záměrnému “okontextování” každého možného slova, ale pro každou stranu jinak.

Poznámka: Předchozí body jsem již zmiňoval i na jiném místě. Mohou tak v určitých případech způsobit “To už jsem četl, nemusím číst dál”. Zásadnější informace jsou přitom právě ty “dál”, ale body předchozí pomáhají dokreslit celkovou situaci

• Jen ten, kdo je schopen vnímat podprahové zvuky tak, jako já a zároveň má rozum – všímá si řady detailů. Zde hned příklad. Během psaní je mi podsouváno, že někdo začal “slyšet” to co píšu až v momentě “všímá si řady detailů” + naprosto neopodstatněná masáž ega. Proto, jako vždy, ihned změna a mělo to být mířeno na mě + “neopodstatněná masáž ega” = urazil jsem sám sebe.
• Popis takové situace navíc působí pro nezaujatého člověka (a dokonce i zůčastněného) poněkud nesmyslně / zbytečně. Ale právě situace jako tyto jsou dost problémové, o čas okrádající a málokdy o nich někdo mluví.
• To je zároveň opět a zase ukázka, jak vzniká nesmyslné množství totálně zbytečných informací.
• Za určitých podmínek lze taky člověka na pár setin přesvědčit, že vidí něco jiného, než skutečně vidí. Vždy jsou to situace spojené s “mimo zorný úhel”, “letmý pohled”, “nečekaně zrovna když jsem se začal dívat jinam” (viz např dnes poznámka na mou adresu co to dělám za grimasy s tou cigaretou, přičemž jsem ji měl jen v puse a hýbal s ní nahoru a dolů pomocí rtů)

Vy si opravdu myslíte, že se vám budou všichni klanět?

• Zde je velký problém fakt, že dokud mnohé člověk nezažije na vlastní kůži, odmítá věřit tomu co píšu “To není možné. To už si vymýšlí” (což mohou také umocňovat podprahové zvuky) apod.
• Tito jedinci jsou zpravidla jen opičky, které se mají podílet na likvidování lidí jako já. Z jejich pohledu jde však o naprosto odlišnou situaci, cítí se u toho hrdě, potřebně.
• Zpravidla je jim také vnucen příběh, jehož základem je: Jsi vyvolený, jsi pod naší ochranou apod. Musíš nám pomoct zbavit se zapálených “šťouralů” jako např já.
• Zde rovněž překrývání zvuků jako: Slyšíš to jen ty, Chápeš, Oni to neslyší, Oni vůbec neví jak to funguje apod. Každá ze stran totiž slyší tyto fráze ve spojení s odlišným kontextem.
• Např “slyšíš to jen ty”. 1 verze: Jsi výjmečný, jsi pod naší ochranou. 2 verze: Utýráme tě, nikdo o tom neví + výsměch a provokace.
• Ti, kterým je vnucována 1. verze mohou být jednodušší typy lidí, lehce zmanipulovatelní. Navíc nehrozí, že by si dokázali uvědomit, jak moc je vše lež a kolik specifických situací pachatelé vydávají za svůj um / podporu / dárek / ukázku, přičemž reálně za tím stojí někdo zcela jiný s naprosto odlišným záměrem.
• Dále je samozřejmě zneužíván prvek: odhadnutí slova, které pravděpodobně napíšu a následně snaha dokázat, že je mi text diktován. Pravděpodobně jde zejména o provokaci toho, kdo text píše. S ohledem na řadu předchozích situací je bohužel nutno počítat se vším. Odehrává se v několika úrovních hlasitosti. Je pochopitelné, že když popisuju něco, co pachatelé skutečně dělají, dobře taky ví, o čem budu psát.

Související

Co teď? Vždyť lidi ještě nepochopili ani příspěvky, co jsem psal před 3 lety