Gangstalking / Syntaxe, tónina, melodie, rytmus a selekce

Jak jsem již psal – trestný čin se děje defacto veřejně, ale skutečnou pravdu zná jen oběť a pachatel. Díky množství dezinformací, či překrývajících se linek / větví / stop / informací mohou případní svědci jen hádat / dedukovat co se skutečně děje. 

Proto i když je třeba oběti neustále sdělováno velké množství detailů o právě probíhající činnosti ve snaze pachatelů být co nejotravnější, dát najevo, že mají kompletní přehled o tom, co oběť dělá, nemusí si toho nikdo všimnout. Což ostatně pachatelé taky rádi s posměchem zmniňují.

Jsou k tomu používány následující metody. U všech jde zejména o prací s podvědomím, podmíněnými reflexy.

#1 / Tónina. melodie

  • viz rezonanční šum, liparský tón
  • podprahové vnucování určitých tónů či melodii
  • má-li poškozený hudební sluch, drží se podvědomě určitého tónu / melodie
  • případní svědci však neví o jaký tón jde, či jim je dokonce vnucován podprahově tón jiný
  • pod každým tónem (frekvencí) se nachází zcela odlišené informace

#2 / Rytmus

  • dlouhodobě podsouvání nějakého rytmu
  • může se dít např díky zmiňovanému cvakání (zvuk podobný jiskře, elektrickému zapalovači)
  • může probíhat např přes noc, kdy oběť spí
  • rytmus … /. /.. /. /… / . /,. / .
  • oběť pak přednostně volí / hledá slova s tímto rytmem

#3 / Syntaxe, slovosled

  • poškozenému jsou po celou dobu neustále podsouvány stejné fráze
  • stále jedno a to stejné dokola
  • Nedávno jsem si všiml rozdílu: „Oni mu to říkají“ / A to stejné, ale řečeno úplně jinak. Nevybavím si teď jak. 
  • Výsledkem poté je, že jeden poškozený v podstatě „neslyší“ to, co mu sděluje nějaká případná pomocná strana, či co „slyší“ ostatní

 

Pokračujte na příspěvek