Edukace
Než se vrhnu na popis konkrétních postupů, které jsou zneužíván pro obtěžování, je nejprve třeba ujasnit si pár pojmů, s kterýma budu dále pracovat.
Konkrétně půjde o
- pár akustických jevů
- něco málo ze světa rádiové techniky
- pár technologických záludností ze světa mobilních telefonů a počítačů
Věř svému vnitřnímu hlasu! Ok. A který to je?
- Specifická, patentovaná metoda (poprvé popsána v roce 1974), která dokáže způsobit to, že vnímáte slova, aniž byste cokoliv slyšeli.
- Přesněji řečeno – mozek vnímá slova.
- Na základě informací, které jsem našel je zřejmé, že pokud máte určité znalosti z oboru akustiky a elektroniky – v podstatě není zas takový problém si jej svépomocí vyrobit
- Psychologický efekt takové situace je, že buď
- Doprovodným jevem této situace je také pískání v uších – a to z důvodu frekvenční modulace VF zvuku (avšak v rámci slyšitelného spektra). A právě tento bod je důležitý. Viz dále.


Hypersonický efekt
Zvuk a frekvence nad 20 kHz
Tento text byl součástí přílohy magazínu Audio 2/2002. Jelikož nebyl uveřejněn přímo v časopise samotném a o jeho atraktivnosti nemůže být pochyb, nabízím jej tímto v plném znění k dispozci…
Všeobecně se soudí, že lidský sluch není schopen rozpoznat zvuky v oblasti frekvencí nad 20 000 Hz. Nevyřešená je však otázka, zda přítomnost těchto „neslyšitelných“ vysokofrekvenčních složek může mít vliv na akustickém vnímání zvuků pod touto hranicí!
Problém nabyl důležitosti zejména v souvislosti s vývojem záznamových médií s vysokou hustotou informací, jako jsou DVD-Audio a SACD se schopností záznamu frekvencí až 100kHz. Pod vedením T.Ooahashiho se touto problematikou zabývali neurologové deseti japonských univerzit a výzkumných ústavů. Své výsledky publikovali v Journal of Neurophysiology a na konferenci AES v roce 2000 v preprintu „Vysokofrekvenční zvuk nad slyšitelným pásmem působí na elektrickou aktivitu mozku.“
Rezonanční šum
Stojaté vlnění.
Jedná se o poměrně zásadní jev a málokdo o něm něco ví.
Stojaté nebo také stacionární vlnění je vlnění, jehož každý bod má stálou amplitudu, takže uzly a vrcholy vlnění zůstávají na stejném místě. Stojaté vlnění vzniká tak, že se setkávají dvě protiběžné vlny o stejné frekvenci, nejčastěji jako vlna přímá a vlna odražená od nějaké překážky.


Video
O tomto vlnění se povídá taky např. v tomto videu. Jistě lze najít i video v lepší kvalitě, ale toto video je pro mě zajímavé z více úhlů. Jednak jsem jej sledoval už kdysi a v podstatě a vůbec jsem si nevšiml informací o nějakém stojatém vlnění. Snad proto, že jv tu dobu byl pro mě výraz stojaté vlnění zcela abstraktní pojem. A také Chlandiho obrazce. Jedno jediné slovo – „místnost“ a najednou zcela a naprosto chápu co tyto obrazce znamenají.