Citlivost na světlost mimo zorné pole

Před chvilkou jsem si dopřával čerstvý vzduch na balkóně a upoutalo mě blikání v koruně stromu. Rychle se zaměřuji na ono místo a nic. Proto koukám zase po okolí a situace se opakovala.

V ten moment si vybavuji situaci, kdy mě zarazilo jak velký rozdíl je v jasu blikající diody, když se dívám jiným směrem oproti pohledu přímo na ni. Ostatně, za tmy mnohdy v případě potřeby koukám mírně nad požadovaný cíl, protože pak lépe rozeznávám objekty.

Předpokládám, že je to vlastnost oka: tyčinky a čípky. Viz wikipedie

Rovněž by se tím vysvětlovaly situace, kdy jsem „koutkem oka“ zahlédl jakoby probliknutí „laseru“ či na stěně budovy něco jako světlo pomocí baterie, která umožňuje zacílit světelný kužel a je svíceno z větší dálky (tedy matná, lehce rozmazaná, kulovitá plocha). 

Jde zejména o to, že mě pokaždé zarazilo, proč taková situace vždy vyjde na moment „zrovna koukám jinam“. Tak asi právě proto. 

How Attackers Can Use Radio Signals and Mobile Phones to Steal Protected Data

Úryvek z textu:

The attack borrows in part from previous research showing how radio signals (.pdf) can be generated by a computer’s video card (.pdf). The researchers in Israel have developed malware that exploits this vulnerability by generating radio signals that can transmit modulated data that is then received and decoded by the FM radio receiver built into mobile phones. FM receivers come installed in many mobile phones as an emergency backup, in part, for receiving radio transmissions when the internet and cell networks are down. 

Celý článek zde: https://www.wired.com/2014/11/airhopper-hack/

  • Doporučují kouknout i na odkazované PDF. Je řeč o snímání displeje na dálku.
  • Zároveň se v článku také mluví o grafické kartě, což jsem zmiňoval již před časem
  • A také přenos znaků pomocí zvuku (tedy zejména hesla apod.)

Zvuk, který může být vnímán jako vnitřní hlas

  • Informace tohoto typu za normálních okolností hledat nebudete. Většinou na ně narazíte jen když jste příznivci konspiračních teorií, nebo víte přesně co hledáte. 
  • Konspirační teorie jsou obecně fenomén, který u většiny z vás evokuje seskupení „takových divných“ lidí, kteří vidí za vším mimozemšťany, CIA apod, 
  • Forma prezentace taky mnohdy pokulhává
  • Zkusme se teď ale odprostit od jakýchkoliv předsudků. Já, po osobních zkušenostech z posledních let, musel přehodnotit mnoho názorů na toto téma
  • Ne, že bych vyloženě odmítal jakýkoliv, jen trochu zvláštní, názor, myšlenku. Ale vždy jsem to vnímal jako ten svět tam někde bokem. Jako něco, co se mě netýká. Nevěnoval jsem mu žádnou pozornost.
  • Důvod, proč na to jdu tak zeširoka je ten, že tento příspěvek je o něčem, čemu prostě nebudete věřit. A přesto se to reálně děje. Minimálně v Ostravě.

O co tedy jde? 

  • Už v roce 1974 byla popsána metoda, jak vytvořit zvuk, který nelze slyšet, ale i tak mozek „slyší“ / vnímá řeč / slova
  • Tato metoda byla dokonce prezentována veřejně
  • Postup je patentován
  • Na základě informací, které jsem našel je zřejmé, že pokud máte určité znalosti z oboru akustiky a elektroniky – v podstatě není zas takový problém si jej svépomocí vyrobit

Máme zde tedy situaci, kdy lze poměrně snadno a svépomocí získat „technologii“, která je pro mnohé oblast sci-fi. Jinak řečeno – je naprosto reálné, možné, aby se něco takového stalo. 

Jistě, je zde ještě jeden prvek – specifické vlastnosti lidského mozku a jejich využití – vše je ovšem možné dohledat na internetu. A zde musím zmínit, že při procházení různých odborných webu, jsem naprosto fascinován tím, co vše se dá o mozku dozvědět. 

Problém

a tedy důvod, proč píšu tento příspěvek.

