V prvé řadě – nutno brát v potaz, že se tento typ trestného činu odehrává již desítky let a to po celém světě. Aby byla zřejmá obludnost tohoto problému včetně všech souvislostí, nelze vše popsat jen pomocí pár vět.
#1
- Zneužití hlasů, které oběť zná
- Snaha kopírovat stereotypy spojené s duševní poruchou. Brzo si člověk však uvědomuje, jak a proč tyto stereotypy vznikly
- Celý tento trestný čin je jen řada naprosto absurdních nesmyslů
- Ve většinu případů jde o rádiový signál, který je následně pomocí nějakého zařízení transformován na zvuk a zvýrazněn určitým tónem. Tím dojde k “přehrání” konkrétní nahrávky / hlasu.
- Zaměření na samotáře
#2
- Lze zřetelně vnímat, jak se pachatelé snaží na mnohé situace reagovat tak, jak to dělají jiní, či jak se prostě naučili. Jelikož neexistuje nic, co by se dalo v rámci tohoto obtěžování akceptovat, neexistuje stejně tak nic, co by ze strany pachatelů dávalo smysl.
- Proto se jen vztekají, uráží, lžou, nadávají, ničí životy.
- Vše vzdáleně a anonymně. Zbabělost v maximální míře.
- Proto je jakákoliv snaha pachatelů vykreslovat se nadřazeně vnímána jako jasná provokace, která je umožněna jen díky principům celého zločinu.
- Takřka neustále je zřetelné, jak velcí tragédi pachatelé jsou a co se odehraje v případě reálného střetu.
#3
- Pachatelé se snaží neustále upoutávat pozornost. Docílit toho, aby oběť neustále “něco / někoho poslouchala. Jde zejména o snahu učit oběť určité zvuky, rozptylovat, psychicky deptat.
- To se, mimo jiné. děje pomocí jednoduchého mechanismu: Pokud zazní cokoliv negativního, vzápětí se ozve “pozitivní entita / hlas”, která je na straně oběti. Ta je však krátce na to jakoby ztrapněna / smetena / zesměšněna / vypnuta dalším “pachatelem / hlasem”.
- Pozitivní entity jsou reálně buď vždy pachatelé, nebo se jedná o různé starší nahrávky např jiných obětí, či jinak zainteresovaných lidí. Zpravidla se tyto nahrávky a konkrétní sdělení neustále opakují.
- Jde pravděpodobně o snahu někoho zesměšnit (radisté / svědci), či může dokonce jít o předešlé oběti, které již nežijí.
- Z podstaty věci nelze brát jako 100% jistotu, že každý “hlas” je někdo z pachatelů. Skutečností ovšem je, že informace, kterou lze považovat za přínosnou zazní takto zcela výjmečně a spíš omylem. To, co pachatelé neustále dělají je, že opakují / kopírují / snaží odchytávat přesné časové úseky něčeho odlišného. Reálně se taková situace projevuje tak, že lze slyšet otravný hlas, který neurčitě blábolí. Jde o některého z pachatelů, který si dává velice záležet, aby zněl důležitě – očekává totiž “wow / ahaaa efekt” díky obsahu informace, která ovšem pochází zcela odjinud. Pachatel však předpokládá, že si “slyšící / oběť” toto vysvětlí jako vnuknutí nápadu / myšlenky, kde tím zcela rozhodujícím faktorem byl neurčité blábolení nějakého kkta.
#4
- V případě, že např podobným způsobem dojde ke spojení informací a výsledkem je nepříjemná předtucha ve smyslu opravdu extrémního problému – většinou se ozve “prase”, které se stylizuje do role toho, který za vše může a posměšně jmenuje / nebo přitákává co vše zničil, koho odpravil, kolika lidem zničil život. Zjevně ho toto těší,
- Zde nutno zmínit specifický typ tragédů. kteří každý den někoho otravují a pomocí různých technik se snaží donutit oběť k tomu, aby si lehla a pozorně poslouchala co jí chtějí říct.
- Právě ve snaze upoutat pozornost dochází ke zmíněnému nechtěnému sdělení nějaké přínosné informace, kterou pachatelé např. slyšeli u jiné oběti.
