Rytmus / Opožděné sdělení

• několikrát se mi stalo, že jsem něco sděloval a bylo na to reagováno
• poté se odehrával jiný rozhovor a to včetně gest. Na tyto gesta se dostavila odezva např. zatroubením auta
• Jenže, tentokrát to bylo gesto nelogické. Znamenalo by to, že se přiznává sám pachatel, kde je.
• + sampl „Už jste to pochopil?“
• Může se tedy dít klidně situace, kdy dotyčný v autě slyší něco, co bylo řečeno dřív, jedná se o pachatele, který mluví za mě. Prostě cokoliv.
• A nebo šlo o potvrzení onoho gesta ve smyslu narušování > vibrující NB, snímání pomocí elektřiny + rádio.  
• Zajímavá odezva.

Zvuk a barva hlasu

• spojitost zvuk a zabarvení hlasu
• mluvení šumem do zvuku (např čtverec, nižší frekvence)
• Výsledkem je jakoby hrubý, mužský hlas
• Vzhledem k fanatické a urputné snaze něco neustále sdělovat se člověk začne soustředit a slyší mnohdy nějaké úchylné prase

Vzdálení se od mikrofonu / Hlas utichá

• tato situace / efekt se opakuje velice často
• projevuje se tak, že hlas, který zrovna mluví se jakoby otočí jiným směrem / vzdálí se od mikrofonu
• hlas stále mluví, ale utichá
• často použito stejným způsobem, ale v souvislosti s někým kdo mluví za stěnou a odchází
• cílem je pravděpodobně jednak navodit určitý pocit reálnosti a také zamaskovat neschopnost nějak adekvátně reagovat
• v rozumné použití lze také uvažovat jako nenasílné ukončení scénáře

Snímání zvuku / Falešné hlasy

• rozšířil se problém s podsouváním falešných zvuků
• mnohdy je těžke rozlišit, kde je skutečně pravda
• záměrné vytváření falešných informací / situací
• umožňuje skryté šikanování, týrání
• skutečnou pravdu zná jen pachatel a oběť

Přehlcení informacema

• pokud jsou sepisovány informace o tomto činu, dochází ke spuštění řady otravných, stále se opakujících samplů / nahrávek
• pokud není oběť dostatečně zorientována, dochází ke zmatenému sepisování v podstatně nesouvisejících informací, ztrátě koncentrace, čtenář nebude chápat tomu, co čte > vzniká negativní asociace spojená s faktem, že schizofrenie = neschopnost udržovat souvislé informace

Trocha akce / Televizní signál

• možné narušování televizníého signálu
• přidáván parazitní signál
• změna zvuku (chorus, flanger)
• já jakožto testovací prvek
• možnost cíleného zaměření
• takový zvuk slyšen u mého dědy během puštěné TV
• stejně tak tento zvuk vnímán u TV Seznam (Zábřeh)
• či u videa na Youtube (důsledek komprimace?)

Snaha dokázat opak

• projevuje se pravidelně
• oběť se o něčem zmíní a podle toho o jak složitý prvek se jedná, do několika minut – hodin nastupuje snaha dokázat, že to tak není
• mnohdy lze vnímat jako dětinské vztekání

Nyní si vzpomínám na automatický systém, který na základě emočních / typologických podobností + okolností (rodina apod.) vytipoval mě jakožto někoho, kdo může pachatele nejlépe pochopit. A skutečně se takto řada prvků projevuje a je mi relativně blízká.  #emocesranda #dekuji

Avšak díky orientaci na slušnost, jednoduché = přímočaré, nikoliv primitivní uvažování je řada situaci jednoduše řešitelných, ale i nepochopitelných

Doposud se o tomto neví?

