Během práce na počítači se opět a zase opakuje situace, kdy deviantní primitiv neustále pomocí tichého hlasu opakuje právě prováděnou činnost. Pokud je zřejmé, že např budu nastavovat barvu pozadí stránky, začne “napovídat” varianty tak dlouho, dokud nevyberu jednu barvu. Bez ohledu na to, zda ji jmenoval nebo ne – následuje vždy komentář, že to doporučil on.
Stejný princip se děje i během zápisků, kdy se primitiv snaží odchytávat věty a říkat některá slova dopředu s cílem znechutit takový postup.
Deviant pravděpodobně předpokládá, že když bude neustále něco opakovat, mozek to poté příjme jako vlastní zvukovou paměť. Což je totální nesmysl. Lze jasně rozeznat, co říká toto tupé prase a co je vlastní uvažování.
Přečtěte si
The Phonological Loop (our “inner ear” and “inner voice”) and its Role in Reading