Frekvence 22

Problém, o kterém se nemluví. Jde o neuvěřitelně komplikovanou záležitost. Což je ve své podstatě dobře. Ovšem jak se zdá, právě tohoto faktu někdo zneužil a tak zde máme situaci, kdy není jednoduché někomu popsat, co přesně se děje. Vím, že normálních, inteligentních lidí je dost. Jen nejsou pochopitelně slyšet tolik jako stádo primitivních debilů.

 

Zdravím všechny, kteří se snaží jakkoliv pomáhat. Nejen mě. Je pochopitelné, že vy, rozumní lidé nemáte podrobný přehled o situaci. Víte, že méně je mnohdy více. Že mlčeti zlato.A pokud něco říkáte, jde o jasné, konkrétní sdělení. Proto se mnoho informací ztrácí. Zvlášť když právě to je něčí záměr. Je zde však ale stále něco, co nechápe nikdo. Naštěstí.

Různé úvahy lze nalézt také v myšlenkových mapách:

https://coggle.it/diagram/X5CR9zgWhATdg_ss/t/n%C4%9Bco/21128137390ad0162bf8b44ddbefda47de3be9aa5966d4fafe965f127cddf62b

Situace

 

Jev

  • S největší pravděpodobností jsou někteří lidé citlivější na zvuky, elektromagnetické vlnění atd. Vzhledem k tomu, kolik takového vlnění v dnešní době všude kolem je by to zas nebylo tak překvapující.
  • Interference, specifické frekvence, rezonance, fázové posuny. To vše může způsobovat zvuky, které člověk za běžných okolností nevnímá. A zejména když vlastně ani neví, jak zní. 
  • Ostrava – poddolování, městská hromadná doprava, auta. Sčítání vln. Toto může být zdrojem NF zvuku (v podstatě již infrazvuk), který lze vnímat. Zejména během nočního klidu, při soustředění a v mém případě nejlépe na konkrétních místech
  • I toto jsou různé směry k úvahám. A zejména když je zde fakt, že jak VF tak NF zvuky mají vliv na člověka.

Vnímání

  • obecně se o tomto příliš nemluví. Např. z důvodu zanedbatelného počtu lidí, kteří jsou schopni tento jev vnímat mnohem intenzivněji. A to natolik, že jej začnou vnímat jako hlasy.
  • Mnohem větší počet lidí jej však může vnímat podvědomě
  • Je asi jasné, že tento samotný fakt je něco, co bude s největší pravděpodobností označeno jako únava, stres či klasická schizofrenie
  • Při pohledu na počet článků/stránek na internetu, které se tomuto fenoménu věnují však zase nejde o takovou ojedinělost. V drtivé většině se člověk ale nedozví nic zásadního. Buď se s tím naučíte žít, nebo zamíříte k psychiatrovi. Žádná jiná volba.
  • Mnohdy a zejména v počátcích tedy člověk pravděpodobně nemá vyloženě chuť se s něčím takovým svěřovat svému okolí. 

Jiný pohled

  • je téměř jisté, že vliv elektromagnetického vlnění, ultrazvuku byl podroben výzkumu (viz Hypersonický efekt níže).
  • existují tedy lidé, kteří o tomto ví, mají potřebné znalosti.
  • právě zde může být původ problému, který nyní popisuji

Reálně bude situace pravděpodobně o něco složitější. Aby však vynikl hlavní problém a všechny souvislosti, popisuju vše tak, jak ji bude vnímat většina lidí. 

Dvě strany

SKUPINA A – zahrnuje běžné lidi, kteří tento jev vnímají různě dlouho. Stejně tak zde řadím např. armádu, tajnou službu atd. Tedy ty, kteří již mohou tento jev zkoumat podrobněji, používat jej v konkrétních situacích. Zejména tedy psychologické prvky.

Jsou tedy známy všelijaké zajímavosti, které lze díky tohoto jevu dosáhnout. Stejně ale také rizika. Jednou za čas spouštění zajímavých schémat, které člověka pobaví, poučí, informují.

Hlavním specifikem těchto schémat je dokonalé načasování, pokrytí všech variant, jasný průběh, záměr, sdělení a konec. 

