Poznámky září 3
Na web se dostavuje poměrně překvapivá odezva. Překvapivá proto, že v podstatě nejde zas o nic tak zásadně nového. Ale s jednou vyjímkou.
Je zde sice předpoklad, že někteří lidě řeší stopu ve formě IP adresy (a tedy že je to kdovíjaká past), ale adresa snad názor mění (oproti druhému webu. Rovněž lze cítit poněkud zvýšenou aktivitu v podobě různých zvolání, zastavení policejního auta před domem atd. A někdo všechno různě zamotává.
Ponoukání k zobrazení statistik návštěvnosti odmítám, protože si nechci kazit příběh :)). A hlavně, jelikož se vše děje trochu jinak, není to nutné. Do sta ještě pár chybí. To vím jistě.
Co je hlavní, nemám důvod se bát policie. Předpokládám, že to není výsledek nějakého šíleného omylu. Výkřiky z oken (stále stejná místa), na ty bych rád reagoval, ale je tolik možností co se může dít, že mi příjde rozumnější být v klidu. A upřímně, příjde mi to tak šílené, že v tom hledám nějakou past. Ano, zkouším i variantu, že bych měl kreativní zvukovou fantazii, ale ta by vytvářela něco diametrálně odlišného.
Přece se tolik lidí nenechá zmanipulovat, aby pokřikovali na někoho, o kom nic neví. Jistě, nikdo nemusí vědět kdo jsem. Ale taky se nikdo neptá. A toto nelze dělat donekonečna. Různé obviňování a zastrašování má jeden háček. A to ten, že jsem několikrát jasně řekl, že to či ono ano. Což je vlastně asi špatně, tak proč to není řešeno? Proč tedy ti „správňáci“, kteří chtějí zatočit touto metodikou s veškerým zlem světa (a to i tím smyšleným) nepřejdou k akci? Proč stále probíhá jen nějaké otravování a falešné obviňování, které i když někdo přizná protože chce taky zkusit tu taktiku nebo jak se tomu říká, tak „jdeme? Pojďme na něj/my už jdem“. „Nejdete“. Ale jistě, v počátcích je člověk více nejistý co to jako má být. A opět, v danou chvíli skutečně někdo pobíhá po schodech. (kdyby náhodou, připomínám, že netrpím stihomamem. Což je prvek, který daná schémata vyžadují. Ale co dělat víc, než zkoušet nahlas něco říct, někdy tedy přehnaně páchat čin, popisem aktuálních činnosti?
Trestní oznámení – je to logický krok. Ovšem po všech předchozích zkušenostech s řešením této situace chci mít napsané maximum informací. Ta iluze nepochopitelné pozornosti upřené na mě je matoucí. Ale zároveň stále čekám, kdo konečně udělá nějaký krok. A začínám si být poměrně jistý v tom, že to lze zvládnout a můj postup je správný. Minimálně do chvíle, než mi někde řekne opak.
Dít se může cokoliv. Některým jedincům mohl někdo namluvit cokoliv. Stejně tak se může vše dít skrytě a tedy pro mnohé jsem za šílence.
Neustálé ponoukání k trestnímu oznámení je sice určitým způsobem pochopitelné, ale mnou vnímáné taky jaka snaha co nejvíce jej uspěchat a tedy totálně se znemožnit. Což chce někdo následně využít.
A jak jsem psal, musím myslet na všemožné varianty. A tedy, ať se to zdá jakkoliv, to co píšu je můj záměr. Nikoliv výsledek nějakého zmanipulování apod. Vše je výsledek reálných zážitků, situací (konkrétně metoda podsouvání slov a její komentování jakožto nějakého návodu, který opisuju).
Odkaz na schémata:
1. Vše je dopředu připravené. Nemusíš nic řešit. A tedy další možnosti jak slušného člověka otravovat. To je špatně, to nemůžeš psát, tohle je pomoc a ty ji prozradíš.