• Je možné, že se o tomto druhu obtěžování doposud neví (konkrétní spojitosti s mnoha případy v minulosti)
• Nejsem jediný, kdo má s tímto druhem obtěžování zkušenosti. Viz https://psychickeobtezovani.webnode.cz/
• Vše probíhá tak, aby celek působil jako postupný, pozvolný úpadek (což je v mém případě odvážný cíl – tedy abych se měl ještě hůř a někdo si toho všiml) = nevznikne podezření, že příčinou je někdo / něco konkrétního, cíleného, záměrného (podle vývoje situace se zdá, že předpokladem je několik měsíců)
• Jednotlivé prvky / postupy se postupně vylepšují (nové technologie apod.)
• Je tedy možné, že pachatel / pachatelé z nostalgie spouští i staré postupy (jednoduché VF pískání např. pomocí ultrazvukové plašičky z Hadexu). To samozřejmě způsobuje (vítaný) zmatek a je prostor pro spoustu dalších scénářů.
• Jeden člověk, kterého jsem potkal (ano, reálně), mi vyprávěl o známem, který se potýkal v podstatě s identickou situací (dokonce jsem poznával některé scénáře). To jsem sdělil až poté, co jsem toto vyprávění slyšel. Situace skončila tragicky. Dítě vyhozeno z balkónu, dotyčný, otec skočil za ním (Hrabůvka, Dubina, nebo Zábřeh. Již si nepamatuji. (minimálně toto je jeden z těch důvodů, proč je třeba stále mít na paměti, že toto není žádná prdel. Se smíchem se sice vše řeší lépe, ale je neakceptovatelné, aby se tak ztrácela závažnost tohoto problému.
• A jsou zmiňování i další. Mladá slečna (B.) – znal jsem osobně, spáchala sebevraždu. David Bystroň, sebevražda a další
• Bohužel, pár specifických podobností nacházím i u střelby v Porubské nemocnici. Konkrétně: Stejné místo bydliště (Zábřeh – i když jiná část, o 3 zastávky dál), zastrašování, že bude u mě vyvolána rakovina (v novinách jsem četl, že střelec byl přesvědčen o tom, že jí má), noc před střelbou velice intenzivní, urputná „šikana“ pomocí hlasů a neuvěřitelně tupých scénářů, posměšku apod. (něco podobného se odehrálo znovu až teprve nedávno – mám poznačeno v některém z příspěvků), cca týden až dva před střelbou jsem byl intenzivně nabádán ať napíšu na policii, což jsem také udělal. Navíc jde o něco, v naší zemi natolik ojedinělého, že to určité podezření vyvolává (a je snad jasné, že tak či onak – nikterak to neomlouvá ohavnost toho, co se stalo)
• Pokud člověk nemá osobní zkušenost, je těžké představit si vztek (ten se však časem otupuje a už si občas jen zanadáváte, protože scénáře se opakují stále dokola), který je neustále umocňován pomocí deviantních, úchylných jedinců, kteří jsem neustále vzájemně přesvědčují, že je oběť na pokraji zhroucení (tehdy se spouští nahrávky jako „nechceš skočit z balkónu?“ „Nechceš už to skončit?“)
• I to je důvod, proč se neustále pokouším dát dohromady text, který bude mít hlavu a patu, půjde jej přečíst za jeden den a bude zřejmé, co šíleného se možná děje.
• A to za situace, že jsem neustále přesvědčován, že se to už dávno řeší, je to rozpitvané, ví se kdo to dělá (mnohdy ale zní jen jako snaha donutit mě k neuváženému kroku), jde jen o divadlo, pak zas nemám šanci, na nic moc jsem nepřišel, „oni“ mi to vše diktují atd atd.

• Pachatel / -é se reálně do ničeho nepouští. Vše je postaveno zejména na snaze, aby se člověk do nějakých problémů dostal „sám“. Tu zaspí, tam něco zapomene. Viz dále.
• Alespoň v mém případě je jakýkoliv čin typu: smazání FB stránky, smazání stránek, smazání fotek pomocí viru apod byl v podstatě potvrzením toho, o čem píšu

Marná snaha vyvolat nějaký smutek

• projevuje se v situacích, kdy je pachatel zahnán zcela do kouta
• již není nic, čím by mě ještě mohl odrovnávat
• zkouší proto alespoň vytváření / pouštění nahrávek plačících lidí, kteří litují toho, jak bylo něco zničeno, jak už je pozdě apod.
• přitom je zcela evidentní, že prase utichne a já se budu moct soustředit na mnohem zajímavější věci
• (spuštěna zjevná snaha něco vytřískat z nepřehledné situace > zapojení vícero stran, vytváření zmatku > nesmysl)

Hlasy které jsou / nejsou slyšet?