SKUPINA B – zahrnuje ty, kteří se k rozboru tohoto jevu dostali např. krádeží/nalezením notebooku, nabouráním do nějaké sítě, pobytem ve vězení v cizině – celkově tedy zkouší co a jak funguje a ty, kteří, stejně jako já, mohou jev vnímat a snaží se jej napodobit vlastní cestou, protože jsou přesvědčení, že lze takto ovládat lidi, mohou obtěžovat bez rizika dopadení, jsou slyšet v širokém okolí a každý chce jejich primitivní projevy poslouchat, jsou slyšet jako vnitřní hlas

Hlavním specifikem je snaha vykrádat metody, kontrukce skupiny A, projevovat se hlasitěji. Použití je však neuvěřitelně primitivní a jde zejména o urážení, vysmívání se, dokazování si nadvlády a všechny další varianty. Jistě si každý inteligentní člověk domyslí sám.

Protože nemám možnosti o tomto s někým diskutovat, nemůžu posoudit, do jaké míry jsou mé teorie ovlivněny lokálním, cíleným zaměřením.

  • někdo ví, že jev vnímám a zkouší si různé postupy
  • ideálně zamezit abych o tomto mluvil s okolím + abych pokud možno příliš nepřemýšlel > snaha o co největší zahlcování uvažování, nesoustředění se na práci. Po určité době však stále stejná, opakující se schémata včetně stále stejných „samplů“
  • materiální likvidace, psychický teror + možnost sledovat vše z povzdálí
  • Nyní už pravděpodobně jde pouze o hysterickou snahu o to, aby se nikdo nedozvěděl co vše někdo provádí. 
  • Je stále možné, že vzhledem k celkové komplexnosti a zejména faktu, že pouze pachatel a oběť znají konkrétní souvislosti (ostatní mohou jen dedukovat, hádat, domnívat se…), je právě tento krok něco, co způsobí zásadní změnu.

V čem je nevětší problém:

 

 

Co se mohlo stát

 

 

Vzkaz pro retardované mentály, kteří se snaží neustále mě a asi všechny ostatní neustále zahlcovat totálníma sračkama v domnění, že mě nějak rozhodí / budu je vnímat jako své úvahy apod. Vy máte choré mozky, jste naprosto mimo realitu. Vůbec ničeho nedosáhnete.

Nyní vnímám, jak několik primitivů panikaří. Začal jsem si dohledávat informace o digitálních vysílačkách (LTE). A již delší dobu vnímám panickou hrůzu nějakého debila z toho, že i když on sám je strůjcem mnoha nesmyslu, které létají vzduchem, nebude on zároveň ten, kdo to vyřeší. 

Často když si něco hledám na internetu a chci o tom poté napsat, nastane najednou „informační vlna“ a někdo „rozumně“ popisuje jak to všechno je. Mnohdy také opakuje již šesté opakování.

Já řekl, že jakmile to bude možné, jdu se informovat do prodejny President (Vítkovice). Do té doby mám vše co je třeba. 

Hypersonický efekt

 

Do nedávna se tvrdilo, že lidský sluch není schopen rozpoznat zvuky o frekvenci nad 20 000 Hz. Není jasné, zda přítomnost těchto údajně neslyšitelných vysokofrekvenčních složek může mít vliv na akustickém vnímání zvuků pod touto hranicí. Touto problematikou se zabývají neurologové po celém světě. Výsledkem je závěr, že vysokofrekvenční zvuk nad slyšitelným pásmem působí na elektrickou aktivitu mozku a že zvuky obsahující vysokofrekvenční složky významně ovlivňují mozkovou aktivitu posluchačů. Některé doposud uskutečněné pokusy zpočívali v tom, že zdroj zvuku byl rozdělen na dvě pásma. Pod a nad frekvenci 22kHz. Jako známky nervové aktivity posluchačů vystavených různým kombinacím obou zvukových pásem sloužila elekrická aktivita a krevní tok v mozku. Nikdo z posluchačů nebyl schopen rozpoznat pásmo nad 22kHz jako zvuk. Psychologická měření však ukázala, že zvuk obsahující obě pásma vyvolává u posluchačů příjemnější pocity než stejný zvuk bez horního pásma. To všechno naznačuje existenci dříve neuznávané odezvy na složitý zvuk s obsahem vysokých frekvencí nad slyšitelným pásmem, takzvaný „hypersonický efekt.“

To všechno naznačuje existenci dříve neuznávané odezvy na složitý zvuk s obsahem vysokých frekvencí nad slyšitelným pásmem, takzvaný „hypersonický efekt.“ Poznatky neurochirurgů podporují účelnost zavádění nových digitálních médií SACD a DVD Audio. #sny #ztrata #kradez #silenost #viznize

 

 

