Než zpracuji zbytek…
Proč zveřejňuji informace tohoto typu a hlavně proč tímto způsobem?
- Takto je docíleno toho, že veškeré (mnohdy v podstatě fiktivní scénáře) dosahují potřebné míry uvěřitelnosti. To má za následkem “odemknutí” dalších myšlenek, které jsou podmíněny právě pocitem, že je vše veřejně a tedy…
- Navíc dochází skutečně k určitým změnám, které vyplývají právě z mnou zveřejněných informací.
- Nátlak na jejich sepisování, avšak soukromou formou vnímám jako příliš nelogický. Málo zabezpečený.
Záměr vytvořit Deep Dream
– jde o informace, které toto prase rovněž velice zajímají
– i přes to se mě snaží neustále otravovat
– je možné, že mu stačí informace zapsané v telefonu
Vytváření stránky
– nejprve snaha znechutit záměr zveřejnit nehotovou stránku ze včera.
– Je sice hotová, ale nutno zasadit do kontextu
– Vytvoření stránky (sada již ohraných postupů – wordpress)
– Název je jasný, odpadá spuštění zahlcení podsouváním a znechucováním mnoha názvů
– Zadán název Deep Dream
– Již běží zvuk: rolničky. Stejný zvuk vzniká tuším NOTCHEM, který se aplikuje na šum. Možná dva. Není teď důležité
– Deep dream. “Jo, teďka si počkej na potvrzení, taaaak”. Situace kdy po zadání názvu chvilku přemýšlím, zda je to ok.
– Zde zpravidla nastupuje: “Taaak, teďka spolu vymyslíme….atd atd.”.
– Tzn, zajímavý scénář, snaha zabránit jeho zveřejnění a používání jej během obtěžování jiných.
– Neustálé výkřiky a hysterická snaha pořád narušovat přemýšlení. Ta je zbytečná, protože vše již mám vymyšlené.
– Časté zneužívání “Pane Popelko”. Takhle mě oslovuje jeden makléř, kterému fotím byty.
– Vždy je součástí tohoto schématu i spouštění dalších hysterických entit: “Panebože” / “Buď už zticha”. Vždy zvýšené hlasy. Snaha navodit nepříjemné pocity.
– Stejně jako u rezonance popsané dříve, tedy navodit jakoby pocit vzrušení a k tomu přidávat úchylné poznámky a vzájemném propojení, je i v této situaci vše doplňováno rezonancema, které mají vyvolat vztek.
– Pokud člověk neví co přesně se děje, je zmaten. Právě tohoto prvku zneužívá prase. A protože jde o tupce, krade zajímavé informace a snaží se zabraňovat jejich zveřejňování, aby je mohl používat jinde.
– Zároveň si chce stále hrát na nějakého průvodce, božský hlas, spasitele
Scénář:
– Ty jsi mohl skončit v Hollywoodu a já ti zničil život
– Proto jsi tak výjmečný a já tě využívám jen pro sebe + řada úchylných entit a podscénářů
– Opět se opakuje prvek “Ponížení entit”. Vyjádřen pomocí scénáře: Ti, co vytváří dlouhodobé akce / Chtějí se přesvědčit jak se jim vše povedlo a následně zklamání z toho, jak vše dopadlo. K tomuto navazující scénář, který se snaží neurčitě hledat nějaký zlomový okamžik + “Kdyby jsi se tehdy rozhodl jinak” + rodina, štěstí, peníze atd. Zkrátka jednoduchá snaha znechucovat.
– Zde rovněž (zde došlo k přerušení)
– Následovala pauza. Poté se vracím k počítači a spouští se “Vidíte to…” > přerušuji psaním
– Častý scénář: Vnucení iluze, že je vše pouze diktováno. Pokud člověk ztratí rytmus, již nebude možnost vše popsat detailně. To samozřejmě není pravda. Mnohé souvislosti opět naskočí jakmile se spustí soustava přidružených souvislostí.
– Protože je prase často opakuje, stačí vyčkat a doplnit později.
– Během psaní tohoto textu si rovněž všímám mnohem přesnějšího psaní (tedy vytukávání znaků do klávesnice a méně překlepů). (Následuje opakující se problém s nechutí propojit s konkrétním příspěvkem, protože nevím který to byl = 1. nenalezeno ideální řešení jak tagovat. Dalším důvodem je příliš komplikované propojování). Jak jsem již zmiňoval v některém z jiných příspěvků, v určitých situacích dochází ke zvýšené míře překlepů, či dokonce provedení něčeho, comá za následek zavření okna. To se však děje zejména na mobilu. Vždy spojeno se zbrklostí, či snahou rychle si něco poznačit + vztek (ten je zase často důsledkem “za.raného, nelogického chování určitých systémů / zvolených postupů.
– Tyto postupy mě serou natolik A ZÁROVEŇ možnost jejich vytvoření svépomocí je natolik snadná A ZÁROVEŇ tyto schopnosti mám = často se opakuje snaha vytvořit vlastní řešení. Takový úkon zahrnuje i vítané nabytí nových zkušeností. V tomto případě řadu problému řeší naučit se programovat. Objeven problém: PYTHON. Ten samozřejmě není problém sám o sobě, ale obsahuje řadu problémových částí, kdy každá sama o sobě může způsobit rozšlapání notebooku (viz funkční editor a samotná příprava prostředí a pochopení co to vlastně je, než je možno napsat klasické HELLO WORLD). Řešením ja Javascript.
– Řada situací nabízí možnosti jak situaci komplikovat (+ přidat Možnost vzdáleně sledovat něčí činnost na počítači + Vzdálené snímání zvuku). Je nutno vzít v potaz, že tyto detaily mohou v konečném důsledku způsobat vážnější problémy = Řada kreativních myšlenek se nedostane mezi lidi. Řada kreativních lidí jsou prostě jiní. Neřeší systémové věci, společenské rovněž ne. Navíc jsou mnohdy velmi inteligentní, což ovšem nikdo neakceptuje, protože neřeší systémové, ani společenské pravidla = vypadají divně a nejsou na tom nějak výrazně dobře = ty mi budeš říkat, že jsi chytřejší než já? A tedy já, který mám dobré auto, přítelkyni, dítě a to protože dokáže myslet na TEĎ + peníze za TEĎ zítra. Navíc jsem tak trochu ŠELMA a ALFASAMEC = ostré lokty. Kreativní člověk mezitím dávno řeší dalších 50 věcí, protože tento vzorec je již dávno dalekou minulostí, která se ještě ale nestala.
– A teď stravitelně: Skutečně je zde problém, jehož následky jsou natolik dlouhodobé, že jsou skoro až nezřetelné. Avšak končí totální likvidací všeho a všech. Opět něco, na co lze říci “Ale to se dělo vždy” + ano, to je ve své podstatě pravda (viz rozhovor s paní v roce 82 nebo hipíkem z 60 let v Americe. Naprostá shoda s dnešní dobou). Jenže, jde jen o jeden z cyklicky se opakujících vzorců (podobně jako cyklus žovotnosti civilizací. Nástup, zlatý věk, úpadek). Tyto vzorce se jakoby vylepšují. A vzorec úpadek dosahuje nyní takových kvalit, že může být proveden s naprostou dokonalostí = totální devastace trvalých následků. Pak zase příjde třeba vláda delfínů a zkusí se to na pár set tisíc roků takto.
– A teď vlastně, proč tomu bránit….