Pachtelé. Staré, primitivní entity zaseknuté ve svých vzorcích.
Představte si je jako drogově závislé zloděje, kteří jednou ukradli upravenou radiostanici a informace potřebné k vytváření vysokofrekvenčních zvuků = podprahových zvuků nebo zvuků, které jsou neslyšitelné, dokud se nespojí se zvukem slyšítelným, který slouží jako nosič.
Měli sen o ovládnutí jednoho města, možná pak celého světa.
Vše se mělo dít pomocí podprahových zvuků, předpřipravených scénářů, nahrávek.
Avšak za celý život nebyli schopni přijít ani na procento z toho, o čem zde píšu. To, co cítí řada jiných lidí.
Nyní se tito tragédi stále dokola vztekají jak malé děti. Všem jsou pro smích. Zkouší stále dokola své tupoučké schématka, scénáře, nahrávečky a sekvence. Jsou to prostě primitivové, kteří se zasekli ve své vlastní hlouposti, lžích a iluzích. Absolutně nedokáží pochopit jak to, že to nefunguje.
A co víc – i jim začíná docházet, že je existují mnohem zajímavější myšlenky, nápady, možnosti. I zde zkouší své ohrané, tupoučké schématka: “Jo, to je díky nám”, “To jsme vymysleli my”, “To jsou naše schémata”, “To jsme vám poradili my” > neúspěšně. Proti nim totiž stojí něco, co nechápou = inteligence, naprosté sci-fi, jiná galaxie, přemýšlení tak rychlé, že jej ani nezaznamenají, něco naprosto jiného.