  • Existuje tedy „snadno“ dostupná technologie, pomocí které lze na člověka mluvit, aniž by si uvědomoval
  • Psychologický efekt takové situace je, že buď
    • nestane se nic – každý se vyjadřuje jinak, používá vlastní skladbu myšlenek, asociací apod.
    • uvědomnění si, že něco není v pořádku – člověk vnímá něco divného, cizího, hloupého, divně mluvícího (jiná syntaxe, jiné vzorce myšlení)
    • vnímáno jako vlastní vnitřní hlas – za určitých podmínek tak lze ovlivňovat rozhodování > naštěstí (a to nepíšu jen jako nějakou rádoby ochranu), to není tak jednoduché
  • Doprovodným jevem této situace je také pískání v uších – a to z důvodu frekvenční modulace VF zvuku (avšak v rámci slyšitelného spektra). A právě tento bod je důležitý. Viz dále.
  • A teď k tomu přidejte tu nejnižší formu inteligence. Prostě debila. 
  • Mohlo se stát mnohé: vyloupení bytu – majitel bytu např studoval toto zařízení, zapomenutý / ukradený notebook a soubor informací včetně podrobných návodů na toto téma / dědictví, nevědomost prodej. Zkrátka cokoliv.
  • Výsledkem je, že se výše popsaná metoda včetně zařízení umožňujícího její vysílání dostala do rukou naprostých tragédů.
  • A někde zde vstupuji do příběhu já. Viz příspěvek

Popelko, slyšíte mě? / Jak jsem začal slyšet hlasy

Frekvence / Problém / Pískání v uších

  • V prvé řadě, nikdy není vyloučeno, že máte tinnitus (pískání, šelest v uších)
  • Vůbec si jej nemusíte uvědomovat. Nebo tomu tak bylo alespoň do teď.
  • Mnohokrát jsem v souvislosti s tinnitem slyšel informaci, že lidé jím postižení mívají psychické problémy
  • Úvaha: Co když dochází v některých případech ke zneužití Tinnitu a právě to je důvod, proč „hlasy“ slyší jen oběť? Stejný princip jako popisuji jinde. Spojení VF šumu a např větru (v tomto případě tónu / pískání), kdy teprve poté vzniká „slyšitelný“ zvuk/hlas. Konkrétní hodnoty jsou zjišťovány právě pomocí nekonečných otázek, provokací apod. A podle toho jaký hlas oběť slyší se odvozuje konkrétní Tinnitus reliéf. To samozřejmě v případě, že oběť nevyužije některou z mnoha aplikací na měření Tinnitus reliefu pro mobilní telefony.
  • V rámci celého problému je využíván VF zvuk – pískání v uších by tedy nebylo nic zvláštního
  • S tím se pojí i časté, bezdůvodné štěkání psa (pes slyší až do 35 kHz). Mnohdy doprovázené právě slyšitelným VF pískáním.
  • V mém případě je pískání mnohdy nárazovité / ostré a od určité doby jasně zřetelná snaha vyrušit, rozptýlit. Často se ozve, když jsem si „asi“ poznačil něco důležitého (protože bylo slyšet tapání na displej)
  • Surfing attack / Back door sound – komunikace mezi zařízeníma pomocí VF zvuku
  • Quiet.js – javascriptová knhovna pro komunikaci pomocí VF zvuku
  • Voice to skull, Syntetická telepatie – pracuje se se zvukem okolo 15 000 Hz (což je stále slyšitelný zvuk)
  • A řečnická otázka – co slyšíte, když vysunete bradu / spodní čelist jakoby dopředu? V mém případě silné VF pískání
  • obyčejná ultrazvuková píšťalka na psy má dosah až 3 km
  • v každé domácnosti / kanceláří najdete hned několik zařízení, které vydávají vysokofrekvenční pískání (nabíječky, tv, počítače), které si ani neuvědomujete (poslechněte si zvláštní
  • ultrazvuková plašička vydrží na baterii až rok

Hearing radio frequencies

Nejásejte. Rádio Proglas a pro mě nejlepšího uspávače hadů (moderátor se specifickým projevem) si v uších nenaladíte. Ale pískání nemusí nutně znamenat Tinnitus. I když doktor tvrdí opak.

A common and often misdiagnosed condition that mimics tinnitus is Radio Frequency (RF) Hearing in which subjects have been tested and found to hear high-pitched transmission frequencies that sound similar to tinnitus.

