Frekvence / Problém / Zápisky

  • Sdílení této stránky
  • Pozitivní reakce, směry, možnosti
  • Následuje práce na počítačí > odchytávání každé akce
  • Snaha parazitů napojovat, dokončovat, někde se vecpat. Zatím ojediněle
  • Mnohdy nenápadně (pro někoho kdo celý jev nezná složité identifikovat) > „Výborně pane Popelko“, ale má spíše ponížující charakter, až příliš časté (existuje podobný zvuk, ale pozitivní) > značím si problémovou situaci > následuje trapný moment, někdo se omlouvá, protože to tak nemyslel, nerozumí tomu co dělám a snaží se pomáhat (byť není třeba)
  • Začíná vzrůstat počet otravných komentářů a připomínek – každá chyba, či zvolení jiného směru znamená vzteklé „Safra porte“. Jde o prase, které lze vnímat dlouhodobě.
  • A teď pozor: existují dvě možnosti (jsou takto podprahově podsouvány) 1. takto se děje určitě > debil, který se pořád snaží otravovat a zneužívá syntaxi jiných 2. jakákoliv možnost, že se někdo snaží pomoct, použil safra porte a já o něm píšu jako o praseti. Je možné tyto situace i synchronizovat (ale samozřejmě to už je složitější). Míra pravděpodobnosti je zřejmá, avšak toto platí i pro řadu jiných situací (zejména sousedi). I to je důvod, proč se na řadu případů nemusí vůbec přijít.
  • Samozřejmě následuje sada standardních „podprahových doplňků“ – testování > někdo na vše přišel a nyní si testuje jak co funguje (je dlouhodobě stejné), neprozradit pomoc > vyvolávání strachu, nerozhodnosti, nevyzradit, že toto vnímám > bude jen horší, či dokonce pachatel se stáhne a nebude důkaz > vyvolávání strachu
  • S ohledem na řadu předchozích příspěvků je zřejmé, nakolik pachatelé sázeli zejména na zastrašování a nyní nevědí co dělat. K tomuto se váže řada scénářů: pozornost > pachatelé se mohou zaměřit jinde (poškozený má pocit klidu), pachatelé se naučili spoustu věcí a tím pádem to pro ně i tak bylo výhodné > ale přitom se dlouhodobě nic zásadně nemění. Vnímám spíše snahu situaci řešit a předejít větším problémům, či s ohledem na inteligenci pachatelů zbytečným následkům

Často se opakující/překrývající se samply: Věc / Větev > nově náznak Věda

Problémový scénář: Selekce pomocí syntaxe vs vliv okolí, podobnost hlasů, omezení, záměrné provokování a následné nadávky + scénář: obtěžování a vysmívání se poškozenému, že díky vulgární mluvě (o samotě) je vnímán negativně

Doplňující postřehy:

  • spuštění scénáře: dobro = jedinci co se toto snaží řešit = ojedinělé, osamocené jednotky, pocit zmaru, zbytečného jednání. Tedy na základě logiky pachatelů asi dává větší smysl nechat se otravovat a nereagovat, aby nebyli za debily.

Následuje večer (pravděpodobně se dostavuje reakce na sdílení webu – použití ohraných scénářů):

