Možná vás taková otázka napadne, když budete číst příspěvky níže.
Jistě že ne :). Pouze jsem přišel na něco naprosto neuvěřitelného. A abych to mohl předat dál a nějak smysluplně to řešit, je třeba informace prezentovat správným způsobem.
Což vyústilo v nápad, který mě chytl natolik, že jsem si vše začal sám programovat. To nejhorší mám za sebou a nyní budu postupně přidávat informace + ladit drobnosti.
Ve zkratce řečeno – jde o neuvěřitelně jednoduchý, ale zároveň efektivní způsob jak prezentovat informace všeho druhu. A to jakékoliv. Co je nejlepší – takto je pochopí naprosto každý. Konec čtení nezáživných článků. Navíc lze stejný princip použít k zobrazování jakýchkoliv informací a mnohdy velmi zábavným, užitečným a funkčním způsobem.
To ale samozřejmě znamená, že ti, kdož mají nasvědomí GANGSTALKING, o kterém dlouhodobě píšu, se můžou zbláznit, protože nedokážou pochopit, jak je možné, že jsem schopen něco vytvářet. Jsem přece oběť, jsem týrán.
Jenže do zásadní spočívá v tom, že se tento problém dotýká více lidí, než se na první pohled zdá / si kdo uvědomuje. A to vše nejlépe pochopíte právě z oné jednoduché prezentace informací.
Pusťte si tento hudební podkres a přečtěte si o mém nevšedním zážitku :).
Dorazil jsem večer. Tma. Zima. Samota. Tichý šum větru mezi stromy bez listí. Už nebudu zatápět – půjdu rovnou spát.
Vylezu po žebříku na půdu. Má rozměry jako větší, klasický véčkový stan. Ulehám a přikrývám se dvěma peřinama. Jsou to sice v podstatě dvě pořádné kupy peří, jenže teď jsou studené jak led. Brrr.
Nemám jít raději zatopit? Nechce se mi. Zkusím usnout. Teplo, které vydává tělo, pomalu prostupuje do peřin. Ale zatím je to pořád málo. Chlad jde cítět z každé mezírky a při jakémkoliv pohybu hned ucitím ledovou peřinu.
Ani se nehnu. Pořád přemýšlím zda nemám přeci jen rozdělat oheň. Vše kolem je ledově studené, venku stále duní ledový vítr a být světlo, určitě uvidím při každém výdechu páru od úst. Už jsem skoro rozhodnutý že to vzdám a povolám na pomoc energii, která se roky a roky střádala ve formě dřeva. Kolik slunečných dnů takový strom zažil když rostl a než se dostal do košíku vedle kamen. Nepříjemně mě studí hlava. Přetahuju peřiny i přes ni.
To už je lepší. Peřiny z poctivého peří zachytávají každý kousek tepla, které vychází z mého těla. Najednou je mi mnohem lépe. Peřiny se prohřály a je mi báječně. Myšlenky na zimu jsou minulostí a já si užívám ten zvláštní okamžik. Citím se jak batole před narozením. Celého mě obklopuje masa peří, která dokonale kopíruje každou část mého těla. Jen před hlavou mám místo.
Oči si zvykly na tmu. A to natolik, až si říkám, že to peří snad světélkuje či co? Jakoby skrz ně prostupovalo sotva viditelné světlo. Jenže odkud? Vždyť jsem v absolutní tmě. Zavírám oči. Najednou si uvědomuju, že je něco jinak. Tohle neznám.
Abyste rozumněli – vždy když zavřu oči, vidím něco jako šum ve staré TV. Samozřejmě ne tak zřetelný, ale dost výrazný. Navíc relativně často někde problikne jakoby jeden pixel. Někdy fialový, někdy modrý, někdy červený, zelený a nebo prostě bílý. Navíc vidím neustále nějaké obrazce, různě pulzující šedé oblaka. Někdy jsou to jen jemné šedé fleky, které různě mění tvar, jindy jako obláčky, které odlétají. Různé další obrazce nepočítaje. Mám to takto už natolik dlouho, že bych mohl říct odjakživa.
