Na určitých místech možnost vytváření magnetických polí či narušování rovnováhy pomocí VF (dokážu pomocí zvuku ovlivňovat)

Sćenář: "No, ona to NENÍ tak úplně pravda". AKORÁT ŽE > je, protože vím co říkám :)

Předchozí poznámka někdy vysvětlována jako neslyšící a přepis řeči na text.

Tzn např neslyšící radistka, která si takto buď všimla narušování mluveného slova (tzn divné přepisy - POZOR: něco podobného se stalo i mě - mám o tom na webu příspěvek: Číslo 5 žije), jindy zase nevědomky něco prozrazuje pachatelům, či se nějaké tupé prasata baví tím, že neví co říkají. 

Následuje vždy snaha to nějak obkecat (často tichým zvukem / podprahové informace = psaní > opět potvrzování). Jakoby někdo moc dobře věděl, že toto už je moc a snaží se situaci zlehčit. 

?

Scénář: sepisování scénářů = ty nám přesně popisuješ co a jak funguje a co jde jak slyšet.

Když nereaguji = nonstop vnucování, provokování, volání jménem > poté se mění ve vztek / agresi a pachatel vztekle křičí: Zabil jsem ti babičku, já zabil tvého bratrance, já způsobil smrt toho či onoho A NEBO zvuky lidí, kteří prosí o pomoc.

Scénář: programování = např komentování každého názvu proměnné. Experimentování se zvuky = přepnutí okna > Táááák, pekně mi ukaž ten zvuk + Jo kámo, to jsem potřeboval vědět > x variant toho, jak daný zvuk umožní mentálům ještě více otravovat

Souběžně s tím rovněž spouštěny scénáře: Proč to neřešíš, proč nehledáš vir a další. Poté následují: hysterické ženské hlasy, prosby ať toho pachatel nechá > vždy identické zvuky. Tzn je naprosto jasné, že si je debílek pouští sám aby se asi vzrušil nebo co. > zde scénáře: děje se to jen tobě, nikdo o tom neví > ty ale pachatele vlastně nebaví, protože jej nevzrušují, proto se zase přepne a zkusí něco dalšího ohraného. 

Scénář: Na každý zvuk = mletí nesmyslů = Já si tě jen provokuju proto abych si ověřil, že slyšíš

+ neustálé: "On je blázen".

V těchto situacích většinou začíná pouštění naprosto úchylných zvuků, jak se nějaký retardovaný debil ukájí tím, že veřejně vysílá totální bláboly, které lidi serou a on z bezpečí anonymity může poslouchat, či že někoho otravuje a slyší to případně někdo další. 

Scénář: narušování myšlenek.

Např: cigareta > snaha rozebrat problém > zahlování myšlenek mnoha informacema + provokace, zesměšnování. > na základě daných časů (cigareta hoří +- stejně dlouho) poté: "taaak, teď běž a udělej tohle" (např: "sedni si k počítači" + "já mu musím všechno říkat" / "vidíte jak poslouchá?") + "já nechápu co na tom řeší, vždyť je to úplně jednoduché" 

Navíc: Je velice zajímavé, jak pachatelé v tomto směru naprosto tápou a melou jeden blud za druhým. 

Proto se nakonec vše zvrtne v: vykašli se na to / nechceš se už na to vysrat / udělej to tak nebo onak / Popelko, ty na to nemáš atd atd.

Navíc každý problém je: "ježíš to uděláš takhle". Jako jak? "No taaakhle" a ticho. "Oni mě teď přerušili, slyšels to?"

Jinak ne, opravdu neberu tyto prasata jako nějakou "normální situaci". 

Nyní třeba řeším ukládání dat do DB. 

Zkouším minimalistickou variantu vazeb, tedy RODIČ POTOMEK + rekurzivní vypisování. A na konci je obsah. Aktuálně jsem se zdržel na drobnosti, kde na té rekurzivní cestě zjistím, co vlastně vypisuji za obsah :). 

Má představa: klíč > hodnota / blok > css > hodnota
Blok > globální nebo v rámci příspěvku.
Css: globální (např set hodnot) vs lokální.

Atd. Napadá mě mnoho různých variant a pozoruji jejich fanatické narušování. Zároveň je naprosto jasné, že v případě toho správného řešení dojde k situaci, že najednou vše půjde samo, zábavně, jednoduše, rychle. 

V těchto situacích lze krásně pozorovat problém, který se dotýká možná více lidí. Neustále podsouvání špatných kombinací. Narušování myšlenek. To, co se zdá být jasné, jednoduché - jen je třeba promyslet - najednou naráží na problém. A to např jen z důvodu neznalosti potřebných funkcí. A právě tento bod je neustále narušován. Souběžně s tím probíhá (nyní pachatel podprahově spouští své hovínka - konkrétně: Já pachatel a můj geniální, komplexní systém = reálně totální sračka a sbabělost). MImochodem taky jde o snahu narušit souvislost.