Základní prvky/projevy

Hlasy v okolí
  • závislost na okolních zvucích / prostředí (např. v noci když je bezvětří, nelze vnímat ani hlasy)
  • Zneužíváno ve snaze vyvolat konflikt např. mezi sousedy a tedy zamezit řešení. Např možnost, že jsou 2 lidé, kteří ví oč jde, ale jejich setkání se někomu nehodí. Proto snaha o vybudování negativních pocitů (soused co poslouchá, soused co věří lžím). Tedy snaha vyvolat diskreditující situaci, matení atd.
  • Stejný princip použit i např během procházení davem (zesměšňování), či narušování bavících se lidí opodál (zcela reálná iluze toho, že se lidé baví o vás. Reálně však nikoliv a kromě jasného nebezpečí jde opět o vyvolání diskreditující situace). Zde se mi dokonce povedlo docílit postupu jak toto lze dělat. 
  • Pomocí konkrétních postupů lze v podstatě docílit toho, že nerozeznáte, zda slyšíte souseda za oknem, zda došlo k napodobení hlasu (mnohdy zbrkle, ale jde o slabý zvuk, takže to člověk nevnímá), nebo zda jde o jednu z mnoha fiktivních entit. To je další věc, která brání v řešení celkové situace. Mnohokrát se může někdo snažit pomoct, ale samozřejmě jde o moment štěstí, aby dva lidé předpokládali o co jde. Asi se nebudete jen tak někoho cizího ptát, zda taky neslyší něco zvláštního a naopak. 
  • Ve spojení s tímto lze rovněž mnohdy vnímat jakoby hovor někoho v bytě, ale zároveň slabší, odlišnou verzi, kterou poslouchá někdo v onom bytě. Mnohokrát jsem si všiml, že venku a unitř lze slyšet odlišné varianty. A když člověk zcela přiznaně záměrně poslouchá např. v balkónových dveřích obojí, nastává zmatek.
  • Lze vnímat jisté entity, pro které je možnost projevovat se jako hlas (a tedy anonymně a skrytě) splněním všech sexuálních tužeb (a skutečně docházelo k nechutným sdělením. Naštěstí je možné ignorovat ale zde je nutno popsat podrobněji a to učiním v rámci řešení s konkrétním subjektem).
  • Vyvolává vztek u normálního člověka, protože je zřejmé, že někdo se cítí neohroženě jen proto, že je mimo dohled a je si jistý, že na něj nikdo nepříjde. 
  • Je zajímavé, že počet hlasů (jejich zabarvení) je relativně malý (včetně určitých projevů. To může být následkem určitých souvisejícich jevů jako rezonance). Na jedné straně jakoby automatický projev (syntaxe, spisovná mluva, unifikovaný projev, – zde možná spojitost s předem danou formou a tedy možnosti zneužití, viz #vir) a na straně druhé bez jakýchkoliv omezení.
  • Nelze přirovnat k něčemu jako poslech rádia. V podstatě jde o mix všeho a tak v případě „okopírované verze“ je neustále zmatek a snaha zneužívat, přemlouvat, vnucovat určité (a opět počtem omezené formy > povedlo se např dostat jen k určité části nějakého systému?). To by částečně mohlo vysvětlovat příjemné ztrapňování se opakováním stále stejných nadávek, slovních spojení v případě okopírované verze.

Podrobněji v části Schémata

Souvislosti
  • Spousta souvislostí může být vázána na mou osobu.
  • Souvislosti, či skutečná pravda je to, oč jde především. Děje se něco, co je defacto veřejné, ale člověk, který jen „poslouchá“ slyší vždy několik verzí a neví, co je pravdou a co ne. Narozdíl od pachatele a poškozeného. A toho někdo zneužívá k obtěžování.
  • Při neznalosti konkrétních souvislostí není snadné zjistit skutečnou pravdu. A je potřeba ověření.
  • Je značný rozdíl, když o něčem víte a nevíte. Tedy např: vnímáte urážky za to, že máte puštěný ten či onen zvuk a nejste si jisti, zda nemáte ztlumený tel./zvuk, nebo ještě lépe > měnite zvuk např. v Abletonu, schémata a hlasy se mění a pak si všimnete, že nemáte vůbec puštěný zvuk. Což si současně jakoby uvědomí i druhá strana a začne zakecávání, vnucování, že je chyba u mě). K tomuto se celkově váže širší problematika. Např.: Je rozdíl pohnout prstem a nepohnout. Když nepohneš, ale zároveň zkoušíš vnímat variantu, žes pohl, najednou se vše rozchází. Nelze se soustředit na dvě věci zároveň. #schema, které se dá zneužít i využít
Entity
    • Jak jsem již psal, předpokládám, že většina z těchto entit/rolí je záměrná snaha o to, aby ten, kdo to řeší vypadal divně/bláznivě. Ke všem jsou scénáře. Ovšem již nějakou dobu se vše omezilo v podstatě už jen na skupinu retardovaných prasat a hlupáků (snad proto, že mě tato skupina nepochopitelně rozčiluje nejvic).