Jenže najednou je něco jinak. Zavřu oči a vidím černou, jednolitou plochu. To je nádhera. Člověk by si toho normálně nevšiml, protože logika velí: Zavřu oči = tma. Jenže tohle je rozdíl, pro mě, tak zřetelný, že to okamžitě upoutá mou pozornost. Jak to? Jako to jsem za normálních okolností tak zanesený třeba elektrosmogem až mi to šumí před očima? Jenže je přece blbost, aby mě peřiny tak odstínily ne? Nebo je to zvukem? Ještě chvilku si to užívám a pak zkusím vystrčit hlavu ven.
No ty vole. Blik……….blik…….blik…blik blik blik a šum znovu najíždí. První pixel, druhý pixel. A za pár vteřin je to tak, jako vždy. Co to jako má znamenat? Zase se ponořím do peřin a najednou zase čisto. A navíc – no jo, úplné ticho. Neslyším žádný parazitní zvuk. Jen něco jako své myšlenky. Přijemný, tichý a hlavně ŽENSKÝ hlas (to se mi dobře poslouchá), který si mi nějak snaží vysvětlit co se děje. Ale jakoby věděl tolik co já. A nebo, vzhledem k tomu co vím já, nejsem schopen zachytit kompletní informaci. A nebo v tu chvíli sice slyším popis toho, co se děje, ale chybí jakékoliv potvrzení, proto tomu mozek nepřikládá příliš význam. Proto se příjemný hlas v podstatě omezí na popis dané situace, chvilku se snaží nabídnout nějaké varianty a poté utichá.
A teď jinak. Vystrčím hlavu jen z pod jedné peřiny. Tu druhou mám přetaženou stále přes hlavu a až za polštář. Takže jsem vlastně hlavou jakoby v takové verandičče :D. To peří snad musí světélkovat. Já normálně vidím, jak ta peřina pokračuje za mě. A druhá mi končí pod bradou. Jakoby vlna co se blíží ale nehybná. Jsem relativně přesně schopen rozeznat prostor jaký pod peřinou před očima mám. Je sice malý ale já jej vidím. Jen tak nějak zvláštně. Vidím a nevidím zároveň. Dalo by se to přirovnat ke snímkům z rentgenu. Prostě tma a jen jemně světélkující šedé plochy. Oveřuji hmatem. No vážně to sedí. Jen tady ta část je taková neurčitá – schválně, aha, tady to nastupuje polštář, který se v tomto místě sbíhá s peřinou, kterou mám přetaženou přes hlavu. A najednou vidím i tuto plochu. To je neuvěřitelné. To je jako interaktivní vytváření vzpomínky :). Plochy vlna a střecha (peřina přes hlavu) jsem viděl protože jsem o nich věděl a další se objevila až když jsem ji nahmatal. Ale už nezmizel a mozek s touto informací pracoval. Jak to, že to sedí prostorově tak přesně? Že by odhad mozku? A nebo že bych vážně měl natolik detailní sluch, že právě zažívám něco jako “vidění pomocí zvuku”? To totiž opravdu existuje. Jen se to mozek musí naučit. Experimentuje se s tím u nevidomých.
Najednou se zadívám jakoby nahoru a….
Vždyť….to vypadá jako hvězdy. Takové nebe jsem viděl, když jsem šel k chatě. No vážně. Jakoby peřina a střecha zmizely. Dokonce rozeznávám obrysy černých stromů po stranách. Smrky. Jen je to takové….zvláštní. Vím co to je, ale zároveň se to nehýbe. Nejblíž je tomu vzpomínka. Prostě když si vybavíte moment, kdy jste se třeba v létě zadívali na hvězdnou oblohu. Cvak. Jakoby fotka. Ale doplněná o ten pocit. Ten pocit, díky kterému si ten moment, ten okamžik pamatujete dodnes. Wow…..
Zavírám oči a usínám. Chatička mě opět nezklamala….
