V prvé řadě: Já nevlastním žádnou radiostanici, ani žádné zařízení určené k zychytávání rádiových vln.
Vše řeším na základě různých parazitních zvuků, které slyším zejména v šumech, hudbě apod. Sluch má člověk nastaven tak jak má a žádný integrovaný ekvaliér lidský sluch nemá. Alespoň ne takový, díky kterému bychom mohli odfiltrovat nežádoucí frekvence.
To znamená, že pokud z nějakého důvodu dojde na situaci, kdy někdo zná váš osobní, “zvukový / sluchový” profil – může jej zneužívat a vy se jen těžko “přepnete” na jiné frekvence / zvuky.
A je-li ten někdo naprosto pomatený ubožák – jen těžko zjistíte, co se vlastně děje.
Tím se dostávám k experimentům se zvuky na počítačí. Díky tomu se dá zjistit mnohé. Např. že mnoho parazitních zvuků / hlasů, které slyším v šumech na počítačí / telefonu pochází z běžné radiové komunikace.
To zásadní ovšem spočívá v tom, že se nějaký pomatený radista vydává za mě či jiné osoby (možná další oběti). Pro každou takovou oběť si vytvořil zvuk / rezonanci která zhruba odpovídá jeho hlasu.
Výsledkem je pak situace, kdy já slyším, že někdo “mluví na mě” (konkrétní souvislosti), a někdo jiný dotyčnému také za mě odpovídá. Já samozřejmě nemám jak do takové komunikace zasáhnout.
Deviantní radista (pachatel) se neustále baví tím, že vytváří různé fiktivní, nesmyslné situace, které mají vypadat např. jako náhodně zachycený signál z odposlechu, telefonu či jiného zařízení. Pachatel však oběti skutečně poslouchá (možností, jak toho docílit je mnoho – viz sekce Hackerman)
Tento princip je poté zneužit k vytváření desítek, či stovek různých scénářů, situací = specifický způsob obtěžování. Pro příklad: pachatel neustále provokuje oběť, ta se brání, pachateli nadává, ale ten snímá zvuk od oběti a vysílá jej pomocí radiostanice např jinému radioamatérovi, který se snažil pomoci.
A nakonec důležitá informace:
Aby bylo zřejmé, jak vážná situace je, dávám teď dohromady příspěvek, v kterém se pokusím co nejlépe popsat o co přesně jde. Jak jsem zjistil, prakticky nikdo si neuvědomuje jeden specifický akustický prvek, který je takřka všudypřítomný, vytváří velice specifický zvuk, mnozí jej vnímají jako podprahovou informaci. Zároveň je relativně jednoduché tento zvuk vytvořit.
Pro představu ukázka. Na začátku uslyšíte zvuk tak, jak má znít. Poté se postupně přidává ten stejný zvuk, ale posunutý vždy o 1ms. Vždy tedy hraje původní zvuk a jeho kopie, ale posunutá o různé časy.
Asi nejjednodušší příklad je FÁZOVÝ POSUN. Tedy – pustíte si zvuk, např hudbu. Tu budete “vysílat” přes mobil známému. Ten vám ji zase vyšle zpět. Dojde tedy k určitému zpoždění. Když se oba zvuky spojí (tedy váš, jakožto zdrojový a ten od známého – tedy zdrojový + zpoždění) uslyšíte jak výsledný zvuk změnil specifickým způsobem.
Na stejném principu fungují efekty CHORUS, FLANGER apod.
Pozor! Nenechte se zmást pocitem, že to vše, co zde na webu mám je jen díky pomatenému deviantovi, který obtěžuje lidi vysílačkou. Tento případ je jen malá část všeho, co se děje.