    • Zpočátku hlavně možnost: kdy se vydávají pro okolí za exekutory, vymahače dluhů, policii, vyšetřovatele, bezbranné lidi, známé apod. – velká pravděpodobnost obavy/regování na takovouto entitu, snaha vymámit informace pro pozdější zneužití + mást případné svědky a skrýt hlavní záměr).
    • Lze polemizovat nad úhly pohledu, ale často vnímám poněkud dětinské chování v podobě situace: entita/hlas něco říká a dostane se do konfrontace s jinou. Najednou dojde k prohození hlasů a rozumný projev má původně hloupá entita. Nejvíce si toho samozřejmě lze všimnou ve spojitosti s vlastní osobou. Mnohokrát si dohledám (ano, na Googlu např) zajímavou informaci, napíšu ji např. zde a hlas, který je dlouhodobě otravný a primitivní najednou začne hlásat na co vše přišel. Tedy, buď si někdo léčí komplex „já na to přišel, já jsem nejchytřejší“ a nebo chce mást ostatní, působit přínosně a dostávat se k informacím. Což opět lze nalézt v řadě situací, kdy se otravný has zapojuje do diskuzí. A to mimochodem je něco, co mě dlouhodobě znervózňuje > došlo k šílenosti, já dokážu slyšet rádiové vlny, někdo zneužívá mnou sepsané informace a vydává se v diskuzích radioamátérů za inteligentního jedince, kde nemám jak zasáhnout. Často dokonce používá mé jméno.

    • Navíc díky jistým postupům je v podstatě docíleno iluze, že v podstatě je vše v pořádku. Reálně jde však o to, aby se na to nepřišlo. Zde spojitost s: opakování mnou řečeného (např odposlech tel pomocí viru, odvádění pozornosti abych nevnímal oddělenou komunikaci atd.). Stejně tak možné snahy plynoucí z přesvědčení některých jedinců, že můj hlas je ochranný prvek/klíč a opakováním mnou řečeného se někdo dostane k bůh ví čemu. Bizarní scénáře (a bohužel i snad i hlupáci, kteří tomu věří) o tom, jak někde skrývám miliony a oni se k nim dostanou atd. Fanatické snahy o získání účtu, zůstatku atd atd.

    • Já jsem reálně neustále otravován neuvěřitelnou debilitou, protože někdo je přesvědčen, že mě to stimuluje k dohledávání dalších řešení. 
    • Nevidomí

      • toto je zejména má úvaha ve smyslu mnohem vypracovanějšího sluchu

      • kdysi scénáře: jedná se o systém pro nevidomé a nikdo jiný ho neměl slyšet

    • Policie

    • Protidrogové

    • Městská policie

    • ÚOOZ

    • Spasitel/é
      – ti, kdo nejprve vytvoří problém, aby jej pak vyřešili
      – zachranná role)

    • Kluci ušatí
      • scénář někdo platí za to, že jsou schopni vnímat to co já a mohou tak přicházet na něco, co jiné zajímá.
      • rovněž opakováno, že u mě našli mnoho nových prvků/informací/pohledů, já tedy tímto ztrácím čas, oni jen kopírují a prodávají někomu, kdo chce vědět oč jde – fragment: „jak jste na to proboha přišli? Tam musí být ještě někdo“.
      • samozřejmě také může jít opět o snahu znepříjemnit řešení, či rozhodit psychiku.
    • BIS

    • Armáda

    • Záchranáři

    • Sousedé (S kým se tam baví?)

