Už mě docela otravuje rozebírat výtvor tak neskutečně omezených jedinců. Ale stále je tu možnost, že zrovna tato informace někomu pomůže.
Pokud se člověk potýká s tímto druhem obtěžování teprve krátce a ještě je navíc “bohužel” slušný, je právě princip tohoto scénáře značně matoucí.
O co jde – neustále se přidávají nové a nové entity. Ty navíc mnohdy negují tu předchozí.
Z psychologického hlediska tak defacto jsou na straně obtěžovaného.
Omyl. Cílem je pouze odvést pozornost, vytěžit nějaké informace, zamaskovat neschopnost reagovat, obhajovat si své konání, zahltit obtěžovaného takovým množstvím variant a možností, že nebude nic, čeho by se chytil.
A pachatelé se neustále snaží najít někoho, kdo uvěří některé z mnoha entit aby se za ni mohli vydávat.
Pro příklad: lze slyšet retardovaného mentála, který se snaží urážet obtěžovaného, najednou se přidá dívčí hlas, který důrazně nabádá “Nechte ho už být” = samozřejmě pachatelé nečekaně VŽDY reagují “Dívejte, ho musí bránit holka” > následuje mužský hlas “Pánové, toto už je ale za hranou. Já jsem skutečně kriminalista, který má tento případ na starost” > samozřejmě po chvilce vyšumí do ztracena, nebo je tato entita nějak zesměšněna > hned se spustí nějaký další hlas, např “To není možné, jak to maji promakané” (zde si všimněte těch směšných detailů)
A teď do toho zakomponujte prvek, který zná vše už nazpaměť.
Minimálně ví, že neexistuje jakýkoliv argument, který by takové konání obhájil a zároveň dával smysl.
A tak sepisuje jednotlivé detaily, poslouchá jak to dělá moc pomalu a navíc nepřehledně. To ti další, kteří o tom točí už druhou sérii, to mají mnohem lepší. A přesně zde to vždy končí. Ostatně, kdybych trochu přemýšlel, nebo se snažil, možná bych nějaký podobný blog našel. Vždyť pachatelé po tom tak touží. Koho by bavilo otravovat se pořád se mnou :).
Pokud byste se náhodou nacházeli v podobné situaci, jednoduše takto nase…naštvete ty ubožáky, kteří se vydávají za “ten originální systém”. “ty, co to rozklíčovali”, “lidi”
Po dopsání předchozí věty samozřejmě hned startuje: Otravný, tupý, hermafroditní hlas + “No, já tam nevidím to řešení” / “Já teda nechápu….” apod.
Slovo “nevidím” vždy podprahově spouští téma nevidomí (buď jako pachatel nebo jako ti, co to řeší a zároveň nejsou slyšet. Částečně již může jít o určitý podmíněný reflex (slušnost), avšak to samozřejmě má určité návaznosti. Ne jen slovo “nevidím”.
A protože každé takové slovo může být součástí věty, která je již dopředu známa (připravena) = rytmus. A tedy lze podprahové informace přesně časovat.
Samozřejmě zde je už příliš negace vůči pachatelům a tak se stane to co vždy: Najednou “haha” / “hihi” – “no, dá nám to zabrat, co vám budeme povídat” + podprahově něco jako “nejlepší způsob jak vše řešit”
“A my to sice chápem, ale přeci jen….” > (mé jméno) + něco ponižujícího
“Proč mu to pořád děláte?” “Vždyť to se nedá vydržet” “Oni ho tak mučí”