• výhodou na mé straně je, že pachatel nemá přehled o tom, jaké zvuky / hlasy jsou / nejsou slyšet
• důležitým faktorem je navíc také puštěný zvukový podkres , který dookáže určité hlasy okamžitě vyrušit a jiné zesílit
• Toho je taky mnohdy využíváno / zneužíváno, kdy je znám průběh právě puštěného zvuku a projev je záměrně směrován tak, aby ta zásadní část byla sdělena zrovna ve chvíli, kdy hlas utichne, protože se změnil zvukový podkres

Nahrávky

• Mám ohromné množství zvukových nahrávek
• Jak se zdá, v mnohých jsou zcela zřetelně slyšet hlasy prasat
• Je je třeba přidat další vrstvu, která určité hlasy zesílí.
• Stejným způsobem lze tyto hlasy utlumit
• A právě tento jev je často zneužíván, protože oběť, která si takovou nahrávku pustí a zároveň se tak děje na místě obtěžování mnohdy nabude nesprávného dojmu, že si nic nenahrála
• Navíc je zde urputná snaha narušovat pozornost, aby si oběť nevzpomněla pustit takovou nahrávku jinde a na jiném zařízení
• Mezitím ideálně aby bylo vše smazáno (např z důvodu chybějícího místa na disku apod.)

Čím víc se řeší, tím víc snaha směrovat na ojedinělou, cílenou šikanu

Snaha znechutit řešení

• sepisování / třizení již sepsaných poznámek má znamenat jejich stálé opakování
• nikoho už prý nebaví poslouchat stále dokola to stejné

Vícero lidí používá tentýž hlas (stejně nastavený efekt)

• iluze jedné entity
• jedná se zejména o prasata, které se takto snaží krýt

Specifické situace (prozatím netřízeno)

