Podniknuté kroky / Toto se musí změnit

Jak jsem se stal obětí trestného činu a chci změnit svět :).

Stal jsem se obětí trestného činu / cíleného obtěžování. Pravděpodobně jsem vyřešil více, než bylo třeba. Čímž se objevil další problém.

  • Existuje problém, který přímo ovlivňuje životy mnoha lidí a tím pádem nepřímo v podstatě každého z nás
  • Takřka nikdo si to neuvědomuje

Pojďme si zahrát takovou hru:

  • Já vám popíšu něco, co se opravdu děje
  • Vy mi nebudete věřit
  • Budete mě považovat za šílence 
  • Já to postupně změním. 
  • A nebo se najde někdo kdo mi dokáže, že přeci jen máte poměrně dobrý odhad :). Ale i tak si tu a tam koupíte nějaký obraz ;). 
  • Zkrátka vyhrává ta strana, která si dokáže obhájit svůj argument
  • Protože mnohé se taky točí kolem neustáleho provokování typu „tak ať si to řeší“„opravdu jsi byl na policii?“, rád bych dal najevo, že se nebojím (tedy předtím víc, než nyní) řešit toto také trochu reálněji. Myslím, že to pomáhá dokreslit situaci.
  • Zdá se, že se něco děje. Logickým krokem tedy bylo obrátit se na příslušné orgány. Samozřejmě je taky nutno uvažovat tak, že je vše natolik bizarní, že se člověk sám zdiskredituje (a právě to je něčí záměr).
    Můj záměr tedy byl spíše podat oznámení a zmínit zejména fakt, že pokud by se toto nějakým způsobem řešilo (klidně v budoucnu), rád bych pomohl. Rovněž jsem kladl důraz na to, že si naprosto uvědomuji jak šíleně se vše jeví a že mi tedy jde hlavně o snahu pomoct/situaci nějak řešit.
  • Mail na Kriminální policie Českobratrská (obecná mailová adresa + konkrétní jméno) – neodepsáno
  • Mail do společnosti Speechtech (zabývají se interaktivním hlasovým asistentem a syntézou hlasu) – neodepsáno
  • Mail na Kriminální policii Masná – nic nezjištěno
  • Mail na Městskou policii – nemají oprávnění řešit
  • Mail na BIS – neodepsáno
  • Následně došlo ke střelbě v Porubské nemocnici. Protože střelec bydlel rovněž v Zábřehu + v novinách jsem si všiml několika souvislostí a hlavně, tu noc před střelbou si díky specifickým projevům pamatuji dodnes, opět jsem zkusil napsat na policii, kdybych náhodou skutečně např. vnímal něco, co s tím souvisí (a dle mého názoru oprávněně). Asi se shodneme na tom, že toto je něco, co se běžně v ČR neděje.
  • Mail na služebnu Ostrava, Zábřeh – za několik dní telefonát s tím, že až budu mít čas, měl bych se stavit a pobavit se o tomto osobně. To se následně stalo. 

    Na psychiatrické ambulanci, kde jsem byl ze Zábřehu eskortován, mi následně byl sdělen verdikt: „to asi máte nějaký stihomam / to co říkáte není technicky možné“. (celá předešlá citace slouží zároveň také jako odkaz na detailní popis technického řešení, které je dokonce patentováno)  Následně vystaveno potvrzení, že jsem naprosto v pořádku a uzavřeno. Zde si neodpustím poznámku – kdybych skutečně byl nějaký šílenec, tak se na to příjde tak akorát až bude pozdě. 
  • Nedávno proběhla silniční kontrola.
    Policista předvedl učebnicový příklad situace „taky jsme jen lidi“. Nedopustil jsem se žádného přestupku. Neměl jsem problém dýchnout. Na otázku ohledně alkoholu a drog před jízdou jsem samozřejmě odpověděl dle pravdy. (Tady jste čekali odpověď, že?).
    Reakcí bylo: „Ale prodáváte že?“.
    Bylo to něco tak mimo mé očekávání, že jsem se cítil doslova zaskočen

    „Že co? To jako myslíte vážně? Co to má jako znamenat?“

    „Tak jste někoho udal nebo něco. Do toho já nevidím“. (a tady připomínám, že jsem naprosto normálně vypadající člověk s čistým trestním rejstříkem)

    To už mě samozřejmě vytočilo a chtěl jsem ihned vědět, na základě čeho toto, jakožto dosti vážné obvinění, poslouchám. A to před před kamarádem, který jel se mnou (a je tedy svědkem).

    Dotaz „A kde to mám řešit?“
    „To já nevím, asi na příslušné služebně“.
    Poté proběhlo ověření dokladů a „Tak to je za nás vše“.

    Na příslušné služebně mi bylo sděleno, že mi k tomuto nemůžou nic říct a mám čekat na případné  kontaktování. Já nikdy s policií problém neměl a mnohdy si připadám osamněle v klubu těch, co na ni nenadávají. #modelová_situace avšak zároveň #lidé.

  • V tomto směru mám naprosto čisté svědomí. Což mám potvrzeno i oficiálně. Dodatečně se ukázalo, že jsem byl veden jako svědek v jednom případu, jakožto člověk pohybující se často na akcích. Takový svědek prý někdy bývá i zásadním zdrojem informací či prvek, na kterém stojí celý případ. #Dobrý den, silniční kontrola / #Děkuji, přeji hezký den

  • Mail na VŠB – podrobnější popis situace + konkrétní dotazy na člověka z oboru
  • Mail na armádní psychology: neodepsáno

    Suma sumárum – výsledkem je ještě intenzivnější provokace a informace o mostech v okolí.

    Jisté je každopádně to, že se rýsuje poněkud vážnější problém a je naprosto jasné, proč si jsou pachatelé natolik jisti tím, že se jim nic nestane.