Protože velkou roli v rámci celého problému hraje snímání zvuku a někdy poněkud specifickým způsobem + možnosti, které se pomocí radiového signálu, rezonancí a akustiky nabízí – dochází také často k tomu, že svědci celé události slyší pouze část pravdy, věty vytržené z kontextu, pozměněné části, nasimulované hlasy atd. atd.
Cílem samozřejmě je, aby celá situace byla co nejvíc nepřehledná + pro oběť co nejvíce nasírací + pro opičky dostatečně “egoistická”.
Za ideální se považuje, dojde-li k tomu, že je oběť vnímána negativně, jakékoliv snahy o pomoc končí či jsou případní svědci zastrašeni (nepřímo – jen díky tomu co slyší a jak se tedy záměrně vykontruovaná situace jeví). V tomto případě zpravidla taky nikdy nedojde ke kontaktu, protože svědci se raději do ničeho nepletou, oběť neznají atd.
V tomto bodě rovněž zastrašování oběti či každého, kdo o tom píše = není dobré o tom psát, protože si “někdo hodný” uvědomí nějakou událost z minulosti a má mu dojít, že pochybil.