      • hojně využívaná entita
      • z počátku často schémata „S kým se tam baví?
      • snaha o různé formy diskreditace (agrese, nesmyslné otázky)
      • v Zábřehu na Čujkovove schémata, která se spustila v případě, že se mi zdálo, jakoby se jednalo o některý z okolních bytů – „Kámo, kde teď je?“ „Vidíš ho?“ „Teď je, v 7,6,5 patře“
    • Radioamatéři

    • Studenti

    • Hackeři (co to je/uvědomujete si tu moc/možnosti? My už se bavíme jenom tím…)

    • Zloději

    • Romové

    • Známí

    • Úchylové

    • Zahraniční dar/pomoc/systém

    • Exekutoři

    • Vymahači dluhů

    • Mstitel (má více úhlů pohledu)

    • Vězni

    • Mormoni

    • Taxikáři

    • Policejní akademie

    • Vojenská akademie

    • Vylízaný pubertáček/Kokot

    • Dopravni podnik

    • NUKIB

    • Bývalí policejní/armádní psychlogové

    • Vysloužilí policisté/kontrarozvědka

    • Syn (p. Štolba a p. Štolbová – zazněla z mého pohledu 1x – v den, kdy jsem psal zase na policii. Tentokrát městskou > a ti nemají oprávnění to řešit)

    • Parta pubertáků

    • Domáci vězení

    • Hasiči

    • Mosad

    • Družice / Čip

Opakující se fráze
  • A to je právě to
  • Chápeš to?
  • A co mu mám říkat?
  • Defacto
  • Panebože
  • Ježišmarja
  • No to si děláš p…
  • Děkujeme, že jste se účastnili pokusu….
  • 2x stal jste se obětí trestného činu
  • 50 odstínů šedi (jeden čas použito jako „heslo“ a slovo/ název bude možno slyšet až po zaplacení např)
  • My si myslíme, že jsi se zbláznil
  • To je magor
  • To už jsi psal
  • Dívejte se (jak je sprostý např)
  • Ty jsi takový pěkný (taková pěkná?)
  • Kámo ….
  • My jsme v prdeli…
  • A co teď…
  • A co mu mám říct?
  • No to si děláš prdel
  • Tak copak mi chceš napsat?
  • Ty mi dáváš tolik informací
  • A co tím jako dokážeš?
  • Tak co jsi zjistil?
  • Kámo, přestaň už s tím.
  • Nechte ho už být.
  • On si to dělá sám.
  • Poslechni si něco jiného.
  • To jsi zjistil až teď
  • My jsme si mysleli, že
  • To je magor
  • Poslouchej…
  • Oni mu to všechno říkají… (tady bych asi rád zabředl do debaty, když mě, tak každému + možnost, či spíše nemožnost vnímat něco smysluplného)
  • Já už si to poslouchám jako rádio
  • Ty nechápeš že
  • Hlavně že
  • Par excellence
  • Kdybys trochu přemýšlel…(což narozdíl od jiných dělám)
  • To je náš / On je náš (zvláštním že najednou to má být špatně slyšené otče náš – všímáte si toho)
  • Dobře my, dobře jsme mu dali
  • Máš tam chybu (!)
  • Tak ať si pro mě přijde
  • Oni ti to vypnou
Možné problémy
  • dva překrývající se systémy. Jeden pracuje s VF zvuky, druhý s NF zvuky. Každý má svá specifika.
  • skupina A neslyší skupinu B a tedy neuvědomuje si napojování na své schémata. Pro člověka, který vnímá obojí se projevuje stejně. 
  • komplikace při nahrávání, které způsobuje princip fungování (mikrofon nezachytí zvuky, které řekněme prokreslují slova (phaser/chorus) + snaha o přemlouvání. Nahrávat však lze. Aby rovněž nahrávka měla smysl, nesmí jít o nahrávání svého hlasu. V mém případě je pointou dokázat, že mi někdo mluví do hudby a myslím, že takovou nahrávku již mám. 
Jev/Systém/Metodika
  • Díky všemožným lžím, vytačení se, zneužíváním toho, že vůbec nevím oč jde, toho, že někdo naopak má až podezřele moc informací, znalosti celé metodiky atd. je v podstatě nemožné pochopit, co se vlastně děje. 
  • Neustále vytváření různých fikcí, možností, scénářů. Poškozený má být totálně zmaten
  • Alespoň v počátcích šlo vnímat důslednost v tom, že ačkoliv šlo o jakkoliv bizarní scénář, vysvětlení vždy mělo reálný základ (např.: „někdo ti čte myšlenky“ > skutečně existuje technologie na čtení toho, na co člověk myslí, avšak samozřejmě za zcela jiných podmínek). Vše spojovalo jakoby bavení se tím, že lidem, kteří jsou více či méně paranoidní, toto někdo vnucuje a ve spojení s formou sdělení (hlasy) si léčí komplexy. 
  • Postupně se přidávaly různé zmatky, nepřesnosti, hádky, primitivní urážení a zdá se, že mnohé může mít spojitost skutečně s krádeží detailních informací včetně návodu co a jak, s nějakým zařízením, použitím nějakého viru/aplikace, o kterém ví např jen malá komunita lidí, do toho snaha toto řešit apod. Stejně tak ale o to větší úsilí o zmatení, nejasnosti a ideálně psychické a materiální odrovnání mé osoby (aniž by byl sdělen důvod).
  • Celkově je stále více jasné, že nejlepší variantou je pokud možno sepsat co se děje a řešit. Jednak skutečně něco není v pořádku, díky určitým postupům se o tom nemusí vědět, skutečně se může tímto vyřešit problém většího rozsahu
  • Co je hlavní, teprve poté budu mít klid a jistotu, že jsem udělal co šlo a řadu různých příběhů o tom „co se stane“ konfrontuji s realitou. 