Tzn znovu: Narušování toku myšlenek + souběžně s tím probíhají dlouhodobé scénáře = pomocí nich je následně oběť udržována v nepříjemném stavu, že opravdu vše už trvá dlouho a možná to přeci jen zbytečně komplikuje. 

Jenže následně když ještě chvilku přemýšlím, zda se mi přeci jen určitý postup mnohem jednodušší, kdežto ten, co je vnucován je náchylný k mnoha chybám. 

Scénář: Zakazuji ti pracovat, protože už je večer a máš jít spát.

Další ukázka debility pachatelů. K tomuto se váže scénář: Vše se děje právě z tohoto důvodu. Tzn má jít o edukační systém, který nastavuje / vnucuje správné návyky (jen další z mnoha výmluv a lží)

Scénáře: psaní poznámky (toto už absolutně nechápu)

Pachatelé jsou tak zesraní z každé poznámky, kterou píšu, že se neustále snaží vyloženě prosit, abych to nedělal. Tzn celé obtěžování probíhá stylem:

Pracuji: debil mě neustále obtěžuje pomocí různých zvuků, dělá ze sebe hrdinu, pořád provokuje, směje se. 

Jakmile píšu poznámku: najednou dostává panické záchvaty. Snaží se neustále komentovat každé slovo co píšu + mě zahlcovat stále stejnýma scénářema: stejně ti nikdo neuvěří, měl jsi udělat to a to (oni ti to řekli).

Snahou je pokaždé pustit nesrozumitelnou změť zvuků, aby mě zdržovalo vypisování jednotlivých scénářů. Zároveň ale nucení a vysmívání se za toto. 

Tyto jednoduché schématka se opakují pořád dokola. 

Scénáře: Programování

Scénáře: psaní hodnoty během programování: snaha vymyslet smysluplný název s ohledem do budoucna a jednotného používání: vždy křik + každá změna: křik / nech to už tak + scénáře: "jéeežíš on to zase mění"

A s tou stejnou sviní jsou spojeny i informace typu: ošetřovatelka, která se někomu svěřuje, jak nechutného člověka měla na starost. 

Takové informace bych se nebál označit jako pravdivé. A i to je důvod, proč vedle těchto skutečností, na které člověk narazí zpravidla tehdy, když se to "hodí", existuje tak obludné množství dezinformací.

Je-li zmíněn někdo konkrétní - často se spustí scénář + jakoby pozitivní vibrace: "Popelkoo, on se z toho dostane, neboj".

Takže to napíšu ještě jednou. Dva už jsou po smrti. 

A co třeba D. Bystroň, který je pomocí "hlasů" rovněž zmiňován. (spáchal sebevraždu)

Na toto jsou postaveny scénáře: Dementi, kteří vše opíšou a budou díky tomu slavní.

Což má platit v opačném garde i pro mě. Tzn navazující scénáře: Já mám být dement (rozhodně ne někdo rozumný a už vůbec ne oběť trestného činu) a zapálení radisté, kteří nic nechápou řeší, jak mluvím vulgárně např a že se každý večer nemodlím, takže nemůžu být normální (ano, takto probíhá "vykreslování entit"). 

Panelákové scénáře:

Koupelna, vana, dementování všech prasečích schématek = sousedi a:

1. s kým se tam baví? (třeba s telefonem ty demente)
2. On je blázen (proč?)
3. (hlas, který se jakoby vzdaluje) - on se asi zbláznil, co to tam pořád řeší?
4. On tam pořád něco mumlá (A ty tomu nerozumíš že?)
5. To je magor
6. Chápeš to?
7. Oni tam mají dítě
8. Soused je taky ve vaně a "nechápe co mluvíš"

Veškeré tyto zvuky ("hlasy") jsou specifické tím, že jim jde dobře rozumnět. A to i když, nebo tím spíš, když ponoříte hlavu pod vodu. A to jednoduše proto, že jde o VF zvuky. Zatímco reálná řeč, zvlášť v prostorách jako koupelna, a ještě k tomu mužský hlas, hodně rezonuje a nejde nic rozumnět. 

Možná právě proto je tak mnoho entit v panelácích ženských (kdyby někdo náhodou poukazoval na to co jsem napsal). 

Je však relativně smešné, jak to dementy vždy totálně rozhodí. Mnohé je totiž postaveno na tom, že člověk reaguje na předem připravené "linky" a ten, kdo to případně slyší je zahlcován poněkud jinou verzi. Avšak ve většině případů má slyšet podivínského souseda co se, ideálně, vzteká / hadá. 

