Situace Futurum
Ten den opět od rána soustavná snaha o vyvolání agrese. Pravděpodobně jsem měl z nezaujatého pohledu vypadat jako „toto doplním až při konfrontaci, protože má spoustu zajímavých souvislostí“ (ve zkratce negativní osoba). Já však byl reálně rozzuřen ze zcela jiného důvodu (urážení babičky). 
Poté jsem procházel Futurem a udělal pár lehkých gest / náznaků, kterýma jsem v podstatě jen vybíjel svou zlost a otázky „tak jste normální? Vždyť se může kdykoliv něco stát. KdDe berete tu jistotu?“. Poté setkání (časový údaj) a po východu ven zajímavý moment, kdy někdo, kdo je naprosto mimo realitu vyřvával šílenosti, sprosťárny, komentoval lidi kolem, neustále nabádal k napadení apod. a v jednu chvíli jakoby se napojil někdo jiný, kdo díky tomu zaznamenal tuto aktivitu. Poté nastala změna.
Podobná situace se opakovala dnes. Stále se opakuje „máš poslouchatelný telefon“. A to i za situace, kdy v něm není simkarta, je vypnutá WiFi, BT apod. Oproti tomu různé scénáře, které oklikou vedou k přihlášení do sítě. Samozřejmě spousta schémat, které člověku mnohdy navodí pocit, že to, co právě udělal je řešení. Což samozřejmě během pár dní, kdy je daná akce opakovaná není vůbec bráno na zřetel.  
Proto mě už napadají takové šílenosti jako možnost naladi si tel. pomocí výkonné vysílačky (např díky nějakým jevům a rádiomodulu > viz auta, rozhlasy apod)
Jsem trochu rozladěný situací, kdy na jednu stranu dochází k naprosto zřetelné snaze vymámit ze mě nějaké podrobnosti > následně samozřejmě hystericky vše spojovat s mojim jménem a že já vše prozradil (což je lež) + určitá snaha nějak pomáhat. Jenže mnohdy jde spíše o zdlouhavé opakování něčeho, co je otázkou jedné myšlenky/nápadu a nějaké zdlouhavé opakování akorát škodí. 
Dále problém s počítačem. Nyní již není tak zřetelné, ale když přemýšlím nad webem, jsou zde určité nápady, které jsou spíše logickým krokem nebo jen navazují na předešlé akce. Poté, když začnu reálně toto zpracovávat, tak nastane hysterická, primitivní snaha o dekoncentraci. Většinou nemá nějaký zásadní účinek (což opravdu neznamená, že „se tedy nic neděje“), vymýšlení scénářů a zejména toho, že někdo slyší jen určitý hlas (ten dementní), který ví, co budu dělat a snaží se to prezentovat jako své nápady, které já vykrádám, či využívám.
A zejména např situace > vybírám font na Google font (potřebuju jeden, co má konkrétní vlastnosti). Poté jej chci nastavit v administraci CMS WordPress dojde k výkřikům „teď si nastav (ten co jsem předtím zvolil na Google fonts)“, „´dívejte co si teď nastaví“, „vidíte, on to jen opakuje“).

S tím souvisí i celé velké schéma se zabedněnýma pubertálníma šmírákama, co „musí vědět jak to je“ nebo „já to chci taky mít“, „počkej, půjč mi to. ja ho teď dojebu“. Samozředjmě logická úvaha > „proč je pořád tak negativní“ > není pravda > lze vnímat někdy jakoby snahu uvádět věci na právou míru > pak je ale o to bizarnější, protože já stojím na balkóně a neustále se snažím řešit osobně > pokud by tedy skutečně někdo sledoval co dělám (jak je mi vnucováno) a skutečně se tak urputně snažil řešit jako já, pak asi i největšiho debila napadne vykouknout z okna např. Může ale být tak, že se někdo snaží komunikovat, zatímco neví, že o pár vchodů vedle někdo ví/vnímá co se děje (já) a mnohé je neprávem spojováno/směrováno na něj.
Jednoduše jde o ničení něčeho jiného a tupou snahu o šikanu.