- Teoreticky to možné je.
- Je však otázkou do jaké míry.
- Zásadním faktorem je rovněž uvědomování si / neuvědomování si takové situace + to, jaký význam má určitá “akce / úkon” z pohledu toho či onoho člověka. Pro zjednodušení – to, co je pro někoho naprostá banalita, které v podstatě nevěnuje pozornost (položení talíře zde, nebo o 5 cm více vlevo) je pro druhého “ty p.čo kámo, to je maras, to fakt funguje hej. Chápeš to? My ho úplně ovládáme.”. Samozřejmě zde jsou akce navazující = Kdyby ten talíř byl o 5 cm více vpravo, tak nespadl na zem, když jsem zavadil o stůl. Pak ale nutno vykonávat obezřetně prakticky každý cm jakéhokoliv pohybu s vědomím, že jej i tak možná děláte se záměrem někoho jiného. Logicky je tedy jednodušší být prostě pozorný, nedělat hlouposti a přemýšlet. Když se nad takovou situací zamyslíte, je zde řada “ale”, “co když”, “jenže” = zkrátka problém, který popisuji v sekci REALITA či GANGSTALKING
- Dlouhodobě totiž vnímám snahy nějakých tragédů zjistit, jak někoho ovládat. (ale vážně, větší debily si nepředstavíte)
- Je to také díky neoprávněnému přístupu k cizím zařízením např. pomocí radiohackingu a možnosti na takovém zařízení manipulovat se zvukem (ekvalizér, vysílání).
- Pochopitelně jde hlavně o zvuk podprahový a protože majitelé napadených zařízení o tomto nemají tušení – pachatelé tak jednoduše získávají zpětnou vazbu.
- V neposlední řadě je zde samozřejmě problém v podobě stereotypů = každý, kdo se snaží na takovou situaci upozornit je automaticky považován za psychicky narušeného jedince.