• Je pochopitelné, že pachatelé vědí jak vše pobíhá
• Proto se snaží v případě, že situaci nelze zvrátit alespoň „napovídat“ (cílem je vytvoření pozitivně vnímané entity – pomocníci)
• Po rozkrytí specifického prvku spouštět zapálené diskuze na toto téma, které ale zpravidla neřeší / nepřináší nic nového
• Pokud je zaznamenána situace, že se oběť snaží o pořízení nahrávky, najednou se vše přepne a hlasy jsou milé, neustále opakují jak pomáhají a že se snaží mluvit jen proto, aby došlo k nahrání. Existuje také možnost, že jde o pásmo zvuků, které je slyšitelné jen mikrofonem (linearita / nelinearita > #backdoorsound #princip) a tedy v tomto pásmu běží takové linky stále dokola.
• Při sepisování poznámek či agresi směrem k pachatelům spojenou s jasnou argumentační převahou dochází ke zklidnění situace či „masirování ega“ neustálým užasem nad tím, co je sepisováno. V mnoha situacích však může docházet k mylnému přesvědčení, že takové informace vnímá i někdo jiný než pachatelé (kteří se tímto způsobem mohli dostat k mnoha specifickým znalostem)
• V každé situaci je tvrzeno, že to tak má/musí být. Že se jedná o specifickou pomoc, která je za hranou zákona. To může být pravda, ale stejně tak je to něco, co pachatel bude tvrdit vždy. Je tedy třeba rozhodovat se na základě svých úvah
• A takové rozhodování je narušováno rozhodovací paralýzou. Zahlcení mnoha variantama.
• V určité dny je možné vnímat množství exotických českých slovíček (rozumněj spisovná čeština)
• Zneužívání entit „starší lidé“ > mají znalosti, mluví zcela odlišným jazykem (vnitroskupinový jazyk, rozumněj > mluví spisovně, což je něco naprosto odlišného od „linek“, které jsou oběti vnucovány / podsouvány / našeptávány), neznalosti výpočetní techniky a z toho řada scénářů jako > oběť sděluje adresu, odpovědí je „my nemáme počítač“, „my jsme to nenašli“, „my se v tom nevyznáme“ > což lze samozřejmě chápat. Stejně tak jako slyšení jen určitých frekvencí (viz jev LORA / YANI), důvěra / snaha pomoci vs. znalost zákeřnosti z pohledu mladší generace a tedy množství predikcí co se může dít
• Debilové také vytváří řadu scénářů, které jsou postavené na nějakém fanatickém důchodci, nadšeném radioamatérovy (a tedy opět prvek > snímání obrazu z počítače pomocí rádia), který se snaží „vycepovat“ nadějného mladíka, jenže vůbec nerozumí tomu, co dělá a proto neustále vše komentuje jak „je to zbytečné“, „to máš dobré“. „já nechápu co tam pořád řeší“
• Možnost podprahového podsouvání tónů, akordů > dochází tak k oddělení specifických linek. Mnohdy spojeno se scénáři > oběť by si měla pouštět jen durové akordy, které jsou pozitivní. Přitom oběť má ráda spíše melancholické, molové tóny (v kterých se však nic nedozví). Na první pohled nesmysl hodný ignorování. Ovšem s ohledem na množství všelijakých kombinací je prostě nutno akceptovat i fakt, že oběti zkouší pomoct jedinec, který nedomýšlí následky, či si připravil něco specifického, co pomůže, ale je třeba následovat dané „nastavení“.
• Mnohdy lze vnímat množství různých kombinací, jiných pohledů, tipu jak si připravit nějaký zvuk, který by mohl pomoci. Zpravidla se jedná jen o obecnější možnosti / začátky / směry. Tento samotný prvek je sám o sobě zajímavý, protože v podstatě člověka jen inspiruje. Dokončit, vyřešit následně probl´émy již musí sám. Ovšem ve spojení s problémem dochází opět k dalším možnostem, jak obtěžovat.1. Pachatel vnímá to stejné a tedy dopředu ví, co možná bude oběť dělat. Navíc se hodí, když by se měla oběť věnovat jinému druhu činnosti. Avšak k té potřebuje klid a proto zpravidla sklouzává ke snaze nalézt vhodný zvuk na vyrušení (a o to větší fanatismus, pokud jej nalezne)
  2. O zvuky má zájem, avšak chce znát jen přesný postup. Nechce, aby oběť cokoliv dokončila. Zvlášť pokud by mělo jít o něco specifického / nového / zajímavého nad čím nemá pachatel kontrolu
  3. Je jen težko popsatelné, jak fanatickou šílenost pachatel postupně vytváří, pokud se oběť stále nehodlá podřídit. V podstatě lze vnímat jako snahu totálního dementa, který už neví co by, aby svou oběť nějak rozhodil. Najednou se spouští různá silná VF pískání, seká se počítač. V návalu vzteku je také pachatel schopný dorazit před dům oběti a z auta vysílat specifické nahrávky, troubit, křičet a dávat najevo, že je někde kolem a oběť se nesnaží jej hledat, nebo to stejné, ale jedná se o další z obětí, která se snaží najít dalšího ve stejné situaci). A nebo se jedná o partu hloupých puberťáků, kteří věří, že pomáhají otravovat nějaké kriminálníky. Mnohdy vše eskaluje k pouštění zvuků např zemřelé babičky a x variant toho, jak umírala, či obdobné scény a že rovněž slyšela stejného pachatele. Dalším častým scénářem je fanatický blázen / mafie apod., která se živí zamezováním přístupu k informacím, které se vysílají specifickým způsobem. Následuje skupina entit, který mají člověka co nejvíce nasrat (puberťáci, co chcou vše jen pro sebe, blázní, kteří „kradou lidem životy > jejich sch´émata“ a užívají si veškerých zajímavostí, zatímco oběť trpí, úchylové a jejich tupé řeči do sluchátek oběti > většinou skupina např 5 homosexuálů, kteří se vzájemně překřikují, protože můžou mluvit na nějakého kloučka / vystrašeného mladíka > tomu věří díky dalšímu idiotovi, který se mstí své obětí tak, že opakuje vše co říká + doplňuje vlastní slova a to záměrně jiným hlasem. A získává tak specifické informace spojené s tímto zvukovým / rádiovým jevem).
  4. Oběť tedy následně reaguje logicky nespisovnou / vulgární češtinou (navíc po určité době je provokován tím, že nadává stále stejně > což pachatel řeší pomocí odchytávání takových slov a napojeník dalších nahrávek. Zatímco obět se nasírá myšlenkou, že někdo věnuje energii něčemu tak bizarně nesmyslnému a zároveň, že nebude vynakládat energii ještě na to, aby vymýšlel nadávky pro takovou kupu hnoje). V závěru většinou přichází „pozitivní“ entity, které zase lámou ruce nad tím, že oběť nedokončila práci, např celou noc se asi flákala a ještě mluví vuglárně. Takové scénáře ale lze rychle vyřešit sadou argumentu a následným blekotáním pachatele (avšak v počátcích tohoto činu značné riziko agrese).
  5. V každém případě je cílem, aby byla vyvolána agrese, vztek a to v takové míře, že se oběť zdiskredituje křikem / hádkou. V tu chvíli se spouští další sada nahrávek (klidný, posměšný, úchylný hlas > „Taaak + zdrobnělé jméno“ „Já tě dráždím viď?“ „Kámo už to jede“ „Jo, už ho máme, už jsem tam“ atd.) > zde opět > nejméně pokryta je oblast alespoň částečný klid + slovní / argumentační převaha > zesměšňování pachatelů. Avšak pozor > zde již dochází ke spuštění > nadávky, urážky jsou nahrávány a pouštěny dalším obětem. Proto je vhodné na toto myslet a záměrně urážet pachatele tak, aby to zároveň bylo co nejméně použitelné na někoho jiného. (rozlišovat např výrazy jako „buzna“ > „A ty máš velkého ….“ „Já bych se s ním chtěl laskat“, nechutný primitiv > částečně jasná provokace heterosexuálů a „gay“ > člověk jako každý jiný. Toto pomáha zamezit řadě scénářů, které se projevují jako fiktivní diskuze, kde se řeší jak je oběť neslušná + samozřejmě zmíňkou toho, že jeden z těch, kteří celou situaci řeší je gay. A rozhodně to nejsem já.)

