Gangstalking / Mobilní telefon / Mhd / Záznam obtěžování #8
odehrálo se o víkendu
urážka “My si s tebou hrajem. Nemáš kam utést” > dětinský hlas
Součást soustavné, déle trvající provokace. To občas vede k “telefonátu”, kde sdělím dotyčným svůj názor. Už jen proto, že zjevně slyší co říkám.
Následuje výsměch, že jsem to řekl přesně v místě, kde bydlí další z těch, co slyší tyto pitomce a to, co bylo mířeno na pachatele do telefonu si dotyčná osoba vezme osobně (či ji to bude takto prezentováno). V podstatě jde o snahu zamezit jakékoliv obraně (pachatelé nejsou schopni reagovat na jakékoliv argumenty. Mnohdy navíc ani nemohou, protože lze používat jen sady konkrétních zvuků – slov. Ovšem i kdyby mohli, nic se nezmění.). A opět jde o využití “záchytných bodů” formou entit. Vzhledem k jejich množství je v podstatě vždy na dosah nějaká, kterou lze použít. Jinak řečeno – člověk se musí snažit, aby “NÁHODOU neudělal to co udělal ZROVNA NA TOM místě. PŘESNĚ JAK pachatelé chtěli”
Snaha o psychický teror.
Jako vždy reaguji jednoduše tím, že neexistuje nic, čím by se tyto individua mohly povyšovat. Neschopnost na toto reagovat je vždy stejná.
Postupně stáčeno na téma sebevraždy jiných cílů tohoto obtěžování
To vždy spustí zvukové nahrávky retardovaného devianta, který je v tranzu z možnosti, že bude moct poslouchat jak někdo umírá.
Snačím se do poznámek sled jednotlivých nahrávek
Najednou lze slyšet vztek, nadávky – mnohdy stejné “Do p.če už”
Najednou dojde k přerušení a spouští se rovněž ohraný sampl “Co to je za magory”. Otázka je to samozřejmě opodstatněná, ovšem vždy bez odpovědí a spíše je to podnětem k tomu, že se pachatelé začnou chlubit jak je nikdo nemůže dostat apod.
Poté následuje situace, kterou si značím jako “Retardovaný dement, co si hraje na toho, co to řeší” > Jako vždy ihned pokus vsugerovat mi, že nadávám sám sobě (jakožto ten, kdo celou situaci skutečně aktivně, reálně řeší – viz např tento web)
Následuje “Hej on si to ale fakt píše”
“Do p.če už” + vulgární poznámky. Mimo jiné předpoklad, že buď budu mít ostych něco takového zveřejnit a pokud ano, znehodnotím si svůj web tímto typem příspěvků, případně se zdiskredituji u případných zákazníků
Nastupuji do tramvaje. Lze slyšet “Papa smerf, dívejte”. Skutečně mám min. po půl roce na hlavě modrou čepici (dodávám, že přední kamerku na tel mám zalepenou)
Nadávky
Následuje další klasická situace. Snaha neustále držet pozornost.
Když si píšu poznámky, jsou tyto komentovány – “Ano ano…”. Pokud nepíšu “Popelko, hned si to napiš” “Musíš si to napsat”.
Tak či onak, když poznámku píšu, je během ní neustálé sdělováno něco jiného. Tedy jednak abych se nesoustředil na psaní + předpoklad, že než dopíšu aktuálně rozepsaný text, zapomenu díky rychlému sledu jednotlivých nadávek, urážek apod. na to, co zni během jeho psaní.
Najednou zazní “Mu se za chvilku vybije baterka” + zjevně snaha tento zvuk rychle zamluvit. Opět se pak potvrzuje mé podezření že by vir, který umožňuje sledovat oběť přes tel. automaticky spouští určité nahrávky na určité , jasně dané situace (např poslední 2% baterky a zároveň je něco psáno = Mu se vybije baterka).
Podobných zvuků si totiž všímám během startu prohlížeče (vždy stejný zvuk) apod.
K zamluvení jsou použity klasické, trapné scénáře: komentování zlozvyků (např. loupání kůže na palci během přemýšlení) či naprosto ubohé “propojení s nějakým deviantem, který má úplně stejné zlozvyky”
Často si tyto “sekvence” – tedy sled jednotlivých nahrávek – píšu už dopředu = “Takže to funguje” “Dívej, jak jsem ho to naučil”
Zde poznámka: mnohdy lze tyto nahrávky přirovnat k identifikování známé písničky (což mimochodem mozek zvládne v průměru za 0,4s)
Následuje vztek > píšu poznámku, která končí “zaostalá inteligence”
Pachatel už vaří z vody a proto se snaží provokovat “že jsem inteligentní?”
Následuje komentování mého oblečení. Včetně zašité dírky na vnitřní straně stehen. Možno vidět jedině přes kameru v tram (sedím naproti). Uvědomnění si chyby.
Rychlá změna na dívčí hlas
Přidávají se další hlasy, které jakoby dementa, co mě obtěžuje napomínají (často se opakující scénář)
Mnohdy se toto změní na prosby “nech už toho, prosím tě”, a tedy snahu napomínající hlasy vyobrazit jako podřízené a ten, který tvoří něco nadpozemského (viz celý předešlý text) je velký šéf
Nastává zmatek. Jedno ohrané schéma za druhým. Pachatel neví jak dál.
Protože si toto píšu – VŽDY následuje snaha dokázat mi opak. Proto se ozve opět “Do p.če už” ale mladší hlas. Tohle prý funguje.
Poté ticho.
Protože se VŽDY rozhlížím tu a tam kolem sebe = jsem paranoidní, nebo mě někdo ovládá (je mi sdělováno, nikoliv, že si to myslím :))