Doposud jsem nepřišel na způsob, jak vyjádřit tu jedinečnost, důležitost a zároveň s tím spojené neuvěřitelné přehlížení takových informací
Jakmile pochopíte základ, sednete si na zadek z toho co vše vám začne docvakávat.
Řada podobných pokusů ztroskotala na nečekaném protivníkovi – Lidé a jejich názory
Že nejsem zas tak mimo dokazuje i to, že byla zrušena skupina Slyšení hlasů na FB, kde jsem přidával odkazy na tyto informace. Ani mě to nepřekvapuje. Kdybych byl idiot, co má k dispozici tyto postupy, první co bych udělal je podobná skupina a sběr “slyšících”.
O co jde?
Vezmu to chronologicky:
Stal jsem se obětí trestného činu – zneužití specifických postupů, problémové řešení. Problém se týká mnohem více lidí, než se na první pohled zdálo. (“Jak?” místo “Prosím?”). Viz rubrika Gangstalking
Boj / spojování informací / věř sám sobě – uvědomování si, že to, co se mi děje je přece vysvětlení pro řadu podobných situací. Jak to, že jsem jediný, kdo si to uvědomuje?
Parazitní zvuky / slyšení hlasů – mám kompletní, reálné vysvětlení tohoto jevu. A tím spíše jsem v šoku z toho, jak jsou tyto situace zpravidla řešeny. Navíc se dokonce zdá, jako bych byl první, kdo má takto podrobné informace. Už jen tento fakt je něco, co mi nesedí.
Člověk / lidské tělo / mozek – je tolik informací, které jsou doslova zásadní a nikde se neřeší. Nikdo o nic nemluví. Jak je to možné?
Takto jste o světě asi nepřemýšleli – často se říká, že svět řídí nějaké tajné spolky (mnohdy spojeno např. s Ilumináti, rodina Rockefellerů, zednáři) apod. Nene! Víte kdo? Obyčejní lidé – radisté. Normální i nenormální. Chytří i debilové. Slušní i prasata. Ten takhle, jiný zase takto. A víte jak? Příběhy, scénáře, historky, 100x opaková lež, ale i boj za normální svět. Je jich mnoho, je to v podstatě “organismus” sám o sobě / synchronicita.
A také jsou zde postupy z bodu 1. A to je právě to.
Základní problém je totiž v tom, že normálních lidí je všude kolem dost. Ovšem debilové byli vždy více slyšet. A takhle se to táhne od pradávná. Malá skupinka, v podstatě zbytečných, primitivů ovlivňuje a kazí radost mnohem početnější skupině normálních lidí. A tento vzorec má své limity. Je čas na změnu.
Neil Degrasse
Na otázku, jestli je sám věřící, odpověděl: „Součástí popisu všech vyšších bytostí u všech náboženství, která znám, je několikrát zmíněna jejich laskavost. Když se podívám na vesmír a na všechny způsoby, kterými se nás snaží zabít, nedaří se mi v tom onu laskavost zahlédnout.“
Existuje tolik zajímavého, o čem se doposud v podstatě neví. Existuje tolik naprosto úžasných nápadů, o kterých se nemluví protože #vysmech #ostych #stereotypy. Asi tento text ještě mnohokrát změním, ale ta základní pointa tu je :).
Letový plán je tedy zhruba následující:
Co když je to trochu jinak? – něco, nad čím jste doposud nepřemýšleli
Problém – detailní rozbor, souvislosti, úvahy
Sdílení těchto informací / Případná korekce informací / Spouštění drobných situací, které v dostatečném počtu mohou změnit dějiny. Ale nikdo si to neuvědomí, protože se to tak prostě normálně stalo.