Základní projevy

• Zneužití málo známého jevu. Možnost vytvářet specifické zvukové jevy
• Trestný čin se děje defacto veřejně. Velké množství dezinformací. Skutečnou pravdu zná jen pachatel a oběť.
• Lze vnímat jako různé zvuky / ruchy / hlasy v okolí
• Časté pískání v uších
• Slyšitelné ve spojení s ruchy okolí (šum města, větru apod.)
• Mnohdy se zdá, že se pachatel / -é baví tím, že obětem pouští nahrávky dalších / či předchozích obětí
• Snaha narušovat, přemlouvat, vyrušovat, měnit význam jakékoliv informace / snahy pomoct. Časem se zdá spíše jako záměr (vždy jedna entita pozitivní, na kterou se má oběť “upnout”, či pachatel předpokládá že dává smysl, když mluví)
• Velké množství předpřipravených nahrávek / scénářů – jsou dlouhodobě vytvářeny (zejména v rámci předchozích případů). Proto existuje „plán / obsah“ na relativně dlouhou dobu. (předesílám znalost specifické zvukové metody na „vnitřní hlas“ od r. 1974. – viz dále)
• Od určité doby velké množství scénářů (spíše nahrávek, kde hned při prvním argumentu dojde k neschopnosti reagovat), kde je evidentní zaostalost a primitivní uvážování “autorů”, kteří si jen léčí své komplexy tím, že se jim do rukou dostal specifický postup a mohou si tak dělat srandu z lidí: hry na duchy, zastrašovat, vyvolávat nepříjemné situace, hlasy mrtvých apod.
• Různé entity (sousedé, okruh přátel, úřady, či nejpoužívanější – speciální exekutorský systém pro podporu vybraného jedince = oběti. Okolí vnímá jen jakoby pozitivní informace).
• Stále se opakující schémata.
• Počet nejvíce problémových hlasů je max 10. Často zní jako určité nastavení efektu chorus. Problémové hlasy, či spíše hlas (lze prakticky vnímat vždy jen jeden) se mění na ženské, mužské (různého věku). Je možné, že jde o snahu zmást případné svědky, slyšitelnost daných frekvencí v závislosti na poloze či prostoru. Viz: Německý výzkum z roku 2011 popsal, že při zvucích mezi 2000 až 4000 hertzy se u mnoha lidí nelibost projevuje i fyziologicky, tedy změnou tepu, ale třeba také vodivosti pokožky.
• Z těchto výzkumů vyplývá, že díky lidské fyziologii je naše ucho výjimečně citlivé na zvuky na výše uvedené frekvenci. Vůbec nejhorší pak je, pokud se frekvence tohoto zvuku rychle mění (spojitost s mužský/ženský hlas?), pak člověk reaguje velmi intenzivně.Zobrazit celý článek na webu ČT24
  
• Mnohé projevy lze vysvětlit jinak – často jako nosný prvek provokace (např pískání v uších = tinnitus, ačkoliv to není pravda apod.)
• Předpoklad (dá se říci až jistota), že se oběť sama zdiskredituje = bude označeno za psychickou poruchu / dignóza schizofrenie
• Pachatelé mají velký náskok před obětí. Situace se komplikovaně řeší.

Neposlouchej ty zvuky