Více v části „Možnosti / teorie“

Pískání v uších
  • postupem času se jeví jako vypískávání určitých linek (a tedy vnucení jen nějakých nesmyslných) – tedy tak, jako jsem psal už před víc jak rokem
  • v případě řešení má být diagnostikováno jako Tinnitus (což je také často s posměchem řečeno)
  • Samozřejmě Tinnitus být může, ale několikrát jsem zaslechl informaci, že lidé s Tinnitem mají psych. problémy. Člověka až napadne spojitost. V této souvislosti si vzpomínám na řadu situací, které z člověka mámí informaci o tom, jaké frekvence je schopen slyšet (např pomocí jakoby soutěží atd). Popř tlačení do aplikací, které vykreslí Tinnitus relief. (možnost cíleného zaměření se na jednoho jedince?)
  • Mnohdy specifické situace. Např puštění bílého šumu, ale ten je najednou takový nemastný, neslaný. Zkrátka frekvenčně omezen. Chybí výšky. Druhý den již v pořádku a tedy zřetelný rozdíl. #UspavaniDeti #SumJeVsude

Odkazuji na článek hearing radio frequencies, kde se mimo jiné píše o chybném diagnostikování Tinnitu. viz #clanky

Narušování pozornosti / dekoncentrace / zahlcování uvažování / rozhodovací paralýza
  • Upoutávání pozornosti – hlasitostí, volání jménem, povídání si o zdánlivě důležitých věcech (většinou jde jen nekonečné blábolení)
Vytěžování informací
  • Po určitou dobu často snaha mámit ze mě různé informace (samozřejmě s tím, že ostatní to tak dělají a umím si představit, že ano, což lze zneužívat). Nejprve pomocí známých hlasů. Později prostým dotazováním. Na toto jsem však ani v jednom případě nereagoval. Odměnou pak bylo přehrávání scén, jak se někdo rozčiluje a vzteká nad tím, že vykládám vše co vím i nevím (což byla samozřejmě naprostá lež)
  • Lze si také představit mámení různých detailů pomocí znamých hlasů a poté jejich zneužívání u jiných lidí v situaci, kdy se někdo za někoho vydává a chce jakoby mít důkaz, že jde skutečně o onoho člověka.
  • Syntéza hlasu, volně dostupné aplikace na změnu hlasu
Komplexní síť vzájemně propojených scénářů
  • Komplexní, vzájemně propojená síť scénářů
  • Je možné, že jde o dlouhodobě budované scénáře, které lze opakovaně využívat. Po určité době však několikeré opakování a až díky tomu snaha o nějaké nové. Ale záměry stejné a jen umocnění snahy škodit.
  • já však zažívám její jakoby amatérskou, primitivní napodobeninu
  • původně se dala vnímat určitá forma informační pomoci, ale od začátku narušováno, ničeno
  • jakoby využívání jiných, sofistikovaných konstrukcí, ale stavění vlastních, které sedí rytmicky a o to více matou, jsou primitivní, urážlivé, matoucí
Zvláštní chování psa / okolí
  • Pes doma bezdůvodně štěká. Někdy však vyloženě vypadá, jako by někdo chtěl vyvolat zmatek/neklid. Ve spojení s pískáním v uších a faktem, že pes je schopen slyšet frekvence dalece převyšující ty lidské (až 35 kHz), je i toto směr k přemýšlení.
  • Těsně před tím, než pes začne štěkat, lze občas slyšetzvláštní impulsové zvuky.
  • Štěkot zároveń naruší něčí schéma a hlasy jsou zmatené (může taky souviset s tím, že ai uvědomuji, co se může dít)
Kamery - městské / MHD
  • Spousta situací se váže k městským kamerám. Ano, zní to šíleně, ale je to tak. Kromě toho, že jeden čas se mi neustále stávalo to, že jsem se vždy podíval na místo, kde je kamera (mnohdy na místech, kde si jich člověk běžně nevšimne), jde zejména o komentívání mě a osob v okoli (a to často dost nechutně). A právě neoprávněný přístup ke kamerám se jakoby někdo snaží fanaticky bránit. Pro zajímavost jsem se dotazoval oficiálně kdo všechno má přístup. Byl jsem překvapen. Živý obraz je k dispozici oprávněným osobám Policie České republiky, Magistrátu města Ostravy, Dopravnímu podniku města Ostravy, Technickým službám města Ostravy, OZO Ostrava a Středisku volného času Gurtějevova. 
