Fenomén slyšení hlasů

1. Slyšení hlasů: Kontext a souvislosti

Člověk slyší hlasy či zvuky, které ostatní neslyší a které nemají objektivní zdroj v realitě

Statistiky se liší, ale na základě výzkumů poslední dekády víme, že 10% populace slyší v některém životním období hlasy.
Pokud bychom započítali i neobvyklé zážitky, kdy někdo zaslechne své jméno během nakupování, nebo že máte pocit že vám někdo volá, ale v telefonu zmeškaný hovor nenajdete, tak takové zážitky má až 75% populace. (zdroj: slysenihlasu.cz)

Paradoxně je v takovém případě slyšení hlasů považováno za projev vážné duševní poruchy
Ve skutečnosti se ve většině takových případů jedná o jeden z projevů gangstalkingu (cíleného obtěžování)

Za vším stojí něco zcela „obyčejného“ – člověk.
Podstatou všeho nejsou žádné záhady či paranormální jevy a ve velké většině případů rovněž ani o duševní poruchy.

Mozek je schopen registrovat pohyb ušního bubínku o pouhých 10^-11 metru (0,01 nanometru). To je méně než průměr atomu vodíku.
Každý člověk na světě slyší trochu jinak
Tvar lidského ucha je u každého člověka jedinečný podobně jako otisky prstů.
Pravým uchem lépe vnímáme co nám kdo říká
Slyšení neexistujících zvuků je zcela běžný jev, který vzniká zejména díky vlastnostem sluchového systému
Zvukem lze ovlivňovat elektrickou aktivitu mozku
Nízkofrekvenční zvuky pod prahem slyšitelnosti mohou ovlivnit sluch
Lidé s hudebním sluchem mají podstatně lepší výsledky v testech rozeznání řeči v šumu
I zvuky, které neslyšíme (pod prahem slyšitelnosti) mohou ovlivnit sluch a vnímání zvuků, které slyšíme vědomě
Vnitřní ucho (cochlea) generuje slabý zvuk, který lze zachytit pomocí citlivých mikrofonů.
Mozek dokáže rozlišit cca milión hodnot hlasitosti
To, co slyšíme tedy není vždy přesným odrazem toho, co se ve skutečnosti děje ve zvukovém prostředí okolo nás.

Lidé s hudebním sluchem jsou mnohem citlivější na emoce obsažené v lidském hlase
Mozek zpracovává hudbu a emoce v mluveném slově podobným způsobem.
Když posloucháme nebo čteme slova, mozek nejenom rozumí jejich významu, ale také hledá a interpretuje emocionální kontext, který je spojený s těmito slovy.

Auditivní imaginace
Fonologická smyčka – U člověka se projevuje jako vnitřní hlas, který mu zní v hlavě, když ukládá informace do krátkodobé paměti – když čte, když počítá v duchu, když si v mysli opakuje telefonní číslo, které se hodlá vytočit.
Hudební sluch
Vnitřní hlas
Zpožděná sluchová zpětná vazba
Subvokalizace
Auditorická percepce
Auditorická pozornost
Auditivní diskriminace
Barva zvuku – To, podle čeho rozeznáme kytaru od klavíru a nebo kterému z přátel patří ten či onen hlas.
Echoická paměť
Otoakustická emise – Vnitřní ucho (cochlea) generuje slabý zvuk, který lze zachytit pomocí citlivých mikrofonů.

Zvuk, který vzniká díky interferencím (odrazy, rezonanční frekvence, tinnitus, šum proudící krve apod.). Jeho existence je tedy nekonkrétní především proto, že takový zvuk bude každý člověk slyšet jinak.
Zvuk, který fyzicky neexistuje a vzniká až v uchu nebo sluchovém systému.
Zvuk, který je fyzicky přítomen, ale je pod prahem slyšitelnosti, proto si jeho slyšení neuvědomujeme.

Zwickerův tón – Iluzorní zvuk, který slyšíme poté, co jsme byli vystaveni speciálnímu šumu s „mezerou“ v určitých frekvencích. Mozek si tuto chybějící část šumu „dovymyslí“ a vytvoří tón, který ve skutečnosti neexistuje. Tento tón můžeme slyšet i několik sekund poté, co šum ustane.
Negativní sluchový dozvuk (aftertone)
Tartiniho tón
Tinnitus-like efekt
Binaurální zvuky
Shepardovy tóny (Shepard tones)

Notebook může zachytávat rádiový nebo digitální signál
Pokud není použito účinné stínění – je rádiový signál zachytáván ať chcete nebo ne
Elektromagnetické vlny mohou ovlivňovat materiály a prostředí, což může nepřímo vést k vytváření slyšitelného zvuku.
Mikrovlnný sluchový efekt (Freyův efekt)
Rádiový signál lze naladit i pomocí zvukové karty

Zachytávání parazitního rádiového signálu diktafonem. Projevuje se jako konstantní tón.
Zachytávání parazitního rádiového signálu BT sluchátky. Projevuje se jako konstantní tón.
Zachytávání “neexistujících” slov a hlasových povelů mikrofonem nebo mobilním telefonem.

Stojaté vlnění – Speciální druh vlnění, při kterém to vypadá, že se vlna nehýbe, ale jen kmitá na místě. Vzniká, když se dvě vlny pohybující se opačným směrem setkají a “složí” dohromady.
Rezonanční frekvence
Interference
Rezonance
Vzduchový sloupec
Vyšší harmonické frekvence
Elektromagnetická indukce
Elektromagnetické vlnění

Psycholingvistika – Vědní obor, který zkoumá, jak lidé vnímají, produkují, zpracovávají a uchovávají jazykové informace. Zaměřuje se na propojení mezi jazykem a mentálními procesy, včetně fungování mozku, paměti, pozornosti a myšlení při používání jazyka.
Psychologie
Kognitivní psychologie – Studium mentálních procesů, jako jsou vnímání, pozornost, paměť, myšlení, rozhodování a jazyk, s cílem pochopit, jak lidé získávají, zpracovávají, ukládají a využívají informace.
Lingvistika
Psychoakustika – Zkoumá subjektivní vnímání zvuků.