Edukace / Zajímavé přínosné informace – technologie, lidské tělo a mozek, hra jménem život, informace o kterých se příliš neví. “To je neuvěřitelné, jak jsme ten lidský mozek, potažmo přírodu celkově a nebo vlastně úplně všechno podceňovali”
Sdílení nápadů, zlepšení, myšlenek, jak něco dělat lépe, spojovat – “ty vole, ty máš teda nápady, jsi jak malé naivní dítě” > “no však jo, a co jako? Díky komu asi čteš tento text na tom, na čem jej čteš? Já řeknu blbost + někdo další řekne blbost. A najednou to bude převratný nápad. Jen to chtělo přidat tu jednu informaci. One more thing….” > ty vole – telefon? Všiml sis, že mobilní telefon už je dávno vynalezený? Přistaň zase” > “Aha, jo takhle si to myslel….to MĚ nenapadlo.”
Horizont
Odpovědi na předpokládané otázky (kladené spíše zejména negativní menšinou)
Normální člověk ví, že primárně jde o to, o čem píšu = možnost přínosných a zajímavých informaci. Pokud ne = nebude dál číst NEBO napíše svůj názor.
Takže ty přiznáváš, že něco dokážeš slyšet / vnímat – ano
Takže co když to o čem píšeš není z tvé hlavy? – nikde nic takového netvrdím. Ale vše, o čem píšu je vždy důsledek / výsledek nějaké situace předchozí + spojení určitých souvislostí, nálady, možností, myšlenek. Netvrdím, že mám vždy pravdu. Jsem však přesvědčen, že tak, jak jsem to poskládal já, s využitím veškerých dostupných možností (což je standardní situace), to dává smysl, jde o hmatatelné a reálné prvky, je možné dospět ke konkrétním závěrům a úvahám o řešení.
A když to úplně zjednoduším – jde o možnosti, mé úhly pohledu. Dokonce mnohé jsou tak obyčejné a všudypřítomné, že není možné, aby o tom nebyl žádný dokument, web, cokoliv.
Proč to píšeš tady? Vždyť budeš vypadat divně. Jsi fotograf, tak proč řešíš kdo řídí svět? – na to jsem přípraven. Navíc hlavní je problém, který se týká mnoha lidí. Vše následující jsou jen souvislosti, možnosti. Dal dohromady takové množství informací, aby vesměs NEŠLO říci > co to je za nesmysl? Vždy je popsán problém, jak probíhá, souvislosti a případné řešení. Pokud tedy někdo zareaguje stylem “Co to je / Je to nějaké divné / Nechápu o čem píšeš” > dělá to buď záměrně, přečetl si jen věty, které obsahují “slyšet” + “hlasy”, neumí přemýšlet.
Jediný problém může nastat díky tomu, že vše u mě probíhá již několik let. Mnohé tedy beru jako samozřejmost (to neznamená že to akceptuji) / to už znám / to už vím / s tímto mám spojeno mnoho souvislostí a tedy řeším automaticky / a může se stát, že jsem nedodržel potřebný odstup / nadhled (taková profesní deformace)
Další klasický konspirační web. Ještě napiš o mimozemšťanech a CIA – o nich až později :). A nejde o žádné konspirační teorie. Jde o konkrétní, reálně se dějící situace, které se týkají mnoha lidí. I tebe. A také neuvěřitelné , nepochopitelné zážitky během snahy je řešit .
To co píšeš je přece nesmysl / To se nemůže dít / Proč by to někdo dělal? – Reaguješ jako 99,5 % lidí. Tolik k tvé vyjmečnosti. Nejsou to nesmysly, vše o čem píšu je reálně možné a také popisuji jak. A právě fakt, že mnoho lidí reaguje přesně takto je důvod, proč se taková situace může dít.
Nebo ještě jinak. Co je vlastně tak neuvěřitelného na tom, že:
Došlo k nějaké situaci (nabízím několik naprosto primitivních možností)
Díky tomu mohou deviantní jedinci skrytě, anonymně sledovat / obtěžovat jiné lidi
Nikdo nevěří, že by se něco takového dělo. Ti, kteří tvrdí, že ano “vypadají nějak divně / měli by se léčit”. Proto si tito primitivové dovolují stále více
Já vše zveřejňuji. Což samozřejmě skupinku mentálů strašně štve. Tím spíš je nyní jeden z pilířů tohoto činu (dělat vše tak, že to jakoby neexistuje) nyní značnou nevýhodou.