Celý článek: https://xcorr.net/2012/05/24/hearing-radio-frequencies/

Hypersonický efekt / Zvuk a frekvence nad 20 kHz

Tento text byl součástí přílohy magazínu Audio 2/2002. Jelikož nebyl uveřejněn přímo v časopise samotném a o jeho atraktivnosti nemůže být pochyb, nabízím jej tímto v plném znění k dispozci…

Neslyšíme, ale vnímáme…

Všeobecně se soudí, že lidský sluch není schopen rozpoznat zvuky v oblasti frekvencí nad 20 000 Hz. Nevyřešená je však otázka, zda přítomnost těchto „neslyšitelných“ vysokofrekvenčních složek může mít vliv na akustickém vnímání zvuků pod touto hranicí!

Problém nabyl důležitosti zejména v souvislosti s vývojem záznamových médií s vysokou hustotou informací, jako jsou DVD-Audio a SACD se schopností záznamu frekvencí až 100kHz. Pod vedením T.Ooahashiho se touto problematikou zabývali neurologové deseti japonských univerzit a výzkumných ústavů. Své výsledky publikovali v Journal of Neurophysiology a na konferenci AES v roce 2000 v preprintu „Vysokofrekvenční zvuk nad slyšitelným pásmem působí na elektrickou aktivitu mozku.“

Ve své studii použili měření mozkových reakcí, která dokázala, že zvuky obsahující vysokofrekvenční složky významně ovlivňují mozkovou aktivitu posluchačů. Jako zdroj zvuku sloužila hudba z ostrova Bali, která je na vysokofrekvenční složky extrémně bohatá.


Tento zdroj zvuku rozdělili na dvě pásma. Pod a nad frekvenci 22kHz. Jako známky nervové aktivity posluchačů vystavených různým kombinacím obou zvukových pásem sloužila elekrická aktivita a krevní tok v mozku. Nikdo z posluchačů nebyl schopen rozpoznat pásmo nad 22kHz jako zvuk.

Nicméně záznam EEG dokázal statisticky významná zvětšení elektrické aktivity mozku během působení obou kombinovaných pásem, k čemuž však nedocházelo, když bylo horní pásmo odfiltrováno. Ke zvýšení aktivity nedošlo ani v případě samostatného působení horního pásma. Současná měření EEG a tomografem dokázala, že oba výsledky spolu úzce souvisí. Psychologická měření ukázala, že zvuk obsahující obě pásma vyvolává u posluchačů příjemnější pocity než stejný zvuk bez horního pásma.

To všechno naznačilo existenci dříve neuznávané odezvy na složitý zvuk s obsahem vysokých frekvencí nad slyšitelným pásmem. Jev nazvali autoři „hypersonický efekt.“

Poznatek japonských neurochirurgů a Boykova měření podporují tedy účelnost zavádění nových digitálních médií SACD a DVD Audio. Hypersonický efekt může také vysvětlovat, proč někteří posluchači dávají přednost jednobitovému kódování Direct Stream Digital systému SACD. Kvantizační šum signálu DSD nad 20kHz totiž velice rychle roste v důsledku typu jeho tvarování, neb nad 100kHz je odstup pouze 20dB.

A konečně lze vliv tohoto efektu přisoudit i poslechu analogové LP desky. Už v době před CD bylo známo, že drážka v černém vinylu signály s frekvencemi až 150kHz obsahuje, a přenosky, zejména typu MC, jsou tyto signály sto snímat.

Z hlediska nových poznatků neplatí ani tvrzení, že hudební nástroje produkují nad 20kHz bezvýznamné složky signálu, založené patrně na práci W.B. Snowa v laboratořích Bell Telephone. Na základě zjištění, že odfiltrování složek nad 13kHz změnilo zabarvení zvuku některých nástrojů, předpokládal Snow rozsah jejich spektra do 15kHz, což tehdy, v třicátých létech, odpovídalo rozsahu použitého reprodukčního zařízení. Podle J.Boyka (1997; www.ccocaltech.edu/~boyk) nejsou
tyto předpoklady správné. Jeho měření dokázala, že alespoň jeden člen každé nástrojové skupiny vyzařuje zvuk s dostatečnou energií i nad 40kHz a spektrální složení některých nástrojů dosahuje až k 102,4kHz!


Kde považte navíc tato frekvence byla horní hranicí měřícího zařízení!
Například trubka má harmonické až do 80kHz, housle a hoboj nad 40kHz, přičemž 40% jeho akustické energie vzniká nad 20kHz.

Odkazy na články o hypersonickém efektu

Problém