Snaha o diskreditaci / vyvolání agrese

Poměrně intenzivní snaha o to, abych se nějakým způsobem znemožnil. A tedy brždění při prácí > není dodáno včas, zahlcení mysli v momentech, kdy existuje možnost, že člověk něco zapomene a tedy opět zdržení.

Často lze vnímat snahu, abych neudržel nervy na uzdě a udělal nějaký neuvážený krok, který pomůže diskreditovat mou osobu.

Většinou se samozřejmě děje v momentech, kdy je člověk např. unavený, něco se nezdaří apod. Jak jsem již několikrát zmiňoval, jde o něco dost nebezpečného.

Vše začíná rychlým spádem nedokončených informací, které mají působit důležité, do toho se postupně přidávají jakoby různé další osoby (entity/hlasy), které toto komentují, podivují se, záměrně začínají rádoby diskuze tak, aby hned vzápětí mohly sdělit něco člověka rozhodí. Následuje motání pátého přes deváté. Je však zcela zřejmé, že vše je jen divadlo s cílem člověka co nejvíce naštvat, dekoncentrovat, rozhodit.

Po celou dobu rovněž vnucování pocitu, že hlas pochází od některého ze sousedů (S kým se tam baví, Co tam zas dělá, Já si myslím, že to dělá on…), který odposlouchává okolní byty a buď je např. retardovaný, úchyl a nebo je přesvědčen, že já jsem ten, kdo vše způsobuje a má vztek. Jednoduše něco, co člověka naštve. Samozřejmě se takto může projevovat jen v mém případě jako důsledek záměrné změny schémat původně pozitivních.

Často je vše už nápadně hysterické. Každý je ten špatný, každý čin je vysvětlen tak, aby z pohledu jiné osoby působil negativně (a nebo alespoň mohlo být toto vnucováno jako pohled jiné osoby). Celkově tedy vnímán záměr o vyvolání nějakého konfliktu. Vše by ale dávalo smysl v případě, že by i okolí vnímalo to co já, což, jak se zdá, není pravda.O to víc je mnoho situací nelogických a bizarních.