Souběžně s tím vším nacházím mnoho nevšedních informací, všímám si mnoha detailů / situací, nacházím nové pohledy, možnosti, vysvětlení. Najednou do sebe vše až nečekaně zapadá (ale o tom je přesvedčen každý mimoň, že :)). Ale sami poznáte, že na tom opravdu něco je. Uvidíte.
Už se blížíme ke konci začátku.
Nyní by teoreticky měl být vyřešen úvod do tématu. Nikoho by neměly rozptylovat nějaké nejasnosti. A že ten úvod by mohl být trochu podrobnější #ironie? Na základě mnoha předchozích zkušeností je toto zatím nejlepší možná varianta, ke které jsem dospěl s cílem zamezit jakýmkoliv komplikacím pocházejícím:
z nejasností
z faktu, že jde o specifické téma, na které má většina lidí navázáno mnoho zavádějících asociací. Úspěšné řešení tedy vyžaduje poněkud (teď asi vtip dne – který však pochopí jen lidi co mě znají) strategičtější postup
ze zkušenosti předchozích osamnělých bojovníků, že řada pokusů ztroskotala na nemožnosti plně se soustředit a tedy ne zcela vhodnému způsobu prezentace ale hlavně na nečekaném protivníkovi > lidé a jejich názory
ze situace, že je někdo debil
z faktu, že metodika “jedna paní povídala, akorát že já to řeknu po svém” občas zbytečně žere energii, proto každý, kdo bude říkat cokoliv, co nebude mít podloženo vlastním názorem, který vychází z konkrétních informací, jednoduše velice rychle zjistí, že je fakt idiot a ještě si to musí sám trapně přiznat a raději teda bude mlčet nebo si nejdřív přečte o čem píšu teda.
Jak jsem již uvedl, jako první je zde problém. Naštěstí mnozí z vás jej nevnímají jako problém. V podstatě o ničem takovém ani neví.
1. Máte se dobře? Všechno klape / hraje (#zarovka)? – Výborně / Víc takových lidí
Tady máme jasno. Víte, že ty správné informace se vždy hodí. A taky je dobré “být připraven”.
2. Cítíš, že se něco děje ale nechápeš co. Nevíš jak to máš vysvětlit.
možná, že se ti děje něco podobného jako mě. Taky možná patříš mezi lidi, kteří jsou citlivější na určité podněty. aniž by si to uvědomovali.
když se o tom chceš bavit, nikdo ti nevěří a nebo doporučují léčení. A tak to raději buď neděláš, nebo věřís, že ten, kdo si říká doktor asi ví o čem mluví.
možná, že (zde možno dosadit jakoukoliv hodnotu / slovo)
protože možná jako u mě – neexistuje žádný důvod, aby se něco takového dělo. Jen prostě nemáš čas věnovat se něčemu, co by zaměstnalo na nějakou dobu celý tým odborníků
3. Obory duchovno, ezoterika, vesmírní lidé apod.
zejména určité obory jsou pověstné svým stylem, názory, postojem k životu (který někteří borci vnímají jako naprosto nepoužitelný). A právě z těchto míst pochází mnohé zajímavé podněty. A zároveň tato místa mnohdy nabízí jednoduché cíle. Jednoduché ve smyslu “slušní, nekonfliktní lidé se dobře “otravují”, oni věří všemu”
Ale také takový ten zamrzající úsměv a nebo právě ten úsměv “kurňa, to není možné”, že mnohé co se točí kolem nějakých čaker, barevných obrazců, chození na boso, energií, vibrací je blíž skutečnosti víc, než by kde kdo čekal. Jenom ti lidi to prostě nějak neřeší a prostě “používají” / “zkouší to nejlepší lazení” / “to umí nacítit”
možná vše vnímáte správně, jen je třeba některé detaily uvést na pravou míru
možná, že je vše úplně jinak. A nebo možná najednou rozlousknete ten problém, kdy pořád něco nesedí. Dokážete lépe rozlišovat něco, co se tváří jako jedno a to stejné. To vaše zůstane a zaměříte se na problém.
