Edukace
Než se vrhnu na popis konkrétních postupů, které jsou zneužíván pro obtěžování, je nejprve třeba ujasnit si pár pojmů, s kterýma budu dále pracovat.
Konkrétně půjde o
- pár akustických jevů
- něco málo ze světa rádiové techniky
- pár technologických záludností ze světa mobilních telefonů a počítačů
Věř svému vnitřnímu hlasu! Ok. A který to je?
- Specifická, patentovaná metoda (poprvé popsána v roce 1974), která dokáže způsobit to, že vnímáte slova, aniž byste cokoliv slyšeli.
- Přesněji řečeno – mozek vnímá slova.
- Na základě informací, které jsem našel je zřejmé, že pokud máte určité znalosti z oboru akustiky a elektroniky – v podstatě není zas takový problém si jej svépomocí vyrobit
- Psychologický efekt takové situace je, že buď
- Doprovodným jevem této situace je také pískání v uších – a to z důvodu frekvenční modulace VF zvuku (avšak v rámci slyšitelného spektra). A právě tento bod je důležitý. Viz dále.
Hypersonický efekt
Zvuk a frekvence nad 20 kHz
Tento text byl součástí přílohy magazínu Audio 2/2002. Jelikož nebyl uveřejněn přímo v časopise samotném a o jeho atraktivnosti nemůže být pochyb, nabízím jej tímto v plném znění k dispozci…
Všeobecně se soudí, že lidský sluch není schopen rozpoznat zvuky v oblasti frekvencí nad 20 000 Hz. Nevyřešená je však otázka, zda přítomnost těchto „neslyšitelných“ vysokofrekvenčních složek může mít vliv na akustickém vnímání zvuků pod touto hranicí!
Problém nabyl důležitosti zejména v souvislosti s vývojem záznamových médií s vysokou hustotou informací, jako jsou DVD-Audio a SACD se schopností záznamu frekvencí až 100kHz. Pod vedením T.Ooahashiho se touto problematikou zabývali neurologové deseti japonských univerzit a výzkumných ústavů. Své výsledky publikovali v Journal of Neurophysiology a na konferenci AES v roce 2000 v preprintu „Vysokofrekvenční zvuk nad slyšitelným pásmem působí na elektrickou aktivitu mozku.“
Liparský tón
The voice of Aeolus
Liparský zvuk nebo Liparský tón je zvuk, který je vytvářen větrem při průchodu objekty nebo skrz ně. Pro staré Řeky pocházel tento zvuk od vládce větrů. Proto se mu také říká hlas boha Aeoluse (the voice of Aeolus).
Rezonanční šum
Stojaté vlnění.
Jedná se o poměrně zásadní jev a málokdo o něm něco ví.
Stojaté nebo také stacionární vlnění je vlnění, jehož každý bod má stálou amplitudu, takže uzly a vrcholy vlnění zůstávají na stejném místě. Stojaté vlnění vzniká tak, že se setkávají dvě protiběžné vlny o stejné frekvenci, nejčastěji jako vlna přímá a vlna odražená od nějaké překážky.
Video
O tomto vlnění se povídá taky např. v tomto videu. Jistě lze najít i video v lepší kvalitě, ale toto video je pro mě zajímavé z více úhlů. Jednak jsem jej sledoval už kdysi a v podstatě a vůbec jsem si nevšiml informací o nějakém stojatém vlnění. Snad proto, že jv tu dobu byl pro mě výraz stojaté vlnění zcela abstraktní pojem. A také Chlandiho obrazce. Jedno jediné slovo – „místnost“ a najednou zcela a naprosto chápu co tyto obrazce znamenají.