pachatel se vysmívá, že na základě toho, jak oběť dýchá přesně ví, co poslouchá
děje se tak vždy ve spojitosti s počítačem nebo telefonem
rovněž často snaha trefovat se do rytmu dýchání pomocí hudby či slovních spojení (“Táák, a teď se nadechni” – komentování hlubokého nádechu, který pravidelně jednou za čas dělá asi každý)
cílem není nic jiného než provokace / snaha o vyvolání agrese / obtěžování
oběť má mít pocit, že dýcháním neustále kopíruje úryvek nějaké písně
často používáno zejména v době, kdy nebylo známo takové množství souvislostí
jde o další prvek, kde už není pochyb o neoprávněném snímání zvuku a narušování soukromí