Poněkud specifické téma. Sám jej ještě moc dobře nechápu a hlavně nevím, co přesně zážitky z poslední době v tomto směru znamenají.
Následující příspěvek bude jak vystřižený z nějakého šarlatánského konspiračního webu. Jenže, na konci přidám i video a příště udělám kvalitnější.
Již delší dobu si všímám jedné specifické věci. Jednou za čas se začnu jakoby kýmacet. Nepatrně se houpu dopředu dozadu, nebo doleva doprava. A je jedno, zda jsem venku, nebo sedím u počítače. Dokonce jsem si všiml, že nejsem jediný.
Co když se něco děje s magnetickým polem Země? Jak jsem psal, magnetické pole se v současné době velice rychle mění (cca 64 km / rok). Má to snad nějaký vliv? Nebo jde o nějaký parazitní elektromagnetický signál, který souvisí s tím vším o čem píšu? Co když se skutečně někdo naprosto zbláznil a odrovnává lidí pomocí elektromagnetického vlnění, aniž by si toho všimli? Nebo co když je to důsledek nějaké interference vln? Možností je spoustu.
A je to ještě o něco šílenější
Já si totiž všiml, že toto “kymácení” mohu vědomě ovládat. A to představováním si určitého specifického zvuku. Toho zvuku, o kterém píšu stále dokola. Je to snad zvuk magnetismu?
Když je klid a stojím např. na cigaretě, všimám si, že se lehce pohupuju dopředu dozadu. Frekvenci bych tipoval tak na 0,5 – 1 Hz. Jenže mohu vědomě strnout. A nebo si mohu představovat onen zvuk. Vzzzuuuum nahoru. Nakloním se automaticky mírně dopředu. Sssssuuuuaaammm. Nakloním se dozadu. Zajímavé.
A to pískání uší. Není to nakonec důsledek nějakého magnetického pole? :).
Opravdu silné vibrace
V příspěvku Rezonance / Důležitý detail píšu o experimentování s frekvenčním generátorem. Sedím takhle pozdě večer v kanceláři, mám puštěný na počítači frekvenční generátor. Na uších sluchátka.
Zkouším různé frekvence. Ty pouštím do šumu, který jsem si předtím připravil. Tato situace je v podstatě snaha zase vypnout otravné hlasy, které otravují a chcou fanaticky znát nějakou magickou frekvenci, která jim umožní cestovat v čase a tisknout peníze (asi takhle dementně bych popsal jejich fanatické otázky).
A najednou citím jak se celá kancelář třese. Ono to není nic neobvyklého, protože jde o rodinný dům a tyto otřesy lze cítit pokaždé, když někdo např chodí ve vedlější místnosti. Zpočátku tomu tedy nevěnuju pozornost. Ale když i poněkolikáté otřesy reagují přesně na mnou nastavené frekvence, zpozorním.
Vzápětí zjišťuji, že jsem v celém domě sám. “To snad není možné”. Tak zkouším pokračovat a zase. “To se mi jen zdá, nebo se tu vážně všechno třese?” Postavím před sebe PETku s čajem a fakt. Při určitých frekvencích se vše roztřese tak, jakoby kolem vás projížděl nákladní vlak. Jako byste měli puštěný výkonný basový reproduktor. Jenže je úplné ticho. Mám jen puštenou určitou frekvenci, specificky nastavený šum, počítač a sluchátka. KDyž frekvenci dále měním, najednou vše ustane. Čaj v PETce najednou jakoby zamrzne.
(Zde bude video z mobilu)
A najednou mi doskakují mnohé předešlé situace, které jsem zažil. Jdu pak znovu ven a přemýšlím nad všim v kontextu nových poznatků. Najednou se spojí toto, tamto, vznikne tohle, díky tomu se zdá pravděpodobné toto a tím pádem….aha, to, to, to, takhle….no a to bude zase daší příspěvek.