2. Jsem tajný policista. To je taková trochu nelogická věc sama o sobě. Kdybych byl, tak asi to poslední co udělám je, že to přiznám. A kdybych byl, asi bych měl o něco více možností jak vše urychlit (návaznost na schémata msta policii + za pomocí obtěžování slušných lidí, či jen jednotlivce apod.)
Zajímavost: Opět jsem smazal FLOW.EXE (apka spojená se zvukem). Už jsem tak udělal kdysi, ale nemělo takový efekt jako teď. Počítač hned svižnější (dává smysl viz fóra).
Co ale smysl nedává je nekonečné řešení toho, co píšu. A to z několika úhlů. Když se k tomu přidají situace jako zmíněné policejní auta (ano, množné číslo, tak má člověk až chuť zopakovat dotaz. Na mnoho věcí/iluzí člověk s odstupem času nahlíží jinak).
A nakonec, nyní dává smysl tuto stránku ukázat více lidem. Což znamená klasické pocity: „Je třeba to více řešit“ vs. reakce, když se tak stalo. Ale nyní jsem schopen říct zase vše trochu jinak. Minimálně stále přetrvává pocit, že své v tom má i skupina hackerů. A jakoby ti stejní naznačovali např i „My jsme mafie apod.“. Tady jsem namítl, že teda to je samozřejmě směr, který mě asi úplně nezajímá, ale taky kdyby to byla pravda, řeší se to jinak než urážením a vztekáním se mutujícím hláskem.
A tedy byl jsem s tímto na policii? Ano. V Zábřehu. I tehdy jsem napsal to co se děje a to tak, aby to nebylo moc šílené. V podstatě (což jsem několikrát zmínil) šlo zejména o to, abych měl jistotu, že jsem něco podnikl (a nemusím přemýšlet nad všemožnýma historkama o tom, jak policie o všem ví a hledají se ti, kteří jsou tím obtěžování, či došlo by k něčemu jako v Porubě a já měl divný pocit, že by třeba pomohlo to, co vím apod.) a kdyby se situace nějak vyvíjela, ať jsem kontaktován. Nejsem zapálený detektiv. Ale přišlo mi normální sdělit, že se děje něco nenormálního.
Proběhlo to poněkud zvláštně. Bylo mi zavoláno, že se mám dostavit až budu mít čas. Tedy třeba za ty 3 dny. Dobře. Naschle. A když jsem poté přišel, najednou jsem byl v pozici jakoby podezřelého. Postoj policisty mi příjemný nebyl, zvlášť když jsem chápal jak to vypadá, ale taky jsem jasně dával najevo oč jde. Toto je důvod, proč nemám v plánu opakovat stejnou situaci, aniž by se něco zásadně změnilo.
Následovala eskorta na psych vyšetření. Tam mi bylo sděleno asi trochu jinak, než bych chtěl, že to, co popisuji není technicky možné, dostal jsem papír, který potvrzuje to, že pro okolí tedy opravdu nebezpečný nejsem, byl jsem dovezen zpět do Zábřehu a teprve poté mohl jit. Sepsáno, uloženo.
A nyní z pohledu někoho, kdo se odhodlává ke stejnému kroku. Oproti mému statutu „prvního“ je zde několik výhod. Bude to minimálně druhé takové oznámení, je jasně řečeno, jakou policejní pobočku 😉 zmínit. Město Ostrava pro jistotu. (což hned vybízí k myšlenkám, co když já byl druhý? Z toho důvodu jsem se dotazoval, zda se takové věci nějak spojují) Což mimochodem je další věc, která mi má vrtat hlavou. Ostatně, když se člověk trochu snaží, lze vytvořit ještě větší šílenost než to, co vnímám já. Ale to záleží na souvislostech. Odkaz na schéma: ty jen opakuješ něco, co se už dělo mnohokrát (konkrétně zmiňována hodnota 1000x). To bych teda chtěl vidět. A to je vlastně vše k danému schématu.
Tedy jak jsem psal, s policií nemám problém :D. Asi jako jediný na planetě.