Jenže, jakmile se odehrává to, že vše detailně popisuji - najednou se vše rychle mění. Zpravidla se prasata omezí jen na "teď přišel soused do koupelny, teď přišel soused do koupelny, až teď přišel soused do koupelny" = mám se neustále cítit jako debil. 

Následovaly proto již klasické "panelákové scénáře".

Ty jsou postavené zejména na využití typizovaných prostor (místnost, větrací šachta, stojaté vlnění, přirozená frekvence, rezonance, šum). 

Často zmiňuji REZONANČNÍ ŠUM (jen tak mimochodem, prase opět zaregistrovalo aktivitu, tak hned "diktuje". Opět a zase. Reálně se děje to, že když napíšu něco zajímavého, dopoví poslední slabiku + "táááák, výborně. A teďka....a ticho. Když nepíšu, tak "Teďka si napiš", "Říkám teďka si napiš" - protože vím o čem píšu a je jasné, že jsem neskončil - je jasné, že budu psát dále. Což má být na jeho popud. Dement. )

Takže znovu. Často zmiňuji rezonanční šum. Ten si nejlépe představíte jako trumpety, včelí roj, roj much, vuvuzely. 

Tento zvuky je totiž všudypřítomný a málokdo si jej uvědomuje. Často zní jako hlas, souhlásky. AAAA, EEEE, IIII, OOOO, UUU. Možná právě proto se říká zvukům spojeným s větrem AEOLIÁNSKÉ zvuky. 

Ovšem informace jako je ta předchozí mají za následek, že se hned vyrojí spasitelé, vševědoucí, nejchytřejší, kteří se vztekají: No vidíte, alespoň někdo to pochopil. Já to tady říkám celou dobu.

A jsou to ti stejní, kteří poté vykrádají informací z webů jako je ten můj a následně otravují jiné stylem: Prozradím ti něco co nevíš, ale zas ne úplně a když mi pošleš 5 foteček tvojich koziček nebo ....., tak ti možná řeknu víc. Ale ideálně když to řeknou ještě tou nechutnou syntaxí. Viz. něco jako "Pánové, já nevím jak vy, já se dnes bavil" "Pánové, já mám ještě nějaké jednání" apod. 

Nyní se spustil hlas: Prase + "Chápete to? Já sem to celé vymyslel a..."

Může se jednat o starší nahrávky, které zneužívá nějaký dement, co se k nim někde dostal. Potažmo k informacím o tom, jak vše funguje. Díky tomu se děje situace, kdy naprostí tupci mohou do určité míry ovládat něco tak neznámého. A zároveň díky tomu jsou jejich možnosti tak omezené a nejsou schopni přijít na to, jak to, že nejde slyšet vše co říkají. 

Sampl: Luxusně + jší to být nemůže

častá praktika, kdy se na jednu informaci hned naváže druhá, parazitní (pachatel: oni mu to všechno diktují). Informace tak splyne v jednu má zcela jiný význam.

Podobně jako: Německý výzkum + ný ústav. 

Originální informace má být něco jako: Německý výzkum, který se zabývá vlivem nepříjemných zvuků na mozek. Zejména rychlé střídání frekvencí. Tedy podobně jako rychlé střídání můžského a ženského hlasu. Dle výzkumu je toto pro mozek nepříjemné a mimo jiné se má dokonce zvyšovat vodivost pokožky. 

A i přes vše, co jsem nyní napsal se bude některé z prasat vztekat. 

"Né, já nebudu ticho. Já jsem přece úklidová četa". 
"P.čooo už"

Co si do prdele ty nulo jedna úchylná myslíš? 

Tím pádem vedou úvahy logicky směrem: Jak situaci řešit.

Je to jednoduché. Celou tu šílenost mám podrobně zmapovanou a popsanou. Zbývá jen ta správná forma sdělení. Což je systém, který programuji a který se mi konečně povedlo dokončit. I proto je tak urputně narušována práce na něm. Zbytečně. 

Pachatel se nyní vzteká: "Ty p.čo, chcípni už". Stejně tak ale může o některou z dalších obětí. Což je mimochodem rovněž jeden ze scénářů: Oběť, která toho ví nejvíc neustále obtěžovat nucením do veřejného řešení. Zejména v momentě, kdy je např známa nějaká chyba / nefunkční stránka (např. díky překlepu v odkazu, který vznikl nepozorností z důvodu otravování).

Tu a tam snaha vnutit scénář: Děje se to vše jen tobě. 

To je naprostý nesmysl. Když si přečtete (buď zde, nebo na mém webu) co všechno s tím souvisí - je naprosto nemožné, aby to vše vzniklo jen proto, že někdo chce bezdůvodně otravovat ostravského fotografa, který není spojen s ničím, co by šlo považovat za nějaký důvod / mstu apod. 