Polk.
A ještě něco 😉
Slyšeli jste už o TMS? To je možnost ovlivňovat rozhodování pomocí magnetického pole. Nejde o žádné sci-fi ale oficiálně a řádně zdokumentovaný poznatek. Viz:
Jinak řečeno – zvláštní, opožděné reakce kurzoru při používání touchpadu + parazitní stisky / kliky (toto ovšem možná jako důsledek velké latence)
souviselo se zkoušením zvuků v Abletonu (mimochodem všiml jsem si jedné zajímavosti – meditační zvuky “hrnků” jsou velice blízko)
ten však hlásil vytížení CPU na cca 20%
souběžně s tím bylo možno vnímat hlasy, fanatické idioty, kteří “musí stáhnout” ten zvuk co mám (pravděpodobně proto, že umožňuje cestování v čase, dělá člověka neviditelným a tiskne peníze)
pokud jsem NB vypojil ze sítě, po určité době latence zmizela
DĚJE SE POUZE A JEN NA FIFEJDÁCH (Ahepjukova) (několikrát ověřeno)
Magnetické pole? Spojeno s velkým topením u NB? > jen dedukce, úvahy
Nyní není řeč o holkách :). A propo – tento výraz jsem vnímal již před 2 lety. Avšak absence souvislostí.
Waveform: SINUS Generátor frekvencí = volně dostupná aplikace pro mobilní telefon
Následující hodnoty nejsou s přesností na HZ – lazeno dle sluchu
Centrum Ostrava, sezení v autě: 450 Hz
Poté 380 + 560 Hz = zde důležitý prvek. Spojení dvou frekvencí, sinusovitá křivka = složitě se určuje tón. Je takový, tak i tak. Navíc možná umožňuje slyšitelnost vždy jedné z frekvencí v závislosti na okolním hluku
650 Hz = začíná být lehce slyšet parazitní přerušovaný tón / šum, o kterém jsem již psal
Zajímavé poznatky:
hlasitost frekvencí kolísá (kromě jasně daného vzorce: čím vyšší, tím hlasitější a pak zas tišší samozřejmě). Důsledek Stojatého vlnění?
necháte-li nějakou frekvenci chvilku puštěnou, rychle ji přestanete registrovat. Dokonale splyne s okolím. Přesto ji lze stále slyšet, když se na ni budete soustředit (ideálně když máte hudební sluch a dokážete si zapamatovat puštěný tón)
nedívám-li se na mobil, je překvapivě složité určit zdroj zvuku
mnohdy zcela obyčejná frekvence / tón zní jakoby v hlavě
podotýkám, že souvisí s malým, uzavřeným, tichým prostorem = interiér auta
Nedávno jsem se podíval na svou profilovku. A koukám, že mi tam pěkně sedí čísla :).
Profilovka vypadá takto:
Není dostatečně zřetelné co to mám napsané na tričku. Takže detail :).
A víte proč 22? Zabývám se určitým tématem. A v rámci jeho řešení jsem narazil na FUZZY LOGIKU, která se zabývá pravděpodobností. Jeji fakulta sídlí na adrese č.p. 22.
Také ale termín HLAVA 22. Což je označení situace, kdy člověk má sice na výběr, ale žádné řešení nevede k úspěchu.
Číslo 22 mě ale provází celý život, takže má pro mě svůj specifický význam.
Můžete tomu říkat náhoda, synchronicita nebo také záměr :).
Ukázka – Vlastní úprava jednoho oblíbeného tracku.
Ukázka 2 – Track jsem nasekal a trochu si hrál. Jde o live záznam s tím, že jsem live přidával i zvuky (fajn, když nevíte, který kopák je ten co se vám líbí) a kombinace 😀
Zajímavá a podrobná studie o tónech, melodiích, harmonii. Proč se nám některé líbí a jiné vůbec. Můj názor je, že toto je něco, co hodně souvisí s dnešní hudební produkcí a mnoho producentů by toto mělo mít jako povinné studium.