Poznámky Září 4
Pociťuji poměrně zásadní změnu. Čím více informací zveřejňují, tím více ustupují negativní projevy. Mnohé je také spojeno s možností adekvátně reagovat a predikovat snahu/záměr toho či onoho jednání. Je zde ale také snaha o bagatelizování, vsugerovávání pocitu, že je vše natolik jednoduché, že nelze pochopit, proč by to někoho mohlo trápit.
Kdysi bylo možné vnímat úvahy typu: jak oni docílí toho, že to nakonec nikdo neřeší. A dnes se mi vybavil citát z jedné staré knihy: Někteří lidé rozzáří místnost tím, že ji opustí.
A tedy jak toho docílí? Nijak.
Poznámky září 5
28.9. 2020 – Nákup ve večerce (cca 11:30). Komentář k zakoupené roušce („Jo, má ji, ale jen tu za 30“). Přímo nad večerkou je kamera. Avšak v Zábřehu mnoho situací, které byly navázány spíše na kameru přímo v obchodě. Může tedy jít o kombinaci, protože ještě před vstupem do večerky jiná situace.
Také jsem zjistil, že nová aplikace na Morseovu abecedu neumí zřetelně vyblikat tečky. Bude tedy opakováno.
S největší pravděpodobností už to tady někde mám, ale nyní se opět odehrála situace, která nastínila to, co mě asi sere nejvíc. V prvé řadě, je neustále cítit skupina totálních prasat, která tohoto jevu chce využívat jenom hulákání úchylnosti např osamoceným ženám, vydávat se za ty či ony, ale jsou tak nepochopitelně tupí a primitivní, že mnohdy hned druhá otázka je „a máš velké kozy?“. Společně s nima jsou pak zase takoví vystrašení pánové „Ahoooj kočičko“, kteří někde zabedněni doma v tomto spatřují jedinou možnost jak mít vztah. Následují tí, kteří se neustále snaží kopírovat možnosti tohoto jevu a vnucovat svou ubohou, primitivní verzi. Je třeba také mít na paměti, že může jít o záměrné vypouštění fragmentů postavených záměrně do jiného kontextu. Ale to není absolutně můj problém. Celkově jakkoliv řešit, že něco chápu špatně.
Modelová situace:
Začnu si dělat hudbu. Díky určitým postupům lze docílit efektu, kdy se přidávají chorály/vokály, různé smyčky atd. Jenže následně nastupuje skupina dementů se svýma ubohostma typu: „Nech si to ták“, „Ježiš on to pořád mění“, „On si chce něco poslechnout, ale neví jak“. „Popelko, co to je za hudbu?“, „Tak ty máš k tomu asi nějaký vztah, že se ti to líbí…“. Tedy začne ubohé rozhazování. Do toho někdo přidává své, jakoby jasně strojové hlasy, entity sousedi, kteří nonstop někoho odposlouchávají a strašně potřebují někoho naučit svůj, archaický systém, protože vůbec neznají to co já a jsou přesvědčení, že v něčem tápu.
A přitom teoreticky existuje naprosto úžasná možnost, jak se bavit hudbou. A postupně také přicházet na jednotlivé možnosti a následky toho či onoho zvuku. I to je možná důvod, proč úchylná prasata mají potřebu vše ničit. Následně tedy začne dohadování se. I to má svá specifika. Prasata se totiž mnohdy záměrně vydávají za druhou stranu, aby ji zesměšnila.
Stejně tak v situaci, kdy je naprosto zbytečné jakkoliv reagovat, prasata po pár vteřinách záměrně začnou opět vyvolávat konverzaci. Mnohdy ubohým způsobem, kdy někdo nadává a hned někdo reaguje, nebo spasitelsky zachraňují.
Jen tak mimochodem, spousta prvků se váže také na mobilní telefon. A jak jsem zjistil, mít mobilní telefon ve věznici není žádný problém (což samo o sobě problém je). Toto by však vysvětlilo řadu retardovaných projevů.
