Jde zejména o neustále ponoukání k rychlému, zbrklému zveřejnění
Děje se tak pomocí stále stejných scénářů (zvukových nahrávek) = Někdo na to čeká, někomu to hodně pomůže, lepší aby to bylo veřejně – chyby prý nevadí = záměrné opomíjení situace, kdy příspěvek bude číst někdo, kdo vůbec netuší oč jde.
Když text píšu, zaznamenávám reálnou situaci tak, jak se odehrává
Avšak další z pachatelů tento text čtou – jenže odlišným hlasem, intonací + přidávají podprahové kontexty.
Mnohdy tak celá situace vyzní úplně jinak.
Ten kdo text čte zpravidla vnímá vše podprahově
K tomuto např. přidán kontext “Mám strach, nebudu to číst, kdo ví co tady je za vir”
Důležitý poznatek
Děje se tak jen krátce po zveřejnění + nahodile / random po krátkou dobu
Spouští se oblibená motivační řeč pachatelů: “Musíme se na něho teď více zaměřit”