  • stále dokola pouštění zvuku: „Adame, Adame, Prosím vás“, „Adame, slyšíte mě?“ + scénář při značení tohoto skutku > Je nutno psát vše přesně tak jak lze slyšet, protože se podle toho identifikují daní jedinci a zbytečně bych tak mohl způsobit problém někomu slušnému
  • ihned poté i reakce (vytvářena tou stejnou entitou). Cca něco jako křik „Do pr.ele už, mě to tak se.e“ (existuje několik variant. Snaha o vzdor a pocit zmaru nebo že jde o jiné poškozené, kteří trpí)
  • Neustálá snaha vyvolat nějakou agresi
  • Protože v místě kde jsem byl najednou přestal fungovat internet a je tam ruch, přemístil jsem se jinam. Během přesunu snaha vnutit co nejúchylněji řečené „Kámo, chápeš? Já si s nima hraju. Zadám ať ten jde tam, ten tam“
  • Ke všemu samozřejmě spouštění klasické sady scénářů. Tzn. obecně – neustále je něco špatně (tedy poměrně vůbec žádná změna) – konkrétně: zmar, nemá to cenu, prohra, nic se nedaří, nemám šanci – zkrátka primitivní pocity.
  • Při psaní spouštění scénářů: dávám informace pachatelům, sloužím jako testovací prvek
  • Rovněž lze vnímat vztek, křečovitou snahu vyvolat jakkoliv konflikt – zejména pak stále úchylnější projev (většinou končí u sténání, hekání, křičení či naprosto absurdních vět)
  • Přes den jsem poměrně nevnímal hluk. Avšak nyní se začíná třískat nádobím, vysávat, stěhovat nábytek a jakoby byl tento zvuk intenzivněji vnímán, či spojován se vztekem
  • Všímám si rovněž situace, která se přímo váže k mé práci: chci nastavit na blogu Masonry styl, ale je třeba řešit jinak. Jakýkoliv takový zákys znamená, že se spouští úchylné volání mého jména (psychologický prvek, který upoutává pozornost), snaha jakkoliv zmenožnit soustředění.
  • K tomuto se váží různé scénáře. V této situaci dochází snad i k další klasické situaci: Dobře míněný tip na vyladění biorytmu. Ovšem následuje totálně tupé, úchylné provokování, které se obhajuje právě tímto: Tedy bránění v práci, protože mám jít spát. Jakýkoliv argument nepřipadá v úvahu. A zde již notoricky známe „Popelko, nechceš už jít spát?“
  • Primitivní a tupé uvažování konkrétních jedinců je naprosto zřejmé a jejich projevy lze nalézt napříč celým webem. Jsou to ti stejní, kteří se zároveň chvástají tím, že oni jsou ti, kteří budou slavní a o kterých se bude snad dokonce učit ve škole, protože se na vše takto přišlo.
  • Samozřejmě psaní takových poznámek znamená, že pachatelé vždy dedukují můj vztek, psychickou nepohodu (sampl „Kámo, takže to funguje“ „Už to jede“) a snaží se ještě víc provokovat
  • Snaha donutit mě napsat něco vulgárního, vytvořit nesmyslný příspěvek
  • Ve zvuku televize, která hraje ve vedlejší lze slyšet vysokofrekvenční Flanger efekt
  • Text, který píšu se jakoby online převádí na řeč (odkaz na příspěvek syntéza hlasu) a je pouštěn zpět. proto cokoliv píšu působí, jakoby to někdo napovídal, či přesněji někdo „ovládal“ mé mluvení (v podstatě je malá latence aby si šlo uvědomit že se tak děje a samozřejmě logicky vyplývající z daného postupu)
  • (v tuto chvíli probíhal cca hodinový podrobný záznam naprostých šíleností, které se někdo snažil vytvářet)
  • Následuje jiná varianta předchozího scénáře: skupina fanatických puberťáků, kteří mě provokují a chtějí zkopírovat nějaké technické prvky. Opět víceméně to samé: debilové, fiktivní tupé diskuze a debaty
  • Ukazuje se, nakolik je důležitý zvukový prvek při mluveném slovu. Přesněji řečeno, přepis / text mnohdy nemá dostatečnou vypovídací hodnotu. A to zejména když jsou sepsané / zaznamenané samply/hlasy záměrně opakovány, ale s naprosto jiným projevem
  • Problémové hlasy jsou totiž mnohdy záměrně doplňovány o co nejotravnější zvuky (aby zněly co nejúchylněji – může se jednat o mix mnoha hlasů). Doplňují se také různé impulsy, který navozují iluzi posměšků)