Veškeré důvody, které za ty roky byly řečeny jsou jen lži a bláboly, které jsou určeny jen pro případné svědky. 

Což je můstek k informaci, kterou mám uvedenu u popisu tohoto trestného činu již skoro od začátku: Trestný čin se děje defacto veřejně. Souběžně vysíláno mnoho dezinformací. Skutečnou pravdu tak zná jen pachatel a oběť. Ostatní se mohou pouze domnívat / hádat. 

K tomu přidejte veškeré situace, které vzniknou jen díky soustavnému obtěžování (např narušování spánku - člověk zaspí do nové práce, působí neodpočatě, zapomíná, nestíhá termíny apod. = cílený, dlouhodobý úpadek, kde pravá příčina toho všeho není vůbec známa.)

Souběžně s předchozím také zároveň pouštěn další opakující se scénář.

Poznámky čtou vlastně jen pachatelé, kochají se tím jak někomu otravují život a nikdo o tom neví. Společně se radí co ještě vymyslet, aby došlo na nejhorší. Tzn.: vše bylo smazáno a nikdo se o ničem nedozvěděl. 

Samozřejmě existuje možnost, že vše smažou sami pachatelé = zcela jasný důkaz / potvrzení. Navíc obsah je zálohován, takže toto není žádné řešení. 

Jen pro úplnost: Po předšlých poznámkách samozřejmě následuje to co vždy.

Přehrávání diskuzí, kde někdo řeší jak nechutné pozámky si dělám. Tzn. samply typu: "On se zbláznil", "To se přece nemůže dít", "To už je trochu moc", "To už je trochu bizár", "Fuj, to nebudu číst".

Cílem samozřejmě je, aby oběť znejistěla a vše smazala. Jde zejména o snahu vyvolat pocit, že to vyvolá negativní dojem u návštěvníku. Mimo jiné je to další z důvodů, proč se vše tak dlouho tají. 

Následuje scénář: Oni jsou nějací rozhození. On to asi někdo píše veřejně. Ale kdo? Já to hledal/-a a nic nemůžu najít. 

Cíl: vyvolat nepříjemné pocity, že chybí jen málo k tomu, aby se vše odhalilo. (konkrétně tento scénář se opakuje min. 4 roky!!!)

Arpeggiator

Jeden z pachatelů používá banky samplů. Občas se snaží bavit tím, že obtěžuje pomocí arpeggiatoru a samplů, které jsou namapované místo tónů. Tedy pro každý tón různý sampl. Funkce arpeggiator slouží normálně pro vytváření opakujících se sekvencí tónů. Avšak pachatel si takto zvolí náhodné pouštění svých úchylností.

Scénář: Jakákoliv nadávka / urážka pachatele

= "Já si to nahrávám a pouštím jiným obětem, takže se podílíš na týrání" + následně "Chápeš to? Chápeš co já dělám? Chápeš to, jak jsem šílený kámo?". Případně jiná varianta "Jak on si se mnou pekně povídá" = hlas + pitchband na klávesách. Hlas se vlní. 

Scénář: Asi jeden z nejobvyklejších: Snaha donutit obtěžovaného, aby poslouchal úchylné sračky, neustále potvrzoval, že vše slyší a zároveň pořád podrobně popisoval jak trpí, zda mu dané zvuky dělají nějak špatně atd. 

Toto asi nejlépe vystihuje debilitu jednoho z pachatelů.

Záměř psát poznámku (veřejnou)

Spouští se snaha zahltit > "To si nemusíš psát" / "Ježiš neřeš to" / "Věnuj se práci". Do určité míry jde taky o "přehlcení bufferu" a tedy snahu, aby určitá myšlenka člověku vypadla z hlavy (v případě přidávání poznámky přes wordpress poměrně velká šance na úspěch). U tohoto řešení však nikoliv. 

Javascript a ukládání dočasných hodnot prohlížečem přímo na disk. 

Není kontrola nad tím, jaké hodnoty se ukládají. Takřka s určitostí má toto každý povoleno (nyní nevím zda jde vůbec zakázat). V momentě, kdy jsem zjišťoval do které složky se soubory ukládají a prohlížel si je - spouští se v hudbě klasický scénář: vyrušení výkřikem / impuls - pokud je následně prohlížení ukončeno - pachatelé se jakoby baví tím, jak někoho zastrašují. 

Identický scénář se opakuje i např. u firewallu a blokování podezřelých / nepotřebných služebn. 

Standardní situace: 

Něcdo vysvětlím a ihned se ozve negativně laděná informace: A o to Popelko právě celou dobu šlo. Tzn informace typu: už vše končí, už je pozdě, nemá to smysl, zklamal jsi nás. 

Opakovaný výpis.

Řeší jednoduše eshopy, galerie, blogy apod. Mnohem jednodušeji.