  • Netvrdím, že je něco špatně, nemám přesné informace o tom, jak celý systém funguje. Ale z výše uvedeného mě nikdo nemůže odsuzovat za úvahy typu „spoustu možností, jak najít bezpečnostní díru“.
Zcela nelogické/protichůdné informace/postupy
  • Často užití obecných zájmen. Např. „on je na tebe naštvaný“. Kdo on? Na tebe jako na koho? To má za následek vychýlení ze schématu a zmatek. Přitom jde o naprosto logické dotazy. Mnohdy se totiž naopak někdo snaží situaci bagatelizovat tím, že „To nebylo pro tebe“
  • Mnohdy až k smíchu, jak podrobné informace dotyční slyší (a ještě se tím chlubí), ale např. adresu na tento web, která je řečena x-způsoby sdělit nelze. Mnohdy docházelo až k trapným momentům, kdy se někdo neustále snažil vymýšlet důvody, proč adresu neslyší. Poté taktika (nechceme dělat reklamu). Naprostá debilita této situace je asi zřejmá.
  • Odvolávání se na oficiální postup některé instituce vs navádění k trestným činům, šíření poplašných zpráv apod.
  • Vztek nad určitýma věcma (příklad: vždyť jsme mu to říkali). Když pominu už sám způsob, jakým sdělení probíhá, tak vše lze řešit až bude jasné co a jak vnímám, že případně vnímám přesně to co mám vnímat, za jakých okolností, jakým způsobem atd. 
Děje se možná jen u mě
  • Zmiňovaní určitých zlozvyků (např loupání kůže na palci) u kterých se někdo snaží vnutit pocit toho, že jde o výsledek nějakého ovládání člověka, popřípadě že si toto někdo interpretuje jako strach/nervozitu. Ve skutečnosti však jde o zlozvyky/nevědomé pohyby při přemýšlení, což se někdo soustavně snaží narušovat. #reflexy
  • Možnost zacházení do extrémních detailů což má ve výsledku navodit dojem psychického onemocnění.
  • Když se chci odreagovat u hudby (vlastní produkce), lze ve sluchátkách vnímat zapnutí VF zvuku. Podobně jako když se spustí TV (starší). Zároveň se čistě náhodou zvyší ruch kolem mě (najednou se začíná pracovat, vařit, rozbíjet led, dotazovat atd.). Samozřejmě ne vždy, ale častěji než aby to byla náhoda. 
  • Lze vnímat vnímat i doprovodné efekty (vizuální). Nejedná se však o halucinace. Jde v podstatě o něco jako sen a to za doprovodu určitých jevů (zvukových apod.). Mohu přesně popsat mnoho konkrétních scén a objektů. Dokonce nedávno došlo k situaci, kdy mi najednou začly naskakovat vzpomínky na mnoho velmi specifických snů (vizuálně a pocitově) z dřívějších dob. A to během tak krátkého momentu a zároveň v takovém množství, že musí jít o záměrně vyvolanou situaci. Toto je jedna z věcí, která dokazuje, že existuje něco, co přesahuje vše co lidé bězně dnes znají, nabízí úchvatné zážitky, ale pravděpodobně s tím souvísí i to vše ostatní. #hypersonickyefekt #zaznamovemedium #prehravani #nejsemblazen #kradez&nepochopeni #nebonaznakzevsejepoddohledem? #signal neco se deje a hledame vas

    Navíc, pokud hypoteticky budete mít možnost vyvolat tento stav, nebude to jen jakoby „Otevření nového dokumentu? Televize bez programu? Přehrávač bez filmu?“

    via GIPHY

Věřím, že stále existují lidé kteří obsah nějakého rozhovoru, kterého nebyli účastni, zjistí tak, že jim ho sdělí někdo z ´účastníků. A protože tím padem dojde k nejasnostem díky absenci dalších stran, budu doplňovat.