- Mezi další postupy patří: volání jménem, volání jménem pomocí hlasů, které zní jako někdo z přátel / blízkých / rodiny oběti.
- Jakmile mají pocit, že oběť poslouchá (zpravidla hned následující věta) – spouští vyprávění zajetých příběhů, kde dějová linka je vždy totožná: pachatel, tyran, manipulátor, ovlivnil život oběti. Ta měla být úspěšným “něčím” např. v Hollywoodu nebo i Praze, případně nebýt (událost, kterou oběť zmínila dříve – klidně v rámci rozhovoru s přáteli a pachatel / šmírák toto poslouchal a poznačil si. Tzn událost, kterou ovlivnil pachatel a měla se odehrávat jinak), měla by nyní oběť úžasného partnera a tvořili by dokonalý pár.
- Existují desítky takových příběhů.
#5
- Některé scénáře / příběhy se opírají o určité “vztyčné body” ve smyslu specifických nápadů, myšlenek, úvah, tužeb, snů, rozhodnutí na které si oběť žijící na určitém místě opravdu mnohdy vzpomene. Jde totiž stále o jedno a to stejné, tedy vysílání podprahových zvuků / informací, akorát se tak dělo v době, kdy nebyl jakýkoliv důvod vnímat takovou situaci jako něco podezřelého. Zkrátka myšlenka, která člověku prolétne hlavou stejně jako tisíce dalších. Jen si člověk dodatečně uvědomí určité souvislosti díky aktuálním okolnostem, či tuto “myšlenku” zažívá opakovaně přesně tak, jako kdysi.
#6
- Má situace je v mnoha ohledech specifická. Mnohé prvky, jindy pouze “hodící se do příběhu / k psychické šikaně”, jsou tentokrát skutečné / reálné. A bohužel nejsem zdaleka první ani poslední takový případ. To je zjevně pro pachatele něco nevídaného.
- Připomínám, že podstata všeho stále spočívá v zakomplexovaných chcípácích, co šmírují a otravují lidi pomocí specifických akustických metod a chtějí poslouchat jak někdo umírá.
A teď pozor:
Během psaní předchozího odstavečku zřetelně vnímám snahu vytvářet kontext na základě toho, co píšu a jak pachatel / -é potřebují.
- Pokud bych nezmiňoval určitou výjmečnost mého příběhu bylo by vše zaměřeno na unikátnost různých mechanismů a zvýrazněn dopad na velký počet lidí + smějící se pachatel. Samozřejmě vše specifické, co se odehrálo ve spojení se mnou by bylo ztraceno v šumu.
- V momentě, kdy se ukázalo, že tuto informaci zmíním, dochází vzápětí k zásadní změně. Můj případ / situace má být vnímána jako ojedinělá, děje se jenom mě, nikomu jinému, nikdo mi neuvěří, nemá smysl to řešit.
Zde se rád ozve další tragéd, který se neustále snaží prezentovat jako geniální stratég, který mistrně promýšlí každý tah a poradí si s jakýmkoliv problémem (rozumněj – situace, kdy oběť na pachatele sere / kašle a věnuje se svým záležitostem. A navíc úspěšně). Zpravidla volí pokaždé stejný postup. Otravuje 1-2 dny takřka nonstop. Stejně pod vlivem návýkových látek. Jde o takřka nepřetržité mletí totálních nesmyslů, bludů a naprosto nesouvisejících informací.
Stejně jako ostatní, i tento lidský hnůj sází na jedno jediné. Díky tomu, že neustále někdo něco mele, každý po chvilce na tuto situaci zapomene a příště to zkusí znova. Klidně s jiným ohraným příběhem.
V tomto bodě nutno zmínit taktiku některých pachatelů, která spočívá ve využívání ještě větších tragédů (zpravidla mentálně retardovaní pomatenci), kteří mají možnost pár hodin “úřadovat”. Následně situaci jakoby zachraňují, je nastolen “pořádek”. Pachatelé očekávají, že v kontrastu s tím, se nyní odehrávalo několik hodin působí oni najednou normálně. Dokonce snad i pozitivně či důvěryhodně když dokázali vyřešit situaci.
Samozřejmě to takto vnímají jen oni sami. Reálně jde jen o blbečky, co si myslí, že je někdo chce poslouchat a neustále se předvádí.