Do tohoto příspěvku budu postupně zapisovat situace, které se mi dějí a které není tak jednoduché vysvětlit. Tedy pomocí standardních argumentů.
Obecně – jde o situace, které se odehrají tak, že buď to byla náhoda srovnatelná s výhrou jackpotu ve sportce – už asi osmá tento měsíc – nebo prostě existuje možnost, jak číst budoucnost.
Nebo je to prostě nativní funkce mozku. O situacích, kdy někdo “cítíl” že se něco stane (zpravidla spojeno s tragédie, strach, smutek) jsme každý slyšeli mnohokrát (dokumenty, filmy, vyprávění)
Do svých úvah samozřejmě zahrnuji také prvek: Mozek rád hledá ve všem nějaké vzorce, smysl
Jak by to třeba mohlo fungovat
Mozek má výpočetní výkon cca 38 biliard operací za sekundu.
K tomu přičtěte poměrně stálé prostředí = jasně dané fyzikální zákony + desítky let strojového učení.
Co když je realita (to co vnímáme jako teď) záznam starý i víc než 15 vteřin?
Pak by ovšem musel existovat způsob, jak vše spočítat a vědět přesně co se stane. Alespoň v rámci některých situací. Paradoxně mnohdy natolik bizarních a v podstatě nepodstatných, že je rovněž otázkou – proč by toto někdo počítal? 🙂
Různé situace mají různé proměnné, proto v některých případech bude existovat takřka 100% jistota, u jiných bude pravděpodobnost stoupat / klesat na základě okolností.
Také existují varianty, u kterých je 100% jisté, že k nim dojde, jen není jisté kdy!
Někteří lidé mohou být citlivější a předpovídat určité události dlouho dopředu