Účastníci. Já, píšící si poznámky soukromého rázu, další lidé, kteří mají přístup do mého soukromí. Snažím se předat informaci o tom, že mi to vadí. Zatím řešíme věci s tím související.

prohlizec/lokace
a tebe asi uplne nechci poslouchat
uvidis.
tady mam asi chybu.
ja bych dal tady to bude
a tedy přejdeme rovnou k trestnému činu, kterého jsem účasten.
a vy se postavíte na stranu pachatelů a já oběti. Což zní poněkud jednoduše, ale to se vysvětlí.
No výborně na mé straně.
Já momentálně chci vědět co se děje.
Kdo jsi?
Fajn. Co se děje.
Sohlasí.
V podstatě ty.
Hlas. Konkrétně jeho specifické zabarvení.
Jste rozhodnuti zabránit mi v čem?
V tom kdo jste. A důvod pro toto jednání? Protože jste ti, kteří se podílí na tom, o čem se zmiňuji v poznámkách (mail, notepad, stránky).
Stránky webové. www.lovecokamziku.cz/hlava22.
Rovněž oznámení na policii, mail na policii, mail na městskou policii, mail na BIS, mail na speechtech. 2 kamarádi. Otec.
Dali jste se do latě. Což je citelně možno vnímat. Je to až nápadné. O to víc budí zvědavost.
Já napíšu něco, co jen sumarizuje to, co říkám již delší dobu.
Proto mi to teď vysvětlíš.
Není to sranda.
Co hrajete?
A proč to hrajete?
Tak říkejte.
A, narazil jsem na někoho komu se to taky nelíbí.
Ukázkový případ je možno vidět u mě.
Takže:

Opět ptačí dům.
Zajímavá shoda s informací a následným ověřením. Rovněž někdo tvrdil, že je to mé šťastné číslo.
Romana a jeho infra auta. Protože nezaujaté šmíráky to může přívést na jiné myšlenky. Proto mluvím kódovaně jak říkáš.
Jsem svůj.
Když urážíš mou babičku, vyhrožuješ atentátem atd, tak se většinou naseru. Ano.
Taky když nemůžu pracovat.
Protože mě opět chceš nasrat. Jsi debil. Pokud jsi ten, tak nejsi, ale…vtip…to je jedno.
Víc pomalu už to nelze.
Má to asi 27 slov.
Hned v další větě změníš názor.
Ale nekažme si rozuzlení.
O svých restech nepíšu nic. NEjsem debil. Řeším pokus o šikanu, materiální a psychickou likvidaci. A protože to nemusí být teď zřejmé, tak poškozený jsem já.
Ale to už víte.
Jméno.
A tím pádem by pomohlo, kdybych tyto poznámky dal někam k náhlednutí.
POkud existuje možnost si je spojit s hlasy, bude jasněji.
V pořádku. „Do prdele“ je teď logická reakce.
Jméno.
DO piče, do piče.
Což může vypadat jakoby někdo i přes veškerou snahu přeci jen nechal pár skulinek.
Nyní zvýšená hrozba zmizení diskového oddílu.
Což se doposud nedaří.
Do piče.
Teď už ne. POkud jsem v pozici toho, od koho se nic nečeká, tak max že skutečně přežije, lze jen překvapit.
Ale teď:
A toto je kdo? Omladina kolem. Člověk má poměrně reálný pocit, že někdo ví, co si píše do poznámek. A dokonce odpovídá.
Co dál?
Označený dům? Prý došlo k odhalení.
Získávám dalšího na svou stranu. Taky má pocit, že se děje něco divného.
Vracím se k tomu autu.
A spojce. Týmové.
Auto odpovídající popisu stálo hned před domem. Mezi tím, kterému chyběla onehdá SPZ a tím, které mě taky zaujalo. Díky souvislostem. Primárně šlo o možnost kamery umístěné v autě a tedy přehled o tom, co dělám u okna.
Neustálé pobízení ať jdu zkontrolovat interiéry aut. To může za tmy způsobit zbytečné otázky.
Nyní : posloucháš/chej

1. zjistí se
2. otázky, které opět vedou tam jako vždy. Tedy neschopnosti reagovat.

Ano, jsem si jistý, že mě někdo záměrně obtěžuje. Už jen bizarnost samotné situace jen vhodná jako krytí. Ale mohlo dojít i k omylu. Což se řeší již delší dobu. ZAtím žádná varianta nebyla úspěšná.
Ano, opravdu někdo nejistě říká, že znejistím. Což se nyní stalo. Protože v podstatě je ticho.